Daniel 12
1 Toho času postaví se Michal, kníže veliké, kterýž zastává synů lidu tvého, a bude čas ssoužení, jakéhož nebylo, jakž jest národ, až do toho času; toho, pravím, času vysvobozen bude lid tvůj, kdožkoli nalezen bude zapsaný v knize.
« En ce temps-là, se lèvera Micaël, le grand prince qui défend les enfants de ton peuple; et il y aura une époque de détresse, telle qu'il n'y en a jamais eu depuis que les nations existent jusqu'à cette époque. En ce temps-là, ton peuple sera délivré, tous ceux qui seront trouvés inscrits dans le livre.
2 Tuť mnozí z těch, kteříž spí v prachu země, procítí, jedni k životu věčnému, druzí pak ku pohanění a ku potupě věčné.
Beaucoup de ceux qui dorment dans la poussière de la terre se réveilleront, les uns pour la vie éternelle, les autres pour la honte et le mépris éternel.
3 Ale ti, kteříž jiné vyučují, stkvíti se budou jako blesk oblohy, a kteříž k spravedlnosti přivozují mnohé, jako hvězdy na věčné věky.
Ceux qui sont sages brilleront comme l'éclat de l'étendue. Ceux qui auront ramené la multitude à la justice brilleront comme les étoiles, aux siècles des siècles.
4 Ty pak Danieli, zavři slova tato, a zapečeť knihu tuto až do času jistého. Mnozíť budou pilně zpytovati, a rozmnoženo bude umění.
Mais toi, Daniel, tiens secrètes les paroles et scelle le livre, jusqu'au temps de la fin. Beaucoup de gens iront et viendront, et la connaissance augmentera. »
5 Zatím viděl jsem já Daniel, a aj, jiní dva stáli, jeden z této strany břehu řeky, a druhý z druhé strany břehu též řeky.
Alors moi, Daniel, je regardai, et voici, deux autres personnes se tenaient, l'une sur la rive du fleuve, de ce côté-ci, et l'autre sur la rive du fleuve, de ce côté-là.
6 A řekl muži tomu oblečenému v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky: Když bude konec těm divným věcem?
L'un d'eux dit à l'homme vêtu de lin, qui était au-dessus des eaux du fleuve: « Combien de temps faudra-t-il pour que ces prodiges finissent? »
7 I slyšel jsem muže toho oblečeného v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky, an zdvihl pravici svou i levici svou k nebi, a přisáhl skrze Živého na věky, že po uloženém času, a uložených časích, i půl času, a když do cela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci.
J'ai entendu l'homme vêtu de lin, qui était au-dessus des eaux du fleuve, lorsqu'il a levé sa main droite et sa main gauche vers le ciel, et qu'il a juré par celui qui vit éternellement que ce sera pour un temps, des temps et demi; et quand on aura achevé de briser la puissance du peuple saint, toutes ces choses seront achevées.
8 A když jsem já slyše, nerozuměl, řekl jsem: Pane můj, jaký konec bude těch věcí?
J'ai entendu, mais je n'ai pas compris. Alors j'ai dit: « Monseigneur, quel sera le résultat de ces choses? »
9 Tedy řekl: Odejdi, Danieli, nebo zavřína jsou a zapečetěna slova ta až do času jistého.
Il dit: « Va, Daniel, car les paroles sont enfermées et scellées jusqu'au temps de la fin.
10 Přečišťováni a bíleni a prubováni budou mnozí; bezbožní zajisté bezbožnost páchati budou, aniž co porozumějí kteří z nich, ale moudří porozumějí.
Plusieurs se purifieront, se blanchiront et se raffineront, mais les méchants feront le mal; et aucun des méchants ne comprendra, mais les sages comprendront.
11 Od toho pak času, v němž odjata bude obět ustavičná, a postavena ohavnost hubící, bude dnů tisíc, dvě stě a devadesát.
« Depuis le moment où l'holocauste perpétuel aura disparu et où l'abomination qui désole sera dressée, il y aura mille deux cent quatre-vingt-dix jours.
12 Blahoslavený, kdož dočeká a přijde ke dnům tisíci, třem stům, třidcíti a pěti.
Heureux celui qui attend et qui arrive aux mille trois cent trente-cinq jours!
13 Ty pak odejdi k místu svému, a odpočívati budeš, a zůstaneš v losu svém na skonání dnů.
« Mais poursuis ton chemin jusqu'à la fin; car tu te reposeras et tu te tiendras dans ton héritage à la fin des jours. »
