Skutky Apoštolů 5
1 Muž pak jeden, jménem Ananiáš, s Zafirou, manželkou svou, prodal statek.
Kꞌo kꞌu jun achi ubꞌiꞌ Ananías, ri rixoqil ubꞌiꞌ Safira, xkikꞌayij jun ulew.
2 A lstivě něco těch peněz ujal s vědomím manželky své, a přinesa díl nějaký, položil k nohám apoštolským.
Xkikꞌam bꞌik ri pwaq, xeꞌkiya chike ri e taqoꞌn, xkibꞌij chike chi are riꞌ ronojel ri pwaq ri xtoj chike. Man tzij ta kꞌut rumal cher ri Ananías rachiꞌl ri Safira xkichomaj chi kakesaj kan nikꞌaj che ri pwaq.
3 I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé lstí, tak abys lhal Duchu svatému a lstivě ujal částku peněz za to pole?
Ri Pedro kꞌut xubꞌij che ri Ananías: ¿Jas che xaya bꞌe che ri Itzel kok pa ri awanimaꞌ? Xabꞌan bꞌanoj tzij che ri Tyoxalaj Uxlabꞌixel rumal xakꞌam kan nikꞌaj che ri pwaq ri xtojbꞌex rech ri ulew.
4 Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu.
¿La man at xbꞌan awe chukꞌayixik ri awulew? At xuqujeꞌ xbꞌan awe puꞌwiꞌ ri pwaq we kasipaj o man kasipaj taj. ¿Jas kꞌu che jewaꞌ xabꞌano? Man chaqe ta uj xabꞌan wi bꞌanoj tzij xane che ri Dios.
5 Tedy uslyšav Ananiáš tato slova, padna, zdechl. I spadla bázeň veliká na všecky, kteříž to slyšeli.
Ri Ananías are xuta we tzij riꞌ, xtzaq pa ri ulew, xkamik. Konojel ri xiꞌlowik xetowik we xkꞌulmatajik riꞌ sibꞌalaj xkixiꞌj kibꞌ.
6 A vstavše mládenci, vzali jej, a vynesše ven, pochovali.
Xepe kꞌu nikꞌaj alabꞌom, xkiwaꞌjilisaj bꞌik, xkipis bꞌik kꞌa te riꞌ xeꞌkimuqu kanoq.
7 I stalo se po chvíli, jako po třech hodinách, že i jeho žena, nevěduci, co se bylo stalo, přišla.
Karaj ikꞌowinaq chi oxibꞌ hora xopan ri rixoqil, man retaꞌm ta kꞌut jas ri xkꞌulmatajik.
8 I řekl k ní Petr: Pověz mi, za toliko-li jste pole své prodali? A ona řekla: Ano, za tolik.
Ri Pedro xuta che: ¿La are waꞌ ri pwaq ri xya chiꞌwe cho ri ulew ri xikꞌayij? Ri ixoq xubꞌij: Jeꞌ, areꞌ.
9 Tedy dí jí Petr: I pročež jste se smluvili, abyste pokoušeli Ducha Páně? Aj, nohy těch, kteříž pochovali muže tvého, přede dveřmi jsou, a vynesouť také i tebe.
Ri Pedro xubꞌij che ri ixoq: ¿Jas che xijunamaj ikꞌuꞌx chubꞌanik bꞌanoj tzij, teꞌq piꞌkꞌuꞌx chi kixkwinik kiqꞌol ri Tyoxalaj Uxlabꞌixel rech ri Ajawxel? Ri alabꞌom ri xubꞌeꞌmuquw ri awachajil e petinaq jubꞌiqꞌ kakaj koꞌk loq chiꞌ le ja, katkikꞌam xuqujeꞌ bꞌi at.
10 I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podle muže jejího.
Aninaq xtzaq ri Safira pa ri ulew. Ri alabꞌom are xok bꞌik xkilo chi kaminaq chik, xkesaj bꞌik xeꞌkimuqu kanoq chuxukut ri xkimuq wi ri rachajil.
11 I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli.
Konojel ri kojonelabꞌ xuqujeꞌ konojel ri xkita we xkꞌulmatajik riꞌ sibꞌalaj xkixiꞌj kibꞌ.
12 Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové velicí v lidu, (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově.
Sibꞌalaj kꞌi mayijabꞌal taq jastaq xkibꞌan ri e taqoꞌn kukꞌ ri winaq. Konojel ri kojonelabꞌ amaqꞌel xkimulij kibꞌ pa ri raqan ja rech Salomón pa ri Templo.
13 Jiný pak žádný neodvážil se připojiti k nim, ale velebil je lid.
Maj chi kꞌu jun chike ri winaq karaj kok kukꞌ pune sibꞌalaj nim kiꞌlik.
