Skutky Apoštolů 5
1 Muž pak jeden, jménem Ananiáš, s Zafirou, manželkou svou, prodal statek.
Muntu yumu yawamshema Ananiya na mdala gwakuwi Safira wawuziti lirambu lyawu viravi.
2 A lstivě něco těch peněz ujal s vědomím manželky své, a přinesa díl nějaký, položil k nohám apoštolským.
Kumbiti, mdala gwakuwi pakawera kavimana, Ananiya kalitulila seemu ya mpiya zyakazipatiti na seemu imonga ilii kawayupiti wantumintumi.
3 I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé lstí, tak abys lhal Duchu svatému a lstivě ujal částku peněz za to pole?
Su, Peteru kamkosiyiti, “Ananiya, mbona shetani kingira mmoyu mwaku na kukutenda gumzyangi Rohu Mnanagala kwa kulitulira seemu ya mpiya zagupatiti kulawilirana na lilambu lilii?
4 Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu.
Pamberi pa kuliwuza liweriti lyaku na paguliwuziti kala, isigala mpiya azi ziweriti zaku guzitumii ntambu yagufira. Toziya gaa, gwamuwiti mmoyu mwaku kutenda shitwatira sha ntambu ayi? Gumzyanga ndiri muntu, Gumzyanga Mlungu!”
5 Tedy uslyšav Ananiáš tato slova, padna, zdechl. I spadla bázeň veliká na všecky, kteříž to slyšeli.
Ananiya, pakapikaniriti aga kaguwa pasi, kahowa. Wantu woseri wapikiniriti shisoweru sha lilawiru ali watiriti nentu.
6 A vstavše mládenci, vzali jej, a vynesše ven, pochovali.
Wandemba wasoka, wayigibikira njimba yakuwi, wamlaviya kunja, wamsira.
7 I stalo se po chvíli, jako po třech hodinách, že i jeho žena, nevěduci, co se bylo stalo, přišla.
Pa shipindi sha masaa matatu hangu, mdala gwakuwi, pota kuvimana shitwatira shilawiriti, kingira mngati amu.
8 I řekl k ní Petr: Pověz mi, za toliko-li jste pole své prodali? A ona řekla: Ano, za tolik.
Peteru kamgambira, “Gung'ambiri! Hashi, shiyasi ashi sha mpiya ndo shampatiti kwa kuwuza lirambu lilii?” Yomberi kankula, “Yina, ndo sheni ashi”
9 Tedy dí jí Petr: I pročež jste se smluvili, abyste pokoušeli Ducha Páně? Aj, nohy těch, kteříž pochovali muže tvého, přede dveřmi jsou, a vynesouť také i tebe.
Yomberi Peteru kamgambira, “Mbona mtenda mpangu kumjera Rohu gwa Mtuwa? Gupikiniri! Walii wantu wagenditi kumusira mpalu gwaku, vinu wapanu pamlyangu na wankukutola gwenga viraa.”
10 I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podle muže jejího.
Vumu Safila kaguwa kulongolu kwa magulu ga Peteru, kahowa. Wandemba walii pawingiriti, wamwoniti kahowa kala, hangu wamlaviya kunja, wamsira pakwegera na mpalu gwakuwi.
11 I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli.
Shipinga shoseri sha wantu yawamjimira Yesu pamuhera na woseri yawapikaniriti shisoweru sha vitwatira avi, watiriti nentu.
12 Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové velicí v lidu, (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově.
Wantumintumi watenditi mauzauza na makangashu gavuwa pakati pa wantu. Wawumini waweriti wankuliwona pamwera muukumbi wa Selemani.
13 Jiný pak žádný neodvážil se připojiti k nim, ale velebil je lid.
Muntu yoseri gwingi yakaweriti ndiri muumini kajeriti ndiri kuwera pamhera na womberi. Ata hangu, wantu wamonga yawawera ndiri na njimiru ayi wawazyuma.
