Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
O kopadiciamo den yedi Etiena: yeni li tie moamoane bii?
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
Etiena den guadi ki yedi o: n kpiba bi jaaba leni n baanba, cengi mani; Ti kpiagidi tienu den doagidi O yuli Abalahama ya yogunu ke o den ye mesopotami hali ki daa kaali halana.
3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
Oden yedi o: ña a danba kani leni a dandoguni ki gedi ya dogu ke n bati waani ŋa.
4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
o den tuo ñani ya dogu ke bi yi kalide ki ban kali halana. lan kani o ba kuumi puoli Otienu den gedini o ya dogu ke i jii kaa moala.
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
Otienu naa den punio tin diedi kaaga ba taapuogu n ba ŋmaa naani. ama O den niani ke O bati teni o laa kaanu ban diedi wani leni opuoliŋoani o yaa ti ye. ba yeni wan kaa pia biga.
6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
utienu den yedi o yaali tie na: Abalahama puoliŋoanu ba ti fa tua canba ya dogu n kaa tie bi dogu. laa diemani yaaba ba teni ban tua bi yonbi, ki go wani ba fala bina kobina.
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
Ama otienu yedi: ya dogu n ba ti taaba ban tua yonbi, mini utienu n ba jia u buudi. lan yaa puoli nba ti ñanba laa dogunni, ban ban suani n po.
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
Utienu go den teni Abalahama ku koanciagu ŋantaado. Abalahama mali Isaka ki kuano o madi dan niili daali. Isaka n ma Jakobo ki koani o moko. Jakobo den mali piiga n jabi lie lan n tie tie yajaanba, o den kuani ban moko.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
Ti yaajanba den kuadi bi waalo Josefi ke bi gedini o Ejibiti ti yonbidi, kelima bi den pia li nunponli o po.
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
Ama Utienu den yee leni o ki den ga o fala buoli kuli nni, O go den puni o miyanfuoma ke cedi ke Ejibiti bado Falono pali den mani o po, ke o den cedi ko tua Ejibiti kuli liiga yua leni wani Falono diegu nni kuli.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
Mikoncianma den baa Ejibiti dogu kuli, leni Kanana dogu li den tie falaciamo. baa den pia bonjekaala.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
Jakoabo den gaa laabali ke mijiema den ye Ejibiti lan wani ke o den kpa suani ti yaajanba yenma.
13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
ban guani ki gedi mi ta liema Josefi den doagidi o yuli o kpeliba kani, lani ke Falono moko den bandi wan tie ya nibuolu yua.
14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
lani Josefi den suani ban wolo o po, o ba leni o diegu nubi kuli. bi kuli cuali den fii nubi piileele.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
Jakoabo den jiidi Ejibiti leni ti yaajanba.
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
ban kaa den yee bi den gedini bi kuli Sikema ki ban piiniba naani ke Abalahama den daa leni i ligi Hamola bijabi kani. lan n tie Sikema yaajanba.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
utienu nden niani Abalahama ya ŋoanianu nden nagida ki baa ba migbienma ti buolu den maa ki pugida bonciala Ejibiti dogunni.
18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
Li den pundi ya yogunu ke badi toa yua kaa bandi Josefi den dini libali
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
Laa bado den janbi ti buolu ki den wangi ti yaajanba fala, ki teni ke bi lu bi canpanda leni u paalu ke ban da ya yee.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
Laa yogunu yo bi den mali Musa. o den ŋani o tienu po. o danba den kubi o deeni ha li ŋmali ta.
21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
Ban den luni o ya yogunu Falona bisalo den piidi o ki wubi o nani o bimaadi ga yeni.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
bi den cogini o Egibiti yaaba banma leni li yanfuoma kuli, o go den pia u paalu mi maama nni leni a tuonŋama nni.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
Wan den ba li yankuali ya yogunu ki ba gedi ki ban lee o buolu nuba o den pia bina piina.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
Wan den pundi li kani o den sua ke Ejibiti nulo den wangidi fala o buolu nulo yendo, o den ga o koanli ki pua ki kpa Ejibiti yua.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
O den tamake o kpiiba Isaleelenba yaaba ba bandi ke lenio yaa nu yo, ke Utienu baa faabiba leni fala. ama baa den faami ki bandi.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
Laa daali ya fifama, o den laa ke Isaleele yaaba siiga nibi lie ke bi kuani ki pua bi yaba. o den tundi ba ki bua ban mangi, o den yedi ba: i kuli tie buolu yendu bee n teni ke yi wangidi yi lieba fala?
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
Ama yua n den paani o lielo yeni den yedi: ŋme dini ŋa li bali ke ŋan tua ti yudaano leni ti bujialo?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
A bua ki kpa n moko nani wonli ŋan den kpa Ejibiti yua maama yeni bii?
29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
Laa maama po, Musa den sani ki gedi ya dogu ke yi Madiana, li po o den mali bonjala lie.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
Bina piina puoli Maleki den doagidi o Sinayi joali fanpienmanni o den la ya fatuugu yaa niini ke mifantama co yeli yeli.
