< Skutky Apoštolů 1 >

1 První zajisté knihu sepsalť jsem, ó Teofile, o všech věcech, kteréž začal Ježíš činiti a učiti,
У моїй першій розповіді, Теофіле, я написав про все, що Ісус робив та чого навчав від початку
2 Až do toho dne, v kterémžto dav přikázání apoštolům, kteréž byl skrze Ducha svatého vyvolil, vzhůru vzat jest.
до дня Його вознесіння, давши перед цим настанови через Духа Святого апостолам, яких обрав.
3 Kterýmžto i zjevoval sebe samého živého po svém umučení ve mnohých jistých důvodích, za čtyřidceti dnů ukazuje se jim a mluvě o království Božím.
Після Свого страждання Ісус з’явився перед ними й дав багато переконливих доказів, що Він живий. Ісус являвся їм упродовж сорока днів та говорив про Царство Боже.
4 A shromáždiv se s nimi, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterémž jste prý slyšeli ode mne.
Одного разу, перебуваючи з ними за столом, [Ісус] наказав їм: «Не відходьте з Єрусалима й чекайте на обітницю Отця, про яку ви чули від Мене;
5 Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech.
бо Іван хрестив водою, ви ж через декілька днів будете хрещені Духом Святим».
6 Oni pak sšedše se, otázali se ho, řkouce: Pane, v tomto-li času napravíš království Izraelské?
Коли вони зібралися разом, то спитали Його: ―Господи, чи в цей час Ти маєш намір відновити Царство Ізраїлеві?
7 I řekl jim: Neníť vaše věc znáti časy anebo příhodnosti časů, kteréžto Otec v moci své položil.
Він відповів: ―Не ваша справа знати часи та строки, котрі Отець установив у Своїй владі.
8 Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země.
Але коли Дух Святий зійде на вас, ви отримаєте силу й будете Моїми свідками в Єрусалимі, у всій Юдеї, у Самарії та аж до краю землі.
9 A to pověděv, ani na to hledí, vzhůru vyzdvižen jest, a oblak vzal jej od očí jejich.
Після цих слів Ісус на їхніх очах був узятий [на небо], і хмара сховала Його від їхнього зору.
10 A když za ním v nebe jdoucím pilně hleděli, aj, dva muži postavili se podle nich v rouše bílém,
Коли вони уважно дивилися на небо, як Він піднімався, раптом з’явилися двоє чоловіків у білих одежах
11 A řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž vzhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe.
і сказали: «Галілеяни, чому ви стоїте та вдивляєтеся в небо? Цей Ісус, Який був узятий від вас на небо, прийде так само, як оце ви бачили, що Він пішов на небо».
12 Tedy navrátili se do Jeruzaléma od hory, jenž slove Olivetská, kteráž jest blízko Jeruzaléma, vzdálí cesty jednoho dne svátečního.
Після цього вони повернулися в Єрусалим з гори, яка зветься Оливною й знаходиться на відстані Суботньої дороги від Єрусалима.
13 A když přišli domů, vstoupili do vrchního příbytku domu, kdež přebývali, i Petr i Jakub, i Jan a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův a Šimon Zelótes a Judas bratr Jakubův.
Коли прийшли, то піднялися до верхньої кімнати та залишалися там. Разом були: Петро, Іван, Яків та Андрій, Филип і Фома, Варфоломій і Матвій, Яків, син Алфеїв, Симон Зилот і Юда, син Якова.
14 Ti všickni byli trvajíce jednomyslně na modlitbě a pokorné prosbě s ženami a s Marijí, matkou Ježíšovou, i s bratřími jeho.
Усі вони перебували разом у молитві. З ними були й деякі жінки, а також Марія, мати Ісуса, і Його брати.
15 V těch pak dnech povstav Petr uprostřed učedlníků, řekl (a byl zástup lidí spolu shromážděných okolo sta a dvadcíti):
У ті дні Петро піднявся серед братів (а на зібранні було близько ста двадцяти осіб) і промовив:
16 Muži bratří, musilo se naplniti Písmo to, kteréž předpověděl Duch svatý skrze ústa Davidova o Jidášovi, kterýž byl vůdce těch, jenž jímali Ježíše.
«Брати! Належало статися тому, що в Писанні прорік Дух Святий через вуста Давида про Юду, який став поводирем тих, хто заарештував Ісуса.
17 Nebo byl přičten k nám, a byl došel losu přisluhování tohoto.
Він був одним із нас і отримав частку в цьому служінні.
18 Ten zajisté obdržel pole ze mzdy nepravosti, a oběsiv se, rozpukl se na dvé, i vykydla se všecka střeva jeho.
(Придбавши поле за злочинну винагороду, він упав головою вниз, розбився, і його нутрощі вивалилися.
19 A to známé jest učiněno všechněm přebývajícím v Jeruzalémě, takže jest nazváno pole to vlastním jazykem jejich Akeldama, to jest pole krve.
Про це дізналися всі жителі Єрусалима й назвали це поле своєю мовою „Акелдама“, тобто „Криваве Поле“.)
20 Psáno jest zajisté v knihách Žalmů: Budiž příbytek jeho pustý, a nebuď, kdo by přebýval v něm, a opět: Biskupství jeho vezmi jiný.
Бо в книзі Псалмів написано: „Нехай дім його стане пустелею і не буде мешканця в ньому!“А також: „Нехай інший займе його служіння!“
21 Protož musíť to býti, aby jeden z těch mužů, kteříž jsou s námi bývali po všecken čas, v němž přebýval mezi námi Pán Ježíš,
Тому нам необхідно обрати одного з тих людей, що супроводжували нас увесь час, коли Господь Ісус був серед нас, –
22 Počav od křtu Janova až do dne toho, v kterémžto vzhůru vzat jest od nás, byl svědkem spolu s námi vzkříšení jeho.
починаючи від хрещення Івана й до дня, коли Ісус був узятий від нас. Він, як і ми, повинен стати свідком Його воскресіння».
23 Tedy postavili dva, Jozefa, jenž sloul Barsabáš, kterýž měl příjmí Justus, a Matěje.
І запропонували двох: Йосифа, званого Варсавою, якого прозвали Юстом, і Маттія.
24 A modléce se, řekli: Ty, Pane, všech srdcí zpytateli, ukažiž, kterého jsi vyvolil z těchto dvou,
Помолившись, вони сказали: «Господи, Ти знаєш серце кожного, покажи нам, кого з цих двох Ти обрав,
25 Aby přijal los přisluhování tohoto a apoštolství, z něhož jest vypadl Jidáš, aby odšel na místo své.
щоб він зайняв місце цього служіння й апостольства, яке Юда залишив, щоб піти на своє місце».
26 I dali jim losy. Spadl pak los na Matěje, i připojen jest z společného snešení k jedenácti apoštolům.
Потім вони кинули жереб, і впав жереб на Маттія, і його було зараховано до одинадцятьох апостолів.

< Skutky Apoštolů 1 >