Ámos 8
1 Také mi ukázal Panovník Hospodin, a aj, byl koš ovoce letního.
And behold a fowler's basket.
2 A řekl: Co ty vidíš, Amose? I řekl jsem: Koš ovoce letního. Opět mi řekl Hospodin: Přišeltě konec lidu mému Izraelskému, nebuduť již více promíjeti jemu.
And he said, What see you, Amos? And I said, A fowler's basket. And the Lord said to me, The end is come upon my people Israel; I will not pass by them any more.
3 Pročež kvíliti budou zpěvové chrámoví v ten den, praví Panovník Hospodin. Množství mrtvých, mlče, namece na všelijaké místo.
And the ceilings of the temple shall howl in that day, says the Lord God: [there shall be] many a fallen one in every place; I will bring silence upon [them].
4 Slyštež to vy, kteříž sehlcujete chudého, abyste vyhladili nuzné z země,
Hear now this, you that oppress the poor in the morning, and drive the needy ones by tyranny from the earth,
5 Říkajíce: Skoro-liž pomine novměsíce, abychom prodávali obilé, a sobota, abychom otevřeli obilnice, abychom ujímali efi, a přivětšovali váhy, a faleš provodili vážkami falešnými,
saying, When will the month pass away, and we shall sell, and the sabbath, and we shall open the treasure, to make the measure small, and to enlarge the weight, and make the balance unfair?
6 Kupujíce za peníze nuzné, a chudého za pár střevíců, nadto abychom plevy obilné prodávali?
That we may buy the poor for silver, and the needy for shoes; and we will trade in every kind of fruit.
7 Přisáhl Hospodin skrze důstojnost Jákobovu: Žeť se nezapomenu na věky na všecky skutky jejich.
The Lord swears against the pride of Jacob, None of your works shall ever be forgotten.
8 Nad tím-liž by se netřásla i země, a nekvílil by každý, kdož přebývá na ní? Proto-liž by neměla vystoupiti všecka jako potok, a zachvácena i zatopena býti jako potokem Egyptským?
And shall not the land be troubled for these things, and shall not every one who dwells in it mourn? whereas destruction shall come up as a river, and shall descend as the river of Egypt.
9 Anobrž stane se v ten den, praví Panovník Hospodin, učiním, že slunce zajde o poledni, a uvedu tmy na zemi v jasný den.
And it shall come to pass in that day, says the Lord God, [that] the sun shall go down at noon, and the light shall be darkened on the earth by day:
10 A proměním svátky vaše v kvílení, a všecky zpěvy vaše v naříkání, a způsobím to, že bude na každých bedrách žíně, a na každé hlavě lysina, a bude v zemi této kvílení jako nad jednorozeným, a poslední věci její jako den hořkosti.
and I will turn your feasts into mourning, and all your songs into lamentation; and I will bring up sackcloth on all loins, and baldness on every head; and I will make them as the mourning of a beloved [friend], and those with them as a day of grief.
11 Aj, dnové jdou, dí Panovník Hospodin, že pošli hlad na zemi, ne hlad chleba, ani žízeň vody, ale slyšení slov Hospodinových,
Behold, the days come, says the Lord, that I will send forth a famine on the land, not a famine of bread, nor a thirst for water, but a famine of hearing the word of the Lord.
12 Tak že toulati se budou od moře až k moři, a od půlnoci až na východ běhati, hledajíce slova Hospodinova, však nenajdou.
And the waters shall be troubled from sea to sea, and from the north to the east shall [men] run hither and there, seeking the word of the Lord, and they shall not find [it].
13 V ten čas umdlévati budou panny krásné, ano i mládenci tou žízní,
In that day shall the fair virgins and the young men faint for thirst;
14 Kteříž přisahají skrze ohavnost Samařskou, a říkají: Živť jest Bůh tvůj, ó Dan, a živa jest cesta Bersabé. I padnou, a nepovstanou více.
they who swear by the propitiation of Samaria, and who say, Your god, O Dan, lives; and, Your god, O Bersabee, lives; and they shall fall, and shall no more rise again.