14 A vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.)
Walanga ya wantu yawamjimiriti Mtuwa, wapalu na wadala, iyongerekiti.
15 Takže i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho zastínil na některé z nich.
Toziya ayi, wantu waweriti wankuwajega walweli mnjira na kuwagonjeka pampindi pa shitanda na mikeka su Peteru pakapita, tembera shivuni shakuwi shiwashinkuli wamu wawu.
16 Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni.
Wantu wavuwa wasokiti kulawa mulushi za kumbekumbeku za Yerusalemu, wankuwajega walweli wawu na walii yawawera na shamshera wadoda na womberi woseri waponiziwa.
17 Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty, ) naplněni jsou závistí.
Shakapanu mtambika mkulu na wayaguwi yawaweriti pamuhera na shipinga sha Masadukayu, wawera na weya.
18 I zjímali apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného.
Su, wawatawa ntumintumi, na kuwajega mngati mnumba nkulu ya shibetubetu.
19 Ale anděl Páně v noci otevřev dveře u žaláře, vyvedl je ven a řekl:
Kumbiti pashiru ntumintumi gwa kumpindi gwa Mtuwa kayivuguliti milyangu ya shibetubetu, kawalaviya kunja, kawagambira,
20 Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto.
“Mgendi mkagoloki Mnumba nkulu ya Mlungu na kuwagambira wantu kila shintu kuusu makaliru aga gasyayi.”
21 To oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Tedy přišed nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby byli přivedeni.
Wantumintumi wajimiriti, wingira Mnumba nkulu ya Mlungu mandawira putiputi, wanja kufunda. Mtambika mkulu na wayaguwi pawasokiti, washemiti mkutanu gwa shizyungu shikulu, ndo shipinga sha wazewi wa Wayawudi, shakapanu wawatuma wantu mushibetubetu wawajegi wantumintumi walii.
22 A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali,
Kumbiti wakulu awa pawasokiti aku wawawona ndiri mshibetubetu mlii. Hangu wawuyiti, wawagambira mumkutanu,
23 Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše dveře, žádného jsme tam nenalezli.
Pawatakula, “Tuwoniti shibetubetu shitatwa kila uwega na walolera wankulolera milyangu. Kumbiti patuvuguliti tumwona ndiri muntu yoseri mngati.”
24 A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i jiní přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo.
Mkulu gwa walolera wa numba nkulu ya Mlungu na watambika wakulu pawapikaniriti shisoweru ashi wawera na lyoga, wavimana ndiri gawawapatiti.
25 A přišed kdosi, pověděl jim, řka: Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláře, v chrámě stojí a učí lid.
Kiza muntu yumu, kawagambira, “wantu walii yamuwatatiriti mshibetubetu, vinu wamunumba nkulu ya Mlungu, wankufunda wantu.”
26 Tedy šel tam úředník s služebníky, a přivedl je bez násilé; nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni.
Panu mkulu gwa walolera wa numba nkulu ya Mlungu pamwera na wantu wakuwi wagenditi mnumba nkulu ya Mlungu, kawajega. Kumbiti wawakamula ndiri kwa likakala, toziya watiriti handa wantu mewawagumi mabuwi.
27 A přivedše je, postavili je v radě. I otázal se jich nejvyšší kněz,
Su wawajega, wawagolisiya kulongolu kushizyungu, Mtambika Mkulu kawagambira,
28 Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho.
“Tuwaberiti paweru kufunda kwa litawu lya muntu ayu, vinu mweneza mafunda genu poseri Muyerusalemu na mupanga kututulira lawama ya kuhowa kwa muntu ayu.”
29 Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí.
Panu Peteru, kiwiti pamwera na walii ntumintumi wamonga, kankula, “Mpaka tumjimiri Mlungu, muntu ndiri.
30 Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě.
Mlungu gwa mbuyi gwetu kamzyukisiyiti Yesu pa mwenga kumlaga kwa kumpingika mlupingika.
31 Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů.
