Skutky Apoštolů 28
1 A tak zachováni jsouce, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita.
Damtakin tuipânga kin hong lehan, tuihuol hah Malta ani ti kin riet zoi.
2 Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici drev, přijali nás všecky, pro déšť, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu.
Ma rama mingei hah keini rangin mal satak an lei nia. Ruo ajuonga adâi sikin mei an thoa male kin rêngin uôt rangin min modôm ani.
3 A když Pavel sebral drahně roždí a kladl na oheň, ještěrka, utíkajíc před horkem, připjala se k ruce jeho.
Paul han thing pomkhat ava lâka meia a tuoa alum lehan murûl ahong jôka Paul kut hah a muchuka a kher tita.
4 A když uzřeli lidé toho ostrovu, ano ještěrka visí u ruky jeho, řekli jedni k druhým: Jistě člověk tento jest vražedlník; neb ač z moře vyšel, však pomsta Boží nedá jemu živu býti.
Ma rama mingei han Paul kuta murûl akâi hah an mua, inkhat le inkhatin, “Ma miriempa hi mi thatpu kêng ani ngêt rang, tuikhanglien renga damin a hong jôka, aniatachu adika roijêkpu han min ring no nih,” an tia.
5 Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo.
Hannirese, Paul han murûl hah mei lâia a hirthâk paia, khoite tiriêk mak.
6 Oni pak očekávali, že oteče, aneb padna, pojednou umře. A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše myšlení své, pravili, že jest on bůh.
Anni ngei han chu inthing a ta, aninônchu harenghan inletin a thi rang, ha an ôta. Hannisenla zora sôtzan an ôt suole khoite ati an mu loi lechu, an mindona hah an thûla, “Paul hi pathien kêng ani duo!” an ti zoi.
7 Na těch pak místech měl popluží kníže toho ostrova, jménem Publius, kterýžto přijav nás k sobě, za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval.
Ma mun le inla bâkloi han ram alekti a oma a puma chu, tuihuola an ruoipu lien a riming Publius ani. Ama han mulunghoitakin mi lei modôma sûnthum tena khuolmi kin chang ani.
8 I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, vzložil na něj ruce a uzdravil jej.
Publius a pa hah jâlmun sûnga a oma, ritun le êksen damloi ani. Paul hah khâltana ava sea, chubai a thoa, a chunga a kutngei a minngama, a mindam zoi.
9 A když se to stalo, tedy i jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni.
Masuole chu, ma tuihuola om damloi dangngei murdi an honga an dam zoi.
10 Ctili nás pak velice, a když jsme se měli pryč plaviti, nakladli nám na lodí toho, čehož potřebí bylo.
Neinun ngâihoipêk tamtak min pêka, male rukuonga kin se lehan, rukuonga kin om sûnga kin nâng rang ngei hah rukuonga an dar zoi.
11 A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu, majici za erb Kastora a Polluxa.
Thânthum suole chu Alexandria renga rukuong inkhat han kin sea, ariming “Pathien Inphîr,” maha phalbia ma tuihuola alei om sai ani.
12 A když jsme přijeli do Syrakusis, zůstali jsme tu za tři dni.
Syracuse khopuilien kin tunga male mahan sûnthum kin oma.
13 A odtud okolo plavíce se, přišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr od poledne, druhý den přijeli jsme do Puteolos.
Ma renga hah kin se nôka male Rhegium khopuilien kin tunga. Anangtûka chu sim phâivuo ahonga, sûnnik sûngin Puteoli khopui kin tung zoi.
14 Kdežto nalezli jsme bratří, kteříž nás prosili, abychom pobyli u nich za sedm dní. A tak jsme šli k Římu.
Mahan iempungei senkhat kin mua an kôm sûn sari nikhuo châm rangin min tia, masuole chu Rom kin hong zoi.
15 Odkudž, když o nás uslyšeli bratří, vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám. Kteréžto uzřev Pavel, poděkoval Bohu a počal býti dobré mysli.
Rom taka iempungei han kin thurchi an rieta male alazan ten Appius khopuingeia bazar lei Tung-in Inthum ten han keini ngei leh intong rangin an honga. Paul'n a mu ngei lechu, Pathien kôm râisânchong a rîla mohôkna lientak ngei a man ani.
16 A když jsme přišli do Říma, setník dal vězně v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopuštěno, aby sám bydlil s žoldnéřem, kterýž ho ostříhal.
Rom kin tung lechu, Paul hah a rungpu râlmi inkhat leh atheivaia om rang an phal zoia.