14 A vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.)
Amaqꞌel e kꞌi achyabꞌ xuqujeꞌ ixoqibꞌ xekojonik che ri Ajawxel Jesús.
15 Takže i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho zastínil na některé z nich.
Ri winaq are xkil ri kichak ri e taqoꞌn xeꞌkikꞌam loq ri e yawabꞌibꞌ pa taq ri kichꞌat xeꞌkiya pa ri bꞌe rech kakiriq kan ri umuꞌjal ri Pedro.
16 Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni.
E kꞌi winaq keꞌl pa taq ri komon ri e kꞌo chuxukut ri tinimit Jerusalén xeꞌkikꞌam bꞌik ri e yawabꞌibꞌ, xuqujeꞌ ri kꞌo itzel taq uxlabꞌal chike konojel kꞌut xutzir kanoq.
17 Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty, ) naplněni jsou závistí.
Are kꞌu ri kinimaꞌqil ri chꞌawenelabꞌ cho ri Dios, xuqujeꞌ konojel ri e rachiꞌl, ri saduceos, sibꞌalaj kꞌax xkinaꞌo.
18 I zjímali apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného.
Xeꞌkichap ri e taqoꞌn, xeꞌkikoj pa che.
19 Ale anděl Páně v noci otevřev dveře u žaláře, vyvedl je ven a řekl:
Xpe kꞌu jun ángel rech ri Ajawxel chaqꞌabꞌ xujaq bꞌik ri uchiꞌ ri cheꞌ, kꞌa te riꞌ xeꞌresaj loq, xubꞌij chike:
20 Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto.
Jix pa ri Templo, chitzijoj ri tzij rech kꞌaslemal chike ri winaq.
21 To oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Tedy přišed nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby byli přivedeni.
Are xsaqirik, ri taqoꞌn xkichapleꞌj chi ukꞌutik ri utz laj tzij jetaq ri xbꞌix chike. Are kꞌu ri kinimaꞌqil ri chꞌawenelabꞌ cho ri Dios rachiꞌl ri e rajchakibꞌ xeꞌkimulij konojel ri nimaq taq kꞌamal bꞌe rech Israel kꞌa te riꞌ xetaqan che kikꞌamik ri e taqoꞌn rech kaqꞌat tzij pa kiwiꞌ.
22 A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali,
Are xoꞌpan ri e chajil taq rech ri Templo pa ri cheꞌ, ri achyabꞌ man e kꞌo ta chi chilaꞌ xetzalij kꞌu loq, xulkibꞌij chike ri e qꞌatal taq tzij:
23 Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše dveře, žádného jsme tam nenalezli.
Tzꞌapil ri uchiꞌ ri cheꞌ, ri e chajil taq rech e takꞌatoj pa taq ri kikꞌolibꞌal are xqajaq bꞌik ri uchiꞌ, man kꞌo ta chi jun kꞌo chupam.
24 A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i jiní přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo.
Ri kꞌamal bꞌe kech ri e chajil re ri Templo xuqujeꞌ ri e kinimaꞌqil taq ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq xemayijanik are xkita ri xkꞌulmatajik xkita chibꞌil taq kibꞌ jas kel kubꞌij we jastaq riꞌ.
25 A přišed kdosi, pověděl jim, řka: Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláře, v chrámě stojí a učí lid.
Xopan kꞌu jun winaq xuꞌbꞌij chike: Ri achyabꞌ ri xiꞌkoj pa che tajin kakiya kꞌutuꞌn chike ri winaq pa ri Templo.
26 Tedy šel tam úředník s služebníky, a přivedl je bez násilé; nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni.
Ri kꞌamal kibꞌe ri e chajil taq rech ri Templo xuqujeꞌ ri e rachiꞌl xubꞌe kikꞌama loq ri e taqoꞌn man rukꞌ ta chꞌuꞌjal, rumal chi xkixiꞌj kibꞌ kebꞌan che abꞌaj kumal ri winaq.
27 A přivedše je, postavili je v radě. I otázal se jich nejvyšší kněz,
Xeꞌkikꞌam kꞌu bꞌik chikiwach ri nimaq taq qꞌatal tzij, ri kinimaꞌqil ri chꞌawenelabꞌ cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq xubꞌij chike:
28 Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho.
¿La man xqabꞌij chiꞌwe chi man kibꞌan ta chi ri kꞌutuꞌn pa ri ubꞌiꞌ ri achi riꞌ? Xiꞌnojisaj kꞌu ri kanimaꞌ ri winaq aꞌj Jerusalén rukꞌ ri ukꞌutuꞌn xuqujeꞌ kiqꞌabꞌaj chi uj xuj kamisan ri achi riꞌ.
29 Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí.
Ri Pedro xuqujeꞌ ri e rach taq taqoꞌn xkibꞌij: Uj kaqanimaj ri Dios nabꞌe na choch xapachin qꞌatal tzij.
30 Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě.
