Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
Then the high priest said, “Are these accusations true?”
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
Stephen said, “Brothers and fathers, listen. The God of glory appeared to our father Abraham when he was in Mesopotamia, before he dwelt in Haran,
3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
and said to him, ‘Leave yoʋr land and yoʋr relatives, and go to a land I will show yoʋ.’
4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
Then he left the land of the Chaldeans and dwelt in Haran. After his father died, God relocated him to this land in which you now dwell.
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
He gave him no inheritance in it, not even the length of a footstep, but promised to give it to him for a possession, and to his descendants after him, even though he had no child.
6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
God told him that his descendants would be sojourners in a foreign land, and that the people of that land would enslave them and mistreat them for four hundred years.
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
‘But I will judge the nation whom they serve as slaves,’ God said, ‘and afterward they will come out of that country and serve me in this place.’
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
Then he gave Abraham the covenant of circumcision, and Abraham became the father of Isaac and circumcised him on the eighth day. Later Isaac became the father of Jacob, and Jacob became the father of the twelve patriarchs.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
“The patriarchs became jealous of Joseph and sold him into Egypt. But God was with him
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
and delivered him out of all his afflictions. He gave Joseph favor and wisdom before Pharaoh, king of Egypt, so Pharaoh appointed him as ruler over Egypt and over all his household.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
Then a famine came upon all the land of Egypt and Canaan, along with great suffering, and our fathers could find no food.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
But when Jacob heard that there was grain in Egypt, he sent our fathers out the first time.
13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
On their second visit, Joseph made himself known to his brothers again, and Joseph's family became known to Pharaoh.
14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
Then Joseph sent and called for his father Jacob and all his relatives, seventy-five people in all.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
So Jacob went down to Egypt, and there he died, he and our fathers.
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
Later their bodies were moved to Shechem and laid in the tomb that Abraham had bought for a sum of money from the sons of Hamor, the father of Shechem.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
“As the time drew near for God to fulfill the promise he had sworn to Abraham, our people increased and multiplied in Egypt
18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
until there arose another king who did not know Joseph.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
This king dealt shrewdly with our people and mistreated our fathers, making them abandon their newborn babies so that they would not survive.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
At that time Moses was born, and he was beautiful in God's sight. For three months he was brought up in his father's house,
21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
and when he was abandoned, Pharaoh's daughter took him in and brought him up as her own son.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
So Moses was trained in all the wisdom of the Egyptians, and he was mighty in words and deeds.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
“When Moses reached forty years of age, it came into his heart to visit his brothers, the sons of Israel.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
When he saw one of them being wronged, he came to the aid of the man who was being oppressed and avenged him by striking down the Egyptian who was oppressing him.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
Moses assumed that his brothers would understand that God was granting them deliverance by his hand, but they did not understand.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
The next day Moses came upon two Israelites who were fighting and urged them to make peace, saying, ‘Men, you are brothers; why are you hurting each other?’
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
But the one who was hurting his neighbor thrust Moses aside and said, ‘Who appointed yoʋ to be a ruler and judge over us?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
Do yoʋ want to kill me as yoʋ killed that Egyptian yesterday?’
29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
At this remark Moses fled and became a sojourner in the land of Midian, where he became the father of two sons.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
“After forty years had passed, an angel of the Lord appeared to him in the wilderness of Mount Sinai, in a flame of fire in a bush.
31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
When Moses saw it, he was amazed at the sight. As he drew near to look at it, the voice of the Lord came to him:
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
‘I am the God of yoʋr fathers, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob.’ Moses began to tremble and did not dare to look.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
Then the Lord said to him, ‘Remove the sandals from yoʋr feet, for the place where yoʋ are standing is holy ground.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
I have surely seen the mistreatment of my people in Egypt. I have heard their groaning and have come down to deliver them. Now come, I will send yoʋ to Egypt.’
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
“This is the same Moses they had rejected, saying, ‘Who appointed yoʋ to be a ruler and judge?’ He is the one God sent as a ruler and redeemer by the hand of the angel who appeared to him in the bush.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
He is the one who led them out, performing wonders and signs in the land of Egypt, at the Red Sea, and in the wilderness for forty years.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
This is the same Moses who said to the sons of Israel, ‘The Lord our God will raise up for you a prophet like me from among your brothers.’
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
This is the man who was with our fathers in the assembly in the wilderness when the angel spoke to him on Mount Sinai. He received a living word to give to us.
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
Our fathers were unwilling to obey him. Instead, they thrust him aside, and in their hearts they turned back to Egypt,
40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
saying to Aaron, ‘Make us gods who will go before us, for we do not know what has happened to this Moses who led us out of the land of Egypt.’
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
In those days they made an idol in the form of a calf, brought a sacrifice to the idol, and rejoiced at the works of their hands.
42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
But God turned away from them and gave them up to serve the host of heaven, just as it is written in the book of the prophets: ‘Was it to me that you offered slain beasts and sacrifices for forty years in the wilderness, O house of Israel?
43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
No! You took up the tabernacle of Molech and the star of your god Remphan, the images you made so that you could worship them, so I will send you into exile beyond Babylon.’
44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
“Our fathers had the tabernacle of the testimony in the wilderness, just as God had directed when he spoke to Moses and told him to make it according to the pattern he had seen.
45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Receiving it in turn, our fathers brought it in with Joshua when they dispossessed the nations whom God drove out from their presence. It remained there until the days of David,
46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
who found favor before God and asked if he could provide a dwelling place for the God of Jacob.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
But it was Solomon who built a house for him.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
Yet the Most High does not dwell in temples made by human hands, just as the prophet says,
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
‘Heaven is my throne, and the earth is my footstool. What house will you build for me, says the Lord, or what place is there for my rest?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
Has not my hand made all these things?’
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
“You stiff-necked people, uncircumcised in heart and ears, you always resist the Holy Spirit! As your fathers did, so you do also.
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
Which of the prophets did your fathers not persecute? They even killed those who foretold the coming of the Righteous One, whose betrayers and murderers you have now become,
53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
you who received the law as ordained by angels yet have not kept it.”
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
When the members of the Sanhedrin heard these things, they were cut to the heart and began gnashing their teeth at him.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
But Stephen, full of the Holy Spirit, gazed into heaven and saw the glory of God and Jesus standing at the right hand of God.
56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
He said, “Behold, I see the heavens opened and the Son of Man standing at the right hand of God.”
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
But they cried out with a loud voice, stopped their ears, and rushed at him with one accord.
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
Then they drove him out of the city and began stoning him. Meanwhile, the witnesses laid their cloaks at the feet of a young man named Saul.
59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
They continued stoning Stephen while he prayed, “Lord Jesus, receive my spirit!”
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
Then he fell to his knees and cried out with a loud voice, “Lord, do not hold this sin against them!” After saying this, he fell asleep.
