Koloským 3
1 Protož povstali-li jste s Kristem, vrchních věcí hledejte, kdež Kristus na pravici Boží sedí.
A tak všichni, kdo jste byli s Kristem probuzeni k novému životu, zaměřte se cele tam, kde Kristus vládne se svým Otcem.
2 O svrchní věci pečujte, ne o zemské.
To ať vás zaměstnává, a ne pozemské starosti.
3 Nebo zemřeli jste, a život váš skryt jest s Kristem v Bohu.
Svoje já jste nechali zemřít, a to, co nyní žije, má v ruce Kristus. Jste tedy v rukou Božích, i když to navenek není vidět.
4 Když se pak ukáže Kristus, život náš, tehdy i vy ukážete se s ním v slávě.
Až Ježíš přijde na zem viditelně, tato skrytá skutečnost se zaskví před zraky všech.
5 Protož mrtvěte údy své zemské, smilstvo, nečistotu, chlípnost, žádost zlou, i lakomství, jenž jest modlám sloužení.
Odsekněte proto všechny kořeny, které vás dosud spojují s hříchem. Sexuální nevázanost, mravní zkaženost, oplzlost a náruživost vyvolávají Boží hněv, stejně jako chamtivost, která v podstatě zbožňuje majetek.
6 Pro kteréžto věci přichází hněv Boží na syny zpurné.
7 V kterýchžto hříších i vy někdy chodili jste, když jste živi byli v nich.
Takový byl kdysi i váš způsob života,
8 Ale již nyní složtež i vy všecko to, hněv, prchlivost, zlobivost, zlořečení i mrzkomluvnost zapuďte od úst vašich.
ale nyní odložte zlobu, nenávist, urážky a pomluvy.
9 Nelžete jedni na druhé, když jste svlékli s sebe starého člověka s skutky jeho,
Neoklamávejte jeden druhého; lež a neupřímnost provázely váš starý život.
10 A oblékli toho nového, obnovujícího se k známosti jasné, podle obrazu toho, jenž jej stvořil,
Zřekněte se svých dřívějších zvyků a dejte se přetvořit Bohem, abyste byli jemu podobní a plnili jeho vůli. Na všechno se budete dívat jinak: nebude pro vás podstatné, jakého je kdo původu, národnosti, jak je bohatý, v jakých tradicích vyrostl, jaké má vzdělání, postavení a nevím co ještě. Bude-li vám Kristus vším, zastíní všechno ostatní.
11 Kdežto není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, cizozemec a Scýta, služebník a svobodný ale všecko a ve všech Kristus.
12 Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v srdce lítostivé, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost,
Bůh vás miluje a vybral si vás pro sebe. Dokazujte to soucitností, přívětivostí, skromností. Buďte pokorní, trpěliví a snášenliví.
13 Snášejíce jeden druhého a odpouštějíce sobě vespolek, měl-li by kdo proti komu jakou žalobu; jako i Kristus odpustil vám, tak i vy.
Odpouštějte si navzájem, co máte proti sobě; vždyť i vám Bůh odpustil.
14 Nadto pak nade všecko oblečeni buďte v lásku, kteráž jest svazek dokonalosti.
Především prokazujte lásku, ona je poutem nejdokonalejším.
15 A pokoj Boží vítěziž v srdcích vašich, k němuž i povoláni jste v jedno tělo; a buďtež vděčni.
Ať ve vašem srdci nakonec vždy zvítězí Kristův pokoj, jak to má být u těch, které on spojil. A nezapomeňte na vděčnost.
16 Slovo Kristovo přebývejž v vás bohatě se vší moudrostí; učíce a napomínajíce sebe vespolek Žalmy, a zpěvy, a písničkami duchovními, s milostí zpívajíce v srdci vašem Pánu.
Mějte stále na paměti Kristovo učení; jeden druhému pomáhejte k jeho lepšímu pochopení a vzájemně se moudře napomínejte. Z vděčného srdce zpívejte Bohu písně k jeho oslavě.
17 A všecko, cožkoli činíte v slovu nebo v skutku, všecko čiňte ve jménu Pána Ježíše, díky činíce Bohu a Otci skrze něho.
Všechno, co činíte a mluvíte, dělejte tak, jak by to na vašem místě dělal Kristus.
18 Ženy poddány buďte mužům svým tak, jakž sluší, v Pánu.
Ženy podřizujte se svým mužům, jak se na křesťanky sluší.
19 Muži milujte ženy své, a nemějtež se přísně k nim.
A vy, muži, své ženy milujte a nejednejte s nimi jako se služkami.
20 Dítky poslouchejte rodičů ve všem; nebo to jest dobře libé Pánu.
Děti, poslouchejte ve všem své rodiče, tak se to líbí Pánu.
21 Otcové nepopouzejte k hněvivosti dítek svých, aby sobě nezoufaly.
A vy, otcové, nebuďte ke svým dětem nespravedliví, aby se vám neodcizily.
22 Služebníci poslušni buďte ve všem pánů svých tělesných, ne na oko toliko sloužíce, jako ti, jenž se usilují lidem líbiti, ale v sprostnosti srdce, bojíce se Boha.
Vy, podřízení, mějte v úctě své představené. Svoje povinnosti plňte ochotně, ne jenom když jste sledováni.
23 A všecko, což byste koli činili, z té duše čiňte, jakožto Pánu, a ne lidem,
Pracujte opravdově, ne na oko pro lidi, ale jako pro Pána.
24 Vědouce, že ode Pána vzíti máte odplatu věčného dědictví; nebo Pánu Kristu sloužíte.
Vždyť také od něho dostanete konečnou odměnu, podíl na jeho království. Vaším skutečným Pánem je přece Kristus.
25 Kdož by pak nepravost páchal, odměnu své nepravosti vezme. A neníť přijímání osob u Boha.
A konečně – každý kdo se dopouští křivdy, dočká se odplaty, ať je to kdo chce. U Boha nemá nikdo protekci.
