Daniel 11
1 A tak já léta prvního Daria Médského postavil jsem se, abych ho zmocňoval a posiloval.
El pa kasreyu ac loangeyu.
2 Již pak oznámímť pravdu: Aj, ještě tři králové kralovati budou v Perské zemi; potom čtvrtý zbohatne bohatstvím velikým nade všecky, a když se zmocní v bohatství svém, vzbudí všecky proti království Řeckému.
Ac ma nga ac fahk nu sum inge ma na pwaye.” Na lipufan sac fahk, “Ac fah oasr tokosra tolu su ac fah leumi acn Persia, na toko ac oasr pac tokosra se akakosr, su ac fah kasrup liki tokosra meet ah kewa. In pacl se na ma yohk ku ac kasrup lal uh, na el ac fah lain tokosrai lun Greece.
3 I povstane král mocný, kterýž bude míti panství široké, a bude činiti podlé vůle své.
“Toko, na tokosra na pwengpeng se ac fah sikyak. El ac fah leumi tokosrai na lulap se, ac oru na ma el ac lungse oru uh.
4 Když se pak zmocní, potříno bude království jeho, a rozděleno bude na čtyři strany světa, však ne mezi potomky jeho, aniž bude panství jeho takové, jakéž bylo; nebo vykořeněno bude království jeho, a jiným mimo ně se dostane.
Tusruktu pacl se na ma tokosrai lal uh ac kui na pwaye uh, na ac musalelik ac kitakatelik nu ke ip akosr. Mwet in sou lal ac fah tia eis wal lal, a mwet saya ac fah aolul in leum, tusruktu elos ac tiana ku oana ke pacl ma el tuh tokosra uh.
5 Pročež posilní se král polední, ano i jedno z knížat jeho, a mocnější bude nad něho, a panovati bude; panství široké bude panství jeho.
“Tokosra lun Egypt el ac arulana ku. Tusruktu siena sin mwet mweun fulat lal ac mau yohk ku la lukel, ac leumi sie tokosrai yohk liki na tokosrai lal uh.
6 Po některých pak letech spřízní se; nebo dcera krále poledního dostane se za krále půlnočního, aby učinila příměří. Ale neobdrží síly ramene, aniž on ostojí s ramenem svým, ale vydána bude ona i ti, kteříž ji přivedou, i syn její, i ten, kterýž ji posilňoval v ty časy.
In kutu yac toko, tokosra lun Egypt el ac fah orala sie akupasri nu sin tokosra lun Syria, ac sang acn se natul in payuk sel. Tusruktu, asruoki se inge ac tia oan paht, mweyen mutan sac, mukul tumal, tulik se natul, ac mutan kulansap ma welul som uh, nufon ac fah anwuki.
7 Potom povstane z výstřelku kořenů jejích na místo jeho, kterýž přitáhne s vojskem svým, a udeří na pevnost krále půlnočního, a přičiní se, aby se jich zmocnil.
Ac tia paht tukun ma inge, na sie sin mukul in sou lun mutan sac ac fah tokosrala. El ac fah tuyak mweuni un mwet mweun lun tokosra lun Syria, utyak nu in pot ku lalos, ac kutangulosla.
8 Nadto i bohy jejich s knížaty jejich, s nádobami drahými jejich, stříbrem a zlatem v zajetí zavede do Egypta, a bude bezpečen za mnoho let před králem půlnočním.
El ac fah eis ma sruloala in luman god lalos, ac ma saya su orekla ke gold ac silver ma kisakinyukla nu sin god inge, ac folokunla nu Egypt. Tukun kutu yac ma oasr misla inmasrlolos,
9 A tak přijde do království král polední, a navrátí se do země své.
tokosra lun Syria el ac sifil utyak nu fin acn Egypt, tusruktu ac folokinyukla el liki acn we.
10 Ale synové onoho válčiti budou, a seberou množství vojsk velikých. A nenadále přijda, jako povodeň procházeti bude, a navracuje se, válkou dotírati bude až k jeho pevnostem.
“Wen nutin tokosra lun acn Syria elos ac fah akoo elos in mweun, ac orani sie un mwet mweun na lulap. Sie selos ac fah pokla ma fin acn uh nufon oana sronot se, ac mweuni nien muta ku lun mwet lokoalok su ma kuhlusyukyak ke pot na ku.
11 Pročež rozdrážděn jsa král polední, vytáhne, a bojovati bude s ním, s králem půlnočním, a sšikuje množství veliké, i bude vydáno množství to v ruku jeho.
In kasrkusrak lal, tokosra lun Egypt el ac tuyak mweuni tokosra lun Syria, ac sruokya un mwet mweun na lulap se lal ah.
