Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
Kahniwotsatsi naasho Ist'fanossh, «Eteets keewan arikeya?» eton bíaati.
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
Ist'fanosuwere hank'o ett bísh bíaniyi, «Ti eeshuwotsnat tnihotso! aab taan k'ewere! Nonih Abraham Karan datsatse beyosh bíamfetsre shino shin Mesp'et'omiya eteets datsatse b́ befere Mangts Ik'o bísh be'eyat
3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
‹N datsatse keer, n jagatse k'alyarr, taa neesh t kitsit datsats amee› bí eti.
4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
Manoor Keledawiyots datsatse kesht Karani eteets datsats be b́wtsi, b́ nih b́k'irihakonowere Ik'o Karanitse kisht hambets it beyiru datsanats bín dek'et b́weyi.
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
Wotowabako dab tufi need'okok'o bodts rstiyo bísh imatse, b́wotefere datsani bínat bíyere il b́ naarosh rstiyo woshde'er b́imetuwok'o taarre b́teshi, bísh b́taaruwere Abraham na'o b́ detsfetsere shine.
6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
B́ naaronuwere ash datsatse gooshtsi wotar b́beetuwok'o datsmanatsnowere awd bal natosh guuts woshde'er was'o kayde'er boon bokewituwok'o bísh keewure b́ teshi.
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
Manats dabtnwere, ‹Guuts woshde'er b́ keewit ashuwotsats angshitwe, datsmanatse keer hanoke taan ik'itúne› ett Ik'o keewre.
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
Gof ami taaronowere bísh bími, mansha Abraham Yishak'i b́shuwor shimtl aawots gofo b́daamiyi, Mank'o b́ naayi Yisak'i gofo b́daamiyi. Yak'obuwere b́ jir tatse gitetsuwotsi gofo b́damyi.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
«Yak'ob nanaúwots bo eshuwi Yosefi okoort Gbs' datsatsere guutso b́ wotituwok'o bokemi, Ik'onmó bíntoniye b́ teshi,
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
Gond bek' jamotse bín b́ kishi, Gbs' naasho Fer'on shinatsere baatsonat danitelefo bísh bi'imi. Naashonuwere Gbs'nat b́ maa jamatse alituwo bín b́woshi.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
Manór Gbs'nat Kene'an dats jamatse ayidek't ash kic'its k'ak'i eeno b́ woti, no nihuwotsuwere misho daatsosh falatsne.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
Ya'ak'obwere Gbs'itse mááyo b́ beyok'owo b́ shishtsok'on tuwreerosh nonihotsi manok b́ woshi.
13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
Aani gitlo aanat Gbs'i bo amor Yosef b́ eshuotsesh b́ tooko b́ daneyi, jag bowotonúwere Fere'onokere b́ daneyi.
14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
Maniye hakon Yosef b́ nihi, Yak'obnat b́ jag jamo b́mandan dek't b́weyi, bo bojametsuwre shabe úts ashno.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
Mansh Yak'ob Gbs' maantsan bí ami, bínat no nihwotsn manoke bok'iri.
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
Bomak'tsonowere Sekem maantsan dek'amt Abraham Sekemn Emor nan'úwotsoke b́ gizon b́keewts doowots dukeyi.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
Ik'o Abrahamsh taart b́ jangitso wotit aawo b́ t'inor Gbs'n beyiru ashuwots taawo ayefere bí ami.
18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
Man b́ wotwere Yosefi danawo k'osh Nugúso Gbs'n b́ naashefetsoniye.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
Handr naash manuwere no ashuwotsats gondo k'úmt no nihwotsats kic'iyo dek't bo tuwi, bo nana'i marmat'uwotsno bok'irituwok'o úratse kishde'er bo juwituwok'o, no nihuwotsi bokic'iyi.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
Manór Muse b́ shuweyi, bíwere Ik'i shinatse na'i az sheenge b́teshi, keez shashonowre b́nihi meyitse b́ eeni,
21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
Uratso juu k'irewor Fereon mááts naú k'audekat b́ naayik'o woshdek'at b ditsi.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
Musewwere Gbs' datsi dani teleef jamo danb́dek'i, b́ keewiru keewonat b́ finonowere kup' wotb́wtsi.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
«Muse hab nato b́ s'eentsok'on bí eshuwotsi Israe'el nana'úwotsi s'iilo b́ tuwi.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
Bí eshuwotsitse ikonuwere Gbs' dats ash ikon t'uk'eyat was'o b́kashefere bek't bísh b́ gatsi, t'uk'eetsmanshowere weero weersht Gbs' dats asho togdek't b́úd'i.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
Ik'o b́ weeron boon b́ fakshiyituwok'o b́ jaguwots t'iwints bodek'etuwok'owa bísh araatni b́ tesh, bomó t'iwintsratsno.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
Yaats guurok'onowere Israe'el ash gitetsuwots bo atsatseyo bo fayefere daatsdek't bonbaziyo geeyat ‹It ashuwtso! itwo eshu itnere, eegishe itfayeyiri?› bíet.
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
B́ tooho togiru ashman Museyi okaan gifnit ‹Neenmó noon alituwonat noatse angshituwo kone nee wosh?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
Oots Gbs' dats asho núd'tsok'o taanowere úd'osh geefiya?› bíet.
29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
Muse man b́shishtsok'on Gbs'itse kesht Midiyam datsomants amt gooshtsi wotat b́beeyi, Manoke nungush nana'a gituwotsi b́shuwi.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
«Muse datsmanatse hab nato b́beshiyakon Debre Sin woruwotse aat'iru t'ugi atatsi tawi laluwotse melaki iko b́be'eyi.
