Ámos 6
1 Běda pokoj majícím na Sionu, a doufajícím v horu Samařskou, kteréžto hory jsou slovoutné mimo jiné u těch národů, k nimž se scházejí dům Izraelský.
Woe to them that set at nothing Sion, and that trust in the mountain of Samaria: they have gathered [the harvest of] the heads of the nations, and they have gone in themselves.
2 Projděte až do Chalne, a odtud jděte do Emat veliké, a sstupte do Gát Filistinských, a shlédněte, jsou-li která království lepší nežli tato? Jest-li větší jejich kraj nežli kraj váš?
O house of Israel, pass by all [of you], and see; and pass by thence to Ematrabba; and thence descend to Geth of the Philistines, the chief of all these kingdoms, [see] if their coasts are greater than your coasts.
3 Kteříž smyslíte, že jest daleko den bídy, a přistavujete stolici nátisku.
You who are approaching the evil day, who are drawing near and adopting false sabbaths;
4 Kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější,
who sleep upon beds of ivory, and live delicately on their couches, and eat kids out of the flocks, and sucking calves out of the midst of the stalls;
5 Přizpěvujíce k loutně jako David, vymýšlejíce sobě nástroje muzické.
who excel in the sound of musical instruments; they have regarded them as dwelling, not as fleeting [pleasures];
6 Kteříž pijí z bání vinných, a drahými mastmi se maží, aniž jsou čitelni bolesti pro potření Jozefovo.
who drink strained wine, and anoint themselves with the best ointment; and have suffered nothing on occasion of the calamity of Joseph.
7 Pročež jižť půjdou v zajetí v prvním houfu stěhujících se, a tak nastane žalost těm, kteříž sobě rozkošně počínají.
Therefore now shall they depart into captivity from the dominion of princes, and the neighing of horses shall be cut off from Ephraim.
8 Přisáhl Panovník Hospodin skrze sebe samého, dí Hospodin Bůh zástupů: V ohavnosti mám pýchu Jákobovu, i paláců jeho nenávidím, pročež vydám město i vše, což v něm jest.
For the Lord has sworn by himself, [saying], Because I abhor all the pride of Jacob, I do also hate his countries, and I will cut off [his] city with all who inhabit it.
9 I stane se, že pozůstane-li deset osob v domě jednom, i ti zemrou.
And it shall come to pass, if there be ten men left in one house, that they shall die.
10 A vezme někoho strýc jeho, aneb ten, kterýž mu strojí pohřeb, aby vynesl kosti z domu, a dí tomu, kdož jest v pokoji domu: Jest-liž ještě s tebou kdo? I dí: Není žádného. I řekne: Mlč, proto že nepřipomínali jména Hospodinova.
But a remnant shall be left behind, and their relations shall take them, and shall strenuously endeavor to carry forth their bones from the house: and one shall say to the heads of the house, Is there yet [any one] else with you? And he shall say, No [one] else. And [the other] shall say, Be silent, that you name not the name of the Lord.
11 Nebo aj, Hospodin přikáže, a bíti bude na dům veliký přívaly, a na dům menší rozsedlinami.
For, behold, the Lord commands, and he will strike the great house with breaches, and the little house with rents.
12 Zdaliž koni běžeti mohou po skále? Zdaliž ji kdo orati může voly? Nebo jste proměnili soud v jed, a ovoce spravedlnosti v pelynek,
Will horses run upon rocks? will they refrain from neighing at mares? for you have turned judgment into poison, and the fruit of righteousness into bitterness:
13 Vy, kteříž se veselíte, ano není z čeho, říkajíce: Zdaliž jsme svou silou nevzali sobě rohů?
you who rejoice at vanity, who say, Have we not possessed horns by our own strength?
14 Ale aj, já vzbudím proti vám, ó dome Izraelský, praví Hospodin Bůh zástupů, národ, kterýž vás ssouží, odtud, kudy se jde do Emat, až do potoka roviny.
For behold, O house of Israel, I will raise up against you a nation, says the Lord of hosts; and they shall afflict you so that you shall not enter into Aemath, and as it were [from] the river of the wilderness.
