Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
Bosi pfumu yi zinganga Nzambi wunyuvula: —Mambu mama bafundidi madi makiedika e?
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
Buna Etieni wuvutula: —Batata ayi bakhomba ziama, bika luwa mambu ndieka ntuba: Nzambi yi nkemboyimonikina Dise dieto Abalahami bu kaba ku Mesopotami, tuamina kavuanda ku Alani,
3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
ayi wunkamba: Bika tsi aku ayi bibutu biaku vayi yenda ku tsi yoyi ndiela ku monisa.
4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
Buna wubika tsi yi Kalide ayi wuyenda vuanda ku Alani. Dise diandi bu kafua, Nzambi wuntumisa mu tsi yayi lulembo zingila buabu.
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
Vayi Nzambi kasia kumvana kadi kiuka ko mu tsi yayi, ka diambu ko tini kintoto kioki kalenda tula lutambi luandi. Muaki Nzambi wunvana tsila yi kunvana tsi beni va kimosi ayi nkunꞌandi. Vayi mu thangu yina buna kabutidi kadi muana ko.
6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
Buna Nzambi wunkamba: nkunꞌaku wela zingila mu tsi yi kinzenza; bela kuwuyadila ayi bela kuwuyamisa
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
Vayi Nzambi wubuela kamba diaka: ndiela sambisa tsi yoyi yela kuba yadila Bosi bela totuka mu tsi beni ayi bela kuiza ku tsambidila va buangu kiaki.
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
Nzambi wuvanga nguizani andi ayi Abalahami: nguizani yi nzengolo yi nitu yi kibakala. Abalahami wubuta Isaki, wunzenga mu lumbu ki nana. Isaki wubuta Yakobi bosi Yakobi wubuta kumi bakulu buadi.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
Bakulu basumbisa Zozefi ku Ezipite mu diambu di kikhenene. Vayi Nzambi wuba yandi.
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
Diawu kankudila mu ziphasi ziandi zioso ayi mu nlemvo wu Nzambi, Zozefi wumonika mutu wu diela va ntuala Falawo, ntinu wu Ezipite. Diawu kanbiekila nyadi mu Ezipite dioso ayi mu nzo andi yoso.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
Vayi kutotuka kanda kingolo mu Ezipite dioso ayi mu Kana. Ziphasi zingolo ziba mu thangu beni. Bakulu beto basia baka bidia ko.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
Yakobi bu kawa ti ble yiba ku Ezipite, buna kuna kafidisa bakulu beto mu khubu yitheti.
13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
Mu khumbu yimmuadi yayi kaba fidisa, Zozefi wukimonikisa kuidi bakhomba bandi ayi Falawo wuyiza zaba dikanda de Zozefi.
14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
Buna Zozefi wutumisa dise diandi Yakobi ayi bibutu biandi bioso. Thalu yi batu boso yiba lusambudi lu batu ayi batu batanu.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
Yakobi wuyenda ku Ezipite, kuawu kafuila va kimosi ayi bakulu beto.
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
Banatu ku Sikemi, baziku mu biziami bisumba Abalahami kuidi bana ba Amoli, bobo baba nkalanga mu Sikemi.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
Sumbu thangu yifueti dedikinina tsila Nzambi kavana Abalahami bu yifikama, buna batu babuelama ayi baluta buelama mu Ezipite
18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
nate ntinu wunkaka wukambu zaba Zozefi wutotuka mu Ezipite. Zozefi.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
Ntinu beni wusadila luvunu va ntuala dikanda dieto, wumonisa bakulu beto ziphasi nate mu kuba kuika baloza bana bawu batsombi mu diambu bana beni babika zinga.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
Yawu thangu yibutukila Moyize, wuba muana wu kitoko va ntuala Nzambi. Zingondi zitatu bambuta bandi bansuekila mu nzo.
21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
Vayi bambuta bandi bu banloza, buna muana wunketo wu Falawo wuntota ayi wunyundula, wunkitula muanꞌandi.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
Diawu Moyize wulongila mu ndongokolo yoso yi basi Ezipite, wuyiza ba mutu wunneni mu thubulu andi ayi mu mavanga mandi.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
Moyize bu kadukisa makumaya ma mimvu, wubaka lukanu lu kuenda tadi bakhomba bandi; bana ba Iseli.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
Bu kamona wumosi mu bawu, wumonoso phasi, buna wunkotila ayi wuvonda muisi Ezipite mutu wumonisa muana Iseli phasi.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
Wubanza ti bakhomba bandi zilznda sudika ti mu nzilꞌandi Nzambi wela kuba kula vayi basia sudika ko.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
Mu lumbu kilanda, wukimonisa kisa bana ba Iseli thangu baba nuana. Wuzola vutula ndembama va bawu bu kaba kamba: —A kiti beno luidi bakhomba! A bila mbi lulembo kimonisina phasi beno na beno e?
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
Vayi mutu wowo wumonisa ndiandi phasi wutemina Moyize ayi wunkamba: —A nani wubiekidi pfumu ayi zuzi dieto e?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
Fuana ngeyo minu tidi vonda banga bobo wuvondidi muisi Ezipite kibeni yono e?
29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
Moyize bu kawa bobo, wutina ayi wukituka nzenza mu tsi yi Madiani, kuawu kabutila bana buadi bababakala.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
Makumaya ma mimvu bu mavioka, buna mbasi yimmonikina mu dikanga di mongo wu Sinayi. Wummonikina mu nlaki wu mbazu mu finti.
