Skutky Apoštolů 5
1 Muž pak jeden, jménem Ananiáš, s Zafirou, manželkou svou, prodal statek.
Vbvritola hoka nyi akonvgv aminv Ananias, ho ninyigv nywng Sapphira lvkobv bunugvlo yikungyira doonv nga kvvgonyi pyoktoku.
2 A lstivě něco těch peněz ujal s vědomím manželky své, a přinesa díl nějaký, položil k nohám apoštolským.
Vbvritola ninyigv nywng gv lvkobv umkvpakv vmisila hv morko kvvgonyi nyigvbv pvchingto okv kvvgonyi Apostol vdwlo laklwkto.
3 I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé lstí, tak abys lhal Duchu svatému a lstivě ujal částku peněz za to pole?
Pitar ninyia minto, “Ananias, no ogulvgabv Uyudvbv nga yaaku dunv okv yikungyira lokv paanam morko nga kvvgonyi pvpvtola no Darwknv Dowa mvvdunv?
4 Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu.
Atuk lo no yikungyira nga pyoktv madvbv, vv no gvbv rito; okv pyokro kochingbv, morko ngv nokvku. Vbvrikunamv, no ogubv so svkvnvgo ridubv mvngpvnv? No nyi am mvvmado—no Pwknvyarnvnyi mvvdu!”
5 Tedy uslyšav Ananiáš tato slova, padna, zdechl. I spadla bázeň veliká na všecky, kteříž to slyšeli.
Ananias so tvvpa sopikda, hv giyala sidasirato; okv yvv um tvvbvdw mvnwng ngv busu nyatoku.
6 A vstavše mládenci, vzali jej, a vynesše ven, pochovali.
Nyipayapa vdwv aatoku, ninyigv ayak am maatum tumtoku, ninyia agumbv baklin toku, okv ninyia sima ritoku.
7 I stalo se po chvíli, jako po třech hodinách, že i jeho žena, nevěduci, co se bylo stalo, přišla.
Gunta aom lvlv kochinglo ninyigv nywng ngv, ogugo ripvdw chiya kumabv, arwnglo aatoku.
8 I řekl k ní Petr: Pověz mi, za toliko-li jste pole své prodali? A ona řekla: Ano, za tolik.
Pitar ninyia tvvkato, “Nga mimpato, morko mvnwng ngv si mvngchikre no la noogv nyilu nonyi gv yikungyira pyoknam lo paanamv?” “Vmabv,” hv mirwkto, “mvnwng vmabv.”
9 Tedy dí jí Petr: I pročež jste se smluvili, abyste pokoušeli Ducha Páně? Aj, nohy těch, kteříž pochovali muže tvého, přede dveřmi jsou, a vynesouť také i tebe.
Vkvlvgabv Pitar ninyia minto, “Ogubv no la noogv nyiluv Ahtu gv Dowa rikwripak dubv mvngpvnv? Noogv nyilu nga simarinv nyi vdwv vjv agiv daknyado, okv bunu namka agumlo baklin riku!”
10 I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podle muže jejího.
Vjakpigobv hv ninyigv lvpa lvkwng bv gimupla okv sidapvto. Yaapa vdwv arwng aatola okv ho kaakunamv hv sitoku, vkvlvgabv bunu ninyia baklinto okv ninyigv nyilu adarlo ritoku.
11 I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli.
Gvrja mvnwng ngv okv yvvdw so kvvbi tvvpapvdw tvvnv mvnwng ngv busu nyatoku.
12 Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové velicí v lidu, (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově.
Mvngchigo lamrwpadubv okv kaasartabobv nyi vdwgv pinkolo Apostol vdwv kaatamto. Mvngjwngnv mvnwng ngv lvkin gubv Solomon gv giabv lo kaarwk minsuto.
13 Jiný pak žádný neodvážil se připojiti k nim, ale velebil je lid.
Agum lokv akonvka nyitwnglo mvngpak mabv bunua lvkobv aapwng nyumato, nyi vdwv bunua kainvgobv japnya kujvka.
14 A vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.)
Vbvritola kaiyayabv nyi yangv nyipamv aapwng yayato—Ahtunyi mvngjwngnv nyimv okv nyilo bv twngtv toku.
15 Takže i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho zastínil na některé z nich.
Kaakunamv lvvmanv nyi vdwa lamtv lo bakdar linto okv gadw lo okv kuchoklo karmu tola ho maanyikinyingka Pitar gv yalu babuv bunua vngsikla okv bunua poya modubv vla ritoku.