12 I pozdvihne se množství to, a povýší se srdce jeho, a ačkoli porazí na tisíce, a však se nezmocní.
El ac mau insefulatak ke kutangla lal, ac ke mwet mweun pus ma el uniya uh, tusruktu ac tia sifilpa oasr kutangla lal tok.
13 Potom navrátě se král půlnoční, sšikuje množství větší než prvé, a po dokonání času některých let, nenadále přijde s vojskem velikým a s dostatkem hojným.
“Tokosra lun Syria el ac folokla ac sifilpa orani sie un mwet mweun lal su ac yohk liki ma meet ah. Na ke kutu yac tok, el ac foloko wi sie un mwet mweun na lulap ac kufwen mwe mweun puspis.
14 V těch časích mnozí se postaví proti králi polednímu, ale synové nešlechetní z lidu tvého zhubeni budou, a pro stvrzení vidění tohoto padnou.
Na mwet puspis ac fah tukeni lain tokosra lun Egypt. Ac kutu mwet ma lungse orek lokoalok in facl sum, Daniel, ac fah wi tuyak lain tokosra lun Egypt ke sripen sie aruruma ma elos liye, tusruktu ac fah kutangyukla elos.
15 Nebo přitáhne král půlnoční, a vzdělaje náspy, dobude měst hrazených, tak že ramena poledního neostojí, ani lid vybraný jeho, aniž budou míti síly k odpírání.
Ouinge tokosra Syria el ac fah kuhlasla sie siti su arulana akkeyeyukla, ac sruokya. Mwet mweun lun Egypt elos ac fah tia sifil mweun — finne elos su wo emeet ke mweun, ac fah wanginla pac ku lalos.
16 A přitáhna proti němu, bude činiti podlé vůle své, a nebude žádného, ješto by se postavil proti němu. Postaví se také v zemi Judské, kterouž docela zkazí rukou svou.
Mwet Syria se ma utyak ac eisla acn inge uh ac oru na ma el lungse oru nu selos, ac wanginna lainyal. El ac fah tu in Fulan Wuleang ac leumi nufon acn we.
17 Potom obrátí tvář svou, aby přitáhna s mocí všeho království svého, a ukazuje se jako by vše upřímě jednal, dovede něčeho. Nebo dá jemu krásnou pannu, aby ho zahubil skrze ni, ale ona nedostojí aniž bude držeti s ním.
“Tokosra lun Syria el ac akoo elan oru fahsr se lal nu in acn inge, ac el ac us nufon mwet mweun lal welul. Na ke sripen el kena kunausla tokosrai lun mwet lokoalok lal, el ac fah oru sie pwapa in akasrui inmasrloltal, ac sang acn natul in payuk nusel. Tusruktu ma el ako in oru inge ac tiana fahla oana ma el nunku.
18 Zatím obrátí tvář svou k ostrovům, a dobude mnohých, ale vůdce přítrž učiní pohanění jeho, anobrž to hanění jeho na něj obrátí.
Tukun ma inge, el ac fah mweuni facl ma muta sisken meoa uh, ac kutangla acn pus selos. Tusruktu, sie mwet kol sac ac fah kutangulla, ac tulokinya orek funmwet lal. Aok, el ac folokonang ouiya koluk lun tokosra Syria nu facl sifacna.
19 Pročež obrátí tvář svou k pevnostem země své, ale klesne a padne, i zahyne.
Na tokosra sac el ac fah folokla nu nien muta ku lun mwet mweun in acn sel sifacna, tusruktu ac kutangyukla pac el, na ac pa ingan saflaiyal.
20 I povstane na místo jeho v slávě královské ten, kterýž rozešle výběrčí, ale ten po nemnohých dnech potřín bude, a to ne v hněvě, ani v boji.
“Na sie pacna tokosra ac fah aolul, su ac fah supwala sie mwet leum lal in akkeokye mwet inge ke el akyokye tax lalos in akkasrupye tokosrai lal. Ac ke pacl na fototo, tokosra sac ac fah anwuki, tusruktu tia ye mutun mwet uh, ac tia pac ke mweun.”
21 Na místě tohoto postaví se nevzácný, ačkoli nevloží na něj ozdoby královské, a však přijda pokojně, ujme království skrze úlisnost.
Lipufan sac sifilpa fahk, “Tokosra se lun acn Syria tok uh ac mwet na koluk se su wangin suwohs la elan tokosrala, tusruktu el ac mahsrikyak na sruokya wal uh ke inkanek kutasrik lal.
22 A rameny jako povodní zachváceni budou před oblíčejem jeho mnozí, a potříni budou jako i ten vůdce, kterýž s ním smlouvu učinil.
Kutena mwet ma lainul uh, finne mwet Tol Fulat lun God uh, ac fah pokyukla ac sisila elos.
