Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
Then the high priest said, “Can these things be so?”
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
So he said: “Men, brothers and fathers, listen: The God of glory appeared to our father Abraham when he was in Mesopotamia, before he resided in Haran,
3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
and said to him, ‘Leave your country and your relatives, and come into a land that I will show you.’
4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
Then he left the land of the Chaldeans and resided in Haran. From there, after his father died, God moved him to this land in which you now live;
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
yet He did not give him an inheritance in it, not even a footstep. He promised to give it to him for a possession, that is, to his seed after him, though he had no child.
6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
Further, God spoke like this: that his offspring would be aliens in a foreign land—and that they would be enslaved and oppressed—four hundred years.
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
‘I will judge the nation to which they will be in bondage,’ said God, ‘and after that they will come out and serve Me in this place.’
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
And He gave him a covenant of circumcision; and so he begot Isaac and circumcised him on the eighth day; and Isaac did the same to Jacob, and Jacob to the twelve patriarchs.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
“The patriarchs, being envious, sold Joseph into Egypt; yet God was with him
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
and delivered him out of all his adversities, and gave him favor and wisdom before Pharaoh, king of Egypt; and he made him governor over Egypt and all his house.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
And a famine came upon all the land of Egypt and Canaan, even a great affliction, and our fathers could not find food.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
But upon hearing that there was wheat in Egypt, Jacob first sent our fathers.
13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
On the second trip Joseph was made known to his brothers, and Joseph's family was presented to Pharaoh.
14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
Joseph sent and summoned his father Jacob and all his relatives, seventy-five souls.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
So Jacob went down to Egypt; and he died, he and our fathers;
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
and they were transferred to Shechem and placed in the tomb that Abraham bought for a sum of money from the sons of Hamor of Shechem.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
“Now as the time of the promise was approaching which God had sworn to Abraham, the people increased and were multiplied in Egypt,
18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
until a different king arose who had not known Joseph.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
This man took advantage of our race and oppressed our fathers, making them expose their babies so that they would not stay alive.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
At that time Moses was born, and was well pleasing to God; he was nurtured in his father's house for three months.
21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
When he was exposed, Pharaoh's daughter took him to herself and brought him up as her own son.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
So Moses was educated in all the wisdom of the Egyptians; he was mighty in words and deeds.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
Now when he was forty years old, it came into his heart to visit his brothers, the sons of Israel.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
Well seeing one of them being wronged, he defended and avenged the one being oppressed, striking down the Egyptian.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
Now he supposed that his brothers understood that God was giving them deliverance by his hand, but they did not understand.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
The next day he appeared to them as they were fighting and tried to reconcile them, saying, ‘Men, you are brothers; why do you wrong one another?’
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
But the one who was wronging his neighbor pushed Moses away, saying: ‘Who made you a ruler and a judge over us?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
Do you want to kill me as you did the Egyptian yesterday?’
29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
Well Moses fled at that word, and became a stranger in the land of Midian, where he begot two sons.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
“And when another forty years had passed, Angel of the Lord appeared to him in the wilderness of Mount Sinai, in a flame of fire in a bush.
31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
Well upon seeing it Moses was amazed at the sight, but as he approached for a closer look the voice of the Lord came to him:
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
‘I am the God of your fathers—the God of Abraham and the God of Isaac and the God of Jacob.’ Moses started trembling and did not dare to look.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
So the Lord said to him: ‘Take your sandals off your feet, for the place where you stand is holy ground.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
I have definitely seen the mistreatment of my people in Egypt, and have heard their groaning; and I have come down to deliver them. So now come, I will send you to Egypt.’
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
“This Moses whom they refused, saying, ‘Who made you a ruler and a judge?’—God sent him as leader and deliverer by the hand of the Angel who appeared to him in the bush.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
This man led them out, performing wonders and signs in the land of Egypt and in the Red Sea, and for forty years in the wilderness.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
“This is the Moses who said to the sons of Israel, ‘The Lord our God will raise up to you a Prophet from among your brothers, like me.’
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
This is he who was in the assembly in the wilderness, who was with the Angel who spoke with him on Mount Sinai and was with our fathers, who received living oracles to give to us;
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
to whom our fathers did not want to be obedient; rather they rejected him and turned back in their heart to Egypt,
40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
saying to Aaron, ‘Make us gods that will go before us; because this Moses, who led us out of the land of Egypt—we do not know what has become of him.’
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
Well they made a calf in those days and brought a sacrifice to the idol, and started rejoicing in the works of their hands.
42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
But God turned away and gave them over to serve the army of the heaven, just as it is written in Book of the Prophets: ‘House of Israel, did you offer me slaughtered animals and sacrifices during forty years in the wilderness?
43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
Actually you took along the tent of Moloch, and the star of your god, Rephan, the images that you made to worship; so I will relocate you beyond Babylon.’
44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
“The tent of the testimony, according to the pattern that Moses had seen, just as the One speaking to him had commanded to make it, was with our fathers in the wilderness;
45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
which, having received it in turn, our fathers with Joshua brought into the possession of the nations, whom God drove out before the face of our fathers, until the days of David;
46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
who found favor before God and asked to find a dwelling for the God of Jacob,
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
but Solomon built Him a house.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
However, the Most High does not dwell in handmade sanctuaries, just as the prophet says:
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
‘Heaven is my throne, while the earth is a footstool for my feet. What kind of house will you build me,’ says the Lord, ‘or what place for my rest?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
Did not my hand make all these things?’
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
“You stiff-necked and uncircumcised in heart and ears! You always oppose the Holy Spirit; as your fathers did, so you do.
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
Which of the prophets did your fathers not persecute? And they killed those who foretold the coming of the Righteous One, of whom you have now become betrayers and murderers;
53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
you who received the Law as ‘ordinances of angels’ and have not kept it!”
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
Well as they heard these things their hearts were being sawed in half, and they started gnashing their teeth at him.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
But he, being full of Holy Spirit and looking intently into the heaven, he saw the glory of God and Jesus standing on God's right,
56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
and said, “Wow! I see the heavens opened and the Son of the Man standing at God's right!”
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
Yelling at the top of their voice they covered their ears and rushed at him all at once,
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
and throwing him out of the city they stoned him! (The witnesses placed their garments at the feet of a young man named Saul.)
59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
Yes, they stoned Stephen as he called out and said, “Lord Jesus, receive my spirit.”
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
Then kneeling down he called out at the top of his voice, “Lord, do not hold this sin against them!” And upon saying this he fell asleep. (Saul was in full agreement with his murder.)