16 Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni.
Okv Jerusalem adarai gv banggu lokv nyitwnggo aatoku, ho vdwv yvv lvvmapvdw vmalo yvvbunuam alvmanv dow doonv nga aagvnyato; okv bunu mvnwng ngv poyatoku.
17 Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty, ) naplněni jsou závistí.
Vbvrikunamv Nyibu Butvyachuk okv ninyigv richam mvnwng ngv, sadusis gv ridungnv vdw vla, Apostol vdwa achialvbv kaanwng mabv rinyato; vkvlvgabv bunu rirap dokubv mimisitoku.
18 I zjímali apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného.
Bunu Apostol vdwa naatung toku okv bunua kvba patwk arwnglo tumlwkto.
19 Ale anděl Páně v noci otevřev dveře u žaláře, vyvedl je ven a řekl:
Vbvritola ho ayuyupra lo Ahtu gv nyidogindung akonv patwk agiya kukda pvvtola, Apostol vdwa agum linggvto, okv bunua minto,
20 Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto.
“Vngnyika okv Pwknvyarnvnaam arwnglo daktola nyi mvnwng nga so anwnv singdung lvgabv mimpa tvka.”
21 To oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Tedy přišed nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby byli přivedeni.
Apostol vdwv tvvda laikula, okv arukamchi doonyi chaalin rilo bunu Pwknvyarnvnaam lo aalakula okv tamsar sarap toku. Nyibu Butvyachok okv ninyigv ajin vdwv Jius gv nyigagatv mvnwng nga dopam pamdubv gokum nyato; vbvrikunamv patwk lo nyi vdwa orto jitola Apostol vdwa bunugv kaagialo boolwk dubv minto.
22 A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali,
Vbvritola vdwlo nyigam vdwv vngchi tokudw, bunu Apostol vdwa patwk arwnglo kaapa kuma, vkvlvgabv bunu kvba lo vngkur lakula okv mimpa toku,
23 Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše dveře, žádného jsme tam nenalezli.
“Ngonu vdwlo patwk hoka vngchi kunamv, ngonu vriap am alvbv raktin dubv kaato okv agi ho kaaria nvngv chin mvnwng ngv dakdubv kaato; vbvritola vdwlo ngonu agiya kokda kunamv, ngonu arwnglo akoka kaapa kumato!”
24 A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i jiní přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo.
Vdwlo nyibu butv mvnwng okv gvrja lo kaariadakrianv vdwv so tvvpa kunam gola, Apostol vdwa ogugo riku namngvdw bunu lamrwsuk panya toku.
25 A přišed kdosi, pověděl jim, řka: Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláře, v chrámě stojí a učí lid.
Vbvrikunamv nyi ako arwng aatoku okv bunua minto, “Tvvriato! Nonu patwk tumnam nyi vdwv Pwknvyarnvnaam arwng gv nyi vdwa tamsar nyadu!”
26 Tedy šel tam úředník s služebníky, a přivedl je bez násilé; nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni.
Vkvlvgabv Nyigam gamtv angv ninyigv nyi vdwa lvkobv vnglaku okv Apostol vdwa aakur gvvtoku. Vbvrikujvka, bunu mvduridu bv mvngka kuma, vkvlvgavbolo bunu busu nyato ho nyi vdwv bunua vlwng orji mvngbv.
27 A přivedše je, postavili je v radě. I otázal se jich nejvyšší kněz,
Bunu Apostol vdwa arwnglo aagv tola, bunua kvba kaagialo dakmu toku, okv Nyibu Butvyachok angv bunua tvvkato.
28 Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho.
“Ngonu nonuam so nyi angv amin bv tamsar karma bvkv vla orto jitoku,” hv minto; “vbvritola nonuno ogugo ridudw kaatoku! Nonugv tamsarnama Jerusalem mvnwnglo dupwng mooto, okv nonuno ninyigv siku nvgv lvgabv alv ponampoma nga ngonua laarwk simu dubv mvngdu!”
29 Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí.
Pitar okv Apostol kvvgonv mirwksito, “Ngonu Pwknvyarnvnyi tvvrung dubv rirungdu, nyi yanga ma.
30 Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě.
Ngonugv abuapa gv Pwknvyarnv sikunv Jisunyi turrap motoku, nonugv ninyia daapolo takkiro kochingbv.
