Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
And the prynce of prestis seide to Steuene, Whethir these thingis han hem so?
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
Which seide, Britheren and fadris, here ye. God of glorie apperide to oure fadir Abraham, whanne he was in Mesopotamie, bifor that he dwelte in Carram, and seide to hym,
3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
Go out of thi loond, and of thi kynrede, and come in to the loond, which Y schal schewe to thee.
4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
Thanne he wente out of the loond of Caldeis, and dwelte in Carram. And fro thens aftir that his fader was deed, he translatide him in to this loond, in which ye dwellen now.
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
And he yaf not to hym eritage in it, nethir a paas of a foot, but he bihiyte to yyue hym it in to possessioun, and to his seed aftir hym, whanne he hadde not a sone.
6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
And God spak to hym, That his seed schal be comling in an alien lond, and thei schulen make hem suget to seruage, and schulen yuel trete hem, foure hundrid yeris and thritti;
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
and Y schal iuge the folk, to which thei schulen serue, seith the Lord. And after these thingis thei schulen go out, and thei schulen serue to me in this place.
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
And he yaf to hym the testament of circumcisioun; and so he gendride Ysaac, and circumcidide hym in the eiyt dai. And Isaac gendride Jacob, and Jacob gendride the twelue patriarkis.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
And the patriarkis hadden enuye to Joseph, and selden hym in to Egipt.
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
And God was with hym, and delyuerede hym of alle hise tribulaciouns, and yaf to hym grace and wisdom in the siyt of Farao, king of Egipt. And he ordeynede hym souereyn on Egipt, and on al his hous.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
And hungur cam in to al Egipt, and Canaan, and greet tribulacioun; and oure fadris founden not mete.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
But whanne Jacob hadde herd, that whete was in Egipt, he sente oure fadris first.
13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
And in the secounde tyme Joseph was knowun of hise britheren, and his kyn was maad knowun to Farao.
14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
And Joseph sente, and clepide Jacob, his fadir, and al his kynrede, seuenti and fyue men.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
And Jacob cam doun in to Egipt, and was deed, he and oure fadris;
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
and thei weren translatid in to Sichen, and weren leid in the sepulcre, that Abraham bouyte bi prijs of siluer of the sones of Emor, the sone of Sichen.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
And whanne the tyme of biheeste cam niy, which God hadde knoulechid to Abraham, the puple waxede, and multipliede in Egipt,
18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
til another kyng roos in Egipt, which knewe not Joseph.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
This bigilide oure kyn, and turmentide oure fadris, that thei schulden putte awey her yonge children, for thei schulden not lyue.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
In the same tyme Moyses was borun, and he was louyd of God; and he was norischid thre monethis in the hous of his fadir.
21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
And whanne he was put out in the flood, the douyter of Farao took hym vp, and nurischide hym in to hir sone.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
And Moises was lerned in al the wisdom of Egipcians, and he was myyti in his wordis and werkis.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
But whanne the tyme of fourti yeer was fillid to hym, it roos vp `in to his herte, that he schulde visite hise britheren, the sones of Israel.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
And whanne he say a man suffringe wronge, he vengide hym, and dide veniaunce for hym that suffride the wronge, and he killide the Egipcian.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
For he gesside that his britheren schulden vndurstonde, that God schulde yyue to hem helthe bi the hoond of hym; but thei vndurstoden not.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
For in the dai suynge he apperide to hem chidinge, and he acordide hem in pees, and seide, Men, ye ben britheren; whi noyen ye ech othere?
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
But he that dide the wronge to his neiybore, puttide hym awey, and seide, Who ordeynede thee prince and domesman on vs?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
Whethir thou wolt sle me, as yistirdai thou killidist the Egipcian?
29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
And in this word Moises flei, and was maad a comeling in the loond of Madian, where he bigat twei sones.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
And whanne he hadde fillid fourti yeer, an aungel apperide to hym in fier of flawme of a buysch, in desert of the mount of Syna.
