Ámos 6
1 Běda pokoj majícím na Sionu, a doufajícím v horu Samařskou, kteréžto hory jsou slovoutné mimo jiné u těch národů, k nimž se scházejí dům Izraelský.
Woe to those who are at ease in Zion, and to those who are secure in the hill country of Samaria, the notable men of the best of the nations, to whom the house of Israel comes for help!
2 Projděte až do Chalne, a odtud jděte do Emat veliké, a sstupte do Gát Filistinských, a shlédněte, jsou-li která království lepší nežli tato? Jest-li větší jejich kraj nežli kraj váš?
Your leaders say, “Go to Kalneh and look; from there go to Hamath, the great city; then go down to Gath of the Philistines. Are they better than your two kingdoms? Is their border larger than your border?”
3 Kteříž smyslíte, že jest daleko den bídy, a přistavujete stolici nátisku.
Woe to those who put off the day of disaster and make the throne of violence come near.
4 Kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější,
They lie on beds of ivory and lounge on their couches. They eat lambs from the flock and calves from the stall.
5 Přizpěvujíce k loutně jako David, vymýšlejíce sobě nástroje muzické.
They sing foolish songs to the music of the harp; they improvise on instruments as David did.
6 Kteříž pijí z bání vinných, a drahými mastmi se maží, aniž jsou čitelni bolesti pro potření Jozefovo.
They drink wine from bowls and anoint themselves with the finest oils, but they do not grieve over the ruin of Joseph.
7 Pročež jižť půjdou v zajetí v prvním houfu stěhujících se, a tak nastane žalost těm, kteříž sobě rozkošně počínají.
So they will now go into exile with the first exiles, and the feasts of those who lounge about will pass away.
8 Přisáhl Panovník Hospodin skrze sebe samého, dí Hospodin Bůh zástupů: V ohavnosti mám pýchu Jákobovu, i paláců jeho nenávidím, pročež vydám město i vše, což v něm jest.
“I, the Lord Yahweh, have sworn by myself —this is the declaration of the Lord Yahweh, the God of hosts, I detest the pride of Jacob; I hate his fortresses. Therefore I will deliver up the city with all that is in it.”
9 I stane se, že pozůstane-li deset osob v domě jednom, i ti zemrou.
It will come about that if there are ten men left in one house, they will all die.
10 A vezme někoho strýc jeho, aneb ten, kterýž mu strojí pohřeb, aby vynesl kosti z domu, a dí tomu, kdož jest v pokoji domu: Jest-liž ještě s tebou kdo? I dí: Není žádného. I řekne: Mlč, proto že nepřipomínali jména Hospodinova.
When a man's relative comes to take their bodies up—the one who is to cremate them after bringing the corpses out of the house—if he says to the person in the house, “Is there anyone with you?” What if that person says, “No.” Then he will say, “Be quiet, for we must not mention Yahweh's name.”
11 Nebo aj, Hospodin přikáže, a bíti bude na dům veliký přívaly, a na dům menší rozsedlinami.
For, look, Yahweh will give a command, and the big house will be smashed to pieces, and the little house to bits.
12 Zdaliž koni běžeti mohou po skále? Zdaliž ji kdo orati může voly? Nebo jste proměnili soud v jed, a ovoce spravedlnosti v pelynek,
Do horses run on the rocky cliffs? Does one plow there with oxen? Yet you have turned justice into poison and the fruit of righteousness into bitterness.
13 Vy, kteříž se veselíte, ano není z čeho, říkajíce: Zdaliž jsme svou silou nevzali sobě rohů?
You who rejoice over Lo Debar, who say, “Have we not taken Karnaim by our own strength?”
14 Ale aj, já vzbudím proti vám, ó dome Izraelský, praví Hospodin Bůh zástupů, národ, kterýž vás ssouží, odtud, kudy se jde do Emat, až do potoka roviny.
“But look, I will raise up against you a nation, house of Israel—this is the declaration of the Lord Yahweh, the God of hosts. They will afflict you from Lebo Hamath to the brook of the Arabah.”
