Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
Then sayde ye chefe prest: is it even so?
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
And he sayde: ye men brethren and fathers harken to. The God of glory appered vnto oure father Abraha whyll he was yet in Mesopotamia before he dwelt in Charran
3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
and sayd vnto him: come out of thy contre and from thy kynred and come into the londe which I shall shewe the.
4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
Then came he out of the londe of Chaldey and dwelt in Charran. And after that assone as his father was deed he brought him into this lande in which ye now dwell
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
and he gave him none inheritaunce in it no not the bredeth of a fote: but promised yt he wolde geve it to him to possesse and to his seed after him when as yet he had no chylde.
6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
God verely spake on this wyse that his seade shulde be a dweller in a straunge londe and that they shulde kepe them in bondage and entreate them evyll. iiii. C. yeares.
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
But the nacion to whom they shalbe in bondage will I iudge sayde God. And after that shall they come forthe and serve me in this place.
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
And he gave him the covenaunt of circumcision. And he begat Isaac and circumcised him the viii. daye and Isaac begat Iacob and Iacob the twelve patriarkes
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
And the patriarkes havinge indignacio solde Ioseph into Egipte. And God was with him
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
and delivered him out of all his adversities. And gave him faveour and wisdome in the sight of Pharao kynge of Egipte which made him governer over Egipte and over all his housholde.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
Then came ther a derth over all the londe of Egipt and Canaan and great affliccion that our fathers founde no sustenauce.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
But when Iacob hearde that ther was corne in Egipte he sent oure fathers fyrst
13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
and at the seconde tyme Ioseph was knowen of his brethren and Iosephs kynred was made knowne vnto Pharao.
14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
Then sent Ioseph and caused his father to be brought and all his kynne thre score and xv. soules.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
And Iacob descended into Egipte and dyed bothe he and oure fathers
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
and were translated into Sichem ond were put in ye sepulcre that Abraham bought for money of the sonnes of Emor at Sichem.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
When ye tyme of ye promes drue nye (which God had sworme to Abraham) the people grewe and multiplied in Egipte
18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
till another kynge arose which knewe not of Ioseph.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
The same dealte suttelly with oure kynred and evyll intreated oure fathers and made them to cast oute their younge chyldren that they shuld not remayne alyve.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
The same tyme was Moses borne and was a proper childe in ye sight of God which was norisshed vp in his fathers housse thre monethes.
21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
When he was cast out Pharoes doughter toke him vp and norisshed him vp for her awne sonne.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
And Moses was learned in all maner wisdome of the Egipcians and was mighty in dedes and in wordes.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
And when he was full forty yeare olde it came into his hert to visit his brethren the chyldren of Israhel.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
And when he sawe one of them suffre wronge he defended him and avenged his quarell that had the harme done to him and smote the Egypcian.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
For he supposed hys brethren wolde have vnderstonde how yt God by his hondes shuld save them But they vnderstode not.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
And the next daye he shewed him selfe vnto the as they strove and wolde have set the at one agayne sayinge: Syrs ye are brethren why hurte ye one another?
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
But he that dyd his neghbour wronge thrust him awaye sayinge: who made ye a rular and a iudge amonge vs?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
What wilt thou kyll me as thou dyddest the Egyptian yester daye?
29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
Then fleed Moses at that sayenge and was a stranger in the londe of Madian where he begat two sonnes.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
And when. xl. yeares were expired ther appered to him in the wyldernes of mounte Syna an angell of the Lorde in a flamme of fyre in a busshe.
31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
When Moses sawe it he wondred at the syght. And as he drue neare to beholde the voyce of the Lorde came vnto him:
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
I am ye God of thy fathers the God of Abraham the God of Isaac and the God of Iacob. Moses trembled and durst not beholde.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
Then sayde ye Lorde to him: Put of thy showes from thy fete for the place where thou stondest is holy grounde.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
I have perfectly sene the affliccion of my people which is in Egypte and I have hearde their gronynge and am come doune to delyver them. And now come and I will sende the into Egypte.
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
This Moses whom they forsoke sayinge: who made the a ruelar and a iudge: the same God sent bothe a ruler and delyverer by ye hondes of the angell which appered to him in the busshe.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
And the same brought them out shewynge wonders and signes in Egypte and in the reed see and in the wyldernes. xl. yeares.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
This is that Moses which sayde vnto the chyldre of Israel: A Prophet shall the Lorde youre God rayse vp vnto you of youre brethren lyke vnto me him shall ye heare.
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
This is he that was in ye congregacion in the wyldernes with the angell which spake to him in ye moute Syna and with oure fathers. This man receaved the worde of lyfe to geve vnto vs
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
to who oure fathers wolde not obeye but cast it from them and in their hertes turned backe agayne into Egypte
40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
sayinge vnto Aaron: Make vs goddes to goo before vs. For this Moses that brought vs out of the londe of Egypte we wote not what is become of him.
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
And they made a calfe in those dayes and offered sacrifice vnto the ymage and reioysed in the workes of their awne hondes.
42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
Then God turned him selfe and gave them vp that they shuld worship the starres of the skye as it is written in the boke of the prophetes. O ye of ye housse of Israel gave ye to me sacrefices and meate offerynges by the space of xl. yeares in the wildernes?
43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
And ye toke vnto you the tabernacle of Moloch and the starre of youre god Remphan figures which ye made to worshippe them. And I will translate you beyonde Babylon.
44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
Oure fathers had the tabernacle of witnes in ye wyldernes as he had apoynted the speakynge vnto Moses that he shuld make it acordynge to the fassion that he had sene.
45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Which tabernacle oure fathers receaved and brought it in with Iosue into the possession of the gentyls which God drave out before the face of oure fathers vnto the tyme of David
46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
which founde favour before God and desyred that he myght fynde a tabernacle for the God of Iacob.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
But Salomon bylt him an housse.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
How be it he that is hyest of all dwelleth not in teple made with hondes as saith the Prophete:
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
Heven is my seate and erth is my fote stole what housse will ye bylde for me sayth the Lorde? or what place is it that I shuld rest in?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
hath not my honde made all these thinges?
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
Ye stiffenecked and of vncircumcised hertes and eares: ye have all wayes resisted the holy goost: as youre fathers dyd so do ye.
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
Which of the prophetes have not youre fathers persecuted? And they have slayne them which shewed before of the commynge of that iust whom ye have now betrayed and mordred.
53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
And ye also have receaved a lawe by the ordinaunce of angels and have not kept it.
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
When they hearde these thinges their hertes clave a sunder and they gnasshed on him with their tethe.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
But he beynge full of the holy goost loked vp stedfastlye with his eyes into heven and sawe the glorie of God and Iesus stondynge on the ryght honde of God
56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
and sayde: beholde I se the hevens open and the sonne of man stondynge on the ryght honde of god.
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
Then they gave a shute with a loude voyce and stopped their eares and ranne apon him all at once
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
and caste him out of the cite and stoned him. And the witnesses layde doune their clothes at a yonge mannes fete named Saul.
59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
And they stoned Steven callynge on and sayinge: Lorde Iesu receave my sprete.
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
And he kneled doune and cryed with a loude voyce: Lorde laye not this synne to their charge. And when he had thus spoken he fell a slepe.