31 Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů.
Pwknvyarnv ninyia turkur motoku ninyigv lakbik takbvku Rigvnvgobv okv Ringnv gobv, Israel gv nyi vdwa mvngdin modubv alvnv dw nga jitoku okv bunugv rimur am mvngnga dokubv.
32 A my jsme svědkové toho všeho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, jenž jsou poslušni jeho.
So oguogu mvnwng nga ngonu tvriakarianv vdwv Ngonu okv Darwknv Dow, yvvdw Pwknvyarnv gv amin jinam hogv yvbunudw ninyia tvvdunv.”
33 Oni pak slyševše to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili.
Vdwlo dopam gv nyi vdwv sum tvvpa nvgola, ho bunu mvnwng ngv achialvbv haachito bunu Apostol vdwa mvki dukubv mvngnya toku.
34 Tedy povstav v radě jeden farizeus, jménem Gamaliel, Zákona učitel, vzácný muž u všeho lidu, rozkázal, aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly.
Vbvritola bunugv lokv akonv, Parisis go aminv Gamaliel vnamgo hv Pvbv tamsar nvgo okv nyi mvnwng gv mvngdv kunam go, kvba arwnglo dakrap toku. Hv Apostol vdwa agumlo achukgo daklin modubv orto jitoku,
35 I řekl jim: Muži Izraelští, pilně se rozmyslte při těchto lidech, co máte činiti.
okv vbvrikunamv hv kvba vdwa minto, “Israel gv ribam vdwa, so nyi vdw sum nonuno ogugo ritvdonvdw imasuto laka.
36 Nebo před těmito časy byl povstal Teudas, pravě se také býti něčím velikým, jehož se přídrželo mužů okolo čtyř set; kterýžto již zahynul, i všickni, kteříž přistoupili k němu, rozptýleni jsou a v nic obráceni.
Nonuno mvngpato kvvlogv ho Tiudas gv kaatam nama, nyi kvvgonv kaibogobv hartvto, okv nyiga lvngpi gobv ninyia tulwkla riming gvvto. Vbvritola ninyia mvki kunamv, ninyigv nyi vdwv apinain toku, okv ninyigv binamtapnamka siro nyvrokaku.
37 Po něm pak povstal Judas Galilejský za dnů popisu, a mnoho lidu po sobě obrátil. Ale i ten zahynul, a všickni, kteřížkoli přistoupili k němu, rozptýleni jsou.
Hokochingbv, Judas Galili nyi go amin lvkardw alulo aalwkto; ninyigv nyitwnggo ninyia kochingbv riming gvvto, vbvritola ninyia aka mvki toku, okv ninyigv ribam mvnwng vka kipinkiyin toku.
38 A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato anebo dílo toto, rozprchneť se;
Okv so lvgabv, ngo nonua mindunv, oguguka ho nyi vdwa mvmarima bvka. Bunua mvngchik toputo! Bunu ogugo rungdupadudw okv ridupadudw vv nyi mvngdungridung lokv ridubolo, vv nyeri kunvpv,
39 Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti; abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli.
vbvritola vv Pwknvyarnv gvlokv aadubolo, nonuno bunua mvchinrichin nyomare. Nonuno chinsure atubongv Pwknvyarnvnyi rinyingriru bv padarminsu namnga!” Kvba mvnwng ngv Gamaliel gv minam am tvvtoku.
40 I povolili jemu. A povolavše apoštolů, a zmrskavše je, přikázali, aby více nemluvili ve jménu Ježíšovu. I propustili je.
Bunu Apostol vdwa goklwk tvla, bunua svnyak patoku, okv bunua Jisu gv amin bv mingku madu kubv mintoku; okv vbvrikunamv bunua anyubv topu jitoku.
41 Oni pak šli z toho jejich shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše.
Okvku Apostol vdwv kvba lokv lintoku, bunu himpu toku, vkvlvgavbolo Pwknvyarnv ngv bunua Jisu gvbv rinam adwkaku nvnga boktalwkji toku.
42 Na každý pak den nepřestávali v chrámě i po domích učiti a zvěstovati Ježíše Krista.
Okv aludwkibv Pwknvyarnvnaam lo okv nyi mvnwng gv naam lo bunu minsar sarbv dula okv alvnv yunying nga Jisu Kristo lvkwnglo gvvtam jitoku.
