Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
Bangʼe jadolo maduongʼ nopenjo Stefano niya, “Weche modonjnigogi bende gin adier?”
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
Stefano nodwoko niya, “Owetena kod wuonena, winjauru! Nyasaye man-gi duongʼ maber nofwenyore ni wuonwa Ibrahim kane pod odak e piny Mesopotamia, kane pok odar odhi odak Haran.
3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
Nyasaye nowachone ni, ‘Dar iwe pinyu gi jou mondo idhi e piny ma abiro nyisi!’
4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
“Omiyo Ibrahim nodar oweyo piny jo-Kaldea mi odhi odak e piny Haran. Bangʼ tho wuon-gi, Nyasaye nooro Ibrahim e piny makoro udakieni.
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
To ne ok omiye girkeni moro e pinyni, kata lowo matin moromo tielo nyono. Nyasaye nosingorene ni en kaachiel gi nyikwaye mane biro aa bangʼe ne biro kawo lopni, kata obedo ni Ibrahim ne onge gi nyathi e kindeno.
6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
Nyasaye nowuoyo kode kawacho ni, ‘Nyikwayi nobed jodak e piny moro ma ok margi, kendo nolokgi wasumbini mi nosandgi malit kuom higni mia angʼwen.
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
To anakum piny ma noketgi wasumbini, bangʼe giniwuogi gia e pinyno mi gibi gilama kae.’
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
Bangʼe Nyasaye notimo gi Ibrahim singruok kowacho ni yawuowi nyaka ter nyangu. Kane Ibrahim onywolo wuode ma Isaka, notere nyangu bangʼ ndalo aboro kosenywole. Achien Isaka nonywolo Jakobo, kendo Jakobo bende nodoko wuon kwerewa apar gariyo.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
“Nikech kwerewago ne nyiego omako gi Josef, ne giuse kaka misumba ne jo-Misri. To nikech Nyasaye ne ni kode,
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
nokonye e chandruok duto mane oyudo. Ne omiyo Josef rieko ma kinde gi Farao ruodh Misri obedo maber. Omiyo Farao nokete jatelo maduongʼ morito piny Misri duto, nyaka od ruoth bende.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
“Eka kech maduongʼ nomako piny Misri gi Kanaan kendo nokelo chandruok maduongʼ e piny ma kata kwerewa ne ok nyal yudo chiemo.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
Kane Jakobo owinjo ni cham ne nitie Misri, nooro kwerewa kuno e ote mokwongo.
13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
To e ote mar ariyo, Josef nohulore ni owetene, mi Farao koro nongʼeyo jo-dalagi Josef.
14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
Bangʼ mano, Josef nooro wach mondo okelne Jakobo wuon mare kaachiel gi wedene duto, mane romo kar kwan ji piero abiriyo gabich.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
Kuom mano Jakobo nodhi Misri, kuno ema kwerewa duto kaachiel gi en nothoe.
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
Ringregi ne okel nyaka Shekem mine oyikgi e bur ma Ibrahim nosengʼiewo kuom yawuot Hamor man Shekem.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
“Kane ndalo ochopo mondo Nyasaye ochop singruok mane otimo ni Ibrahim, noyudo ka kar kwan jowa mane odak Misri ne osemedore.
18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
Bangʼe ruoth manyien mane ok ongʼeyo wach Josef nobedo e loch e piny Misri.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
Ruodhno nowuondo jowa mosando kwereu malit, ka ochunogi mondo giwit nyithindgi oko mondo otho.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
“Kindeno ema nonywolie Musa, nyathi mane jaber e nyim Nyasaye kendo nopidhe e od wuon-gi kuom dweche adek.
21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
To kane owite oko, nyar Farao ne okwanye mi opidhe mana kaka nyathine owuon.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
Musa ne oyudo puonjruok e kit rieko duto mag jo-Misri, kendo ne en ratego e kit wuoyone kod timbene.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
“Kane Musa koro ja-higni piero angʼwen, noparo e chunye mondo odhi olim owetene ma jo-Israel.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
Noneno ka ja-Misri moro goyo ja-Israel wadgi, omiyo ne odhi okonye mi nogoyo ja-Misrino monego.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
Musa ne oparo ni owetene ma jo-Israel ne nyalo neno ni Nyasaye ema notiyo kode mondo ogolgi e twech, to ne ok gineno kamano.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
Kinyne Musa noyudo jo-Israel ariyo ka dhawo. Notemo thegogi kowachonegi ni, ‘Joka ma, un owete; angʼo momiyo udwaro hinyoru kayiem?’
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
“To ngʼat mane sando nyawadgino nodhiro Musa gichien kowachone ni, ‘En ngʼa ma oketi ruoth kendo jangʼadnwa bura?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
Iparo mar nega kaka nyoro inego ja-Misri cha?’
29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
Kane Musa owinjo wachno, noringo odhi Midian, kama nodakie kaka japiny moro mi onywolo yawuowi ariyo.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
“Bangʼ higni piero angʼwen, malaika nofwenyore ni Musa ei ligek mach maliel e bungu manie thim but Got Sinai.
