Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
Tegani o baro svešteniko pučlja e Stefane: “Čače li gova?”
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
O Stefane vaćarda: “Phralalen thaj dadalen, šunen man! O Dol tari slava sikadilo amare paradadese e Avraamese kana sasa ani Mesopotamija, angleder nego so avilo te bešol ano Haran.
3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
Vaćarda lese: ‘Iklji andar ćiri phuv thaj tari ćiri familija thaj dža ani phuv savi ka sikavav tuće.’
4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
Gija o Avraam iklilo andari Haldejsko phuv thaj avilo te bešol ano Haran. A palo meripe lese dadeso o Dol nakhada le ani kaja phuv kaj akana tumen bešen.
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
Ni dija le ni jekh korako e phuvako ano nasledstvo, al obećisada lese kaj ka dol kaja phuv lese thaj lese čhavenđe pale leste. Kana vaćarda lese gova, e Avraame vadži ni sesa čhave.
6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
A o Dol vaćarda lese gija: ‘Ćire čhave ka aven abandžije ane averenđi phuv. Ka čhuven len te aven robura thaj ka mučin len štaršel berš.
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
Al me ka sudiv e manušen kase von ka robujin.’ A o Dol vaćarda: ‘Pale gova ka ikljen thaj ka služin man ke kava than.’
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
Pale gova o Dol ćerda e Avraamesa e suneteso savez. Kana bijandilo lese o Isaak o Avraam ćerda lese suneti ohtoto đive, gova ćerda thaj o Isaak e Jakovese thaj o Jakov pe dešuduje čhavenđe, e jevrejska bare paradada – e patrijarhura.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
E Jakovese čhave, e patrijarhura, sesa zavidna pe po phral o Josif thaj bićinde le sar robo e manušenđe save đele ano Egipat. Al o Dol sasa lesa
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
thaj ikalda le taro dži jekh bilačhipe. Dija le mudrost thaj ćerda o faraono, o caro e Egipateso, te dol gođi šukar lestar. A o faraono čhuta e Josife te avol šorutno po Egipat thaj pe sa piro čher.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
Pale gova avilo o bokhalipe thaj baro bilačhipe pe sa Egipat thaj o Hanaan. Amare paradaden ni sasa xamase.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
Kana o Jakov šunda kaj isi điv ano Egipat, bičhalda odori angleder pe čhaven, amare paradaden.
13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
Kana avile dujto drom, o Josif vaćarda pe phralenđe ko si vov thaj o faraon upoznajisada lese familija.
14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
Gija o Josif bičhalda pe dade e Jakove thaj akharda le i sa lese familija, eftavardeš thaj pandž dženen.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
Tegani o Jakov đelo ano Egipat. Gothe mulo vov thaj amare paradada.
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
Ande lenđe kokala ano Sihem thaj čhute len ano limori savo ćinda parencar o Avraam ano Sihem tare čhave e Emorese.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
Kana avilo paše o vreme te ispunil o Dol o obećanje so dija e Avraamese, amaro narodo but barola thaj širila pe ano Egipat.
18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
Tegani ‘vladisada aver caro ano Egipat, savo ni pindžarda e Josife.’
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
Vov lukavo ćerda but bilačhipe amare narodose, mučila amare paradaden thaj čhuta len te ačhaven avri pe čhavoren save tek bijandona, te bi merena.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
Ane gova vreme bijandilo o Mojsije savo sasa but šukar e Devlese. Trin čhon sasa arakhado ane pe dadeso čher.
21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
Kana morajle te ačhaven le, arakhlja le e faraonesi čhej thaj bararda le sar pe čhave.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
E Mojsija sikade tare sa o Egipatsko džanglipe. Sasa zuralo ane lafura thaj ane sa so ćerda.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
Kana sasa le saranda berš, dija pe gođi te džal te dičhol pe phralen, e čhaven e Izraelskonen.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
Kana dikhlja sar nesavo Egipćanino marol jekhe Izraelco, branisada e Izraelco thaj suprostavisajlo e Egipćanese. Osvetisajlo lese gija so mudarda le.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
O Mojsija dija gođi kaj lese phrala ka haljaren kaj o Dol prekal leste bičhalol o oslobođenje, al von ni haljarde.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
Theara đive avilo maškar lende thaj dikhlja sar maren pe duj Izraelcura. Dikhlja te miril len vaćarindoj: ‘Manušalen! Tumen sen phrala! Sose ćeren bilačhipe jekh averese!’
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
Al kova savo ćerda bilačhipe pe pašutnese gurisada e Mojsija thaj vaćarda: ‘Ko tut čhuta te ave šorutno thaj te sudi amen?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
Il manđe i man te mudare sar kole Egipćane so mudardan eraći?’
29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
Kana gova o Mojsije šunda, našlo taro Egipat thaj sasa sar abandžija ani phuv i Midjansko kaj bijandile lese duj čhave.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
Kana nakhle saranda berš, sikada pe lese o anđelo e Devleso ano grmo so sasa ani jag, ani pustinja paši Sinajsko gora.
