Daniel 2

1 Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl.

Ug sa ikaduha ka tuig sa paghari ni Nabucodonosor, si Nabucodonosor nagdamgo sa mga damgo; ug ang iyang espiritu nasamok ug ang iyang pagkatulog mipahawa kaniya.

2 I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem.

Unya ang hari nagsugo sa pagpatawag sa tanang mga mago, ug sa mga maglalamat, ug sa mga salamangkiro, ug sa mga Caldeahanon, aron ikasaysay nila sa hari ang iyang mga damgo. Busa sila nanagpanulod ug nangatubang sa hari.

3 Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen.

Ug ang hari miingon kanila: Ako nagdamgo sa usa ka damgo, ug ang akong espiritu nasamok nga buot magpakisayud sa damgo.

4 I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad.

Unya ang mga Caldeahanon mingsulti sa hari sa pinulongan nga Siriahanon: Oh hari, mabuhi ka sa walay katapusan; isugid sa imong mga alagad ang imong damgo, ug kami magasaysay sa iyang kahulogan.

5 Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou.

Ang hari mitubag ug miingon sa mga Caldeahanon: Ang butang mibiya kanako; kong kamo dili magpahibalo kanako sa damgo ug ang kahulogan niana, kamo pagawatas-watason, ug ang inyong mga balay himoon nga pundok sa kinalibang.

6 Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte.

Apan kong ipahibalo ninyo kanako ang damgo ug ang kahulogan niana, kamo makadawat gikan kanako mga gasa ug mga balus ug dagkung dungog: busa isugid kanako ang damgo ug ang kahulogan niana.

7 Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme.

Mingtubag sila sa ikaduha, ug ming-ingon: Ang damgo ipahayag unta sa hari sa iyang mga alagad, ug kami magasugid sa kahulogan.

8 Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen.

Ang hari mitubag ug miingon: Ako nasayud sa pagkatinuod gayud nga kamo buot magalangan, tungod kay nakita man ninyo nga ang butang mibiya kanako.

9 Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti.

Apan kong kamo dili mopadayag kanako sa damgo, adunay usa ra ka balaod alang kaninyo; kay kamo nangandam sa pagpamakak ug pagsulti sa mga pulong malimbongon sa akong atubangan, hangtud nga mabalhin ang panahon; busa isulti kanako ang damgo, ug ako masayud nga kamo makahimo sa pagsaysay sa kahulogan niana.

10 Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi.

Ang mga Caldeahanon nanubag sa atubangan sa hari, ug ming-ingon: Walay bisan usa ka tawo sa ibabaw sa yuta nga makapahayag niining butanga sa hari; kay, sanglit walay hari, ni agalon, ni punoan, nga nangutana nianang butanga sa mga mago, kun encantador kun Caldeahanon.

11 Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají.

Ug maoy usa ka butang nga talagsaon ang gipangayo sa hari, ug walay bisan kinsang lain nga arang makapahayag niana sa atubangan sa hari, gawas ang mga dios, kansang puloy-anan wala sa unod.

12 Z té příčiný rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské.

Tungod niini ang hari nasuko ug naglagut sa hilabihan, ug nagsugo sa pagpapatay sa tanang mga tawong manggialamon sa Babilonia.

13 A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli.

Busa ang sugo gipamantala, ug ang tanang mga tawong manggialamon pagapatyon; ug ilang gipangita si Daniel ug ang iyang mga kauban aron patyon.

14 Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské.

Unya si Daniel, sa pagkamaalamon ug pagkamasinabuton, mitubag kang Arioch, ang capitan sa mga magbalantay sa hari, nga milakaw aron sa pagpatay sa mga tawo nga manggialamon sa Babilonia;

15 A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi.

Mitubag siya kang Arioch, capitan sa hari, ug miingon: Ngano man nga hilabihan pagkahinanali ang sugo sa hari? Unya si Arioch mipahayag sa maong butang kang Daniel.

16 Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi.

Ug si Daniel misulod, ug naghangyo sa hari nga hatagan unta siya ug panahon, ug iyang sayran ang hari sa kahulogan.

17 A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým,

Unya miadto si Daniel sa iyang balay, ug gisuginlan niya ang iyang mga kauban, si Ananias, si Misael, ug si Azarias mahitungod niining butanga:

18 Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými.

Nga sila mangamuyo sa kalooy sa Dios sa langit bahin niining tinago; aron unta si Daniel ug ang iyang mga kauban dili mangamatay uban sa laing mga tawong manggialamon sa Babilonia.