17 I stalo se po třech dnech, svolal Pavel muže přední z Židů. A když se sešli, řekl k nim: Muži bratří, já nic neučiniv proti lidu ani proti obyčejům otcovským, jat jsa, z Jeruzaléma vydán jsem v ruce Římanům,
Sûnthum suole chu Paul'n khotuola Juda ruoipungei hah intong rangin a koitûpa. An intûp suole, ama'n an kôm, “Ka champui Isrealngei, ei mipuingei chunga nônchu ei jât balam ei richibulngei renga ei manna chunga ite minchâina dôn khom no ronga, Jerusalema intâng ina min khuma male Rom ngei kuta mi bânga.
18 Kteříž vyslyševše mne, chtěli mne propustiti, protože žádné viny hodné smrti na mně nebylo.
Chong min rekel suole, Rom ulienngeiin mi mojôk rang an nuoma, asikchu thi rang dôra ki minchâina ite an mu loi ani.
19 Ale když Židé tomu odpírali, přinucen jsem odvolati se k císaři, ne jako bych měl co národ svůj žalovati.
Aniatachu maha Judangei an makhal lechu, ki mingei lelê doi ngei rang jôt khom no ronga, Caesar kôm jêk rangin namnôl ko tho zoi ani.
20 A protož z té příčiny povolal jsem vás, žádostiv jsa viděti vás a s vámi promluviti; nebo pro naději lidu Izraelského řetězem tímto svázán jsem.
Masikin kêng nangni inmupuia nangni chongpui rangin nangni ko koi ani. Maha atatak kêng, Ma sabeina hanchu Israelngei an sabeipu han zingjirûi leh thungin ma anghin ko om ani,” a tia.
21 A oni řekli jemu: Myť jsme žádného psaní neměli o tobě z Židovstva, aniž kdo z bratří přijda, vypravoval nám, aneb mluvil co zlého o tobě.
Anni ngeiin a kôm han, “Judea renga nu chungroia lekhamuthuon khom ite man makme, ei miriem so renga juong ngei khomin no roi ngei aninônchu nu chunga asie juong ti mak ngei.
22 Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá.
Aniatachu nu huongvârngei hih riet rang kin nuom ani, asikchu muntina mingeiin no omna pâl hah an misîr minsiet ngâi kin riet,” an tia.
23 A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimžto s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z Zákona Mojžíšova a Proroků, od jitra až do večera.
Masikin Paul le nikhuo an khita, ma nikhuo han chu mi tamtak Paul omna han an honga. Jîng renga jânjîng ten an kôm Pathien Rêngram thurchi a misîr minthâr pe ngeia, Moses Balam le dêipungei miziekngei hah mangin Jisua thurchi min iem ngei rang a pûta.
24 A někteří uvěřili tomu, což Pavel vypravoval, někteří pak nevěřili.
Senkhatngeiin chu an iema, hannirese senkhatngeiin chu iem mak ngei.
25 A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, k nimžto promluvil Pavel toto jedno slovo: Jistě žeť jest dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim,
Masikin anni le anni khom inngêi khâi mak ngeia, Paul'n hi chong inkhat hih a ti pe ngei suole: “Ratha Inthieng han dêipu Isaiah renga nin richibulngei kôma a lei misîr ha idôra adik mini.
26 Řka: Jdi k lidu tomuto a rciž jim: Sluchem slyšeti budete, a nesrozumíte, a hledíce hleděti budete, a neuzříte.
Ama'n a kôm ‘Sênla ma mingei kôm han va ti roh: Rangâi rangâi nin ta, aniatachu rietthei no tunui; En en nin ta, aniatachu mu no tunui,
27 Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby snad neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
asikchu ma miriemngei an mindona hih ânmôl zoi, male an kuorngei hîprap an ta an mitngei sîng an tih. Aninônchu, an mitin a mu rang, an kuorin a riet rang, an mulungbôkngei han rietthei an ta, male ko kôm hong kîr an tih, Pathien'n a ti, male keiman lei mindam ngei duoi nîng,’” a tia.
28 Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou.
Male Paul'n: “Nangnin nin riet rang chu, Pathien'n sanminringna chong hah Jentailngei kôm min pêl ani zoia. Anni ngei ke a lei rangâi rang!” tiin a khâr zoi.
29 A když on to propověděl, odešli Židé, majíce mezi sebou mnohé hádky.
30 Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své, a přijímal všecky, kteříž přicházeli k němu,
Kum nik ten chu Paul hah athena rang in man oma han a oma, male mahan ama mu nuoma ahong ngei murdi chu a lei modôm ani.
31 Káže o království Božím a uče těm věcem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se vší doufanlivostí bez překážky.
Pathien Rêngram thurchi a misîrpe ngeia male Pumapa Jisua Khrista thurchi a rila, tutên khap mak ngeia ngamtakin a misîr tit ani.