31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
Kana gova o Mojsije dikhlja, divisajlo kalese. Al kana avilo paše pošukar te dičhol, šunda o glaso e Devleso:
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
‘Me sem o Dol ćire paradadengo, Dol e Avraameso, e Isaakoso thaj e Jakoveso.’ A o Mojsije tresisada tari dar thaj ni tromaja te dičhol.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
O Gospod vaćarda lese: ‘Uljar će sandale, golese kaj o than ke savo ačhe si sveto phuv.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
Me šukar dikhljem i muka mingre manušenđi ano Egipat. Šundem sar jaučin thaj uljiljem te ikalav len. Akana dža! Ka bičhalav tut ano Egipat.’
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
Kava si o Mojsija, save čhudije thaj vaćarde lese: ‘Ko tut čhuta te ave šorutno thaj te sudi amen?’ Le o Dol prekal o anđelo so sikadilo lese ano grmo bičhalda te avol vladari thaj kova savo ka izbavil len.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
Thaj o Mojsije ikalda len thaj ćerda čudura thaj znakura ano Egipat, maškaro Lolo more thaj ani pustinja saranda berš.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
Kava si o Mojsije savo vaćarda e Izraelcurenđe: ‘O Dol tumaro ka vazdol tumenđe proroko tare tumare phrala sar man.’
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
Kava si o Mojsije savo sasa ćidimo e manušencar ani pustinja e anđelosa savo vaćarda lese ki Sinajsko gora thaj amare paradadencar. Vov primisada e lafura e džuvdimase, te bi dola len amenđe.
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
Al amare paradada ni manglje te šunen le. Odbacisade le thaj pe ilencar irisajle ano Egipat.
40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
Golese vaćarde e Aaronese: ‘Ćer amenđe devlen save ka džan angle amende, golese kaj ni džana so si kale Mojsijasa, savo ikalda amen andaro Egipat.’
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
Tegani ćerde idole savo ličila po terno guruv thaj dije žrtva e idolese thaj slavisade kole so ćerde pe vastencar.
42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
Al o Dol crdija pe lendar thaj mukhlja len te klanjin pe e čerenjenđe, sar pisil ano lil e prorokurengo: ‘Izraele! Dijen li manđe žrtve thaj darura saranda berša ani pustinja?
43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
Na, nego inđarden o šatori e devleso e Moloheso thaj i čereni tumare devlese e Refanese. Kala si idolura save ćerden te molin tumen lenđe; Golese ka bičhalav tumen ano progonstvo’ po dur taro Vavilon.
44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
Amare paradada sasa len šatori taro svedočanstvo ani pustinja, sar so vaćarda o Dol e Mojsijase te ćerol le sar so sikada lese.
45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Pale gova amare paradada save primisade šatori, ande le e Isusesa e Navineso ani phuv e abandžijenđi saven o Dol tradija angle lende tari goja phuv. Gothe ačhilo o šatori dži ko vreme kana sasa o caro o David.
46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
O David arakhlja milost anglo Dol thaj molisada e Devle te vazdol Hram e Jakovese Devlese.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
Al tek o Solomon vazdija lese o Hram.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
Al o Embaro Dol ni bešol ane Hramura ćerde e manušikane vastencar, sar so phenda o proroko:
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
‘O Gospod vaćarol: O nebo si mo presto a i phuv than tale mingre pingre. Savo čher ka ćeren manđe? Kaj si than pašo odmor mingro?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
Na li ćerda sa kava mo va?’
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
O tumen, zurale šorenđe sen! Bisunetime ilenđe sen thaj kašuće e čačimase! Uvek protivin tumen e Svetone Duxose sar tumare paradada!
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
Isi li jekh proroko save ni tradije tumare paradada? Mudarde i kolen save angleder vaćarde taro avipe e Pravednikoso, kas tumen akana izdajisaden thaj mudarden.
53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
Tumen sen gola so dobisaden o Zakon prekalo anđelura, al ni ićarden tumen pe leste.”
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
Kana e Jevreja ano Baro sudo gova šunde, holajle ane pe ile thaj ćićidije pe danda pe leste.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
Al o Stefane pherdo e Svetone Duxosa vazdija pe jakha premalo nebo thaj dikhlja i slava e Devlesi thaj e Isuse kaj ačhol ki desno rig e Devlese.
56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
Thaj vaćarda: “Akh, dikhav o nebo putardo thaj e Čhave e Manušese kaj ačhol ki desno rig e Devlese.”
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
Tegani von dije vika andare sa o glaso thaj phanglje pe kana. Savore sar jekh uštile pe leste,
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
ikalde le andaro foro thaj lije te čhuden pe leste bara. E svedokura pe fostanura dije te aračhol o terno čhavo savo akhardol Savle.
59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
Dok čhudena e bara po Stefane, vov molisajlo e Devlese vaćarindoj: “Gospode Isuse! Primi mo duxo.”
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
Tegani pelo pe koča thaj dija vika andare sa o glaso: “Gospode! Ma le lenđe kava sar greh.” Kana kava vaćarda, mulo.
