5 Mojžišova 19
1 Když by vyhladil Hospodin Bůh tvůj národy, jejichžto zemi Hospodin Bůh tvůj dává tobě, a opanoval bys je dědičně, a bydlil bys v městech jejich i v domích jejich:
Kadar je Gospod, tvoj Bog, iztrebil narode, katerih deželo ti daje Gospod, tvoj Bog in jih naslediš, prebivaš v njihovih mestih in v njihovih hišah,
2 Oddělíš sobě tři města u prostřed země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel.
si boš v sredi svoje dežele, ki ti jo Gospod, tvoj Bog, daje v last, oddvojil tri mesta.
3 Spravíš sobě cesty, a rozdělíš na tři díly všecku krajinu země své, kterouž v dědictví dá tobě Hospodin Bůh tvůj, i bude utíkati tam každý vražedlník:
Pripravil si boš pot in na tri dele razdelil pokrajine svoje dežele, ki ti jo daje Gospod, tvoj Bog, da jo podeduješ, da lahko vsak ubijalec pobegne tja.
4 (Totoť pak bude právo vražedlníka, kterýž by tam utekl, aby živ byl: Kdož by zabil bližního svého nechtě, aniž by ho nenáviděl prvé.
In to je primer ubijalca, ki bo pobegnil tja, da bo lahko živel: ›Kdorkoli nevede ubije svojega bližnjega, ki ga v preteklem času ni sovražil,
5 Jako vejda někdo s bližním svým do lesa sekati dříví, rozvedl by rukou svou sekeru, aby uťal dřevo, a ona by spadla s topořiště, a trefila by bližního jeho, tak že by umřel, ten uteče do některého z měst těchto, a živ bude.)
kot ko gre mož s svojim bližnjim v gozd, da sekata les in njegova roka zamahne udarec s sekiro, da poseka drevo in glava zdrsne iz toporišča in pade na njegovega bližnjega, da ta umre, bo pobegnil v eno izmed teh mest in živel,
6 Aby přítel zabitého, stihaje vražedlníka toho, když by se rozpálilo srdce jeho, nedohonil ho na daleké cestě, a ranil smrtedlně, ješto by nebyl hoden smrti, poněvadž ho prvé neměl v nenávisti.
da ne bi krvni maščevalec zasledoval ubijalca, medtem ko je njegovo srce vroče in ga dohitel, ker je dolga pot in ga ubil medtem ko ta ni bil vreden smrti, ker ga v preteklem času ni sovražil.
7 Protož já přikazuji tobě, řka: Tři města oddělíš sobě.
Zato ti zapovedujem, rekoč: ›Zase si boš oddvojil tri mesta.‹
8 Pakli by rozšířil Hospodin Bůh tvůj končiny tvé, jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým, a dal by tobě všecku tu zemi, kterouž řekl dáti otcům tvým:
Če Gospod, tvoj Bog, poveča tvojo pokrajino, kakor je prisegel tvojim očetom in ti da vso deželo, ki jo je obljubil dati tvojim očetom;
9 (Když bys ostříhal všech přikázaní těchto, čině je, kteráž já dnes přikazuji tobě, abys miloval Hospodina Boha svého, a chodil po cestách jeho po všecky dny), tedy přidáš sobě ještě tři města mimo tři onano,
če boš ohranjal vse te zapovedi, ki ti jih ta dan zapovedujem, da jih izvršuješ, da ljubiš Gospoda, svojega Boga in da vedno hodiš po njegovih poteh, potem si boš poleg teh treh dodal še tri mesta,
10 Aby nebyla vylita krev nevinná u prostřed země tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v dědictví, a aby nebyla na tobě krev.
da nedolžna kri ne bo prelita v tvoji deželi, ki ti jo daje v dediščino Gospod, tvoj Bog in bi bila tako na tebi kri.
11 Ale byl-li by kdo, maje v nenávisti bližního svého, a činil by úklady jemu, a povstana proti němu, ranil by ho smrtedlně, tak že by umřel, a utekl by do některého z těch měst:
Toda če katerikoli mož sovraži svojega bližnjega in nanj preži v zasedi in se dvigne zoper njega in ga smrtno udari, da ta umre in pobegne v eno izmed teh mest,
12 Tedy pošlí starší města toho, a vezmou jej odtud, a dají v ruce přítele toho zabitého, aby umřel.
potem bodo starešine njegovega mesta poslali in ga dobili od tam in ga izročili v roko krvnega maščevalca, da bo ta lahko umrl.
13 Neodpustí jemu oko tvé, ale svedeš krev nevinnou z Izraele, i bude dobře tobě.
Tvoje oko se ga ne bo usmililo, temveč boš iz Izraela odstranil krivdo nedolžne krvi, da bo lahko dobro s teboj.
14 Nepřeneseš meze bližního svého, kterouž vymezili předkové v dědictví tvém, kteréž obdržíš v zemi, jižto Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel.
Ne boš odstranil mejnika svojega bližnjega, ki so ga od starih časov postavili v tvojo dediščino, ki jo boš podedoval v deželi, ki ti jo Gospod, tvoj Bog, daje v last.
15 Nepovstane svědek jeden proti někomu z příčiny jakékoli nepravosti, a jakéhokoli hříchu ze všech hříchů, kterýmiž by kdo hřešil; v ústech dvou svědků aneb v ústech tří svědků stane slovo.
Ena priča se ne bo dvignila zoper človeka zaradi katerekoli krivičnosti ali zaradi kateregakoli greha, s katerimkoli grehom je grešil. Zadeva se bo potrdila pri ustih dveh prič ali pri ustih treh prič.
16 Povstal-li by svědek falešný proti někomu, aby svědčil proti němu, že odstoupil od Boha,
Če kriva priča vstane zoper kateregakoli, da priča zoper njega to, kar je napačno,
17 Tedy postaví se ti dva muži, kteříž tu rozepři mají před Hospodinem, před kněžími aneb před soudci, kteříž by za dnů těch byli.
potem bosta oba človeka, med katerima je polemika, stala pred Gospodom, pred duhovniki in sodniki, ki bodo v tistih dneh
18 A když se pilně vyptají soudcové, poznají-li, že svědek ten jest svědek lživý, mluvě falešné svědectví proti bližnímu svému,
in sodniki bodo naredili marljivo zasliševanje. Glej, če je priča kriva priča in je lažno pričevala zoper svojega brata,
19 Tak jemu učiňte, jakž on myslil učiniti bratru svému. I odejmeš zlé z prostředku svého.
potem mu boste storili kakor je sam mislil storiti svojemu bratu. Tako boste izmed sebe iztrebili zlo.
20 A kteříž zůstanou, slyšíce to, báti se budou, a nikoli více nedopustí se takových zlých věcí u prostřed tebe.
Tisti, ki preostanejo, bodo slišali in se bali in odslej med vami ne bodo več zagrešili nobenega takšnega zla.
21 A neslituje se oko tvé; život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu bude.
Tvoje oko se ne bo usmililo, temveč bo življenje šlo za življenje, oko za oko, zob za zob, roka za roko, stopalo za stopalo.
