< Daniel 7 >
1 Léta prvního Balsazara krále Babylonského Daniel měl sen a vidění svá na ložci svém, i napsal ten sen krátkými slovy.
ʻI he ʻuluaki taʻu ʻo Pelesasa ko e tuʻi ʻo Papilone, naʻe mamata ʻa Taniela ki he ngaahi meʻa hā mai ki hono ʻulu ʻi hono mohenga; pea naʻa ne tohi ʻae misi, pea ne fakahā ʻa hono fakamatala.
2 Mluvil Daniel a řekl? Viděl jsem u vidění svém v noci, a aj, čtyři větrové nebeští bojovali na moři velikém.
Naʻe lea ʻa Taniela ʻo ne pehē, “Ne u mamata ʻi he meʻa hā mai kiate au ʻi he pō, pea vakai, naʻe fetakai mālohi ʻae feituʻu matangi ʻe fā ʻoe langi ʻi he Tahi Lahi.
3 A čtyři šelmy veliké vystupovaly z moře, jedna od druhé rozdílná.
Pea naʻe ʻalu hake mei loto tahi ʻae fanga manu ʻe fā, naʻe taki taha hono anga pe ʻoʻona.
4 První podobná lvu, a křídla orličí měla. Hleděl jsem, až vytrhána byla křídla její, jimiž se vznášela od země, tak že na nohách jako člověk státi musila, a srdce lidské dáno jest jí.
Ko e ʻuluaki, naʻe hangē ha laione, pea naʻe ʻiate ia ʻae kapakau ʻoe ʻikale: pea ne u vakai, mo ʻene fusi ʻa hono ongo kapakau, pea naʻe hiki hake ia mei he kelekele, pea naʻe fokotuʻu ia ki hono vaʻe, ʻo hangē ha tangata, pea naʻe tuku ki ai ʻae loto ʻoe tangata.
5 A aj, jiná šelma druhá podobná nedvědu, kteráž panství jedno vyzdvihla, a tři žebra v ústech jejích, mezi zuby jejími, a tak mluveno bylo k ní: Vstaň, nažer se hojně masa.
Pea vakai, ko e manu kehe ko hono ua, naʻe hangē ha pea, pea ne hiki hake ʻe ia ia ʻo fakapalataha pe, pea naʻe ʻi hono ngutu ʻae nifo lōloa ʻe tolu ʻi he vahaʻa ʻo hono ngaahi nifo: pea naʻa nau lea ki ai ʻo pehē, ‘Tuʻu hake ʻo kai ʻae kakano lahi.’
6 Potom jsem viděl, a aj, jiná podobná pardovi, kteráž měla čtyři křídla ptačí na hřbetě svém, a čtyřhlavá byla šelma ta, jíž moc dána byla.
Pea hili ia ne u mamata, pea vakai, ko e taha kehe, naʻe hangē ha lēpati, ʻaia naʻe ʻi hono tuʻa ʻae kapakau ʻe fā ʻoe manupuna; pea naʻe ʻi he manu foki ʻae ʻulu ʻe fā; pea naʻe foaki ki ai ʻae pule.
7 Potom viděl jsem u viděních nočních, a aj, šelma čtvrtá strašlivá a hrozná a velmi silná, mající zuby železné veliké, kteráž zžírala a potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala; a ta byla rozdílná ode všech šelm, kteréž byly před ní, a měla rohů deset.
Hili ia ne u mamata ʻi he ngaahi meʻa hā mai ʻi he pō, pea vakai ko hono fā ʻoe manu, naʻe fakamanavahē ia mo fakaʻulia, mo mālohi ʻaupito; pea naʻe ʻiate ia ʻae ngaahi nifo ukamea lahi: naʻe fakaʻauha mo maumauʻi ʻe ia, pea ne malaki ʻae toenga ʻaki hono vaʻe, pea naʻe kehe ia mei he fanga manu kotoa pē naʻe ʻi muʻa ʻiate ia; pea naʻe ʻiate ia ʻae nifo ʻe hongofulu.
8 Pilně jsem šetřil těch rohů, a hle, roh poslední malý vyrostal mezi nimi, a tři z těch rohů prvních vyvráceni jsou před ním; a aj, oči podobné očím lidským v rohu tom, a ústa mluvící pyšně.
Pea ʻi heʻeku sio fakamamaʻu ki he ngaahi nifo, pea vakai, naʻe tupu hake ʻi ai ha kihi nifo siʻi ʻe taha, ʻaia naʻe taʻaki fuʻu hake mei hono ʻao ʻae nifo ʻe tolu ʻi he ngaahi ʻuluaki nifo; pea vakai, naʻe ʻi he nifo ni ʻae mata ʻo hangē ko e mata ʻoe tangata, mo e ngutu naʻe lea fielahi.
9 Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící.
