Skutky Apoštolů 4
1 A když oni mluvili k lidu, přišli kněží a úředník chrámu a saduceové,
And as they spake unto the people, the priests and the captain of the temple and the Sadducees came upon them,
2 Těžce to nesouce, že lid učili a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých.
being sore troubled because they taught the people, and proclaimed in Jesus the resurrection from the dead.
3 I vztáhli na ně ruce a vsadili je do žaláře až do jitra, neb již byl večer.
And they laid hands on them, and put them in ward unto the morrow: for it was now eventide.
4 Mnozí pak z těch, kteříž slyšeli slovo Boží, uvěřili. I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců.
But many of them that heard the word believed; and the number of the men came to be about five thousand.
5 Stalo se pak nazejtří, sešli se knížata jejich, a starší, a zákoníci v Jeruzalémě,
And it came to pass on the morrow, that their rulers and elders and scribes were gathered together in Jerusalem;
6 A Annáš nejvyšší kněz, a Kaifáš, a Jan, a Alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze.
and Annas the high priest [was there], and Caiaphas, and John, and Alexander, and as many as were of the kindred of the high priest.
7 I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy?
And when they had set them in the midst, they inquired, By what power, or in what name, have ye done this?
8 Tedy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští,
Then Peter, filled with the Holy Ghost, said unto them, Ye rulers of the people, and elders,
9 Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému učiněné, kterak by on zdráv učiněn byl:
if we this day are examined concerning a good deed done to an impotent man, by what means this man is made whole;
10 Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý.
be it known unto you all, and to all the people of Israel, that in the name of Jesus Christ of Nazareth, whom ye crucified, whom God raised from the dead, [even] in him doth this man stand here before you whole.
11 Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní.
He is the stone which was set at nought of you the builders, which was made the head of the corner.
12 A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.
And in none other is there salvation: for neither is there any other name under heaven, that is given among men, wherein we must be saved.
13 I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.
Now when they beheld the boldness of Peter and John, and had perceived that they were unlearned and ignorant men, they marveled; and they took knowledge of them, that they had been with Jesus.
14 Èlověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim.
And seeing the man which was healed standing with them, they could say nothing against it.
15 I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek,
But when they had commanded them to go aside out of the council, they conferred among themselves,
16 Řkouce: Co učiníme lidem těmto? Nebo že jest zjevný zázrak stal se skrze ně, všem přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme toho zapříti.
saying, What shall we do to these men? for that indeed a notable miracle hath been wrought through them, is manifest to all that dwell in Jerusalem; and we cannot deny it.
17 Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.
But that it spread no further among the people, let us threaten them, that they speak henceforth to no man in this name.
18 I povolavše jich, přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani učili ve jménu Ježíšovu.
And they called them, and charged them not to speak at all nor teach in the name of Jesus.
19 Tedy Petr a Jan odpovídajíce, řekli jim: Jest-li to spravedlivé před obličejem Božím, abychom vás více poslouchali než Boha, suďte.
But Peter and John answered and said unto them, Whether it be right in the sight of God to hearken unto you rather than unto God, judge ye:
20 Nebť nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli.
for we cannot but speak the things which we saw and heard.
21 A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo.
And they, when they had further threatened them, let them go, finding nothing how they might punish them, because of the people; for all men glorified God for that which was done.
22 Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení.
For the man was more than forty years old, on whom this miracle of healing was wrought.
23 A jsouce propuštěni, přišli k svým a pověděli jim, co k nim přední kněží a starší mluvili.
And being let go, they came to their own company, and reported all that the chief priests and the elders had said unto them.
24 Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest,
And they, when they heard it, lifted up their voice to God with one accord, and said, O Lord, thou that didst make the heaven and the earth and the sea, and all that in them is:
25 Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč jsou se bouřili národové a lidé myslili marné věci?
who by the Holy Ghost, [by] the mouth of our father David thy servant, didst say, Why did the Gentiles rage, And the peoples imagine vain things?
26 Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho.
The kings of the earth set themselves in array, And the rulers were gathered together, Against the Lord, and against his Anointed:
27 Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,
for of a truth in this city against thy holy Servant Jesus, whom thou didst anoint, both Herod and Pontius Pilate, with the Gentiles and the peoples of Israel, were gathered together,
28 Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo.
to do whatsoever thy hand and thy counsel foreordained to come to pass.
29 A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich a dejž služebníkům svým mluviti slovo tvé svobodně a směle,
And now, Lord, look upon their threatenings: and grant unto thy servants to speak thy word with all boldness,
30 Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše.
while thou stretchest forth thy hand to heal; and that signs and wonders may be done through the name of thy holy Servant Jesus.
31 A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně.
And when they had prayed, the place was shaken wherein they were gathered together; and they were all filled with the Holy Ghost, and they spake the word of God with boldness.
32 Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše. Aniž kdo co z těch věcí, kteréž měl, svým vlastním býti pravil, ale měli všecky věci obecné.
And the multitude of them that believed were of one heart and soul: and not one [of them] said that aught of the things which he possessed was his own; but they had all things common.
33 A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o vzkříšení Pána Ježíše, a milost veliká přítomná byla všechněm jim.
And with great power gave the apostles their witness of the resurrection of the Lord Jesus: and great grace was upon them all.
34 A žádný mezi nimi nebyl nuzný; nebo kteřížkoli měli pole nebo domy, prodávajíce, přinášeli peníze, za kteréž prodávali,
For neither was there among them any that lacked: for as many as were possessors of lands or houses sold them, and brought the prices of the things that were sold,
35 A kladli před nohy apoštolské. I rozdělováno bylo jednomu každému, jakž komu potřebí bylo.
and laid them at the apostles’ feet: and distribution was made unto each, according as any one had need.
36 Jozes pak, kterýž příjmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení, ) z pokolení Levítského, z Cypru rodem,
And Joseph, who by the apostles was surnamed Barnabas (which is, being interpreted, Son of exhortation), a Levite, a man of Cyprus by race,
37 Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a položil k nohám apoštolským.
having a field, sold it, and brought the money, and laid it at the apostles’ feet.