31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
Kane Musa oneno mach malielno, nodoko maluor. Kane osudo machiegni mondo onene maber, nowinjo dwond Ruoth Nyasaye kawacho niya,
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
‘An e Nyasach kwereni; ma Nyasach Ibrahim gi Isaka kod Jakobo.’ Omiyo Musa notetni ka luoro omake, kendo ne ok ohedhore ngʼiyo bunguno kendo.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
“Eka Ruoth Nyasaye nowachone niya, ‘Lony wuoche e tiendi, nikech kama ichungoeni en Kama Ler!
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
Aseneno gi wangʼa kaka joga chandore malit e piny Misri. Asewinjo kaka gichur omiyo asebiro mondo agonygi gibed thuolo; koro bi mondo aori idogi Misri!’
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
“Ma e Musa mane oyudo gisekwedo kagiwacho ni, ‘En ngʼa ma oketi ruoth kendo jangʼadnwa bura?’ Nyasaye owuon mane ofwenyorene e kit malaika mane oneno e bungu noore mondo obed jatendgi kendo jaresgi.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
Ne otelonegi kogologi Misri, kendo notimo honni madongo gi ranyisi e piny Misri, e Nam Makwar, kendo timo honni mamoko bende e thim kuom higni piero angʼwen.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
“Ma e Musa mane onyiso jo-Israel ni, ‘Nyasaye noyiernu janabi machal koda kowuok e dier ogandau.’
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
En owuon ne en kodgi e chokruok mane ni e thim, kaachiel gi kwerewa kod malaika mane owuoyo kode e Got Sinai; kendo ne omiye weche mangima makoro wawinjogi.
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
“To kwerewa notamore winjo wachne. Kar timo mano, to ne gikwede kendo chunygi nogombo dok Misri.
40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
Neginyiso Harun ni, ‘Losnwa nyiseche moko mondo otelnwa, nikech wakia gima osetimo Musa mane ogolowa Misri!’
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
E kindeno ema ne gilosoe kido milamo machalo gi nyaroya. Negitimone misango, mi gilosone sawo ka gimiyo gima lwetgi ema ne oloso duongʼ!
42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
To Nyasaye nogolo pache kuomgi moweyogi mondo gilam chwech mag polo kaka nyisechegi, mana kaka ondiki e kitap jonabi niya, “‘Yaye jo-Israel, bende ne ukelona misengini kata chiwo moro amora kuom higni piero angʼwen mane un e thim?
43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
Ne utingʼo malo hemb Molek kod sulwe mar nyasachu ma Refan ma gin, nyiseche manono mane uloso mondo ulam. Omiyo abiro darou mi ateru e piny twech mabor mayombo Babulon.’
44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
“Kwereu ne ni kod Hema miluongo ni Hemb Rapar. Hemano nolosi mana kaka Nyasaye nonyiso Musa mondo olose, koluwo ranyisi mane omiye.
45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Kane kwerewa oyudo Hemani, ne gitingʼe ka Joshua otelonegi, nyaka negichopo kode e piny ogendini mane Nyasaye oseriembo mondo owenegi. Hemani ne gibedogo nyaka chop kinde mag Daudi.
46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
Daudi noyudo ngʼwono e wangʼ Nyasaye, omiyo nokwayo mondo ogerne Nyasach Jakobo kar dak.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
To Solomon ema ne ogero ne Nyasaye odno.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
“Kata kamano, Nyasaye Man Malo Moloyo ok dagi e udi ma dhano ogero, mana kaka janabi owacho niya,
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
“‘Polo e koma mar duongʼ to piny e raten tienda. Koro en ot machal nade ma dugerna? Ruoth Nyasaye owacho. Koso kar yweyo mara nobed kanye?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
Donge lweta ema osechweyo gigi duto?’
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
“Un joma tokgi tek, chunyu bor gi Nyasaye kendo udagi winjo wachne! Uchal mana gi kwereu. Usiko utamo Roho Maler tiyo!
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
Bende nitie janabi kata achiel ma kwereu ne ok osando? Neginego nyaka jonabi mane okoro biro mar Ngʼama Kare. To koro usendhoge mi unege.
53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
Un e joma noyudo chik mane okel gi malaike to usetamoru rito chikno.”
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
Kane jobura owinjo weche mane Stefano owacho, igi nongʼondore mi gikayone lekegi.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
To Stefano, kopongʼ gi Roho Maler, nongʼiyo malo e polo mi oneno duongʼ mar Nyasaye, kod Yesu kochungʼ e bad Nyasaye korachwich.
56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
Nowachonegi niya, “Neuru, aneno polo koyawore kendo ka Wuod Dhano ochungʼ e bad Nyasaye korachwich.”
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
Kane giwinjo wachno, mirima nomakgi matek mi gimwomore kuome gi chuny achiel.
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
Ne giywaye mi gigole oko mar dala maduongʼ kendo gichako chiele gi kite. Joneno mag miriambo nohangone wach moketo lepgi e tiend wuowi moro ma nyinge Saulo.
59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
Kane oyudo gichiele gi kite, Stefano nolamo kowacho niya, “Ruoth Yesu, kaw chunya.”
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
Eka nogoyo chonge piny mokok matek niya, “Ruoth, kik ikwan richoni e wigi.” Kane osewacho kamano, to chunye nochot.
