Daniel 11
1 A tak já léta prvního Daria Médského postavil jsem se, abych ho zmocňoval a posiloval.
Forsothe fro the firste yeer of Darius of Medei Y stood, that he schulde be coumfortid, and maad strong.
2 Již pak oznámímť pravdu: Aj, ještě tři králové kralovati budou v Perské zemi; potom čtvrtý zbohatne bohatstvím velikým nade všecky, a když se zmocní v bohatství svém, vzbudí všecky proti království Řeckému.
And now Y schal telle to thee the treuthe. And lo! thre kyngis schulen stonde yit in Persis, and the fourthe schal be maad riche with ful many richessis ouer alle. And whanne he hath woxe strong bi hise richessis, he schal reise alle men ayens the rewme of Greece.
3 I povstane král mocný, kterýž bude míti panství široké, a bude činiti podlé vůle své.
Forsothe a strong kyng schal rise, and shal be lord in greet power, and schal do that, that schal plese hym.
4 Když se pak zmocní, potříno bude království jeho, a rozděleno bude na čtyři strany světa, však ne mezi potomky jeho, aniž bude panství jeho takové, jakéž bylo; nebo vykořeněno bude království jeho, a jiným mimo ně se dostane.
And whanne he schal stonde, his rewme schal be al to-brokun, and it schal be departid in to foure wyndis of heuene, but not in to hise eiris, nether bi the power of hym in which he was lord; for his rewme schal be to-rente, yhe, in to straungeris, outakun these.
5 Pročež posilní se král polední, ano i jedno z knížat jeho, a mocnější bude nad něho, a panovati bude; panství široké bude panství jeho.
And the kyng of the south schal be coumfortid; and of the princes of hym oon schal haue power aboue hym, and he schal be lord in power; for whi his lordschipe schal be myche.
6 Po některých pak letech spřízní se; nebo dcera krále poledního dostane se za krále půlnočního, aby učinila příměří. Ale neobdrží síly ramene, aniž on ostojí s ramenem svým, ale vydána bude ona i ti, kteříž ji přivedou, i syn její, i ten, kterýž ji posilňoval v ty časy.
And after the ende of yeeris `thei schulen be knyt in pees; and the douyter of the kyng of the south schal come to the kyng of the north, to make frenschipe. And sche schal not gete strengthe of arm, nether the seed of hir schal stonde; and sche schal be bitakun, and the yonglyngis of hir that brouyten hir, and he that coumfortide hir in tymes.
7 Potom povstane z výstřelku kořenů jejích na místo jeho, kterýž přitáhne s vojskem svým, a udeří na pevnost krále půlnočního, a přičiní se, aby se jich zmocnil.
And a plauntyng of the seed of the rootis of hir schal stonde; and he schal come with an oost, and schal entre in to the prouynce of the kyng of the north, and he schal mysuse hem, and he schal gete;
8 Nadto i bohy jejich s knížaty jejich, s nádobami drahými jejich, stříbrem a zlatem v zajetí zavede do Egypta, a bude bezpečen za mnoho let před králem půlnočním.
ferthir more he schal gete both the goddis of hem, and grauun ymagis. Also he schal lede into Egipt preciouse vessels of gold, and of siluer, takun in batel. He schal haue the maistrie ayens the kyng of the north;
9 A tak přijde do království král polední, a navrátí se do země své.
and the kyng of the south schal entre in to the rewme, and schal turne ayen to his lond.
10 Ale synové onoho válčiti budou, a seberou množství vojsk velikých. A nenadále přijda, jako povodeň procházeti bude, a navracuje se, válkou dotírati bude až k jeho pevnostem.
Forsothe the sones of hym schulen be stirid to wraththe, and thei schulen gadere togidere a multitude of ful many coostis. And he schal come hastynge and flowynge, and he schal turne ayen, and schal be stirid, and schal bigynne batel with his strengthe.