23 Nebo v tovaryšství s ním vejda, prokáže nad ním lest, a přijeda, zmocní se království s malým počtem lidu.
Ke inkanek kikiap lal, el ac orek wuleang nu sin mutunfacl saya, na ku lal uh ac yokyokelik, finne kitin facl na srisrik pa el leumi.
24 Bezpečně také i do nejúrodnějších míst té krajiny vpadne, a činiti bude to, čehož nečinili otcové jeho, ani otcové otců jeho; loupež a kořisti a zboží jim rozdělí, ano i proti pevnostem chytrosti své vymýšleti bude, a to do času.
El ac utyak na eisla ipin acn na kasrup in lukma, ac oru kais kutu ouiya ma mwet matu in sou lal uh tia wi oru meet. Na el ac kitalik acn, ac kutena ma elos sruokya ke mweun uh, nu sin mwet ma welul uh. El ac oru akoo lal in sruokya kutu nien muta ku ma potyak, tusruktu pacl lal uh ac sa na in safla.
25 Potom vzbudí sílu svou a srdce své proti králi polednímu s vojskem velikým, s nímž král polední vojensky se potýkati bude, s vojskem velikým a velmi silným, ale neostojí, proto že vymyslí proti němu chytrost.
“El ac fah tuyak na orani sie un mwet mweun na lulap in mweuni tokosra lun Egypt, su ac akola pacna in mweun lainul ke sie pacna un mwet mweun na lulap ac fokoko. Tusruktu tokosra lun Egypt ac fah kiapweyukla, ac tiana orala ma el akoo in oru uh.
26 Nebo kteříž jídají pokrm, potrou jej, když vojsko onoho se rozvodní; i padnou, zbiti jsouce mnozí.
Mwet pwapa fulat ma el lulalfongi emeet sin mwet lal uh ac kunausulla. Pus sin mwet mweun lal ac fah anwuki, ac un mwet mweun lal uh ac fah sikiyukla.
27 Tehdáž obou těch králů srdce bude činiti zlé, a za jedním a týmž stolem lež mluviti budou, ale nepodaří se, proto že cíl uložený na jiný ještě čas odložen.
Na tokosra luo inge ac fah tukeni muta mongo ke tepu sefanna, tusruktu ma eltal akoo uh ma na koluk, ac eltal ac tukenina kiapu sie sin sie. Eltal ac tiana eis ma eltal lungse uh, mweyen soenna sun pacl lun ma inge.
28 A protož navrátí se do země své s zbožím velikým, a srdce jeho bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se do země své.
Tokosra lun Syria el ac us ma wap nukewa ma el sruokya ke mweun ac folokla nu yen sel, ac el wotela sel mu el ac kunausla alu lun mwet lun God uh. Tusruktu el ac oru oana ma el lungse nwe tari, na el fah folokla nu in acn sel.
29 V uložený čas navrátě se, potáhne na poledne, ale to nebude podobné prvnímu ani poslednímu.
“Ac tok, el ac fah sifilpa utyak ac mweuni acn Egypt, tusruktu ma ac sikyak ke fwil se inge ac tia oana fahsr se meet ah.
30 Nebo přijdou proti němu lodí Citejské, pročež bude jej to boleti, tak že opět zlobiti se bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se, a srozumění míti bude s těmi, kteříž opustili smlouvu svatou.
Mwet Rome ac fah tuku ke oak meoa ac lainul, ac el ac fah arulana sangengla. “Na in kasrkusrak lal, el ac fah folokla ac srike in kunausla alu lun mwet lun God uh. El ac porongo ac oru oana kas in kasru ma mwet tila wi alu inge fahk nu sel uh.
31 A vojska veliká podlé něho státi budou, a poškvrní svatyně a pevnosti; odejmou také obět ustavičnou, a postaví ohavnost zpuštění,
Kutu sin mwet mweun lal ac arulana akfohkfokyela Tempul uh. Elos ac tulokinya kisa ma orek ke len nukewa uh, ac tulokunak Mwe Aksangeng na Upa sac.
32 Tak aby ty, kteříž se bezbožně proti smlouvě chovati budou, v pokrytství posiloval úlisnostmi, lid pak, kterýž zná Boha svého, aby jímali. Což i učiní.
Ke inkanek kutasrik lal, tokosra el ac eisla insien mwet ma srola liki alu lalos uh, ac elos fah akkeyal, tusruktu elos su srakna fahsr tukun God elos ac tu na ku ac lainul.
33 Pročež vyučující lid, vyučující mnohé, padati budou od meče a ohně, zajetí a loupeže za mnohé dny.
Mwet kol ma lalmwetmet inmasrlon mwet uh ac fah sang etauk lalos in kasru mwet puspis. Tusruktu ke pacl na fototo, kutu selos ac fah misa ke mweun, ac kutu ac fah isisyak, ac kutu ac fah pusrla ma lalos, ac utukla elos nu in presin.
