< Ámos 5 >

1 Slyšte slovo toto, kteréž já vynáším proti vám, totiž naříkání nad domem Izraelským.
Ascoltate queste parole, questo lamento che io pronunzio su di voi, o casa di Israele!
2 Padneť, aniž více povstane panna Izraelská; opuštěna bude v zemi své, nebude žádného, kdo by jí pozdvihl.
E' caduta, non si alzerà più, la vergine d'Israele; è stesa al suolo, nessuno la fa rialzare.
3 Nebo takto praví Panovník Hospodin: V městě, z kteréhož vycházelo tisíc, zůstane sto, v tom pak, z kteréhož vycházelo sto, zůstane deset domu Izraelskému.
Poiché così dice il Signore Dio: La città che usciva con mille uomini resterà con cento e la città di cento resterà con dieci, nella casa d'Israele.
4 Nebo takto praví Hospodin domu Izraelskému: Hledejte mne a živi buďte.
Poiché così dice il Signore alla casa d'Israele: Cercate me e vivrete!
5 A nehledejte Bethel, aniž choďte do Galgala, a do Bersabé se nesmýkejte; nebo Galgal jistotně se přestěhuje, a Bethel přijde na nic.
Non rivolgetevi a Betel, non andate a Gàlgala, non passate a Bersabea, perchè Gàlgala andrà tutta in esilio e Betel sarà ridotta al nulla.
6 Hledejte Hospodina, (a živi buďte, aby nepronikl jako oheň domu Jozefova, a nesehltil, a nebylo by žádného, kdo by uhasil Bethelské,
Cercate il Signore e vivrete, perchè egli non irrompa come fuoco sulla casa di Giuseppe e la consumi e nessuno spenga Betel!
7 Kteříž proměňují v pelynek soud, a spravedlnosti na zemi zanechávají),
Essi trasformano il diritto in veleno e gettano a terra la giustizia.
8 Toho, kterýž učinil Kuřátka i Oriona, kterýž proměňuje stín smrti v jitro, a den v temnosti noční, kterýž přivolává vody mořské, a vylévá je na svrchek země, jehož jméno jest Hospodin,
Colui che ha fatto le Pleiadi e Orione, cambia il buio in chiarore del mattino e stende sul giorno l'oscurità della notte; colui che comanda alle acque del mare e le spande sulla terra, Signore è il suo nome.
9 Kterýž očerstvuje zemdleného proti silnému, tak že zemdlený do pevnosti vchází.
Egli fa cadere la rovina sulle fortezze e fa giungere la devastazione sulle cittadelle.
10 Nenávidí trescícího v bráně, a toho, kdož mluví věci pravé, v ohavnosti mají.
Essi odiano chi ammonisce alla porta e hanno in abominio chi parla secondo verità.
11 A protož, proto že loupíte chudého, a břímě obilé béřete od něho, domů z tesaného kamení nastavěli jste, ale nebudete bydliti v nich; vinic výborných naštěpovali jste, ale nebudete píti vína z nich.
Poiché voi schiacciate l'indigente e gli estorcete una parte del grano, voi che avete costruito case in pietra squadrata, non le abiterete; vigne deliziose avete piantato, ma non ne berrete il vino,
12 Nebo já vím o mnohých nešlechetnostech vašich a velikých hříších vašich, že trápíte spravedlivého, berouce poctu, a nuzných při v bráně převracíte.
perché so che numerosi sono i vostri misfatti, enormi i vostri peccati. Essi sono oppressori del giusto, incettatori di ricompense e respingono i poveri nel tribunale.
13 Protož rozumný v ten čas mlčeti musí, nebo čas ten zlý jest.
Perciò il prudente in questo tempo tacerà, perchè sarà un tempo di sventura.
14 Hledejte dobrého a ne zlého, abyste živi byli, a budeť tak Hospodin Bůh zástupů s vámi, jakž pravíte.
Cercate il bene e non il male, se volete vivere, e così il Signore, Dio degli eserciti, sia con voi, come voi dite.
15 Mějte v nenávisti zlé, a milujte dobré, a ustanovte v bráně soud; snad Hospodin Bůh zástupů milost učiní ostatkům Jozefovým.
Odiate il male e amate il bene e ristabilite nei tribunali il diritto; forse il Signore, Dio degli eserciti, avrà pietà del resto di Giuseppe.
16 Protož takto praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů: Po všech ulicích bude kvílení, a na všecky strany zkřiknou: Ouvech, ouvech, a povolají oráče k pláči a kvílení s těmi, kteříž umějí naříkati.
Perciò così dice il Signore, Dio degli eserciti, il Signore: In tutte le piazze vi sarà lamento, in tutte le strade si dirà: Ah! ah! Si chiamerà l'agricoltore a fare il lutto e a fare il lamento quelli che conoscono la nenia.
17 Nýbrž i po všech vinicích bude kvílení, když projdu prostředkem tebe, dí Hospodin.
In tutte le vigne vi sarà lamento, perchè io passerò in mezzo a te, dice il Signore.
18 Běda těm, kteříž žádají dne Hospodinova. K čemuž jest vám ten den Hospodinův, poněvadž jest tmy a ne světla?
Guai a coloro che attendono il giorno del Signore! Che sarà per voi il giorno del Signore? Sarà tenebre e non luce.
19 Jako když by někdo utíkal před lvem, potkal by se s ním nedvěd; aneb když by všel do domu, a zpolehna rukou svou na stěnu, ušťkl by ho had.
Come quando uno fugge davanti al leone e s'imbatte in un orso; entra in casa, appoggia la mano sul muro e un serpente lo morde.
20 Zdali není tmy a ne světla den Hospodinův, v němž není blesku, ale mrákota?
Non sarà forse tenebra e non luce il giorno del Signore, e oscurità senza splendore alcuno?
21 Nenávidím, zavrhl jsem svátky vaše, aniž sobě chutnám slavností vašich.
Io detesto, respingo le vostre feste e non gradisco le vostre riunioni;
22 Nebo budete-li mi obětovati zápaly a suché oběti vaše, neoblíbím jich, a na pokojné oběti krmného dobytka vašeho nepopatřím.
anche se voi mi offrite olocausti, io non gradisco i vostri doni e le vittime grasse come pacificazione io non le guardo.
23 Odejmi ode mne hluk písní svých, ani hudby louten vašich nechci poslouchati.
Lontano da me il frastuono dei tuoi canti: il suono delle tue arpe non posso sentirlo!
24 Ale povalí se jako voda soud, a spravedlnost jako potok silný.
Piuttosto scorra come acqua il diritto e la giustizia come un torrente perenne.
25 Zdali jste mně oběti a dary obětovali na poušti za čtyřidceti let, dome Izraelský?
Mi avete forse offerto vittime e oblazioni nel deserto per quarant'anni, o Israeliti?
26 Nýbrž nosili jste stánek Melecha vašeho a Kijuna, obrazy vaše, hvězdu boha vašeho, kteréžto věci sami jste sobě zdělali.
Voi avete innalzato Siccùt vostro re e Chiiòn vostro idolo, la stella dei vostri dei che vi siete fatti.
27 Protož přestěhuji vás dále než Damašské, praví Hospodin, jehož jméno jest Bůh zástupů.
Ora, io vi manderò in esilio al di là di Damasco, dice il Signore, il cui nome è Dio degli eserciti.

< Ámos 5 >