Skutky Apoštolů 28
1 A tak zachováni jsouce, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita.
ⲁ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲧⲉⲣⲉⲛⲟⲩϫⲁⲓ ⲧⲟⲧⲉ ⲁⲛⲥⲟⲩⲛ ⲧⲛⲏⲥⲟⲥ ϫⲉ ⲙⲓⲗⲏⲧⲏ ⲡⲉ ⲡⲉⲥⲣⲁⲛ
2 Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici drev, přijali nás všecky, pro déšť, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu.
ⲃ̅ⲛⲃⲁⲣⲃⲁⲣⲟⲥ ⲇⲉ ⲁⲩⲉⲓⲣⲉ ⲛⲁⲛ ⲛⲟⲩⲛⲟϭ ⲙⲙⲛⲧⲙⲁⲓⲣⲱⲙⲉ ⲁⲩϫⲉⲣⲟ ⲅⲁⲣ ⲛⲟⲩⲕⲱϩⲧ ⲁⲩϣⲟⲡⲛ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲉⲧⲃⲉ ⲡϫⲁϥ ⲉⲧⲛⲃⲟⲗ ⲙⲛ ⲡϩⲱⲟⲩ
3 A když Pavel sebral drahně roždí a kladl na oheň, ještěrka, utíkajíc před horkem, připjala se k ruce jeho.
ⲅ̅ⲛⲧⲉⲣⲉⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲇⲉ ϭⲗⲟⲩⲁϣⲏ ⲛϭⲗⲙ ⲁϥⲛⲟϫⲟⲩ ⲉⲡⲕⲱϩⲧ ⲁⲩϩⲃⲱ ⲉⲓ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲑⲙⲙⲉ ⲁⲥⲙⲁϩ ⲣⲱⲥ ⲛⲧⲉϥϭⲓϫ
4 A když uzřeli lidé toho ostrovu, ano ještěrka visí u ruky jeho, řekli jedni k druhým: Jistě člověk tento jest vražedlník; neb ač z moře vyšel, však pomsta Boží nedá jemu živu býti.
ⲇ̅ⲛⲧⲉⲣⲉⲛⲃⲁⲣⲃⲁⲣⲟⲥ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ⲉⲡⲉⲑⲏⲣⲓⲟⲛ ⲉϥⲁϣⲉ ⲛⲥⲁ ⲧⲉϥϭⲓϫ ⲡⲉϫⲁⲩ ⲛⲛⲉⲩⲉⲣⲏⲩ ϫⲉ ⲡⲁⲛⲧⲱⲥ ⲡⲉⲓⲣⲱⲙⲉ ⲟⲩⲣⲉϥϩⲱⲧⲃ ⲡⲉ ϫⲉ ⲛⲧⲉⲣⲉϥⲟⲩϫⲁⲓ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲑⲁⲗⲁⲥⲥⲁ ⲙⲡⲉ ⲡⲉϥⲙⲡϣⲁ ⲕⲁⲁϥ ⲉⲱⲛϩ
5 Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo.
ⲉ̅ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲛⲧⲉⲣⲉϥⲛⲟⲩϩⲉ ⲙⲡⲉⲑⲏⲣⲓⲟⲛ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲡⲕⲱϩⲧ ⲙⲡϥⲙⲕⲁϩ ⲗⲁⲁⲩ
6 Oni pak očekávali, že oteče, aneb padna, pojednou umře. A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše myšlení své, pravili, že jest on bůh.
ⲋ̅ⲛⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲛⲉⲩϭⲱϣⲧ ⲛⲥⲱϥ ⲡⲉ ϩⲱⲥ ⲉϥⲛⲁϣⲱϩⲃ ⲏ ⲛϥϩⲉ ⲉϩⲣⲁⲓ ϩⲛ ⲟⲩϣⲥⲛⲉ ⲛϥⲙⲟⲩ ⲉⲩⲉⲓⲟⲣⲙ ⲇⲉ ⲛⲥⲱϥ ⲛⲟⲩⲛⲟϭ ⲛⲕⲟⲟⲩ ⲁⲩⲱ ⲉⲩⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲙⲡⲉⲗⲁⲁⲩ ⲙⲡⲉⲑⲟⲟⲩ ⲧⲁϩⲟϥ ⲁⲩⲕⲧⲟⲟⲩ ⲡⲉϫⲁⲩ ϫⲉ ⲟⲩⲛⲟⲩⲧⲉ ⲡⲉ
7 Na těch pak místech měl popluží kníže toho ostrova, jménem Publius, kterýžto přijav nás k sobě, za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval.