Pea naʻaku mamata ai pe mo ʻene lī hifo ʻae ngaahi nofoʻanga fakaʻeiʻeiki, pea naʻe ʻafioʻi ʻaia naʻe ʻi muʻa ʻi muʻa ʻi he ngaahi ʻaho, naʻe hinehina hono kofu ʻo hangē ko e ʻuha hinehina, pea ko hono louʻulu naʻe hangē ko e fulufuluʻi sipi lelei: ko hono ʻafioʻanga naʻe hangē ko e afi ulo, pea ko hono ngaahi teka naʻe hangē ko e afi vela.
10 Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly.
Naʻe tupu mai mo tafe mei hono ʻao ʻae afi: naʻe tauhi kiate ia ʻae toko afe lauʻi ʻe he ngaahi toko afe, pea naʻe tuʻu ʻi hono ʻao ʻae toko mano lauʻi toko mano: naʻe fokotuʻu ʻae fakamaau, pea naʻe folahi ʻae ngaahi tohi.
11 Patřil jsem tehdáž, hned jakž se začal zvuk té řeči pyšné, kterouž roh mluvil; patřil jsem, dokudž ta šelma nebyla zabita, a vyhlazeno tělo její, a dáno k spálení ohni.
Pea naʻaku tokanga lahi koeʻuhi ko e leʻo mo e lea fielahi ʻae nifo. Pea naʻaku tokanga ʻo aʻu ki hono tāmateʻi ʻoe manu, mo e fakaʻauha ʻo hono sino, mo e tuku ia ki he afi vela.
12 A i ostatkům šelm odjali panství; nebo dlouhost života jim odměřena byla až do času, a to uloženého času.
Pea koeʻuhi ko hono toe ʻoe fanga manu, naʻe toʻo ʻenau pule meiate kinautolu: ka naʻe fakatolonga ʻenau moʻui ke fuoloa ange, pea ki ha kuonga.
13 Viděl jsem u vidění nočním, a aj, s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel; potom až k Starému dnů přišel, a před něj postaven byl.
Ne u mamata ʻi he ngaahi meʻa hā mai ʻi he pō, pea vakai, naʻe haʻu ha tokotaha ʻi he ngaahi ʻao ʻoe langi ʻo hangē ko e foha ʻoe tangata, pea ne haʻu kiate ia naʻe ʻi muʻa ʻi muʻa ʻi he ngaahi ʻaho, pea naʻa nau ʻomi
14 I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu; jehož panství jest panství věčné, kteréž nepomíjí, a království jeho, kteréž se neruší.
Pea naʻe foaki kiate ia ʻae pule, mo e nāunau, mo ha puleʻanga, koeʻuhi ke tauhi kiate ia ʻae ngaahi kakai kotoa pē, mo e ngaahi puleʻanga, mo e ngaahi lea: ko e pule taʻengata ʻa ʻene pule, ʻaia ʻe ʻikai mole, pea ko hono puleʻanga ʻe ʻikai fakaʻauha.
15 I zhrozil se duch můj ve mně Danielovi u prostřed těla, a vidění má předěsila mne.
“Ko au Taniela, ne u mamahi ʻi hoku laumālie mo hoku loto, pea naʻe fakamamahiʻi au ʻe he ngaahi meʻa hā mai ki hoku ʻulu.
16 Tedy přistoupil jsem k jednomu z přístojících, a ptal jsem se ho na jistotu vší té věci. I pověděl mi, a výklad řečí mi oznámil:
Pea naʻaku ʻunuʻunu atu ki he tokotaha ʻokinautolu naʻe tutuʻu ai, pea ne u fehuʻi kiate ia ki hono moʻoni ʻoe ngaahi meʻa ni. Ko ia naʻa ne talamai, pea ne fakahā mai kiate au hono ʻuhinga ʻoe ngaahi meʻa ni.
17 Ty šelmy veliké, kteréž jsou čtyry, jsou čtyři králové, kteříž povstanou z země,
Ko e fanga manu lalahi ni, ʻaia ʻoku toko fā, ko e tuʻi ia ʻe toko fā ʻaia ʻe tupu hake ʻi māmani.
18 A ujmou království svatých výsostí, kteříž obdržeti mají království až na věky, a až na věky věků.
Ka ʻe lavaʻi ʻae puleʻanga ʻe he kakai māʻoniʻoni ʻae Fungani Māʻolunga, pea te nau maʻu ʻae puleʻanga ʻo lauikuonga, ʻio, ke taʻengata pea taʻengata.
19 Tedy žádostiv jsem byl zprávy o šelmě čtvrté, kteráž rozdílná byla ode všech jiných, hrozná velmi; zubové její železní, a pazoury její ocelivé, kteráž zžírala, potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala.