19 I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému.

Unya ang tinago gipadayag kang Daniel pinaagi sa usa ka panan-awon sa kagabhion. Unya gidayeg ni Daniel ang Dios sa langit.

20 Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest.

Si Daniel mitubag ug miingon: Dalayegon ang ngalan sa Dios sa mga katuigan nga walay katapusan; kay iya man ang kaalam ug ang kagahum.

21 A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum.

Ug iyang ginailis-ilisan ang mga panahon ug mga katuigan; iyang ginapapha ang mga hari, ug gipahaluna ang mga hari; siya nagahatag kaalam sa mga manggialamon, ug kahibalo kanila nga may pagsabut;

22 On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá.

Ginabugna niya ang mga butang halalum ug tinago: siya nasayud sa mga butang nga anaa sa kangitngitan, ug ang kahayag nagapuyo man kaniya.

23 Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám.

Nagapasalamat ako kanimo, ug nagadayeg kanimo, Oh Dios sa akong mga amahan, nga nagahatag kanako sa kaalam ug sa kagahum, ug karon ginapadayag mo kanako ang butang nga among gipangayo kanimo; sanglit imong ginapadayag kanamo ang butang sa hari.

24 A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím.

Busa miadto si Daniel kang Arioch, ang gitudlo sa hari nga maoy magpatay sa mga tawong manggialamon sa Babilonia; miadto siya ug misulti kaniya sa ingon niini: Ayaw pagpatya ang mga tawong manggialamon sa Babilonia; dad-a ako sa atubangan sa hari, ug akong ipadayag sa hari ang kahulogan.

25 Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí.

Ug si Daniel gidali pagdala ni Arioch ngadto sa atubangan sa hari, ug miingon kaniya niini: May tawo nga hingkaplagan ko sa mga anak sa mga nangabihag gikan sa Juda, nga mopahayag sa hari sa kahulogan nga gikinahanglan.

26 Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho?

Ang hari mitubag ug miingon kang Daniel, kansang ngalan mao si Beltsasar: Makahimo ka ba pagpadayag kanako sa damgo nga akong nakita, ug sa kahulogan niini?

27 Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti.

Si Daniel mitubag sa atubangan sa hari, ug miingon: Ang butang tinago nga gisugo sa hari kinahanglan ipadayag, dili ikapadayag kaniya, ni sa mga tawong manggialamon, ni sa mga maglalamat, ni sa mga mulo-manalagna;

28 Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest:

Apan adunay usa ka Dios sa langit nga mopadayag sa mga tinago, ug siya nagpahibalo kang hari Nabucodonosor sa mga butang manghitabo sa ulahing mga adlaw. Ang imong damgo, ug ang mga panan-awon sa imong ulo sa ibabaw sa imong higdaanan, mao kini:

29 Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což budoucího jest.

Mahitungod kanimo, Oh hari, ang imong mga hunahuna mingsantop sa imong panumduman diha sa imong higdaanan, aron sa pagpasayud sa mga butang manghitabo sa umalabut nga panahon; ug ang nagapadayag sa mga tinago nagpahibalo kanimo sa manghitabo sa ulahing mga adlaw.

30 Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl.

Apan mahitungod kanako, kini nga tinago wala ipadayag kanako, tungod kay labaw sa uban nga mga buhi ang akong kahibalo, kondili sa tuyo nga ang kahulogan ikapadayag sa hari, ug aron ikaw masayud sa mga hunahuna sa imong kasingkasing.

31 Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný.

Ikaw, Oh hari, nakakita, ug, nakasud-ong sa usa ka dakung larawan. Kining larawan nga daku uyamut, ug kansang kasilaw maayo kaayo, mitindog sa imong atubangan; ang dagway niana makalilisang.

32 Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi,

Mahitungod niini nga larawan, ang iyang ulo bulawan nga lunsay, ang iyang dughan ug ang iyang mga bukton salapi, ang iyang tiyan ug ang iyang mga paa tumbaga,

33 Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny.

Ang iyang mga bitiis puthaw, ang iyang mga tiil may bahin nga puthaw, ug may bahin nga yutang kolonon.

34 Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je.

Nakita mo hangtud nga ang usa ka bato gisapsap nga walay mga kamot, nga minglapdos sa larawan sa iyang mga tiil nga puthaw ug yuta nga kolonon, ug nakadugmok kanila.