31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
Muse man b́bek'tsok'on bíadi, karndek't b́s'iilorowere hank'o etiru Doonzo k'aro b́shishi,
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
‹Taahe nnihotsko Izar Izewer taane, Abarhamko Izar Izewer, Yisahak'ko Izar Izewer, Yak'obko Izar Izewer taane, › Muse were shatoon k'ewub́wutsi, s'iloshowere aawo shu'atse.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
Doonzonuwere hank'o b́ eti, ‹N ned'iruwok man S'ayin datso b́ wottsotse n tufitsi c'aamo kishuwe,
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
Gbs'itse fa'a ti ashuwots weralo gond bo bek'iruwok'o bek're, kic'at bo kuhirwono shishre, mansh boon kashiyosh oot're, andoor wowe! taa neen Gbs'its woshona.›
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
«Israe'el ashuwotsu Musesh ‹Neen noats altsonat angshituwon woshtso kone?› Eton bín k'efatni botesh, wotowa boko t'ugi atatse bísh be'ets melakiyo jangon alituwonat nas' kishituwon woshdek't bomandan bín b́ woshi.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
Gbs'nat Aats k'ar birokere aditsonat milikito finat bí ashuwotsi kish dek't hab natosh dats woruwtse jishtso Museyiye b́ teshi.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
‹Doonzo Izar Izewer taan b́ tiztsok'o mank'o it eshuwotsitse nebiyiyo itsh tuuzitwe› ett Isra'el ashuwots keewutso Museyiye b́teshi.
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
Woruwotse kakuwedek't teshts ashuwotsntonat Sin guri abaatse keewuts Ik'i melakiyonton animank'o no nihotsnton teshtso bíne. Ik'o keewuts kash imetu aap'o noosh beshitsonuwere un bíne Museyiye.
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
«No nihots bína bok'efibako bísh aleratsnee, Bonibotsnowere Gbs' maants aano bo gawi.
40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
Aronshowere ‹Noon Gbs'itse kishts Muse han eeg bíyats bodtsok'o no danawotse noshin shinatse sha'arr noon jishituwo Izar izewerotsi noosh doozwe› bo eti.
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
Manór manz aron dozets Ik'o doozdek't bísh wosho bo t'intsi, bokishi finonowere bogenee'úwi.
42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
Ik'onmó boatse k'aleniye b́wutsi. Daritsi k'eenwotssh bo ik'ituwok'o boon beshidek't bími. Manwere Nebiywotsn hank'o ett guut'etsok'one, ‹It Israe'el ashuwotso! Shúkeets gizonat woshon Hab nati s'eenosh woruwotse it t'ints tasheya?
43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
Dek'at it amtso Molok gofonat Refani eteef k'enon it arits it ik'oniye b́ teshi, Bowere it kishon findek'at, It boosh it boosh sagadat it teshts ik'irwotsiye, Taawere Babloniye ok it gishetuwok'o woshituwe.›
44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
«No nihots woruwotse gawi gofu detsfne b́ teshi, gofmanuwere Ik'o b́ keewutsok'onat b́ kitstsok'o bin fintso Museyiye b́ teshi.
45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Ik'o boshinatse b́ gishts Ik' ash Woteraw ashuwots datso bo nator no nihots bodek'ts gofani Iyasunton manok bo kindshi, Dawit dúro b́ borfetsosh manoke b beyi.
46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
Dawituwere Ik' shinatse baatso daatst Yak'ob Ik'o Izar Izewersh k'ewok wotit moo agosh Ik'o b́ k'oni.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
Ernmó Ik'í maa agtso Solomoniye.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
«B́woteferor jam falts Ik'onmó ash kishon ageets moots beerake, manwere Nebiyon hank'o ett guut'etsoniye,
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
‹Daro t be jooroniye, Datsonuwere t tufi ned'oke, Eshe ááwu naari mee taash it agetuwoni?› ‹Bíyok t kashituwokonu awuk'one?› Etfe Doonzoni.
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
‹Jaman taa t kishon t finkoshna?› Bíeti Ik'oni.
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
«It wed'etswotso it nibo is'etswotso! it k'el kúp'uwotso! it nihuwotskok'o jam aawo S'ayin shayiro it k'efiri.
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
Nebíyiwotsitse it nihots bo gisherawo kone fa'oni? boowere kááw finetsman b́ weetuwok'o shin keewutswotsi boúd'i, It were and kááwu finetsan beshidek' imaat it úd'i.
53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
It Ik'i melakiwots weeron Muse nemo dek'at it teshi, ernmó kotde'atste.»
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
Mooshiru jirwots han boshishtsok'on nibo k'únbowutsi, Ist'ifanosi fayat bí'ats gasho bo shas'i.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
Ist'ifanosmó S'ayin shayiron s'eent daro maantsan kawudek't s'iilt, Ik'i mango darotse b́bek'i, Iyesus noowere Ik' k'ani aaromadan b́ need'efere b́ bek'i,
56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
Eshe «Hambe, daro k'eshe b́ gwutsere ash na'o Ik'i k'ani aaro maantsan b́ need'efere t bek'iri» bí eti.
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
Manoor bo k'aari eenon bo kuhi, bo waazono is'dekt ik wotdek't b́ maantsan bowos'i.
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
Kitotsno kishdek't shútson bo jot'i, gawuwotsuwre bo shemo dek'amt Sa'oli eteets jawets iko b́ kotetwok'o b́ tufi shirots ged bok'ri.
59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
Shútson bín bo jot'fere, Ist'ifanos, «Doonzo Iyesuso! t kashu k'aaú de'e!» ett b́ k'oni.
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
Tuk'umaldek't, «Doonzono! bo morran boats taawk'aye!» ett k'aari eenon kuhat man ettnuwere k'ir b́wutsi.