31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
Musa n den laa, laa bondoagidi kaala, li den lidini o. wan den nagida ki bua ki diidi bonŋanla, o den gbadi O diedo nialu
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
N tie a yaajanba tienu Abalahama, Isaka leni Jakoabo tienu. Musa den digibi kaa tuo ki yaadi ki diidi.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
O diedo den yedo: pidi a cacaadi kelima ŋan se ya kaanu yeni tie tingagidi kaaga.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
N laa n nubi n laadi yaa fala Ejibiti diema nni N go gbadi bi dunli moala n jiidi ki ba faabiba. gedi moala n ba suana Ejibiti.
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
Musa yua ke bi den yie o, ki den tua: ŋme dini ŋa libali ke ŋan tua ti yudaano leni ti bujialo, wane ke o tienu go den suani wan tua bi yudaano leni bi faabi ka leni Maleki yua den doagido ku fatuugu nni yaa todima.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
Wani go den ñani ba Ejibiti leni mi bancianma leni sinakeene, Ejibiti nni mi ñincianmoama siiga, mi fanpiencianmani hali bina piina.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
wan Musa n go den yedi isaleele bila: Utienu baa ñani i siiga o sawali pualo nani mini.
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
ya yogunu ke isaleele yaaba den taani ku fanpienciagun ni, Musa n den ye leni ba, ki go den gaani utienu Maleko n den maadi o yaala Sinayi juali leni ti yaajanba, o den soangidi ti po yaa maama n tie limiali maama, yaama n ñani Utienu kani.
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
Ti yaajanba, baa den tuo wan yedi yaala. bi den yie o, ke bi yantiana leni bi paala go den jigidi ki nuanli Ejibiti po.
40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
Bi den yedi Alono: duadi ti po i buli, ya buli n baa cuoni ti liiga; kelima Musa yua n ñani ti Ejibiti dogu yeni, tii bani yaali n tieno.
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
bi den duadi laa dana nni bulo ke naanini ki naabiga. ki paadi li padili o po, ki mangidi bi pala leni ban fidi ki suani yaa tuonli leni bi nii.
42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
Lan wan Utienu den ŋaaba ki cedi ke bi kpiagidi tanpoli ŋabili, nani lan diani bi sawalipuaba tili n ni maama: naani yi den padi n po ti yandi, yaa yogunu ke n den ye leni yi bina biina mi fanpiencianma n ni bii? yinba isaleele ba yaaba.
43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
Yi den tugi ya bulo n yi Moloko gbandieli, leni ya bulo n yi Lefana ŋmabiliga. laa bon naani kala kuli yi den tieni ki ba ya kpiagidi. lan yaa po yo, ke n cedi ke yi gedi ti yonbidi hali Babilona diema yaa kandima.
44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
Ti yaajanba den pia siedi gbandieli mi fanpiencianma n ni. nani Utienu n den puogi Musa wan tieni maama. Musa den tieni nani Utienu n den cili wani o ya nananli.
45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Lan ya puoli, Josue den gobidi ti yaajanba ke bi den kuani laa siedi gbandieli ya diema ya niini ke Utienu den teli yaa nubi n den cili ki kaa likani. bi den kali laa dogu n ni ki ban pundi hali Dafidi yogunu.
46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
Dafidi den ba Utienu ŋanbili, ke o den mia Otienu ki bua ki maa Jakoabo Tienu po ku diegu.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
Ama, Salomo n den maa ku diegu.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
Ki naa ña tanpoli joma Tienu ki ye bi nisaaliba n ma ya diegu ya niini, nani nani o sawali pualo n yedi maama.
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
O diedo yedi: tanpoli tie n bali kali kaanu, ki tinga mo tie n taaŋmakaanu. be ya diebuolu ke yi ba ma, n po? bi lee n tua n po fuodi kaanu?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
Naani n yaa nu cele kaa tagi lan kuli?
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
Tupaalu danba ne; ya nusaala kaa tuo ki lebidi bi pala ke bi tuba go juagi, yi yaajanba n den tie maama yi moko tie yene kelima yi yiedi yogunu kuli Utienu fuomi yua.
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
O lee sawapuale ke yi yaajanba ki waani o fala? bi den ku yaabi n den tuodi waani O tegini ka cuama. moala ke yi janbi o ki teni ke bi kpao. lani n bundi ke yi den tua nikpanla.
53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
Yi den ba Utienu balimaama yaama ke Malekinba den suagini yi po. ama yii tuo ki kubima.
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
Ban den gbadi Etiena n maadibi maama, bi pala den beni hali boncianla, ke bi cegini bi ñina o po.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
Ama Etiena den gbie leni Otienu fuomi yua. o den yaadi ki nuanla tanpoli po ki la Otienu kpiagidi ke Jesu se Utienu najienu.
56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
O den yedi: diidi mani, n nua ke ke tanpoli luodi ke O joa bijoa se Utienu najienu.
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
Bi tangi boncianla ki biindi bi tuba, ki taani ki libi o li kani.
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
Bi den fuli o, ki ñani o u dogu n ni ki ban madi o a tana. siediba den landi bi tiadi ki biliti ya jawalo yaa kani ke den yi o Polo.
59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
Ban den madi o tana ya yogunu, Etiena den jani ki yedi: O diodo Jesu, ŋan ga n naano.
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
Lan ya puoli, o den gbaani o duna po ki tiani yenma ki yedi: O diedo, ŋan pa ba laa tuonbiadi sugili. laa maama puoli o den gbindi.
