Daniel 2

1 Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl.

And in the second year of the reign of Nebuchadnezzar, Nebuchadnezzar dreamed dreams, on account of which his spirit was troubled, and his sleep went from him.

2 I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem.

Then the king commanded to call the scribes, and the magicians, and the sorcerers, and the Chaldaeans, that they might show the king his dreams; and they came and stood before the king.

3 Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen.

And the king said to them, I have dreamed a dream, and my spirit is troubled to know the dream.

4 I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad.

And the Chaldaeans said to the king in Aramaean, O king, live forever! Tell thy servants the dream, and we will show the interpretation.

5 Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou.

The king answered and said to the Chaldaeans: The word has gone from me. If ye will not make known to me the dream and the interpretation thereof, ye shall be cut in pieces, and your houses shall be made a dunghill.

6 Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte.

But if ye show the dream and the interpretation thereof, ye shall receive from me gifts, and rewards, and great honor. Therefore show me the dream, and its interpretation!

7 Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme.

They answered again and said, Let the king tell his servants the dream, and we will show the interpretation of it.

8 Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen.

The king answered and said, I know of a certain, that ye seek to gain time, because ye see that the word hath gone forth from me.

9 Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti.

For if ye do not make known to me the dream, this alone is your purpose, and ye have prepared lying and deceitful words to speak before me till the time be changed. Tell me therefore the dream, and I shall know that ye can show me the interpretation thereof.

10 Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi.

The Chaldaeans answered before the king, and said: There is not a man upon the earth who can show what the king requireth; on which account no king, however great and powerful, hath asked such things of any scribe, or magician, or Chaldaean.

11 Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají.

It is a hard thing which the king requireth, and there is none other that can show it before the king, except the gods, whose dwelling is not with men.

12 Z té příčiný rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské.

For this cause the king was angry and very furious, and commanded to destroy all the wise men of Babylon.

13 A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli.

And the decree went forth that the wise men should be slain; and they sought Daniel and his fellows, to slay them.

14 Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské.

Then Daniel answered with understanding and wisdom to Arioch, the captain of the king's guard, who was gone forth to slay the wise men of Babylon.

15 A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi.

He answered and said to Arioch, the king's captain, Why is the decree so hasty from the king? Then Arioch made the thing known to Daniel.

16 Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi.

Then Daniel went in, and desired of the king that he would give him time, and that he would show the king the interpretation.

17 A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým,

Then Daniel went to his house, and made the thing known to Hananiah, Mishael, and Azariah, his companions;

18 Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými.

that they would desire mercies of the God of heaven, concerning this secret; that Daniel and his fellows should not perish, with the rest of the wise men of Babylon.

19 I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému.

Then was the secret revealed to Daniel in a night vision. Then Daniel blessed the God of heaven.

20 Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest.

Daniel spake and said: Blessed be the name of God for ever and ever! for wisdom and might are his.

21 A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum.

And he changeth times and seasons; he removeth kings, and setteth up kings; he giveth wisdom to the wise, and knowledge to them that have understanding.

22 On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá.

He revealeth deep and secret things; he knoweth what is in darkness, and light dwelleth with him.

23 Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám.

I thank thee and praise thee, O thou God of my fathers, who hast given me wisdom and might, and hast made known to me now what we desired of thee; for thou hast now made known to us the king's matter.

24 A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím.

Therefore Daniel went in to Arioch, whom the king had appointed to destroy the wise men of Babylon; he went and said thus to him: Destroy not the wise men of Babylon; bring me in before the king, and I will show to the king the interpretation.

25 Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí.

Then Arioch brought in Daniel before the king in haste, and said thus to him: I have found a man of the captives of Judah that will make known to the king the interpretation.

26 Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho?

The king answered and said to Daniel, whose name was Belteshazzar, Art thou able to make known to me the dream which I have seen, and the interpretation thereof?

27 Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti.

Daniel answered in the presence of the king, and said, The secret which the king hath demanded, the wise men, the scribes, the magicians, the astrologers cannot show to the king;

28 Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest:

but there is a God in heaven that revealeth secrets, and maketh known to King Nebuchadnezzar what shall be in the days to come. Thy dream and the visions of thy head upon thy bed were these.

29 Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což budoucího jest.

Thy thoughts, O king, came into thy mind, what should come to pass hereafter; and he that revealeth secrets maketh known to thee what shall come to pass.

30 Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl.

But as for me, this secret is not revealed to me through any wisdom which I have more than all the living, but to the end that the interpretation might be made known to the king, and that thou mightest know the thoughts of thy heart.

31 Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný.

Thou, O king, sawest, and behold, a great image. This image, which was high and of surpassing brightness, stood before thee; and its form was terrible.

32 Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi,

The head of this image was of fine gold; his breast and his arms of silver; his belly and his thighs of brass;

33 Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny.

his legs of iron; his feet, part of iron and part of clay.

34 Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je.

Thou sawest till a stone was cut out without hands, which smote the image upon his feet, that were of iron and clay, and broke them to pieces.

35 A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi.

Then was the iron, the clay, the brass, the silver, and the gold broken to pieces together, and became like chaff from the summer threshing-floors, and the wind carried them away, so that no place was found for them; and the stone that smote the image became a great mountain, and filled the whole earth.

36 Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi:

This is the dream, and now we will tell the interpretation of it before the king.

37 Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu.

Thou, O king, art a king of kings; for the God of heaven hath given thee a kingdom, power and strength and glory.

38 A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá.

And wheresoever the children of men dwell, the beasts of the field and the birds of heaven hath he given into thy hand, and hath made thee ruler over them all. Thou art the head of gold.

39 Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi.

And after thee shall arise another kingdom, inferior to thee; and another third kingdom of brass, which shall bear rule over all the earth.

40 Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko.

And a fourth kingdom shall be strong as iron; forasmuch as iron breaketh in pieces and subdueth all things; even as iron, that breaketh all these, shall it break in pieces and bruise.

41 Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou.

And whereas thou sawest the feet and toes part of potter's clay and part of iron, it shall be a divided kingdom; but there shall be in it of the strength of the iron, forasmuch as thou sawest the iron mixed with miry clay.

42 Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné.

And as the toes of the feet were part of iron and part of clay, so the kingdom shall be partly strong and partly broken.

43 A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou.

And whereas thou sawest iron mixed with miry clay, they shall mingle themselves by marriage, but they shall not cleave to each other, even as iron is not mixed with clay.

44 Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky,

But in the days of these kings shall the God of heaven set up a kingdom which shall never be destroyed; and the kingdom shall be left to no other people but it shall break in pieces and consume all these kingdoms, and it shall stand forever;

45 Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho.

even as thou sawest that the stone was cut out of the mountain without hands, and that it broke in pieces the iron, the brass, the clay, the silver, and the gold. The great God hath made known to the king what shall come to pass hereafter; and the dream is certain, and the interpretation thereof sure.

46 Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu.

Then King Nebuchadnezzar fell upon his face and worshipped Daniel, and commanded that they should offer an oblation and sweet odors to him.

47 A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto.

The king answered Daniel and said, Of a truth, your God is the God of gods, and the Lord of kings, and the revealer of secrets, since thou couldst reveal this secret.

48 Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými.

Then the king made Daniel a great man, and gave him many great gifts, and made him ruler over the whole province of Babylon, and chief of the governors over all the wise men of Babylon.

49 Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské.

Then Daniel requested of the king, and he set Shadrach, Meshach, and Abednego over the affairs of the province of Babylon; but Daniel was in the gate of the king.