Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
THEN said the high-priest, Are these things so?
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
He replied, Men, brethren, and fathers, hear me: The God of glory appeared to our father Abraham, when he was in Mesopotamia, before he dwelt in Charran,
3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
and said to him, Go forth out of thy country, and from among thy relations, and come hither to a land which I will shew thee.
4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
Then he went out from the country of the Chaldeans, and, dwelt in Charran: and from thence, after his father was dead, God removed him as a sojourner into this very country, in which we now dwell.
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
Yet he gave him no inheritance in it, not so much as the print of his foot: yet he promised to give it for a possession to him and to his seed after him, when he had no son.
6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
Then spake God to him thus, That his seed should sojourn in a foreign land: and that they should enslave it, and grievously afflict it, four hundred years.
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
And the nation by which they shall be enslaved will I judge, said God: and after these things they shall come out, and shall worship me in this place.
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
And he gave him the covenant of circumcision: and so he begat Isaac, and circumcised him on the eighth day; and Isaac Jacob, and Jacob the twelve patriarchs.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
And the patriarchs, envious, sold Joseph into Egypt: yet God was with him,
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
and delivered him out of all his afflictions, and gave him favour and wisdom before Pharaoh king of Egypt; and he appointed him governor over Egypt and all his house.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
Then came a famine upon all the land of Egypt and Canaan, and great distress: and our fathers found no provisions.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
But when Jacob heard that there were provisions in Egypt, he sent our fathers, the first time.
13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
And the second time Joseph was made known unto his brethren; and Joseph’s family was made known unto Pharaoh.
14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
Then sent Joseph, and invited his father Jacob to come to him, and all his kindred, consisting of seventy-five persons.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
So Jacob went down into Egypt, and died, himself, and our fathers,
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
and they removed him to Sychem, and laid him in the sepulchre which Abraham had bought, at a price paid in silver, of the sons of Emmor, the father of Shechem.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
But as the time of the promise which God had with an oath confirmed unto Abraham drew nigh, the people increased and multiplied in Egypt,
18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
until another king arose, who knew not Joseph.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
This man, forming crafty designs against our nation, grievously treated our fathers, so as to cause them to expose their children, in order to exterminate the race.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
At which time Moses was born, and was endued with singular beauty from God, who was brought up three months in the house of his father:
21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
and when he was exposed, Pharaoh’s daughter took him home, and brought him up for herself, as a son.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
And Moses was educated in all the wisdom of Egypt, and was mighty in words and actions.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
But when he had completed his fortieth year, it came into his heart to visit his brethren the children of Israel.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
And seeing one of them treated injuriously, he defended him, and executed vengeance for him who had suffered the outrage, smiting the Egyptian.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
For he thought that his brethren would understand that God by his hand would give them deliverance: but they understood not.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
And the following day he shewed himself to them as they were fighting, and urged them to peace, saying, My friends, ye are brethren; wherefore do ye ill treat one another?
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
Then he who did his neighbour wrong thrust him from him, saying, Who appointed thee a ruler and a judge over us?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
Wilt thou kill me, as thou killedst the Egyptian yesterday?
29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
Then fled Moses at this saying, and was a sojourner in the land of Midian, where he begat two sons.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
And when forty years were completed, there appeared to him in the desert of mount Sinai the angel of the Lord, in a flame of fire in a bush.
31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
But when Moses saw it, he marvelled at the sight: and as he was drawing nearer to observe it, a voice from the Lord came to him,
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
“I am the God of thy fathers, the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob.” Then Moses trembling, dared not to look farther.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
Then the Lord said unto him, “Loose the sandal from thy feet: for the place whereon thou standest is holy ground.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
Attentive I have beheld the evil treatment of my people in Egypt, and I have heard their groaning, and I am come down to deliver them. And now come hither, I will send thee into Egypt.”
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
This very Moses whom they had rejected, saying, Who made thee a ruler and a judge? the same did God send to be a ruler and redeemer by the hand of the angel who appeared to him in the bush.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
He brought them forth, after performing miracles and signs in the land of Egypt, and in the Red sea, and in the wilderness forty years.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
This is the Moses who said unto the children of Israel, “A prophet shall the Lord your God raise up for you from among your brethren, as myself; him shall ye hear.”
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
This is he, who was with the church in the wilderness with the angel who spake to him in the mount Sinai, and with our fathers: who received the oracles of life to give unto us:
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
to whom our fathers would not be obedient, but thrust him from them, and turned back in their hearts unto Egypt,
40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
saying to Aaron, Make us gods who shall go before us: for this Moses, who brought us out of the land of Egypt, we know not what hath happened to him.
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
And they made a calf in those days, and brought a sacrifice for the idol, and rejoiced in the works of their own hands.
42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
Then God turned, and gave them up to worship the host of heaven; as it is written in the book of the prophets, Have ye offered me slain beasts and sacrifices forty years in the wilderness, O house of Israel?
43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
Yet have ye taken up the tabernacle of Moloc, and the star of your god Remphan, those figures which ye made to pay adoration to them: and I will transport you beyond Babylon.
44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
The tabernacle of the testimony was with our fathers in the wilderness, as he that spake to Moses commanded, that he should make it according to the model which he had seen.
45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Which also our fathers having received, brought in with Joshua into the place possessed by the Gentiles, whom God drove out from before the presence of our fathers, unto the days of David;
46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
who found favour before God, and sought to procure an habitation for the God of Jacob.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
But Solomon built an house for him.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
Though the Most High dwelleth not in temples made with hands; as the prophet saith,
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
“Heaven is my throne, and earth the footstool for my feet: what kind of house will ye build me? saith the Lord: or what place is there for my repose?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
hath not my hand made all these things?”
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
Ye stiff-necked and uncircumcised in heart and in ears, ye do always oppose yourselves against the Holy Ghost: as your fathers, so are ye.
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
Which of the prophets have not your fathers persecuted? and they killed those who before published the tidings of the coming of that Righteous Person; of whom ye have now been the betrayers and murderers:
53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
who have received the law through arrangements of angels, yet have not observed it.
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
Now when they heard these things, they were cut through their hearts as with a saw, and gnashed upon him with their teeth.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
But he being full of the Holy Ghost, and looking up stedfastly to heaven, saw the glory of God, and Jesus standing at the right hand of God;
56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
and he said, Behold, I see the heavens opened, and the Son of man standing at the right hand of God.
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
Then they screamed out with a great cry, and stopped their ears, and rushed all together upon him,
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
and dragging him out of the city, stoned him: and the witnesses laid down their garments at the feet of a young man, named Saul.
59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
And they stoned Stephen, in the act of prayer, and saying, Lord Jesus, receive my spirit!
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
Then falling on his knees, he cried with a loud voice, Lord, impute not to them this sin! And thus speaking, fell asleep.