35 A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi.

Unya ang puthaw, ang yutang kolonon, ang tumbaga, ang salapi, ug ang bulawan, nadungan pagkadugmok, ug nangahimong sama sa tahop sa mga salog nga giukanan sa panahon sa ting-init; ug sila ginapadpad sa hangin, sa pagkaagi nga walay dapit nga nakita alang kanila: ug ang bato nga naglapdos sa larawan, nahimong usa ka dakung bukid, ug gipuno niini ang tibook kalibutan.

36 Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi:

Kini mao ang damgo; ug ang kahulogan niini among isugilon sa atubangan sa hari.

37 Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu.

Ikaw, Oh hari, mao ang hari sa kaharian, kang kinsa ang Dios sa langit mihatag sa gingharian, sa gahum, sa kusog ug sa himaya;

38 A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá.

Ug sa bisan diin nga dapit ang mga anak sa tawo managpuyo, ang mga mananap sa kapatagan ug ang mga langgam sa kalangitan iyang gihatag sa imong kamot, ug naghimo kanimo nga agalon kanilang tanan: ikaw mao kadtong ulo nga bulawan.

39 Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi.

Ug sunod kanimo motindog ang usa ka gingharian nga labing ubos kanimo; ug may lain nga ikatulong gingharian nga tumbaga, nga magabuot sa tibook nga yuta.

40 Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko.

Ug ang ikaupat ka gingharian molig-on sama sa puthaw, sanglit ang puthaw magadugmok ug makadaug sa tanang mga butang; ug sama sa puthaw nga magapigsat niining tanan, kini nga gingharian magabungkag ug magadugmok.

41 Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou.

Ug sanglit imong nakita ang mga tiil ug mga tudlo sa tiil, nga may bahin nga yutang kolonon sa magkokolon, ug may bahin nga puthaw, kini mahimo nga gingharian nga binahinbahin: apan anaa niana ang kalig-on sa puthaw, sanglit sa imong nakita ang puthaw gisakot sa yanang sa yuta nga kolonon.

42 Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné.

Ug ingon nga ang usa ka bahin sa mga tudlo sa tiil puthaw man, ug ang usa ka bahin maoy yutang kolonon, mao nga sa gingharian malig-on ang usa ka bahin, ug gabok ang laing bahin.

43 A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou.

Ug sanglit imong nakita nga ang puthaw gisaktan sa yanang sa yutang kolonon, sila mosagol sa ilang kaugalingon uban sa kaliwatan sa katawohan: apan sila dili magakatapot sa usa ug usa, sama sa puthaw nga dili mosagol sa yutang kolonon.

44 Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky,

Ug sa mga adlaw nianang mga haria, ang Dios sa langit magatukod usa ka gingharian nga dili gayud malumpag, ni ang gahum niana mahibilin sa lain nga katawohan; apan kini magadugmok ug magaut-ut niining tanan nga mga gingharian, ug kini molungtad sa walay katapusan.

45 Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho.

Sanglit ingon sa imong nakita nga gikan sa usa ka bukid gisapsap nga walay kamot ang usa ka bato, ug nga kini nakadugmok sa puthaw, sa tumbaga, sa yutang kolonon, sa salapi, ug sa bulawan; ang daku nga Dios nagpahibalo sa hari sa mga butang manghitabo sa kaulahian: ug ang damgo matuod, ug ang kahulogan niana dili kaduha-duhaan.

46 Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu.

Unya si hari Nabucodonosor mihapa, ug misimba kang Daniel, ug nagsugo nga siya halaran nila sa usa ka halad sa maamyon nga kahumot.

47 A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto.

Ang hari mitubag kang Daniel ug miingon: Sa pagkamatuod ang imong Dios mao ang Dios sa mga dios, ug ang Ginoo sa mga hari, ug ang magbubugna sa mga butang tinago, sanglit ikaw nakapadayag niining butang tinago.

48 Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými.

Unya ang hari nagpabantug kang Daniel, ug naghatag kaniya daghang mga gasa nga bililhon, ug naghimo kaniya nga punoan sa tibook lalawigan sa Babilonia, ug pangulo nga gobernador sa tanang mga tawong manggialamon sa Babilonia.

49 Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské.

Ug si Daniel naghangyo sa hari, ug iyang gitudlo si Sadrach, Mesach, ug Abed-nego, ibabaw sa mga bulohaton sa lalawigan sa Babilonia: apan si Daniel diha sa ganghaan sa hari.