Ayu ndomweni ulii yakakwisitwi na Mlungu mpaka uwega wakuwi wa mliwu, kawera mlongoziya na Mlopoziya su katendi wantu wa Israeli waleki vidoda, wapati kulekiziwa vidoda vyawu.
32 A my jsme svědkové toho všeho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, jenž jsou poslušni jeho.
Twenga ndo wakapitawu wa lilawiru ali, yomberi Rohu Mnanagala ndo yomberi Mlungu kawayupa walii wawamjimira, wankupitaulira vira lilawiru ali.”
33 Oni pak slyševše to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili.
Wajumbi woseri wa shizyunga shilii pawapikaniriti aga, waweriti na maya, ata waamuwa kuwalaga.
34 Tedy povstav v radě jeden farizeus, jménem Gamaliel, Zákona učitel, vzácný muž u všeho lidu, rozkázal, aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly.
Kumbiti Mfalisayu yumu yawamshema Gamalieli mweni kaweriti mfunda gwa Malagaliru na yakapananitwi ligoya nentu kulongolu kwa wantu woseri, kagolokiti kulongolu kushizyungu kulii, kafiriti ntumintumi walii walaviwi kunja katepu.
35 I řekl jim: Muži Izraelští, pilně se rozmyslte při těchto lidech, co máte činiti.
Shakapanu kawagambira wajumbi walii wa shizyungu, “Walushi lwa Israeli, shondi pamberi pa kutenda ashi shamfira kuwatenda wantu awa!
36 Nebo před těmito časy byl povstal Teudas, pravě se také býti něčím velikým, jehož se přídrželo mužů okolo čtyř set; kterýžto již zahynul, i všickni, kteříž přistoupili k němu, rozptýleni jsou a v nic obráceni.
Makashu shididini, kulawiriti muntu yumu litawu lyakuwi Teuda, kalitakulira kuwera muntu gwa mana na wantu pakwegera na miya mhanu walijegiti pamhera na yomberi, kumbiti wamlagiti, shakapanu wandundami wakuwi woseri wapalanganika na shipinga shakuwi shifuwa.
37 Po něm pak povstal Judas Galilejský za dnů popisu, a mnoho lidu po sobě obrátil. Ale i ten zahynul, a všickni, kteřížkoli přistoupili k němu, rozptýleni jsou.
Kayi, shakapanu, shipindi shilii sha kuwalangwa wantu, kalawiriti Yuda gwa Galilaya. Ayu na yomberi kwawakwegiti wantu wamfata, Kumbiti na yomberi wamlagiti, na wandundami wakuwi wapalanganikiti.
38 A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato anebo dílo toto, rozprchneť se;
Na vinu viraa neni nuwagambira kotukuwatendera shintu shoseri wantu awa, muwalekiziyi! Toziya, payiwera shitendu ashi shawu shanjishwa na muntu, hashiwuki sheni.
39 Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti; abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli.
Kumbiti handa shanjishwa na Mlungu, hera ndiri handa hapeni muwezi kuwakanga, su hamliwoni mmulema Mlungu.”
40 I povolili jemu. A povolavše apoštolů, a zmrskavše je, přikázali, aby více nemluvili ve jménu Ježíšovu. I propustili je.
Su wawashema ntumintumi walii, waamuwa wasyatagwi viboku na kuwaberiziya nawafunda kayi kwa litawu lya Yesu, shakapanu wawaleka wagendi zawu.
41 Oni pak šli z toho jejich shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše.
Su, ntumintumi walawa kunja kushizyungu pawamema nemeru, toziya wafiruwiti kusoniziwa kwajili ya litawu lya Yesu.
42 Na každý pak den nepřestávali v chrámě i po domích učiti a zvěstovati Ježíše Krista.
Mnumba nkulu ya Mlungu na ukaya kwa wantu, womberi wendereyiti kila lishaka kufunda na kubwera Shisoweru Shiwagira sha Yesu kuwera ndo Kristu.