11 Pročež rozdrážděn jsa král polední, vytáhne, a bojovati bude s ním, s králem půlnočním, a sšikuje množství veliké, i bude vydáno množství to v ruku jeho.
And the king of the south schal be stirid, and schal go out, and schal fiyte ayens the kyng of the north, and schal make redi a ful grete multitude; and the multitude schal be youun in his hond.
12 I pozdvihne se množství to, a povýší se srdce jeho, a ačkoli porazí na tisíce, a však se nezmocní.
And he schal take the multitude, and his herte schal be enhaunsid; and he schal caste doun many thousyndis, but he schal not haue the maistrie.
13 Potom navrátě se král půlnoční, sšikuje množství větší než prvé, a po dokonání času některých let, nenadále přijde s vojskem velikým a s dostatkem hojným.
For the kyng of the north schal turne, and schal make redi a multitude, myche more than bifore; and in the ende of tymes and of yeeris he schal come hastynge with a ful greet oost, and with ful many richessis.
14 V těch časích mnozí se postaví proti králi polednímu, ale synové nešlechetní z lidu tvého zhubeni budou, a pro stvrzení vidění tohoto padnou.
And in tho tymes many men schulen rise togidere ayens the kyng of the south; and the sones of trespassouris of thi puple schulen be enhaunsid, that thei fille the visioun, and thei schulen falle doun.
15 Nebo přitáhne král půlnoční, a vzdělaje náspy, dobude měst hrazených, tak že ramena poledního neostojí, ani lid vybraný jeho, aniž budou míti síly k odpírání.
And the kyng of the north schal come, and schal bere togidere erthe, he schal take strongeste citees; and the armes of the south schulen not susteyne. And the chosun men therof schulen rise togidere, to ayenstonde, and strengthe schal not be.
16 A přitáhna proti němu, bude činiti podlé vůle své, a nebude žádného, ješto by se postavil proti němu. Postaví se také v zemi Judské, kterouž docela zkazí rukou svou.
And he schal come on hym, and schal do bi his wille; and noon schal be, that schal stonde ayens his face. And he schal stonde in the noble lond, and it schal be wastid in his hond.
17 Potom obrátí tvář svou, aby přitáhna s mocí všeho království svého, a ukazuje se jako by vše upřímě jednal, dovede něčeho. Nebo dá jemu krásnou pannu, aby ho zahubil skrze ni, ale ona nedostojí aniž bude držeti s ním.
And he schal sette his face, that he come to holde al the rewme of him, and he schal do riytful thingis with hym. And he schal yyue to hym the douyter of wymmen, to distrie hym; and it schal not stonde, and it schal not be his.
18 Zatím obrátí tvář svou k ostrovům, a dobude mnohých, ale vůdce přítrž učiní pohanění jeho, anobrž to hanění jeho na něj obrátí.
And he schal turne his face to ilis, and he schal take many ilis. And he schal make ceesse the prince of his schenschipe, and his schenschipe schal turne in to hym.
19 Pročež obrátí tvář svou k pevnostem země své, ale klesne a padne, i zahyne.
And he schal turne his face to the lordschip of his loond, and he schal snapere, and falle doun, and he schal not be foundun.
20 I povstane na místo jeho v slávě královské ten, kterýž rozešle výběrčí, ale ten po nemnohých dnech potřín bude, a to ne v hněvě, ani v boji.
And the vilest and vnworthi to the kyngis onour schal stonde in the place of hym, and in fewe daies he schal be al to-brokun, not in woodnesse, nether in batel.
21 Na místě tohoto postaví se nevzácný, ačkoli nevloží na něj ozdoby královské, a však přijda pokojně, ujme království skrze úlisnost.
And a dispisid man schal stonde in the place of hym, and the onour of a kyng schal not be youun to hym; and he schal come priueli, and he schal gete the rewme bi gile.
22 A rameny jako povodní zachváceni budou před oblíčejem jeho mnozí, a potříni budou jako i ten vůdce, kterýž s ním smlouvu učinil.