34 A když padati budou, malou pomoc míti budou; nebo připojí se k nim mnozí pochlebně.
Ke pacl ma anwuk inge orek uh, ac fah oasr kitin kasru nu sin mwet lun God, finne kutu mwet uh welulosla ke na sripen elos suk ma in wo nu selos sifacna.
35 Z těch pak, kteříž jiné vyučují, padati budou, aby prubováni a čištěni a bíleni byli až do času jistého; neboť to ještě potrvá až do času uloženého.
Kutu sin mwet kol ma lalmwetmet ac fah anwuki, ac ke sripen misa lalos, mwet uh ac fah aknasnasyeyukla. Ac fah oana inge nwe ke safla pacl uh, pacl se ma God El oakiya.
36 Král zajisté ten bude činiti podlé vůle své, a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha, i proti Bohu nade všemi bohy nejsilnějšímu mluviti bude divné věci; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti, ažby se to, což uloženo jest, vykonalo.
“Tokosra lun Syria el ac oru na ma el lungse oru. El ac konkin ac fahk mu el fulat liki kutena god, ac fulat liki pac God Fulatlana. El ac ku in oru ouinge nwe ke na sun pacl se ma God El akola in sang kai nu sel. God El ac oru oana ma El ako mu El ac oru.
37 Ani k bohům otců svých se nenakloní, ani k milování žen, aniž k komu z bohů se nakloní, proto že se nade všecko velebiti bude.
Tokosra el ac fah pilesru god su mwet matu lal elos tuh kulansap nu se, ac oayapa god se su mutan elos lungse. Aok, el ac pilesru god nukewa, mweyen el pangon el fulat lukelos nukewa.
38 A na místě Boha nejsilnějšího ctíti bude boha, kteréhož neznali otcové jeho; ctíti bude zlatem a stříbrem, a kamením drahým a klénoty.
A el ac akfulatye na god se ma karingin nien muta lun mwet mweun ma potiyukyak uh, ac sang mwe sang ke gold, silver, wek saok, ac kutu pac mwe lung wowo nu sin god ma mwet matu lal elos tia wi alu nu se uh.
39 A tak dovede toho, že pevnosti Nejsilnějšího budou boha cizího, a kteréž se mu viděti bude, poctí slávou, a způsobí, aby panovali nad mnohými, a zemi rozdělí místo mzdy.
El ac orekmakin mwet su alu nu sin sie god lun mwetsac in loango inkul potyak lun mwet mweun lal uh. El ac arulana akfulatye mwet ma akilen mu el mwet kol lalos, ac sang nien muta fulat nu selos, oayapa kitalos acn, in mwe srui nu selos.
40 Při dokonání pak toho času trkati se s ním bude král polední, ale král půlnoční oboří se na něj s vozy a s jezdci a lodími mnohými, a přitáhna do zemí, jako povodeň projde.
“Ke apkuran in sun ao safla lun tokosra lun Syria, tokosra lun Egypt el ac tuyak mweunel, ac tokosra Syria el ac lainul pac ke kuiyal nufon. El ac orekmakin chariot, horse, ac oak meoa pukanten. El ac utyak oana kof ke sie sronot, ac eisla mutunfacl puspis.
41 Potom přitáhne do země Judské, a mnohé země padnou. Tito pak ujdou ruky jeho, Idumejští a Moábští, a prvotiny synů Ammon.
El ac fah utyak pac mweuni Fulan Wuleang, ac uniya ngoul tausin mwet, tusruk acn Edom, acn Moab, ac acn lula lun Ammon ac fah painmoulla.
42 A když ruku svou vztáhne na země, ani země Egyptská nebude moci jeho zniknouti.
Ke el ac utyak mweuni acn inge nukewa, acn Egypt ac fah sruhu pac.
43 Nebo opanuje poklady zlata a stříbra, a všecky klénoty Egyptské; Lubimští také a Mouřenínové za ním půjdou.
El ac fah usla pac gold, silver, ac ma saok saya nukewa ma wikinyukla oan in acn Egypt. El ac fah kutangla pac acn Libya ac Ethiopia.
44 V tom noviny od východu a od půlnoci přestraší jej; pročež vytáhne s prchlivostí velikou, aby hubil a mordoval mnohé.
Na pweng ma ac tuku liki acn kutulap ac eir uh ac fah aksangengyal, ac el ac mweun arulana upa, ac uniya mwet na pukanten.
45 I rozbije stany paláce svého mezi mořemi, na hoře okrasy svatosti; a když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka.
El ac fah tulokunak pac lohm nuknuk na lulap lal inmasrlon meoa ac eol soko ma Tempul uh oan we. Tusruktu el ac misa, ac wangin mwet ac muta yorol in kasrel.”
