Skutky Apoštolů 5
1 Muž pak jeden, jménem Ananiáš, s Zafirou, manželkou svou, prodal statek.
Ikabheje bhandu bhamo bhashemwaga a Anania na akongobhabho a Shapila nnepeila gubhaushilenje nngunda gwabhonji.
2 A lstivě něco těch peněz ujal s vědomím manželky své, a přinesa díl nějaký, položil k nohám apoštolským.
Ikabheje, akuno bhaakongwe bhali bhamumanyi, Anania gubhaishiye ela ina na ina gubhapite kamuya kwa ashimitume.
3 I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé lstí, tak abys lhal Duchu svatému a lstivě ujal částku peněz za to pole?
Bhai, a Petili gubhaabhushiye, “A Anania kwa nndi nshikunda Lishetani ampuganye ntima gwenu, kumuntembe Mbumu jwa Ukonjelo kwa iya ela ina impatile kwa usha nngunda gula?
4 Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu.
Nkanabhe usha nngunda gula pugwaaliji gwenu, na nkausheje elayo puyaaliji yenu ya tendela shinkupinga. Igala kwa nndi mwashinkuganishiya muntima gwenu kutenda nnei? Bhai mwangantemba mundu, ikabhe bhumwatembile a Nnungu!”
5 Tedy uslyšav Ananiáš tato slova, padna, zdechl. I spadla bázeň veliká na všecky, kteříž to slyšeli.
A Anania bhakapilikaneje genego, gubhagwile pai gubhawile. Bhandunji bhowe bhakapilikananjeje ga jene nganijo gubhajogopenje kwa kaje.
6 A vstavše mládenci, vzali jej, a vynesše ven, pochovali.
Bhashanda gubhaikengenenje, niunishila maiti gala na gubhakopoyenje palanga, gubhapite kwaashikanga.
7 I stalo se po chvíli, jako po třech hodinách, že i jeho žena, nevěduci, co se bylo stalo, přišla.
Gakapiteje malanga ga mashaa gatatu, bhaakongwe akuno bhakakugamanya gakoposhele, gubhajinjile nnyumba mubhalinginji asha Petili mula.
8 I řekl k ní Petr: Pověz mi, za toliko-li jste pole své prodali? A ona řekla: Ano, za tolik.
A Petili gubhaabhalanjile, “Mmalanjile! Bhuli, aino ela ino ni yowe impatilenje kwa usha nngunda gula?” A Shapila gubhaajangwile, “Elo, ni yenei.”
9 Tedy dí jí Petr: I pročež jste se smluvili, abyste pokoušeli Ducha Páně? Aj, nohy těch, kteříž pochovali muže tvého, přede dveřmi jsou, a vynesouť také i tebe.
A Petili gubhaabhalanjile, “Igala nndi mmanganya kulagana kunninga Mbumu jwa Bhakulungwa? Nnole! Bhandunji bhapite kwashikanga ambuje bhenu, nnaino pubhalinginji pannangopo, shibhankopoyanje na mmwe palanga.”
10 I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podle muže jejího.
Shangupe a Shapila gubhagwile pa makongono ga a Petili, gubhawile. Bhashanda bhala bhakajinjilanjeje gubhaaimenenje a Shapila bhawile, kwa nneyo gubhaakopoyenje palanga, gubhapite kwashikanga tome na ambuje bhabho.
11 I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli.
Gubhakwetenje lipamba bhandunji bhowe bha a Nnungu na bhowe bhapilikenenje jene nganijo.
12 Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové velicí v lidu, (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově.
Mitume bhatendaga tendanga ilapo yaigwinji kubhandu. Bhakwaakulupalilanga a Yeshu bhatendaga imananga pa lukumbi lwa a Shelemani.
13 Jiný pak žádný neodvážil se připojiti k nim, ale velebil je lid.
Mundu jojowe akaliji munkumbi gwabhonji akalingaga kwiilunda. Nkali nneyo, bhandunji bhana bhatendaga kwaalumbililanga.
14 A vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.)
Nkali nneyo bhandunji bhaakulupalilangaga Bhakulungwa gubhapundilenje kujenjesheka bhanabhalume na bhanabhakongwe.
