< 5 Mojžišova 25 >
1 Vznikla-li by jaká nesnáz mezi některými, a přistoupili by k soudu, aby je rozsoudili, tedy spravedlivého ospravedlní, a nepravého odsoudí.
Om en träta är emellan män, så skall man hafva dem fram för rätten, och döma emellan dem, och gifva dem rättfärdiga rätt, och den ogudaktiga fördöma.
2 Bude-li pak hoden mrskání nepravý, tedy káže ho položiti soudce a mrskati před sebou, vedlé nepravosti jeho v jistý počet ran.
Och om den ogudaktige hafver förtjent hugg, skall domaren bjuda honom falla neder, och de skola inför honom slå honom, efter det mått och tal, som missgerningen kräfver.
3 Ètyřidcetikrát káže ho mrštiti, aniž přidá více, aby, jestliže by jej nadto mrskal ranami mnohými, nebyl příliš zlehčen bratr tvůj před očima tvýma.
När man honom fyratio slag gifvit hafver, skall man icke mer slå; på det, om man mer slår, han icke skall förmycket slagen varda, och din broder styggelig varder för din ögon.
4 Nezavížeš úst vola mlátícího.
Du skall icke binda munnen till på oxanom, som tröskar.
5 Když by bratří spolu bydlili, a umřel by jeden z nich, nemaje syna, nevdá se ven žena toho mrtvého za jiného muže; bratr jeho vejde k ní, a vezme ji sobě za manželku, a právem švagrovství přižení se k ní.
När bröder bo tillhopa, och en dör utan barn, så skall dens dödas hustru icke taga någon främmande man utantill; utan hennes svåger skall ingå till henne, och taga henne till hustru, och befrynda henne.
6 Prvorozený pak, kteréhož by porodila, nazván bude jménem bratra jeho mrtvého, aby nebylo vyhlazeno jméno jeho z Izraele.
Och den förste sonen, som hon föder, skall nämnas efter hans döda broder; att hans namn icke nederlägges i Israel.
7 Nechtěl-li by pak muž ten pojíti příbuzné své, tedy přijde příbuzná jeho k bráně před starší a řekne: Nechce příbuzný můj vzbuditi bratru svému jména v Izraeli, a nechce podlé práva švagrovství pojíti mne.
Om mannenom icke täckes, att han tager sina svägersko, så skall hans svägerska uppgå till porten för de äldsta, och säga: Min svåger nekar sig vilja uppväcka sinom broder namn i Israel, och vill icke hafva mig till hustru.
8 Tedy povolají ho starší města toho, a mluviti budou s ním; a stoje, řekl-li by: Nechci jí pojíti,
Så skola de äldste i stadenom låta kalla honom, och tala med honom. Om han då står, och säger: Mig faller icke i sinnet att taga henne;
9 Přistoupí příbuzná jeho k němu před staršími, a szuje střevíc jeho s nohy jeho, a pline mu na tvář a odpoví, řkuci: Tak se má státi muži tomu, kterýž by nechtěl vzdělati domu bratra svého.
Så skall hans svägerska träda till honom inför de äldsta, och draga honom en sko af hans fötter, och spotta uppå honom, och skall svara och säga: Så skall man göra hvarjom och enom, som sins broders hus icke uppbygga vill.
10 I bude nazváno jméno jeho v Izraeli: Dům bosého.
Och hans namn skall heta i Israel: Dens barföttes hus.
11 Když by se svadili někteří spolu jeden s druhým, a přistoupila by žena jednoho, aby vysvobodila muže svého z ruky bijícího jej, i vztáhla by ruku svou a uchopila by ho za lůno:
Om två män träta tillhopa, och ensderas hustru löper till, att hon vill undsätta sin man ifrå hans hand som honom slår, och räcker sina hand ut, och fatter honom om hans hemlig ting;
12 Tedy utneš ruku její, neslituje se nad ní oko tvé.
Så skall du hugga henne handena af, och ditt öga skall icke skona henne.
13 Nebudeš míti v pytlíku svém nejednostejného kamene, většího a menšího.
Du skall icke hafva tveggehanda vigt i dinom säck, större och mindre;
14 Aniž budeš míti v domě svém nejednostejného korce, většího a menšího.
Och i dino huse skall icke vara tveggehanda skäppa, större och mindre.
15 Váhu celou a spravedlivou míti budeš, též míru celou a spravedlivou budeš míti, aby se prodlili dnové tvoji v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.
Du skall hafva ena fulla och rätta vigt, och ena fulla och rätta skäppo; på det att du skall länge lefva på landena, som Herren din Gud dig gifva skall.
16 Nebo v ohavnosti jest Hospodinu Bohu tvému, kdožkoli činí ty věci, všeliký činící nepravost.
Ty den som detta gör, han är Herranom dinom Gud en styggelse; såsom ock alle de som illa göra.
17 Pamatuj na to, coť učinil Amalech na cestě, když jste šli z Egypta:
Kom ihåg hvad de Amalekiter gjorde dig uppå vägenom, då I drogen utur Egypten;
18 Kterak vyšed tobě v cestu, zadní houf tvůj všech mdlých, kteříž šli za tebou, pobil, když jsi ty byl zemdlený a ustalý, a nebál se Boha.
Huru de kommo emot dig på vägenom, och slogo dina eftersta, alla de svaga som efterst drogo, när du mödd och trött vast, och de fruktade icke Gud.
19 Protož když byl Hospodin Bůh tvůj dal tobě odpočinutí ode všech nepřátel tvých vůkol v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, abys dědičně obdržel ji, vyhladíš památku Amalecha pod nebem; nezapomínejž na to.
När nu Herren din Gud låter dig komma till ro ifrån alla dina fiendar omkring dig i landena, som Herren din Gud dig gifver till arfs till att intaga, så skall du utskrapa de Amalekiters åminnelse under himmelen; det förgät icke.