Skutky Apoštolů 1
1 První zajisté knihu sepsalť jsem, ó Teofile, o všech věcech, kteréž začal Ježíš činiti a učiti,
Poštuime Teofile, ande mungri prvo knjiga ramosardem sa so o Isus počnisarda te ćerel thaj te sikavel,
2 Až do toho dne, v kterémžto dav přikázání apoštolům, kteréž byl skrze Ducha svatého vyvolil, vzhůru vzat jest.
sa dži ko đes kana sas vazdino ando nebo, pošto kroz o Sveto Duho dijas upute pire apostolenđe save izaberisardas.
3 Kterýmžto i zjevoval sebe samého živého po svém umučení ve mnohých jistých důvodích, za čtyřidceti dnů ukazuje se jim a mluvě o království Božím.
Nakon piro smrto o Isus dijas but dokazurja kaj si džudo. Sikavelas pe e apostolenđe štarvardeš đesa thaj motholas lenđe pale Devlesko carstvo.
4 A shromáždiv se s nimi, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterémž jste prý slyšeli ode mne.
Jekhar, dok sas još lenca, o Isus zapovedisardas lenđe: “Na durjon andar o Jerusalim, nego ažućaren te pherdol e Dadesko obećanje pale savo majsigo mothavas tumenđe.
5 Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech.
Kaj o Jovano bolelas e pajesa, a tumen pale varekazom đesa avena bolde e Sveto Duhosa.”
6 Oni pak sšedše se, otázali se ho, řkouce: Pane, v tomto-li času napravíš království Izraelské?
Askal okola kaj sas ćidine oko leste phučline les: “Gospode, dali tu akana ande akaja vrjama obnovija o Izraelsko carstvo?”
7 I řekl jim: Neníť vaše věc znáti časy anebo příhodnosti časů, kteréžto Otec v moci své položil.
A o Isus phendas lenđe: “Naj tumaro te džanen e vrjame ili e datume save o Dad odredisardas ande piri vlast.
8 Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země.
Ali kana fuljela pe tumende o Sveto Duho, primina sila te svedočin pale mande ando Jerusalim, thaj pe sasti Judeja thaj ande Samarija thaj sa dži ko krajo e phuvjako.”
9 A to pověděv, ani na to hledí, vzhůru vyzdvižen jest, a oblak vzal jej od očí jejich.
Thaj kana phendas godova, sas vazdino po nebo angle lenđe jakha, a o oblako garadale lenđe jakhendar.
10 A když za ním v nebe jdoucím pilně hleděli, aj, dva muži postavili se podle nich v rouše bílém,
Thaj dok još sas lenđe jakha vazdine ando nebo kaj o Isus džalas, andar jekhar ačhile paše lende duj manuša ande blistavo parne drze.
11 A řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž vzhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe.
Phendine lenđe: “Manušalen andar e Galileja, sostar ačhen akate thaj dićhen ando nebo? Akava Isus, savo si tumendar vazdino ando nebo, boldela pe isto gajda sago kaj dikhline kaj đelotar po nebo!”
12 Tedy navrátili se do Jeruzaléma od hory, jenž slove Olivetská, kteráž jest blízko Jeruzaléma, vzdálí cesty jednoho dne svátečního.
Askal boldine pe ando Jerusalim katar e gora, savi akhardolas Maslinsko, a sas dur katar o Jerusalim varekaj katar jek kilometar.
13 A když přišli domů, vstoupili do vrchního příbytku domu, kdež přebývali, i Petr i Jakub, i Jan a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův a Šimon Zelótes a Judas bratr Jakubův.
Kana aresline ando ćher kaj bešenas, line pe opre ande soba, a sas okote o Petar, o Jovan, o Jakov, o Andrija, o Filip, o Toma, o Vartolomej, o Matej, o Jakov (e Alfejevesko čhavo), o Simon (saves akharenas pobunjeniko) thaj o Juda (e Jakovesko čhavo).
14 Ti všickni byli trvajíce jednomyslně na modlitbě a pokorné prosbě s ženami a s Marijí, matkou Ježíšovou, i s bratřími jeho.