15 Takže i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho zastínil na některé z nich.
Numbe bhandunji bhatendaga kwaapelekanga bhalwelenji mumpanda njindo bhaagonekenje muinanda bhana mmakai, nkupinga pushibhapitangane asha Petili kapela shiwilisho shaishilanje.
16 Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni.
Bhandunji bhabhagwinji gubhaikengenenje kukopoka ilambo ipikene na ku Yelushalemu, bhalikwaajianabhonji bhalwelenji na bhaashikilwanga maoka na bhowe gubhalamiywenje.
17 Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty, ) naplněni jsou závistí.
Kungai, bhakulungwa bha bhaabhishila na bhandu bhabho bhalingiji munkumbi gwa Mashadukayo, gubhaabhonelenje lupimililo ashimitume bhala.
18 I zjímali apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného.
Bhai, gubhaakamwilenje mitume bhala, gubhaugalilenje nnigelesha.
19 Ale anděl Páně v noci otevřev dveře u žaláře, vyvedl je ven a řekl:
Ikabheje shilo malaika jwa kunnungu gwaugwile milango ja ligelesha, akwaakopoyangaga palanga gwabhabhalanjilenje,
20 Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto.
“Nnjendangane ku Likanisha nkaalugulilanje bhandunji malobhe gowe ga gumi gwa ambigu.”
21 To oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Tedy přišed nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby byli přivedeni.
Mitume gubhakundilenje, lyambape gubhapitengene ku Likanisha, gubhatandubhenje kujiganya. Bhakulungwa bha bhaabhishila na ajabhonji bhakaikanganeje, gubhashemilenje shitamo sha lukumbi lukulu na nkumbi gowe gwa bhanangulungwa bha Shiyaudi, gubhatumilenje bhandunji kuligelesha bhakaatolanje bhantenga bhala.
22 A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali,
Ikabheje bhalinda bhakaikanjeje kwekula bhangaaimananga nnigelesha mula. Gubhabhujilenje, kulugula kulukumbi kula kuti,
23 Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše dveře, žádného jsme tam nenalezli.
“Putuliimene ligelesha liugelwe ukoto na bhalinda bhajimingenenje mmilango. Ikabheje tukauguleje twangang'imana mundu jojowe nkati mula.”
24 A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i jiní přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo.
Bhakulungwa bha bhalinda bha Likanisha na bhakulungwanji bha bhaabhishila bhakapilikananjeje genego gubhakwetenje lipamba, gangashimanya shaapatilenje.
25 A přišed kdosi, pověděl jim, řka: Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláře, v chrámě stojí a učí lid.
Gwaishe mundu jumo, gwabhalugulilenje, “Bhandunji bhumwaugalilenje nnigelesha bhala, nnaino mubhalinginji Nliekalu bhanakwajiganyanga bhandunji.”
26 Tedy šel tam úředník s služebníky, a přivedl je bez násilé; nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni.
Penepo bhakulungwa bha bhalinda bha Liekalu na bhalinda bhabho gubhapitengenenje ku Liekalu, gubhaatolilenje. Ikabheje bhangaakamulanga kwa mashili, pabha bhashinkwaajogopanga bhandunji bhanakomwanga maganga.
27 A přivedše je, postavili je v radě. I otázal se jich nejvyšší kněz,
Bhai, gubhapelekenje ku lukumbi, bhakulungwa bha bhaabhishila gubhaabhushiyenje,
28 Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho.
“Twangannimbiyanga kujiganya kwa lina lya bhene bhandubha? Nnaino mmanganya nshishumiyanga majiganyo genunji pa Yelushalemu powe na nnatumbililanga kutupa mmbasho ga shiwo sha bhene bhandubha.”
29 Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí.
Penepo a Petili bhali na mitume bhananji bhala, gubhajangwile, “Tunapinjikwa kwaakunda a Nnungu kupunda bhandunji.
30 Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě.
A Nnungu bha ashainabhetu bhashikwayuya a Yeshu bhumwabhulegenje mmanganyanji kwa kwaakomela munshalabha.
31 Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů.
