Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
And the high priest said, Are these things so?
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
And he said, Brethren and fathers, hearken. The God of glory appeared unto our father Abraham, when he was in Mesopotamia, before he dwelt in Haran,
3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
and said unto him, Get thee out of thy land, and from thy kindred, and come into the land which I shall shew thee.
4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
Then came he out of the land of the Chaldaeans, and dwelt in Haran: and from thence, when his father was dead, [God] removed him into this land, wherein ye now dwell:
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
and he gave him none inheritance in it, no, not so much as to set his foot on: and he promised that he would give it to him in possession, and to his seed after him, when [as yet] he had no child.
6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
And God spake on this wise, that his seed should sojourn in a strange land, and that they should bring them into bondage, and entreat them evil, four hundred years.
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
And the nation to which they shall be in bondage will I judge, said God: and after that shall they come forth, and serve me in this place.
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
And he gave him the covenant of circumcision: and so [Abraham] begat Isaac, and circumcised him the eighth day; and Isaac [begat] Jacob, and Jacob the twelve patriarchs.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
And the patriarchs, moved with jealousy against Joseph, sold him into Egypt: and God was with him,
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
and delivered him out of all his afflictions, and gave him favour and wisdom before Pharaoh king of Egypt; and he made him governor over Egypt and all his house.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
Now there came a famine over all Egypt and Canaan, and great affliction: and our fathers found no sustenance.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
But when Jacob heard that there was corn in Egypt, he sent forth our fathers the first time.
13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
And at the second time Joseph was made known to his brethren; and Joseph’s race became manifest unto Pharaoh.
14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
And Joseph sent, and called to him Jacob his father, and all his kindred, threescore and fifteen souls.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
And Jacob went down into Egypt; and he died, himself, and our fathers;
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
and they were carried over unto Shechem, and laid in the tomb that Abraham bought for a price in silver of the sons of Hamor in Shechem.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
But as the time of the promise drew nigh, which God vouchsafed unto Abraham, the people grew and multiplied in Egypt,
18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
till there arose another king over Egypt, which knew not Joseph.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
The same dealt subtilly with our race, and evil entreated our fathers, that they should cast out their babes to the end they might not live.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
At which season Moses was born, and was exceeding fair; and he was nourished three months in his father’s house:
21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
and when he was cast out, Pharaoh’s daughter took him up, and nourished him for her own son.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
And Moses was instructed in all the wisdom of the Egyptians; and he was mighty in his words and works.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
But when he was well-nigh forty years old, it came into his heart to visit his brethren the children of Israel.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
And seeing one [of them] suffer wrong, he defended him, and avenged him that was oppressed, smiting the Egyptian:
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
and he supposed that his brethren understood how that God by his hand was giving them deliverance; but they understood not.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
And the day following he appeared unto them as they strove, and would have set them at one again, saying, Sirs, ye are brethren; why do ye wrong one to another?
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
But he that did his neighbour wrong thrust him away, saying, Who made thee a ruler and a judge over us?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
Wouldest thou kill me, as thou killedst the Egyptian yesterday?
29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
And Moses fled at this saying, and became a sojourner in the land of Midian, where he begat two sons.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
And when forty years were fulfilled, an angel appeared to him in the wilderness of mount Sinai, in a flame of fire in a bush.
31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
And when Moses saw it, he wondered at the sight: and as he drew near to behold, there came a voice of the Lord,
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
I am the God of thy fathers, the God of Abraham, and of Isaac, and of Jacob. And Moses trembled, and durst not behold.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
And the Lord said unto him, Loose the shoes from thy feet: for the place whereon thou standest is holy ground.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
I have surely seen the affliction of my people which is in Egypt, and have heard their groaning, and I am come down to deliver them: and now come, I will send thee into Egypt.
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
This Moses whom they refused, saying, Who made thee a ruler and a judge? him hath God sent [to be] both a ruler and a deliverer with the hand of the angel which appeared to him in the bush.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
This man led them forth, having wrought wonders and signs in Egypt, and in the Red sea, and in the wilderness forty years.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
This is that Moses, which said unto the children of Israel, A prophet shall God raise up unto you from among your brethren, like unto me.
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
This is he that was in the church in the wilderness with the angel which spake to him in the mount Sinai, and with our fathers: who received living oracles to give unto us:
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
to whom our fathers would not be obedient, but thrust him from them, and turned back in their hearts unto Egypt,
40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
saying unto Aaron, Make us gods which shall go before us: for as for this Moses, which led us forth out of the land of Egypt, we wot not what is become of him.
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
And they made a calf in those days, and brought a sacrifice unto the idol, and rejoiced in the works of their hands.
42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
But God turned, and gave them up to serve the host of heaven; as it is written in the book of the prophets, Did ye offer unto me slain beasts and sacrifices Forty years in the wilderness, O house of Israel?
43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
And ye took up the tabernacle of Moloch, And the star of the god Rephan, The figures which ye made to worship them: And I will carry you away beyond Babylon.
44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
Our fathers had the tabernacle of the testimony in the wilderness, even as he appointed who spake unto Moses, that he should make it according to the figure that he had seen.
45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Which also our fathers, in their turn, brought in with Joshua when they entered on the possession of the nations, which God thrust out before the face of our fathers, unto the days of David;
46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
who found favour in the sight of God, and asked to find a habitation for the God of Jacob.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
But Solomon built him a house.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
Howbeit the Most High dwelleth not in [houses] made with hands; as saith the prophet,
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
The heaven is my throne, And the earth the footstool of my feet: What manner of house will ye build me? saith the Lord: Or what is the place of my rest?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
Did not my hand make all these things?
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
Ye stiffnecked and uncircumcised in heart and ears, ye do always resist the Holy Ghost: as your fathers did, so do ye.
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
Which of the prophets did not your fathers persecute? and they killed them which shewed before of the coming of the Righteous One; of whom ye have now become betrayers and murderers;
53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
ye who received the law as it was ordained by angels, and kept it not.
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
Now when they heard these things, they were cut to the heart, and they gnashed on him with their teeth.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
But he, being full of the Holy Ghost, looked up stedfastly into heaven, and saw the glory of God, and Jesus standing on the right hand of God,
56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
and said, Behold, I see the heavens opened, and the Son of man standing on the right hand of God.
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
But they cried out with a loud voice, and stopped their ears, and rushed upon him with one accord;
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
and they cast him out of the city, and stoned him: and the witnesses laid down their garments at the feet of a young man named Saul.
59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
And they stoned Stephen, calling upon [the Lord], and saying, Lord Jesus, receive my spirit.
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
And he kneeled down, and cried with a loud voice, Lord, lay not this sin to their charge. And when he had said this, he fell asleep.