And the armes of the fiytere schulen be ouercomun of his face, and schulen be al to-brokun, ferthermore and the duyk of boond of pees.
23 Nebo v tovaryšství s ním vejda, prokáže nad ním lest, a přijeda, zmocní se království s malým počtem lidu.
And after frenschipe with hym, he schal do gile. And he schal stie, and he schal ouercome with litil puple;
24 Bezpečně také i do nejúrodnějších míst té krajiny vpadne, a činiti bude to, čehož nečinili otcové jeho, ani otcové otců jeho; loupež a kořisti a zboží jim rozdělí, ano i proti pevnostem chytrosti své vymýšleti bude, a to do času.
and he schal entre in to grete and riche citees, and he schal do thingis which hise fadris and the fadris of hise fadris diden not. He schal distrie the raueyns, and prei, and richessis of hem, and ayens most stidfast thouytis he schal take counsel, and this `vn to a tyme.
25 Potom vzbudí sílu svou a srdce své proti králi polednímu s vojskem velikým, s nímž král polední vojensky se potýkati bude, s vojskem velikým a velmi silným, ale neostojí, proto že vymyslí proti němu chytrost.
And the strengthe of hym, and the herte of hym schal be stirid ayens the kyng of the south with a greet oost. And the king of the south schal be stirid to batel with many helpis and ful stronge; and thei schulen not stonde, for thei schulen take counsels ayens hym.
26 Nebo kteříž jídají pokrm, potrou jej, když vojsko onoho se rozvodní; i padnou, zbiti jsouce mnozí.
And thei that eeten breed with hym schulen al to-breke hym; and his oost schal be oppressid, and ful many men of hise schulen be slayn, and falle doun.
27 Tehdáž obou těch králů srdce bude činiti zlé, a za jedním a týmž stolem lež mluviti budou, ale nepodaří se, proto že cíl uložený na jiný ještě čas odložen.
And the herte of twei kyngis schal be, that thei do yuel, and at o boord thei schulen speke leesyng, and thei schulen not profite; for yit the ende schal be in to an other tyme.
28 A protož navrátí se do země své s zbožím velikým, a srdce jeho bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se do země své.
And he schal turne ayen in to his lond with many richessis, and his herte schal be ayens the hooli testament, and he schal do, and schal turne ayen in to his lond.
29 V uložený čas navrátě se, potáhne na poledne, ale to nebude podobné prvnímu ani poslednímu.
In tyme ordeyned he schal turne ayen, and schal come to the south, and the laste schal not be lijk the formere.
30 Nebo přijdou proti němu lodí Citejské, pročež bude jej to boleti, tak že opět zlobiti se bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se, a srozumění míti bude s těmi, kteříž opustili smlouvu svatou.
And schippis with three ordris of ooris, and Romayns, schulen come on hym, and he schal be smytun. And he schal turne ayen, and schal haue indignacioun ayens the testament of seyntuarie, and he schal do. And he schal turne ayen, and he schal thenke ayens hem that forsoken the testament of seyntuarie.
31 A vojska veliká podlé něho státi budou, a poškvrní svatyně a pevnosti; odejmou také obět ustavičnou, a postaví ohavnost zpuštění,
And armes of hym schulen stonde, and schulen defoule the seyntuarie, and schulen take awei the contynuel sacrifice, and schulen yyue abhomynacioun in to desolacioun.
32 Tak aby ty, kteříž se bezbožně proti smlouvě chovati budou, v pokrytství posiloval úlisnostmi, lid pak, kterýž zná Boha svého, aby jímali. Což i učiní.
And wickid men schulen feyne testament gilefuli; but the puple that knowith her God schal holde, and do.
33 Pročež vyučující lid, vyučující mnohé, padati budou od meče a ohně, zajetí a loupeže za mnohé dny.
And tauyt men in the puple schulen teche ful many men, and schulen falle in swerd, and in flawme, and in to caitifte, and in to raueyn of daies.