Bhenebha ni bhakweshiywe na a Nnungu mpaka kunkono nnilo gwabho, nibha Akalongolele na Bhaatapula, bhaakomboyanje Bhaishilaeli kwiipeta, nkupinga bhaleshelelwanje ilebho yabhonji.
32 A my jsme svědkové toho všeho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, jenž jsou poslušni jeho.
Uwe tubhaakong'ondela bha genego, pamo naka Mbumu jwa Ukonjelo jubhapegwilwenje na a Nnungu bhowe bhakwaakundanga.”
33 Oni pak slyševše to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili.
Bhandunji bhowe bha lukumbi lula bhakapilikananjeje genego, guyaashimilenje, gubhatumbililenje kwaabhulaganga.
34 Tedy povstav v radě jeden farizeus, jménem Gamaliel, Zákona učitel, vzácný muž u všeho lidu, rozkázal, aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly.
Ikabheje a Palishayo bhamo bhashemwaga a Gamalieli bhaliji bhaajiganya bha malajilo na bhatendaga jogopeka na bhandu bhowe, gubhajimi pa lukumbi pala, gubhajujile bhantenga bhala bhakopoywanje kashoko palanga.
35 I řekl jim: Muži Izraelští, pilně se rozmyslte při těchto lidech, co máte činiti.
Kungai gubhaalugululilenje bhalukumbi bhala, “Mmashilambo ajangunji mma pa Ishilaeli, mwiteiganje nkanabhe tendanga shitendi shinkupinganga kwaatendanga abha bhandunjibha!
36 Nebo před těmito časy byl povstal Teudas, pravě se také býti něčím velikým, jehož se přídrželo mužů okolo čtyř set; kterýžto již zahynul, i všickni, kteříž přistoupili k němu, rozptýleni jsou a v nic obráceni.
Bhashinkukoposhela bhandu bhamo bhukala, lina lyabho a Teuda, bhaitembile ukulungwa, na bhandunji tome na ishila mia pasheshe gubhailundilenje na bhenebho. Ikabheje gubhabhulegwe, na bhene bhaakulupalilangaga bhala gubhapwilingenenje na shikundi shila shikuwaga.
37 Po něm pak povstal Judas Galilejský za dnů popisu, a mnoho lidu po sobě obrátil. Ale i ten zahynul, a všickni, kteřížkoli přistoupili k němu, rozptýleni jsou.
Na kabhili, mobha ga bhalanganya bhandu gala, bhakoposhele a Yuda bha ku Galilaya. Bhashinkukola nshemyo na bhandu gubhaakagwilenje, ikabheje na bhalabho nnepeila gubhabhulegwe na bhaakulupalila bhabho gubhapwilingenenje.”
38 A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato anebo dílo toto, rozprchneť se;
“Bhai nnaino ngunakummalanjilanga, bhanganyabha mwaalekenje nnaatendanje shindu shoshowe! Pabha jene nganiji ibhaga jikumbwiywe na bhandunjipe, shijiwe jiyenepe.
39 Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti; abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli.
Ikabheje, ibhaga kujikopweshe kwa a Nnungu, nkaakombolanga, pabha shiibhe mbuti nkwaataukanga a Nnungu.”
40 I povolili jemu. A povolavše apoštolů, a zmrskavše je, přikázali, aby více nemluvili ve jménu Ježíšovu. I propustili je.
Bhai gubhaapilikanishiyenje malobhe gabho, gubhaashemilenje mitume bhala, gubhaakomilenje ibhoko na kwaalimbiyanga kujiganya kabhili kwa lina lya a Yeshu, nigubhaaleshilenje bhajabhulangane.
41 Oni pak šli z toho jejich shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše.
Bhai, bhantenga gubhakopokenje palanga lukumbi, akuno ili yanonyelenje kwa kaje pabha bhashipinjikwanga tokomaywa kwa ligongo lya a Yeshu.
42 Na každý pak den nepřestávali v chrámě i po domích učiti a zvěstovati Ježíše Krista.
Gubhapundilenje kujiganya na lunguya mobha gowe ku Likanisha na mmajumba ga bhandunji Ngani ja Mmbone ja a Yeshu kuti ni a Kilishitu.