31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
And Moises siy, and wondride on the siyt. And whanne he neiyede to biholde, the vois of the Lord was maad to hym,
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
and seide, Y am God of youre fadris, God of Abraham, God of Ysaac, God of Jacob. Moises was maad tremblynge, and durste not biholde.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
But God seide to hym, Do of the schoon of thi feet, for the place in which thou stondist is hooli erthe.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
Y seynge say the turmentyng of my puple that is in Egipt, and Y herde the mornyng of hem, and Y cam doun to delyuere hem. And now come thou, and Y schal sende thee in to Egipt.
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
This Moises whom thei denyeden, seiynge, Who ordeynede thee prince and domesman on vs? God sente this prince and ayenbiere, with the hoond of the aungel, that apperide to hym in the busch.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
This Moises ledde hem out, and dide wondris and signes in the loond of Egipt, and in the reed see, and in desert fourti yeeris.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
This is Moises, that seide to the sones of Israel, God schal reise to you a profete of youre bretheren, as me ye schulen here him.
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
This it is, that was in the chirche in wildirnesse, with the aungel that spak to hym in the mount of Syna, and with oure fadris; which took words of lijf to yyue to vs.
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
To whom oure fadris wolden not obeie, but puttiden hym awei, and weren turned awei in hertis in to Egipt,
40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
seiynge to Aaron, Make thou to vs goddis, that schulen go bifore vs; for to this Moyses that ledde vs out of the lond of Egipt, we witen not what is don to hym.
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
And thei maden a calf in tho daies, and offriden a sacrifice to the mawmet; and thei weren glad in the werkis of her hondis.
42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
And God turnede, and bitook hem to serue to the knyythod of heuene, as it is writun in the book of profetis, Whether ye, hous of Israel, offriden to me slayn sacrificis, ether sacrificis, fourti yeris in desert?
43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
And ye han take the tabernacle of Moloc, and the sterre of youre god Renfam, figuris that ye han maad to worschipe hem; and Y schal translate you in to Babiloyn.
44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
The tabernacle of witnessing was with oure fadris in desert, as God disposide to hem, and spak to Moyses, that he schulde make it aftir the fourme that he say.
45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Which also oure fadris token with Jhesu, and brouyten in to the possessioun of hethene men, whiche God puttide awey fro the face of oure fadris, til in to the daies of Dauid,
46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
that fonde grace anentis God, and axide that he schulde fynde a tabernacle to God of Jacob.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
But Salomon bildide the hous `to hym.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
But the hiy God dwellith not in thingis maad bi hoond,
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
as he seith bi the profete, Heuene is a seete to me, and the erthe is the stool of my feet; what hous schulen ye bilde to me, seith the Lord, ether what place is of my restyng?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
Whether myn hoond made not alle these thingis?
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
With hard nol, and vncircumcidid hertis and eris ye withstoden eueremore the Hooli Goost; and as youre fadris, so ye.
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
Whom of the profetis han not youre fadris pursued, and han slayn hem that bifor telden of the comyng of the riytful man, whos traitouris and mansleeris ye weren now?
53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
Whiche token the lawe in ordynaunce of aungels, and han not kept it.
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
And thei herden these thingis, and weren dyuersli turmentid in her hertis, and grenneden with teeth on hym.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
But whanne Steuene was ful of the Hooli Goost, he bihelde in to heuene, and say the glorie of God, and Jhesu stondinge on the riythalf of the vertu of God.
56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
And he seide, Lo! Y se heuenes openyd, and mannus sone stondynge on the riythalf of the vertu of God.
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
And thei crieden with a greet vois, and stoppiden her eris, and maden with o wille an assauyt in to hym.
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
And thei brouyten hym out of the citee, and stonyden. And the witnessis diden of her clothis, bisidis the feet of a yong man, that was clepid Saule.
59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
And thei stonyden Steuene, that clepide God to help, seiynge, Lord Jhesu, resseyue my spirit.
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
And he knelide, and criede with a greet vois, and seide, Lord, sette not to hem this synne. And whanne he hadde seid this thing, he diede.
