< Skutky Apoštolů 7 >

1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
Ochai Inlaltak han Stephan kôm, “hi chong hi adik mo?” a tia.
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
Stephan'n, “Ka lâibungngei ka pangei rangâi roi, ei richibul Abraham hah Haran khuoa ava om mân, Mesopotamia rama aom lâihan, roiinpuina Pathien hah a kôm ânlâra.
3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
‘Na ram le ni insûngmingei mâksan inla, ram nang ka la min mûna rang tieng se roh,’ a tipea.
4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
Masikin, a ram renga ânphêta, Harana om rangin a sea. Abraham a pa thi suole, ha mun renga atûna nin omna rama hin Pathien'n nangni a min thon ani.
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
Pathien'n ite mun luorang, a ke sirna rang dôr luo pêk maka, aniatachu ama le anûka a richisuonpârngei tena pêk rangin ânkhâm ani. Pathien'n ha chong ânkhâm lâihan Abraham chu nâi la dôn mak.
6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
Pathien'n hi anghin a tia, ‘Nin richisuonpârngei chu mi rama khuolmi la nîng an ta, kum raza minli mi suoka omin asân dûkmintong la nîng an tih.
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
Hannirese suoka tuong rang mingei chu keiman jêk ka ta; masuole jôk an tih, hi muna hin ni la biek an tih,’ a tia.
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
Pathien'n Abraham kôm chonginkhitin an sertan rangin chong a pêk zoi. Masikin Abraham han a nâipasal Isaac hah sûn sari suoleh a ser a tanpea; Isaac'n a nâi Jakob a tanpe nôka, Jakob'n a nâi sômleinik ei richibulngei inthang ngei a tanpe nôka.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
“Jakob nâipasalngeiin an lâibungpa Joseph hah an narsa zoia, Egypt rama suok rangin an juora, hannirese, Pathien'n a ompuia.
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
Intak a tuongna murdia a san minjôka, Egypt rama Rêng Pharoah mitmua mi vârtak le midit omtak a min nia; Pharaoh han Egypt ram le a ina mi murdi chunga râiôt ni rangin a min changa.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
Hanchu Egypt le Canaan ram pumpuia mâitâm achula, asân intak an tuonga, ei richibulngei han sâk le nêk rang reng man khâimak ngeia.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
Jakob'n Egypt rama bu aom ti a rietin chu a nâingei a tîra, ma hah an se phutna tak alei ni.
13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
Avoinikna an se han Joseph han a lâibungngei le inrietna a lei thopui ngeia, Egypt Rêng han khom Joseph insungmingei a lei riet zoia.
14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
Hanchu, Joseph han a pa Jakob le a insûngmingei murdi Egypt rama om rangin a koia, an rêngin sômsari-leirangnga anni.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
Hanchu Jakob hah Egypt rama a va sea ha muna han ama le a nâipasalngei chu an thi zoia.
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
A ruok hah Shechem khuo an hong chôia, Hamor rûingei renga Abraham'n suma a rochôk thâna han an phûm zoi.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
“Abraham kôma Pathien chongkhâm ahongtung rang zora ahong nâi tena ha mingei hah Egypt rama an hong pung zoia.
18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
Anûktaka Egypt rama han rêng dang Joseph riet loi ahong inlal zoia.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
Ama han ei richibulngei hah a huong ngeia, dûk amintong ngeia, nâitesenngei ring loina rangin an suok suo pêntieng pai rangin rangrâtin chong a pêka.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
Ma zora tak han Moses ajuon zira nâitesen mêl satak a nia. A pa ina thân thum an donsuia,
21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
an in renga an pai suo nûkin, Pharaoh nâinupangin a lâka a nâipasal rangin a vâia.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
Moses hah Egypt rama vârna murdi an minchua, hanchu chongril theitak le sinthothei tak a hongni zoi.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
“Kum sômminli a hong nînchu, a mulung sûnga a sungsuok Israel champuingei kho angin mo an om mu rang nuomin ava pana.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
A va sên chu mi inkhat Egypt min dûk amintong lâi ava mua, masikin a sanna, dûktongpu chunga han phûba a laka Egypt mipa hah a thata.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
(Moses han, ama mangin Pathien'n a mingei mojôk atih ti a sungsuok ngeiin an riet mini tiin a bôka hannirese riet mak ngei.)
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
Anangtûka chu Isreal mi inik insuol lâitak ava tonga ava sel ngeia, ‘Rangâita u sûngsuokngei,’ lâibungrêng kêng nin ni, ithomo hima anga nin insuola? tiin min sûk ngei rang a bôka.
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
A theiloi uolpu han Moses hah a nampaia, ‘Kin chunga ruoipu le roijêkpu rangin tumo nang phun?’ a tia.
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
‘Majâna Egypt mi na that angdên han ni that nôk rang no bôk mo?’ a tia.
29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
Ma chong hah a riet lehan, Moses a rota, Midian rama ava oma, mahan nâipasal inik a neia.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
“Kum sômminli avun suole chu, Sinai Muol ramchâr kôla chîmbuk akângna han vântîrton a kôm ânlâra.
