Skutky Apoštolů 9
1 Saul pak ještě dychtě po pohrůžkách a po mordu proti učedlníkům Páně, šel k nejvyššímu knězi,
Kindeno Saulo ne pod siemo jopuonjre mag Ruoth, kochano mar negogi. Nodhi ir jadolo maduongʼ
2 A vyžádal od něho listy do Damašku do škol, nalezl-li by tam té cesty které muže nebo ženy, aby svázané přivedl do Jeruzaléma.
mokwaye barupe mane nyalo miye teko mar donjo e sinagoke man Damaski, mondo ka oyudo joma luwo Yor Kristo, bed ni gin chwo kata mon, to omakgi otergi Jerusalem kaka joma otwe.
3 A když byl na cestě, stalo se, že již přibližoval se k Damašku. Tedy pojednou rychle obklíčilo jej světlo s nebe.
Kane oyudo owuotho ka ochiegni chopo Damaski, nopo ka ler moa e polo omenye molwore.
4 A padna na zem, uslyšel hlas řkoucí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?
Nogore piny, mi owinjo dwol moro kawachone niya, “Saulo, Saulo, isanda nangʼo?”
5 A on řekl: I kdo jsi, Pane? A Pán řekl: Já jsem Ježíš, jemuž ty se protivíš. Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
Saulo nopenjo niya, “In ngʼa, Ruoth?” Nodwoke niya, “An Yesu ma isando.
6 A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti.
Koro aa malo idhi Damaski kendo ibiro nyisi gima nyaka itim.”
7 Ti pak muži, kteříž šli za ním, stáli, ohromeni jsouce, hlas zajisté slyšíce, ale žádného nevidouce.
Jogo mane ni e wuoth gi Saulo nochungʼ kanyo ka dhogi omoko; nikech ne giwinjo dwol to ok gine ngʼato.
8 I vstal Saul z země, a otevřev oči své, nic neviděl. Tedy pojavše ho za ruce, uvedli jej do Damašku.
Saulo nochungʼ oa malo, to kane oyawo wengene, to ne ok onyal neno gimoro. Omiyo negimako bade kagitaye gitere Damaski.
9 I byl tu za tři dni nevida, a nejedl nic, ani nepil.
Nobedo muofu kuom ndalo adek, kendo ne ok ochiemo kata madho gimoro.
10 Byl pak jeden učedlník apoštolský v Damašku, jménem Ananiáš. I řekl k němu Pán u vidění: Ananiáši. A on řekl: Aj, já, Pane.
Damaski kanyo ne nitie japuonjre moro miluongo ni Anania. Ruoth nowuoyo kode e fweny, kaluonge niya, “Anania!” Nodwoko niya, “Antie, Ruoth.”
11 A Pán k němu: Vstaň a jdi do ulice, kteráž slove Přímá, a hledej v domě Judově Saule, jménem Tarsenského. Nebo aj, modlí se,
Ruoth nowachone niya, “Wuogi idhi e od Judas, mantiere kama iluongo ni Yo Moriere Tir, mondo ipenjgi ngʼat moro ma ja-Tarso, miluongo ni Saulo nimar olemo kuno.
12 A viděl u vidění muže, Ananiáše jménem, an jde k němu, a vzkládá naň ruku, aby zrak přijal.
Noneno ngʼat moro miluongo ni Anania e fweny ka obiro kendo noyieyo lwete kuome mondo ochak onen.”
13 I odpověděl Ananiáš: Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě.
To Anania nodwoko niya, “Ruoth, asewinjo weche mangʼeny kuom ngʼatno, gi timbene maricho mosebedo kotimo ni jogi maler modak Jerusalem.
14 A i zdeť má moc od předních kněží, aby jímal všecky, kteříž vzývají jméno tvé.
Kendo Damaski bende osebire ka jodolo madongo omiye teko mar mako ji duto maluongo nyingi.”
15 I řekl jemu Pán: Jdi, neboť on jest má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské.
To Ruoth nowachone Anania niya, “Dhiyo! Ngʼatni en gir tichna ma aseyiero mondo oter nyinga e dier joma ok jo-Yahudi ma ok jo-Yahudi kaachiel gi ruodhigi; kendo e dier jo-Israel.
16 Jáť zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho musí trpěti pro jméno mé.
Abiro nyise masiche duto monego one nikech nyinga.”
17 I šel Ananiáš, a všel do toho domu, a vloživ ruce naň, řekl: Saule bratře, Pán Ježíš poslal mne, kterýž se ukázal tobě na cestě, po níž jsi šel, abys zrak přijal a naplněn byl Duchem svatým.
Eka Anania nodhi e odno modonjo nyaka e iye. Noyieyo lwete kuom Saulo kowachone niya, “Owadwa Saulo, Ruoth, ma en Yesu manyocha ofwenyoreni ka in e yo ibiro ka, oseora iri mondo ichak inen kendo mondo ipongʼ gi Roho Maler.”
18 A hned spadly s očí jeho jako lupiny, a on prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest.
Gikanyono gima chalo gi ololo nolwar oa e wenge Saulo mi koro nonyalo neno. Noa malo mi nobatise,
19 A přijav pokrm, posilnil se. I zůstal Saul s učedlníky, kteříž byli v Damašku, za několiko dní.
kendo kane osechiemo matin, to tekone noduogo. Saulo nodak gi jopuonjre Damaski kuom ndalo mogwarore,
20 A hned v školách kázal Krista, pravě, že on jest Syn Boží.
kendo bangʼ mano nochako yalo Injili e sinagoke, kowacho ni Yesu en Wuod Nyasaye.