31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
Moyize bu kamona bobo, wusimina mu diambu di tsongolo. Bu kafikama mu kuenda tadi, buna mbembo yi Pfumu yiwakana:
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
Minu ndidi Nzambi yi bakulu baku; Nzambi yi Abalahami, yi Izaki ayi yi Yakobi. Moyize weka tita ayi kasia nunga buela tala ko.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
Buna Pfumu wunkamba: Vula zisapatu zidi mu malu maku, bila buangu kioki telimini kidi ntoto wunlongo.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
Ndimueni ziphasi zi batu bama badi ku Ezipite. Ndiwilu bidilu biawu. Diawu ndizidi mu kuba kula. Yiza buabu bila ngeyo ndieka tuma ku Ezipite.
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
Moyize beni diodi bamanga bu batuba: Nani wubiekidi pfumu ayi zuzi e? Buabu Nzambi wuntuma mu ba pfumu ayi nkudi mu lusadusu lu mbasi yoyi yimmonikina mu finti.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
Niandi wuba totula bu kavanga mambu manneni ayi bikumu mu tsi yi Ezipite, mu mbu wu mbuaki ayi mu dikanga mu tezo ki makumaya ma mimvu.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
Moyize beni niandi wukamba bana ba Iseli: Nzambi wela kulutotudila mbikudi wela ba banga minu va khatitsika bakhomba zieno.
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
Niandi wuba mu lukutukunu ku dikanga va kimosi ayi mbasi yoyi yinyolukila ku mongo Sinayi va kimosi ayi bakulu beto. Niandi wutambula mambu ma moyo muingi katutudisila mawu.
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
Vayi bakulu beto bamanga kuntumukina; banloza ayi mintima miawu mibaluka ku Ezipite.
40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
Bawu bakamba Aloni: —Wutuvangila zinzambi zilenda ku tutuaminina ku ntuala bila tukadi zaba mambu mbi mabuilulu Moyize diodi ditutotula mu tsi yi Ezipite.
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
Diawu mu bilumbu bina, bavanga tumba kimuana ngombi ayi batambika makaba kuidi tumba beni. Bamona khini mu diambu di bima bivanga mioko miawu.
42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
Vayi Nzambi wuba tamba manima, wuba yekula mu sadila zimbuetete banga busonimina mu nkanda wu mimbikudi: A basi Iseli, minu lutambikila bibulu ayi makaba mu makumaya ma mimvu mu dikanga e?
43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
Beno lunata nzo ngoto yi Moloki ayi mbuetete yi nzambi Lefani, zimfikula ziozi luvanga muingi lubi; sambidila diawu ndiela kulunata mu buvika vioka Babiloni!
44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
Bakulu beto baba ayi Nzo ngoto yi kimbangi mu dikanga, yivangama banga bu tumina Nzambi, Nzambi mutu wukamba Moyize ti kavanga yawu boso buididi mfikula yoyi kamona.
45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Bakulu beto bu batambula yawu; bayikotisa mu thangu zozue mu zitsi zi Bapakanu, babo Nzambi kakuka ku ntuala bakulu beto nate mu thangu Davidi,
46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
mutu wowo wumonokono nlemvo kuidi Nzambi ayi wuzola tungila Nzambi Yakobi nzo.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
Vayi Salomo wuyiza kuntungila nzo.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
Muaki, Nzambi yizangama kakalanga ko mu zinzo zitungulu mu mioko mi batu, banga bu tubila mbikudi:
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
Pfumu wutuba: Diyilu diawu kundu kiama, ntoto kiawu buangu ndieti tetika malu mama. Buna phila nzo mbi luela kuthungila e? Voti phila buangu mbi kiela ba vundulu kiama e?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
Mioko miama misia vanga ko bima bioso biobi e?
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
A beno bankua matingu! Beno luidi mintima mikangama ayi matu mafua! Beno mamveno lukidi tingunanga kueno Pheve Yinlongo mu zithangu zioso banga bakulu beno.
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
Mbikudi mbi wowo bakulu beno bakambu yamisa e? Bavonda mimbikudi miomi mitubila ndizulu yi “Mutu wusonga”, mutu wowo beno lusumbisidi ayi lumvodisidi;
53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
beno lutambula Mina mu nzila yi zimbasi ayi lusia keba mina beni ko.
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
Bu bawa mambu momo, bafuema ayi bakueta meno mu diambu diandi.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
Vayi niandi wuba wuwala mu Pheve Yinlongo, wutala ku Diyilu, wumona nkembo wu Nzambi ayi wumona Yesu buna katelimini va koko ku lubakala lu Nzambi.
56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
Buna wuba kamba: —Talanu, ndilembo moni Diyilu dizibukidi ayi Muana Mutu telimini va koko ku lubakala lu Nzambi.
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
Bayamikina mu mbembo yingolo, bazibika matu mawu. Mu kithuadi baboso batumbu kumfuakana,
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
bankoka ku fula di divula ayi banzuba matadi. Bambangi batula minledi miawu va malu ma ditoko dimosi dizina diandi Sawuli.
59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
Bazuba Etieni matadi vayi niandi wusambila ayi wutuba: —A Pfumu Yesu, tambula Pheve ama.
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
Bosi wufukama ayi wuyamikina mu mbembo yingolo: —A Pfumu, kadi kuba tangila disumu diadi! Bu kamana tuba bobo, wufua.