31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
Moses'n a neinun mu hah a kamâm tataka, minthâr rang bôkin a va nâia, Pumapa rôl a rieta:
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
‘Keima hih ni richibulngei Pathien, Abraham Pathien Isaac Pathien, Jakob Pathien hah ki ni,’ a lei tia, Moses hah ichîn ânnîka en ngam khâi maka.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
Pumapa'n, a kôm, ‘Ne kekokngei ha khek roh, nên dingna mun hah mun inthieng kêng.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
Egypt rama ki mi omngei dengthei tie ku mua, an inrûmnangei khom ki rieta anni ngei minjôk rangin ku juong ani. Hong ta; Egypt rama nang lei tîr rong,’ a tia.
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
“Ha Moses kôma ruoipu le roijêkpu rangin tumo nang phun? tia an makhal hah chîmbuk kângna taka vântîrton a kôma inlâr han a sanna, Pathien'n ama lele hah ruoipu le sanminjôkpu ni rangin ai tîr ani.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
Ama han anni hah a ruoisuoka Egypt rama, tuipui sena, ramchâra kum sômminli sûng han Kamânruoi le sininkhêl tamtak thôn a ruoi ngeia.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
Moses hah Israel mingei kôm, ‘Pathien'n keima, mi tîr angin nin sûngsuokngei lâia om dêipu nangni la minchang pe atih,’ tipu hah ani.
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
Ama hah ani ramchâra Israel mi intûp ngei lâia oma; ei richibulngei kôma le Sinai muola a chongpuipu vântîrton kôma, eini mi pêk ranga Pathien chong ring lâkpu hah ani.
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
“Hannirese ei richibulngei han a chong jôm nuom mak ngeia; ama hah an nampaia male Egypt ram tieng kîr nôk an nuoma.
40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
Masikin Aaron kôm, ‘Kin moton ruoipu rangin pathienngei mi sin pe roh. Moses Egypt ram renga mi ruoipu laka a thurchi reng riet khâi mak meh,’ an tia.
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
Masuole chu, ma ngei han serât chalte rimil an sina, a rimil hah sa thatin an bieka, male an kut suoka han mirit thonân ruolhoi an thoa an râi an minsâna.
42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
Hanchu, Pathien'n anni hah nûk a song ngeia, invâna ârsingei an biek theina rangin a rotsan ngeia, dêipu lekhabua: ‘Israel insung mingei! kum sômminli sûngin ramchâra han inbôlna sa thatin nin pêk ngâi hah keima ni mu ung.
43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
Molech pathien puon-in nin chôia nin pathien le Rephan nin ârsi pathien; rimilngei hah chubaimûk rangin nin sin ngei hah an ni. Masikin Babylon khêl tieng nangni min tâng ki tih, tia ânziek anghan.’
44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
“Ramchâra han ei richibulngeiin Pathien omna Puon-in an neia, ma in hah Pathien'n Moses kôm sin rangin a bea, a rimil a min mu lam taka sin ani.
45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Ha ngei hah ei richibulngei khomin an hong dôn banga, Pathien'n ei richibulngei motona ai not pai nâmngei rama an luo lâihan Joshua lût zorân an lûtpui ani. David a zora tena a oma.
46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
Ha David hah Pathien mitmua miditin a hong oma, Jacob Pathien ta ranga omna rang sin pe rangin a zonga.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
Hannirese, in hah chu Solomon'n kêng a sin pe zoi.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
“Nikhomrese, Ânchungtak Pathien chu kuta sin in ngeia om ngâi mak; Dêipu'n,
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
‘Pumapa'n, invân ke Rêngsukmun ania pilchung ke ke sirna ani. I anga in mo mi ni sin pe rang? Khotieng mo kên ngamna rang mun khom aom?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
Hi neinun murdi hih keima ki sin nimak mo?’
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
“Khodôra mulung ngar mo nin ni! Mulungrîl le kuor in-ongloi sertanloingei anga, nin richibulngei tho ngâi lam angin Ratha Inthieng nin dem tita!
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
Nin richibulngeiin, dêipungei lâia tumo dûkmintong loia an dar? midik tak juong rang lei juong ril Pathien tîrtonngei hah an thata, atûn nangni hih mi min sûrpu le a thatpu nin ni hi.
53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
Nangni hi Pathien balam, vântîrtonngeiin an juong thak muchaka jômloi ngei nin ni!” a tia.
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
Roijêkpungei han Stephan chong hah an rietin chu an takasia, a chunga an rakam an tâta.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
Hannirese, Stephan hah Ratha Inthienga sip ania, invân tieng a en ngita, Pathien roiinpuina le a changtienga Jisua inding a mua.
56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
“En ta u! invân in-ong ku mua, Pathien changtienga Miriem Nâipasal inding ku mu!” a tia.
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
Hanchu, roijêkpungei han inringtakin an inieka, an kutngei leh an kuorngei an hîpa. Hanchu ha renghan a tieng an tâna.
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
Khopuilien sûng renga an mojôk paia, lungin an dênga rietpuipungei han ruotharte inkhat a riming Sual an tih kôm han an puon an mâka.
59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
Lungin an dêng lâiin Stephan'n Pumapa a koia, “Pumapa Jisua ka Ratha lâk ta roh,” a tia.
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
Khûk ânbila, rôl inringtakin ânieka, “Pumapa! hi an sietna hih riet pe ngei khâi no roh!” a tia. Ha chongbâi hah a ti suole chu a thi zoi.

< Skutky Apoštolů 7 >