ⲍ̅ⲛⲉⲩⲛ ϩⲉⲛϭⲟⲟⲙ ⲇⲉ ⲡⲉ ⲙⲡⲕⲱⲧⲉ ⲉⲧⲙⲙⲁⲩ ⲉⲛⲁⲡⲁⲣⲭⲱⲛ ⲛⲧⲛⲏⲥⲟⲥ ⲉⲡⲉϥⲣⲁⲛ ⲡⲉⲡⲟⲩⲡⲗⲓⲟⲥ ⲡⲁⲓ ⲁϥϣⲟⲡⲛ ⲉⲣⲟϥ ⲛϣⲟⲙⲛⲧ ⲛϩⲟⲟⲩ ⲁϥⲣⲟⲩⲛⲟϭ ⲉⲣⲟⲛ ⲙⲙⲛⲧⲙⲁⲓϣⲙⲙⲟ
8 I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, vzložil na něj ruce a uzdravil jej.
ⲏ̅ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ⲉⲧⲣⲉⲡⲉⲓⲱⲧ ⲙⲡⲟⲩⲡⲗⲓⲟⲥ ϩⲙⲟⲙ ⲁⲩⲱ ⲛϥϣⲱⲛⲉ ⲉϩⲏⲧϥ ⲛϥⲛⲕⲟⲧⲕ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲁϥⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ϣⲁⲣⲟϥ ⲁϥϣⲗⲏⲗ ⲁϥⲧⲁⲗⲉ ⲧⲟⲟⲧϥ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉϫⲱϥ ⲁϥⲧⲁⲗϭⲟϥ
9 A když se to stalo, tedy i jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni.
ⲑ̅ⲛⲧⲉⲣⲉⲡⲁⲓ ⲇⲉ ϣⲱⲡⲉ ⲡⲕⲉⲥⲉⲉⲡⲉ ⲉⲧϩⲛ ⲧⲛⲏⲥⲟⲥ ⲉⲧϣⲟⲟⲡ ϩⲛ ϩⲉⲛϣⲱⲛⲉ ⲁⲩϯⲡⲉⲩⲟⲩⲟⲓ ⲉⲣⲟϥ ⲁϥⲣⲡⲁϩⲣⲉ ⲉⲣⲟⲟⲩ
10 Ctili nás pak velice, a když jsme se měli pryč plaviti, nakladli nám na lodí toho, čehož potřebí bylo.
ⲓ̅ⲛⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲁⲩⲉⲓⲛⲉ ⲛⲁⲛ ⲛϩⲉⲛⲛⲟϭ ⲛⲧⲁⲓⲟ ⲛⲧⲉⲣⲛⲛⲟⲩ ⲇⲉ ⲉⲕⲱ ⲉⲃⲟⲗ ⲁⲛⲧⲁⲗⲟ ⲙⲡⲉⲧⲛⲣⲭⲣⲓⲁ ⲛⲁϥ
11 A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu, majici za erb Kastora a Polluxa.
ⲓ̅ⲁ̅ⲙⲛⲛⲥⲁ ϣⲟⲙⲛⲧ ⲛⲉⲃⲟⲧ ⲁⲛⲥϭⲏⲣ ϩⲓⲟⲩϫⲟⲓ ⲛⲧⲉⲣⲁⲕⲟⲧⲉ ⲉⲁϥⲙⲟⲟⲛⲉ ⲉⲧⲛⲏⲥⲟⲥ ⲉⲣⲉⲟⲩⲙⲁⲉⲓⲛ ⲙⲙⲟϥ ⲛⲇⲓⲟⲥⲕⲟⲣⲟⲥ
12 A když jsme přijeli do Syrakusis, zůstali jsme tu za tři dni.
ⲓ̅ⲃ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲧⲉⲣⲛⲙⲟⲟⲛⲉ ⲉⲥⲩⲣⲁⲕⲟⲩⲥⲁ ⲁⲛⲣϣⲟⲙⲛⲧ ⲛϩⲟⲟⲩ ⲙⲙⲁⲩ
13 A odtud okolo plavíce se, přišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr od poledne, druhý den přijeli jsme do Puteolos.
ⲓ̅ⲅ̅ⲉⲃⲟⲗ ⲇⲉ ϩⲙ ⲡⲙⲁ ⲉⲧⲙⲙⲁⲩ ⲁⲛⲥϭⲏⲣ ⲁⲛⲕⲁⲧⲁⲛⲧⲁ ⲉϩⲣⲏⲅⲓⲟⲥ ⲁⲩⲱ ⲙⲛⲛⲥⲁ ⲟⲩϩⲟⲟⲩ ⲛⲧⲉⲣⲉⲟⲩⲧⲟⲩⲣⲏⲥ ⲛⲓϥⲉ ⲁⲛⲉⲓ ⲙⲡⲉⲛⲥⲛⲁⲩ ⲉⲡⲟⲛⲧⲓⲟⲗⲟⲥ
14 Kdežto nalezli jsme bratří, kteříž nás prosili, abychom pobyli u nich za sedm dní. A tak jsme šli k Římu.
ⲓ̅ⲇ̅ⲁⲛϩⲉ ⲉϩⲉⲛⲥⲛⲏⲩ ⲙⲙⲁⲩ ⲁⲩⲥⲉⲡⲥⲱⲡⲛ ⲉϭⲱ ϩⲁⲧⲏⲩ ⲛⲥⲁϣϥ ⲛϩⲟⲟⲩ ⲁⲩⲱ ⲧⲁⲓ ⲧⲉ ⲑⲉ ⲛⲧⲁⲛⲃⲱⲕ ⲉϩⲣⲱⲙⲏ
15 Odkudž, když o nás uslyšeli bratří, vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám. Kteréžto uzřev Pavel, poděkoval Bohu a počal býti dobré mysli.