Pea ne u fieʻilo hono ʻuhinga ʻo hono fā ʻoe manu, ʻaia naʻe taha kehe mo e fanga manu kotoa pē, ʻo fakamanavahēʻia, ʻaia naʻe ukamea hono kau nifo, pea ko e palasa hono pesipesi; ʻaia naʻe fakaʻauha, mo maumauʻi, pea naʻe malaki ʻae toenga ʻaki hono vaʻe;
20 Tolikéž o rozích desíti, kteříž byli na hlavě její, a o posledním, kterýž vyrostl, a před ním spadli tři; o tom rohu, pravím, kterýž měl oči a ústa mluvící pyšně, a byl na pohledění větší než jiní.
Pea mo e ngaahi nifo ʻe hongofulu ʻaia naʻe ʻi hono ʻulu, pea ʻoe taha kehe ʻaia naʻe tupu hake, pea naʻe tō ʻi hono ʻao ʻae toko tolu; ʻio, ʻae nifo ko ia, ʻaia naʻe ʻi ai ʻae mata, pea mo e ngutu naʻe lea fielahi ʻaupito, ʻaia naʻe matamata mālohi ʻi heʻene ngaahi kaumeʻa.
21 Viděl jsem, an roh ten válku vedl s svatými, a přemáhal je,
Ne u vakai, pea naʻe fai ʻae tau ʻe he nifo ko ia ki he kakai māʻoniʻoni, pea ne lavaʻi ʻakinautolu.
22 Až přišel Starý dnů, a oddán jest soud svatým výsostí, a čas přišel, aby to království svatí obdrželi.
Kaeʻoua ke hoko mai ʻaia naʻe ʻi muʻa ʻi muʻa ʻi he ngaahi ʻaho, pea naʻe tuku ʻae fakamaau totonu ki he kakai māʻoniʻoni ʻoe Fungani Māʻolunga; pea naʻe hokosia ʻae kuonga naʻe maʻu ʻe he kakai māʻoniʻoni ʻae puleʻanga.
23 Řekl takto: Šelma čtvrtá znamená království čtvrté na zemi, kteréž rozdílné bude ode všech království, a zžíře všecku zemi, a zmlátí ji a potře ji.
Pea naʻe pehē ʻa ʻene lea, Ko hono fā ʻoe manu ʻe hoko ia ko hono fā ʻi he ngaahi puleʻanga ʻi māmani, ʻaia ʻe kehe mo e ngaahi puleʻanga kotoa pē, pea te ne fakaʻauha ʻa māmani kotoa pē, pea malaki hifo ia, pea maumauʻi.
24 Rohů pak deset znamená, že z království toho deset králů povstane, a poslední povstane po nich, kterýž bude rozdílný od prvních, a poníží tří králů.
Pea ko e ngaahi nifo ʻe hongofulu mei he puleʻanga ni, ko e ngaahi tuʻi ʻe toko hongofulu ia ʻaia ʻe tupu: pea ʻe tupu mo ha taha kimui ʻiate kinautolu, pea ʻe kehe ia mo e ʻuluaki, pea te ne lavaʻi ʻae tuʻi ʻe toko tolu.
25 A slova proti Nejvyššímu mluviti bude, a svaté výsostí potře; nadto pomýšleti bude, aby proměnil časy i práva, když vydáni budou v ruku jeho, až do času a časů, i do částky časů.
Pea ʻe lea ʻaki ʻe ia ʻae ngaahi lea fielahi ki he Fungani Māʻolunga, pea te ne fakaongosia ʻae kakai māʻoniʻoni ʻoe Fungani Māʻolunga, pea ʻe mahalo ʻe ia ke ne fakakehe ʻae ngaahi kuonga mo e ngaahi fono: pea ʻe tuku ia ki hono nima ʻi ha kuonga mo e kuonga ʻe ua, mo e vaeua mālie ʻoe kuonga.
26 V tom bude soud osazen, a panství jeho odejmou, vypléní a vyhladí je docela.
Ka ʻe fakanofo ʻae fakamaau, pea te nau toʻo ʻa ʻene pule, ke fakaʻauha mo maumauʻi ia, ʻo aʻu ki he ngataʻanga.
27 Království pak i panství, a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; jehož království bude království věčné, a všickni páni jemu sloužiti a jeho poslouchati budou.
Ka ko e puleʻanga mo e pule, pea mo e nāunau ʻoe puleʻanga ʻi he lalo langi kotoa pē, ʻe tuku ki he kakai ko e kau māʻoniʻoni ʻae Fungani Māʻolunga, pea ko hono puleʻanga ko e puleʻanga taʻengata, pea ʻe tauhi mo talangofua kiate ia ʻae ngaahi pule kotoa pē.
28 Až potud konec té řeči. Mne pak Daniele myšlení má velice zkormoutila, a krása má proměnila se při mně, slovo však toto v srdci svém zachoval jsem.
Ko eni ʻae ngataʻanga ʻoe meʻa. Ka ko au Taniela ko ʻeku ngaahi fakakaukau naʻaku mātuʻaki mamahi ai, pea naʻe fakakehe hoku mata ʻiate au: ka naʻaku fakafufū ʻae meʻa ni ʻi hoku loto.”