Ri kiDios ri qamam xukꞌastajisaj ri Jesús, ri xirip cho ri ripbꞌal, ri xikamisaj.
31 Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů.
Ri Dios kꞌut xuya pa ri uwiqiqꞌabꞌ pa jun jeꞌlalaj kꞌolibꞌal xuqujeꞌ xubꞌan che nim qꞌatal tzij kolonel, je xubꞌan waꞌ rech ri winaq aꞌj Israel kakikꞌex kikꞌuꞌx. kakitas kibꞌ che ri kimak xuqujeꞌ kekuyutajik.
32 A my jsme svědkové toho všeho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, jenž jsou poslušni jeho.
Xqil uj we jastaq riꞌ, xuqujeꞌ ri Tyoxalaj Uxlabꞌixel ri xyaꞌtaj chike konojel ri keniman che ri Dios.
33 Oni pak slyševše to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili.
Are xkita ri nimaq taq qꞌatal taq tzij xeyojtajik are xkaj xeꞌkikamisaj.
34 Tedy povstav v radě jeden farizeus, jménem Gamaliel, Zákona učitel, vzácný muž u všeho lidu, rozkázal, aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly.
Kꞌo kꞌu jun fariseo chkixoꞌl ri e kꞌamal taq bꞌe, Gamaliel ubꞌiꞌ, retaꞌm ri pixabꞌ, nim kilik kumal ri winaq. Xtakꞌiꞌk xtaqanik kesax loq ri e taqoꞌn.
35 I řekl jim: Muži Izraelští, pilně se rozmyslte při těchto lidech, co máte činiti.
Kꞌa te riꞌ xubꞌij chike ri e rachiꞌl: Achyabꞌ aꞌj Israel, qas chichomaj na jas kibꞌan chike we achyabꞌ riꞌ.
36 Nebo před těmito časy byl povstal Teudas, pravě se také býti něčím velikým, jehož se přídrželo mužů okolo čtyř set; kterýžto již zahynul, i všickni, kteříž přistoupili k němu, rozptýleni jsou a v nic obráceni.
Xkꞌojiꞌ jun achi ojer ubꞌiꞌ Teudas, xujaluj nim ubꞌanik, kajibꞌ ciento winaq xeteriꞌ chirij are kꞌu xkamisaxik, ri e tereneꞌl taq rech xkibꞌan jaljoj taq jastaq, maj xeꞌl wi ri kimulim ibꞌ.
37 Po něm pak povstal Judas Galilejský za dnů popisu, a mnoho lidu po sobě obrátil. Ale i ten zahynul, a všickni, kteřížkoli přistoupili k němu, rozptýleni jsou.
Are xbꞌan ri ajilan winaq xwaꞌjil jun achi ubꞌiꞌ Judas aj Galilea, xkwinik xuꞌmenkꞌetij ri winaq rech keteriꞌ chirij are kꞌu xkamisaxik, konojel ri e tereneꞌl taq rech xsach kiwach.
38 A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato anebo dílo toto, rozprchneť se;
Rumal riꞌ kinbꞌij in, chiꞌtzoqopij bꞌik ri achyabꞌ, we xaq pa ke wiꞌ kakibꞌan taq waꞌ we jastaq riꞌ, kasach kiwach laꞌ.
39 Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti; abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli.
We kꞌu ne rech ri Dios ri kakibꞌano, man kixkwin ta laꞌ kiꞌqꞌatej, rukꞌ ta ne jubꞌiqꞌ rukꞌ ri Dios tajin kixchꞌoꞌjin wi.
40 I povolili jemu. A povolavše apoštolů, a zmrskavše je, přikázali, aby více nemluvili ve jménu Ježíšovu. I propustili je.
Konojel ri e kꞌamal taq bꞌe xkikꞌam uqꞌabꞌ ri xubꞌij ri Gamaliel. Xeꞌkisikꞌij kꞌu ri e taqoꞌn, xeꞌkirapuj. Kꞌa te riꞌ xkibꞌij bꞌik chike chi man kakitzijobꞌej ta chi ri jastaq pa ri ubꞌiꞌ ri Jesús, kꞌa te riꞌ, xeꞌkitzoqopij bꞌik.
41 Oni pak šli z toho jejich shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše.
Xeꞌl bꞌik ri e taqoꞌn rukꞌ kiꞌkotemal rumal cher ri Dios xuya bꞌe chike kakiriq jun kꞌixibꞌalalaj kꞌaxkꞌolal rumal ri ubꞌiꞌ ri Jesús.
42 Na každý pak den nepřestávali v chrámě i po domích učiti a zvěstovati Ježíše Krista.
Ronojel qꞌij xkiya kꞌutuꞌn pa ri Templo xuqujeꞌ cho taq ri ja, xkitzijoj chi ri Jesús are Mesías.