21 I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, jenž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?
Ji duto mane owinje nowuoro ka gipenjore niya, “Donge ma e ngʼat mane sando joma ne luongo Nying Yesu Jerusalem? Donge osebiro ka mana mondo okawgi kaka joma otwe mondo otergi ni Jodolo madongo?”
22 Saul pak mnohem více se zmocňoval a zahanboval Židy, kteříž byli v Damašku, potvrzuje toho, že ten jest Kristus.
Kata kamano, Saulo nomedo gerore kuom yie kendo nomedo bedo gi teko mangʼeny, kendo twak mane ochiwo konyisogo ni Yesu e Kristo nodhiero jo-Yahudi mane odak Damaski.
23 A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili.
Bangʼ ndalo mangʼeny, jo-Yahudi nochano mondo oneg Saulo,
24 Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili.
to Saulo nofwenyo wachno. Odiechiengʼ gotieno ne gibutone e rangeye mag dala maduongʼ mondo gimake apoya ginege,
25 Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili jej po provaze přes zed v koši.
to jolupne nokawe mokete e okapu, eka gilore piny kokalo e otuchi moro manie kor ohinga mar dala.
26 Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem.
Kane obiro Jerusalem, notemo mondo odonji e kanyakla mar jopuonjre, to giduto ne giluore, nikech ne gichich kode ni sa moro pok nolokore adier.
27 Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše.
To Barnaba nokawe motere ir joote. Nonyisogi kaka Saulo noseromo gi Ruoth kane oyudo en e wuodhe, kaka Ruoth nosewuoyo kode, kendo kaka Saulo noseyalo gi chir kuom nying Yesu e Damaski.
28 I byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě,
Kuom mano, Saulo nodak kodgi, kowuotho ei Jerusalem koni gi koni maonge ngʼama gengʼe, kendo kowuoyo gi chir kuom nying Ruoth.
29 A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabíti.
Nowuoyo kendo nogoyo mbaka gi jo-Yahudi moluwo timbe jo-Yunani, to jogo notemo nege.
30 To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu.
To kane jowete ofwenyo wachni, ne gigole kanyo mi gidhi kode nyaka Kaisaria, bangʼe giore nyaka Tarso.
31 A tak sborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého.
Bangʼ lokruok Saulo, kanisa man Judea gi Galili kod Samaria nobedo gi kwe maonge luoro. Roho Maler nokonyogi, mi gibedo motegno kendo kwan joma oyie kuom Kristo nomedore pile. Joma oyie kuom Kristo nodak koluoro Ruoth Nyasaye.
32 Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky sbory, přišel také k svatým, kteříž byli v Lyddě.
Kane Petro wuotho ei piny koni gi koni, nodhi limo jomaler mane odak Lida.
33 I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený.
Kuno nonwangʼoe ngʼat moro miluongo ni Ainea, mane osebedo kosiko onindo e kitandane kuom higni aboro, ka tuo mar athany onure.
34 I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravujeť tebe Ježíš Kristus; vstaň a ustel sobě. A hned vstal.
Petro nowachone niya, “Ainea, Yesu Kristo osechangi; aa malo iban pieni.” Ainea noa malo mana gisano.
35 I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu.
Ji duto mane odak Lida gi Sharon nonene moyie kuom Ruoth.
36 Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a almužen, kteréž činila.
E dala mar Jopa ne nitie japuonjre moro miluongo ni Tabitha (ma dho jo-Yunani luongo bi Dorka tiende ni Nyakech) mane osiko katimo maber ni ji kendo nokonyo joma odhier.
37 I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kteroužto umyvše, položili na síň vrchní.
E kindeno tuo nogoye mi otho, kendo noluok ringre bangʼe okete e ot man malo ewi gorofa.
38 A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim.
Lida ne chiegni gi Jopa, omiyo ka jopuonjre nowinjo ni Petro ni kuno, ne giorone ji ariyo, ka gikwaye niya, “Yie ibi irwa piyo ma ok odeko!”
39 Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas.
Petro nodhi kodgi, kendo kane ochopo to ne gitere nyaka ei ot man malo e gorofa kama ne ringre Tabitha nitie. Mon duto ma chwogi otho mane ni kanyo nochungʼ olwore, ka giywak kendo ginyise lep kandho kod lewni mamoko mane Dorka otwangʼo kapod ongima.
40 I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se.
Petro nogologi oko duto, bangʼe nogoyo chonge piny molamo. Eka nowichore mochomo dhako mothono, kowacho niya, “Tabitha, aa malo!” Dhakono noyawo wengene, kendo kane oneno Petro, to nobet piny.
41 A podav jí ruky Petr, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou.
Petro nomako bade mi okonye chungʼ gi tiende. Bangʼe noluongo jopuonjre kod mon ma chwogi otho mane ni oko mi omiyogi Tabitha kangima.
42 I rozhlášeno jest to po všem městě Joppen, a uvěřili mnozí v Pána.
Wachni nolandore e Jopa duto, mi ji mangʼeny noyie kuom Ruoth.
43 I stalo se, že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého Šimona koželuha.
Petro nomedo dak Jopa e od janyongʼ piende moro miluongo ni Simon kuom kinde mogwarore.
