Skutky Apoštolů 4
1 A když oni mluvili k lidu, přišli kněží a úředník chrámu a saduceové,
While they were speaking to the people, the priests, and the captain of the temple, and the Sadducees came upon them,
2 Těžce to nesouce, že lid učili a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých.
being vexed because they taught the people, and preached through Jesus the resurrection from the dead.
3 I vztáhli na ně ruce a vsadili je do žaláře až do jitra, neb již byl večer.
And they laid hands on them, and put them in prison till the next day, for it was already evening.
4 Mnozí pak z těch, kteříž slyšeli slovo Boží, uvěřili. I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců.
But many of those who heard the word, believed: and the number of the men was about five thousand.
5 Stalo se pak nazejtří, sešli se knížata jejich, a starší, a zákoníci v Jeruzalémě,
And it came to pass, on the next day, that their rulers and elders and scribes,
6 A Annáš nejvyšší kněz, a Kaifáš, a Jan, a Alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze.
and Annas the chief priest, and Caiaphas and John and Alexander, and as many as were of the family of the chief priest, met together in Jerusalem.
7 I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy?
And when they had made them stand in the midst, they asked: By what power, or by what name have you done this?
8 Tedy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští,
Then Peter, filled with the Holy Spirit, said to them: Rulers of the people, and elders of Israel,
9 Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému učiněné, kterak by on zdráv učiněn byl:
if we are this day examined with respect unto the good deed done to the infirm man, by what means he has been saved,
10 Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý.
be it known to you all, and to all the people of Israel, that by the name of Jesus Christ the Nazarene, whom you crucified, whom God raised from the dead, by him does this man stand before you in health.
11 Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní.
This is the stone that was rejected with contempt by you builders, which has become the head of the corner.
12 A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.
And there is salvation in no other; nor, indeed, is there another name under heaven, given among men, by which we must be saved.
13 I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.
Now, when they saw the boldness of Peter and John, and perceived that they were unlearned and plain men, they were astonished; and they also recognized them, that they had been with Jesus;
14 Èlověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim.
and, seeing the man who had been cured standing with them, they had nothing to say in reply.
15 I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek,
But, having commanded them to go aside out of the Sanhedrim, they consulted with one another,
16 Řkouce: Co učiníme lidem těmto? Nebo že jest zjevný zázrak stal se skrze ně, všem přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme toho zapříti.
saying: What shall we do with these men? For that an evident sign has been done by them, is manifest to all that dwell in Jerusalem, and we can not deny it.
17 Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.
But that it may spread no further among the people, let us severely threaten them, so that they speak no more to any man in this name.
18 I povolavše jich, přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani učili ve jménu Ježíšovu.
And they called them in, and commanded them to speak no more at all, nor to teach, in the name of Jesus.
19 Tedy Petr a Jan odpovídajíce, řekli jim: Jest-li to spravedlivé před obličejem Božím, abychom vás více poslouchali než Boha, suďte.
But Peter and John answering them, said: Whether it is right in the sight of God to obey you rather than God, judge you.
20 Nebť nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli.
For we can not but speak the things that we have seen and heard.
21 A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo.
And when they had further threatened them, they let them go, finding nothing for which they could punish them, because of the people; for they all glorified God on account of that which had been done;
22 Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení.
for the man on whom this sign of healing had been performed was more than forty years old.
23 A jsouce propuštěni, přišli k svým a pověděli jim, co k nim přední kněží a starší mluvili.
And having been released, they went to their own, and told all that the chief priests and elders had said to them.
24 Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest,
And when they heard it, they lifted up their voice with one consent to God, and said: Lord, thou art God, who didst make the heaven and the earth and the sea, and all things that are in them; who, by the mouth of David thy servant, didst say,
25 Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč jsou se bouřili národové a lidé myslili marné věci?
Why did the heathen rage, and the people devise vain things?
26 Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho.
The kings of the land stood up, and the rulers met together against the Lord and against his anointed.
27 Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,
For, in truth, against thy holy child Jesus, whom thou didst anoint, both Herod and Pontius Pilate, with the Gentiles and the people of Israel, did meet together,
28 Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo.
to do whatever thy hand and thy counsel determined to be done.
29 A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich a dejž služebníkům svým mluviti slovo tvé svobodně a směle,
And now, Lord, look upon their threatenings, and grant to thy servants that they may speak thy word with all boldness,
30 Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše.
by stretching out thy hand to heal, that both signs and wonders may be done through the name of thy holy child Jesus.
31 A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně.
And when they had prayed, the place in which they were assembled was shaken; and they were all filled with the Holy Spirit, and spoke the word of God with boldness.
32 Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše. Aniž kdo co z těch věcí, kteréž měl, svým vlastním býti pravil, ale měli všecky věci obecné.
And the multitude of believers were of one heart and of one soul; and no one said that any part of his possessions was his own; but they had all things in common.
33 A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o vzkříšení Pána Ježíše, a milost veliká přítomná byla všechněm jim.
And with great power did the apostles bear testimony to the resurrection of the Lord Jesus, and great grace was on them all.
34 A žádný mezi nimi nebyl nuzný; nebo kteřížkoli měli pole nebo domy, prodávajíce, přinášeli peníze, za kteréž prodávali,
Nor, indeed, was there any needy person among them; for as many as were owners of lands or houses, sold them, and brought the prices of what had been sold,
35 A kladli před nohy apoštolské. I rozdělováno bylo jednomu každému, jakž komu potřebí bylo.
and laid them down at the feet of the apostles; and distribution was made to every one as he had need.
36 Jozes pak, kterýž příjmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení, ) z pokolení Levítského, z Cypru rodem,
And Joses, who, by the apostles, was surnamed Barnabas, (which name, when translated, is, Son of consolation, ) a Levite, by birth a Cyprian,
37 Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a položil k nohám apoštolským.
having land, sold it, and brought the money and laid it at the feet of the apostles.