34 A když padati budou, malou pomoc míti budou; nebo připojí se k nim mnozí pochlebně.
And whanne thei han feld doun, thei schulen be reisid bi a litil help; and ful many men schulen be applied to hym gilefuli.
35 Z těch pak, kteříž jiné vyučují, padati budou, aby prubováni a čištěni a bíleni byli až do času jistého; neboť to ještě potrvá až do času uloženého.
And of lerud men schulen falle, that thei be wellid togidere, and be chosun, and be maad whijt til to a tyme determyned; for yit another tyme schal be.
36 Král zajisté ten bude činiti podlé vůle své, a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha, i proti Bohu nade všemi bohy nejsilnějšímu mluviti bude divné věci; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti, ažby se to, což uloženo jest, vykonalo.
And the kyng schal do bi his wille, and he schal be reisid, and magnefied ayens ech god, and ayens God of goddis he schal speke grete thingis; and he schal be dressid, til wrathfulnesse be fillid. For the determynynge is perfitli maad.
37 Ani k bohům otců svých se nenakloní, ani k milování žen, aniž k komu z bohů se nakloní, proto že se nade všecko velebiti bude.
And he schal not arette the God of hise fadris, and he schal be in the coueitisis of wymmen, and he schal not charge ony of goddis, for he schal rise ayens alle thingis.
38 A na místě Boha nejsilnějšího ctíti bude boha, kteréhož neznali otcové jeho; ctíti bude zlatem a stříbrem, a kamením drahým a klénoty.
Forsothe he schal onoure god of Maosym in his place, and he schal worschipe god, whom hise fadris knewen not, with gold, and siluer, and preciouse stoon, and preciouse thingis.
39 A tak dovede toho, že pevnosti Nejsilnějšího budou boha cizího, a kteréž se mu viděti bude, poctí slávou, a způsobí, aby panovali nad mnohými, a zemi rozdělí místo mzdy.
And he schal do that he make strong Moosym, with the alien god which he knew. And he schal multiplie glorie, and schal yyue power to hem in many thingis, and schal departe the lond at his wille.
40 Při dokonání pak toho času trkati se s ním bude král polední, ale král půlnoční oboří se na něj s vozy a s jezdci a lodími mnohými, a přitáhna do zemí, jako povodeň projde.
And in the tyme determyned the kyng of the south schal fiyte ayens hym, and the kyng of the north schal come as a tempest ayens hym, in charis, and with knyytis, and in greet nauei.
41 Potom přitáhne do země Judské, a mnohé země padnou. Tito pak ujdou ruky jeho, Idumejští a Moábští, a prvotiny synů Ammon.
And he schal entre in to londis, and schal defoule hem; and he schal passe, and schal entre in to the gloriouse lond, and many schulen falle. Forsothe these londis aloone schulen be sauyd fro his hond, Edom, and Moab, and princes of the sones of Amon.
42 A když ruku svou vztáhne na země, ani země Egyptská nebude moci jeho zniknouti.
And he schal sende his hond in to londis, and the lond of Egipt schal not ascape.
43 Nebo opanuje poklady zlata a stříbra, a všecky klénoty Egyptské; Lubimští také a Mouřenínové za ním půjdou.
And he schal be lord of tresouris of gold, and of siluer, and in alle preciouse thingis of Egipt; also he schal passe bi Libie and Ethiopie.
44 V tom noviny od východu a od půlnoci přestraší jej; pročež vytáhne s prchlivostí velikou, aby hubil a mordoval mnohé.
And fame fro the eest and fro the north schal disturble hym; and he schal come with a greet multitude, to al to-breke, and to sle ful many men.
45 I rozbije stany paláce svého mezi mořemi, na hoře okrasy svatosti; a když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka.
And he schal sette his tabernacle in Apheduo, bitwixe the sees, on the noble hil and hooli; and he schal come til to the heiythe therof, and no man schal helpe hym.
