Ámos 6
1 Běda pokoj majícím na Sionu, a doufajícím v horu Samařskou, kteréžto hory jsou slovoutné mimo jiné u těch národů, k nimž se scházejí dům Izraelský.
“Mano kaka unune malit un joma odak maber e Sayun, kod un joma nigi geno ni gode mag Samaria nyalo resogi, kaachiel gi un joma omi luor mag oganda maduongʼ, ma jo-Israel dhi irgi mondo oyud konyruok!
2 Projděte až do Chalne, a odtud jděte do Emat veliké, a sstupte do Gát Filistinských, a shlédněte, jsou-li která království lepší nežli tato? Jest-li větší jejich kraj nežli kraj váš?
Dhiuru uneye Kalne, mi uchop nyaka Hamath, eka bangʼe ulor udhi nyaka Gath manie piny jo-Filistia. Uparo ni pinjego ber moloyo pinjeu? Koso uparo ni nitiere piny maduongʼ moloyo pinyu?
3 Kteříž smyslíte, že jest daleko den bídy, a přistavujete stolici nátisku.
Un joma ok odewo odiechieng bura mabiro, to kata kamano timbeu medo mana kelonu chandruok!
4 Kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější,
Un joma nindo e kitendini mokedi gi lak liech, kendo utaroru e kombeu madongo, kuchamo nyirombe mayom ma jambu onywolo, kod nyirwethu machwe mopidh maber.
5 Přizpěvujíce k loutně jako David, vymýšlejíce sobě nástroje muzické.
Un joma goyo thum kaka Daudi nogoyo kendo uchuogo wende mag nyatiti.
6 Kteříž pijí z bání vinných, a drahými mastmi se maží, aniž jsou čitelni bolesti pro potření Jozefovo.
Un joma madho divai mangʼeny gi agwetni madongo, kendo uwiroru gi modhi mangʼwe ngʼar ma nengogi tek, to ok ane ka un gi lit kata ka joka Josef rumo kamano.
7 Pročež jižť půjdou v zajetí v prvním houfu stěhujících se, a tak nastane žalost těm, kteříž sobě rozkošně počínají.
Kuom mano, un e joma ibiro kuongo daro kitero e twech, kendo mano ema biro bedo giko mar dhialruoku.”
8 Přisáhl Panovník Hospodin skrze sebe samého, dí Hospodin Bůh zástupů: V ohavnosti mám pýchu Jákobovu, i paláců jeho nenávidím, pročež vydám město i vše, což v něm jest.
Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto, ma en Jehova Nyasaye Maratego, osekwongʼore kosingore owuon niya, “Asin gi sunga mar joka Jakobo, kendo asin nyaka gi ohinga mag-gi moger motegno; omiyo abiro chiwo dalagi kod gik moko manie iye e lwet wasigu.”
9 I stane se, že pozůstane-li deset osob v domě jednom, i ti zemrou.
Ka ji apar odongʼ kata e ot achiel, to gin bende gibiro tho.
10 A vezme někoho strýc jeho, aneb ten, kterýž mu strojí pohřeb, aby vynesl kosti z domu, a dí tomu, kdož jest v pokoji domu: Jest-liž ještě s tebou kdo? I dí: Není žádného. I řekne: Mlč, proto že nepřipomínali jména Hospodinova.
To ka achiel kuom wede joma othogo obiro mondo okaw wadgi mondo owangʼ, to nopenj ngʼat motonyno niya, “Bende ngʼato ni kodi kanyo?” Ngʼatno nodwoke niya, “ooyo,” kendo nowachne niya, “Lingʼ thi nikech ok onego waluong nying Jehova Nyasaye ka.”
11 Nebo aj, Hospodin přikáže, a bíti bude na dům veliký přívaly, a na dům menší rozsedlinami.
Jehova Nyasaye osegolo chik, kendo obiro muko udi madongo malokre pidhe, to udi matindo obiro toyo matindo tindo.
12 Zdaliž koni běžeti mohou po skále? Zdaliž ji kdo orati může voly? Nebo jste proměnili soud v jed, a ovoce spravedlnosti v pelynek,
Bende farese nyalo ringo e kite, koso ngʼato nyalo puro wi kitego gi dhok? Kata kamano, un to uloko bura makare bedo gima kech, bende tim makare uloko gima rach.
13 Vy, kteříž se veselíte, ano není z čeho, říkajíce: Zdaliž jsme svou silou nevzali sobě rohů?
Umor ka umonjo jo-Lo Debir ka upakoru niya, “Donge ne waloyo jo-Karnaim gi tekowa wawegi?”
14 Ale aj, já vzbudím proti vám, ó dome Izraelský, praví Hospodin Bůh zástupů, národ, kterýž vás ssouží, odtud, kudy se jde do Emat, až do potoka roviny.
Omiyo Jehova Nyasaye ma en Nyasaye Maratego wacho niya, “Yaye jo-Israel, abiro kelo oganda moro mondo omonju, ka gisandou chakre Lebo Hamath nyaka e holo mar Araba.”