Savora von istrajno thaj jek dušava molinas pe zajedno još varesave manušnjenca. Maškar lende sas vi e Isusešće dej thaj lešće phral.
15 V těch pak dnech povstav Petr uprostřed učedlníků, řekl (a byl zástup lidí spolu shromážděných okolo sta a dvadcíti):
Godola đesa uštilo o Petar maškar e učenikurja, a sas ćidino o them varekaj katar šel thaj biš manuša thaj phendas:
16 Muži bratří, musilo se naplniti Písmo to, kteréž předpověděl Duch svatý skrze ústa Davidova o Jidášovi, kterýž byl vůdce těch, jenž jímali Ježíše.
“Phralalen, trubuja te pherdol okova so si ramome ando Sveto lil palo Juda, savo andas okolen kaj astardine e Isuse. Kaj godova dumut phendas o Sveto Duho kroz e carosko Davidesko muj.
17 Nebo byl přičten k nám, a byl došel losu přisluhování tohoto.
Kaj o Juda sas jek amendar thaj sas les talo ande apostolsko služba.”
18 Ten zajisté obdržel pole ze mzdy nepravosti, a oběsiv se, rozpukl se na dvé, i vykydla se všecka střeva jeho.
(O Juda e lovenca save dobisardas pale pesko bilačho delo steknisardas njiva, ali pelo tele po šoro thaj lesko telo pharlo pe opaš thaj lešće pora čhordile.
19 A to známé jest učiněno všechněm přebývajícím v Jeruzalémě, takže jest nazváno pole to vlastním jazykem jejich Akeldama, to jest pole krve.
Akava si pindžardo sa e manušenđe save trajin ando Jerusalim, gajda kaj godoja njiva sas akhardi pe lenđi čhib Akeldamah so značil: “Ratvali njiva.”)
20 Psáno jest zajisté v knihách Žalmů: Budiž příbytek jeho pustý, a nebuď, kdo by přebýval v něm, a opět: Biskupství jeho vezmi jiný.
“Kaj ramome si ande knjiga e psalmenđi: ‘O ćher lesko neka avel pusto, neka khonik či trajil ande leste!’ thaj: ‘Neka lešći služba dobil aver manuš.’
21 Protož musíť to býti, aby jeden z těch mužů, kteříž jsou s námi bývali po všecken čas, v němž přebýval mezi námi Pán Ježíš,
Trubul, dakle, te izabirisaras jećhe katar okola manuša kaj sas amenca sa e vrjama, katar o đes kana o Gospod Isus avilo maškar amende thaj dži ko o đes kana đelotar amendar,
22 Počav od křtu Janova až do dne toho, v kterémžto vzhůru vzat jest od nás, byl svědkem spolu s námi vzkříšení jeho.
katar e vrjama kana o Jovano teljardas te bolel, pa dži ko đes kana o Isus sas vazdino amendar po nebo. Kasavo manuš nek avel amenca svedoko kaj o Isus uštilo andar e mule.”
23 Tedy postavili dva, Jozefa, jenž sloul Barsabáš, kterýž měl příjmí Justus, a Matěje.
Askal line duje manušen: e Josife saves akharenas Varsava, a savo sas pindžardo vi po alav Just, thaj e Matija.
24 A modléce se, řekli: Ty, Pane, všech srdcí zpytateli, ukažiž, kterého jsi vyvolil z těchto dvou,
Askal molisajle e Devlešće akale alavenca: “Gospode, tu pinđares savorenđe ile. Sikav amenđe saves izaberisardan katar akala duj
25 Aby přijal los přisluhování tohoto a apoštolství, z něhož jest vypadl Jidáš, aby odšel na místo své.
te lel akaja apostolsko služba savi o Juda mukla – thaj đelo okote kaj pripadil.”
26 I dali jim losy. Spadl pak los na Matěje, i připojen jest z společného snešení k jedenácti apoštolům.
Askal čhudine kocka pale lende thaj e kocka peli po Matija, savo sas đinado sago dešudujto apostol.