ⲓ̅ⲉ̅ⲛⲉⲥⲛⲏⲩ ⲇⲉ ⲛⲧⲉⲣⲟⲩⲥⲱⲧⲙ ⲙⲙⲁⲩ ⲉⲧⲃⲏⲧⲛ ⲁⲩⲉⲓ ⲉⲃⲟⲗ ⲛϣⲟⲙⲧⲉ ⲙⲙⲟⲛⲏ ϣⲁⲡⲡⲓⲟⲥ ⲫⲟⲣⲟⲥ ⲉⲧⲱⲙⲛⲧ ⲉⲣⲟⲛ ⲛⲧⲉⲣⲉⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲁϥⲧⲱⲕ ⲛϩⲏⲧ ⲁⲩⲱ ⲁϥⲉⲩⲭⲁⲣⲓⲥⲧⲓ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
16 A když jsme přišli do Říma, setník dal vězně v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopuštěno, aby sám bydlil s žoldnéřem, kterýž ho ostříhal.
ⲓ̅ⲋ̅ⲛⲧⲉⲣⲛⲃⲱⲕ ⲇⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉϩⲣⲱⲙⲏ ⲁⲡϩⲉⲕⲁⲧⲟⲛⲧⲁⲣⲭⲟⲥ ϯⲛⲉⲧⲙⲏⲣ ⲉⲧⲟⲟⲧϥ ⲙⲡⲁⲣⲭⲱⲛ ⲛⲙⲙⲁⲧⲟⲓ ⲁϥⲕⲁ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲇⲉ ⲉⲧⲣⲉϥϭⲱ ϩⲁⲣⲓϩⲁⲣⲟϥ ⲙⲛ ⲡⲙⲁⲧⲟⲓ ⲉⲧϩⲁⲣⲉϩ ⲉⲣⲟϥ
17 I stalo se po třech dnech, svolal Pavel muže přední z Židů. A když se sešli, řekl k nim: Muži bratří, já nic neučiniv proti lidu ani proti obyčejům otcovským, jat jsa, z Jeruzaléma vydán jsem v ruce Římanům,
ⲓ̅ⲍ̅ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ⲙⲛⲛⲥⲁ ϣⲟⲙⲛⲧ ⲛϩⲟⲟⲩ ⲁϥⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲛⲁⲣⲭⲱⲛ ⲛⲛⲓⲟⲩⲇⲁⲓ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲛⲣⲱⲙⲉ ⲛⲁⲥⲛⲏⲩ ⲁⲛⲟⲕ ⲛⲧⲁⲓϯ ⲁⲛ ⲟⲩⲃⲉ ⲡⲗⲁⲟⲥ ⲏ ⲡⲥⲱⲛⲧ ⲛⲛⲉⲛⲉⲓⲟⲧⲉ ⲁⲩϯ ⲙⲙⲟⲓ ⲉⲓⲙⲏⲣ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲑⲓⲗⲏⲙ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲛϭⲓϫ ⲛⲛⲉϩⲣⲱⲙⲁⲓⲟⲥ
18 Kteříž vyslyševše mne, chtěli mne propustiti, protože žádné viny hodné smrti na mně nebylo.
ⲓ̅ⲏ̅ⲛⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲛⲧⲉⲣⲟⲩⲁⲛⲁⲕⲣⲓⲛⲉ ⲙⲙⲟⲓ ⲁⲩⲟⲩⲱϣ ⲉⲕⲁⲁⲧ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲧⲃⲉ ϫⲉ ⲙⲡⲟⲩϩⲉ ⲉⲗⲁⲁⲩ ⲛⲁⲓⲧⲓⲁ ⲙⲙⲟⲩϩⲣⲁⲓ ⲛϩⲏⲧ
19 Ale když Židé tomu odpírali, přinucen jsem odvolati se k císaři, ne jako bych měl co národ svůj žalovati.
ⲓ̅ⲑ̅ⲛⲧⲉⲣⲉⲛⲓⲟⲩⲇⲁⲓ ⲇⲉ ϯ ⲟⲩⲃⲏⲓ ⲁⲩⲁⲛⲁⲅⲕⲁⲍⲉ ⲙⲙⲟⲓ ⲉⲧⲣⲁⲉⲡⲓⲕⲁⲗⲉⲓ ⲙⲡⲣⲣⲟ ϩⲱⲥ ⲉⲓⲛⲁⲕⲁⲧⲏⲅⲟⲣⲓ ⲁⲛ ⲙⲡⲁϩⲉⲑⲛⲟⲥ
20 A protož z té příčiny povolal jsem vás, žádostiv jsa viděti vás a s vámi promluviti; nebo pro naději lidu Izraelského řetězem tímto svázán jsem.
ⲕ̅ⲉⲧⲃⲉ ⲧⲉⲓⲉⲧⲓⲁ ϭⲉ ⲁⲓⲥⲉⲡⲥ ⲧⲏⲩⲧⲛ ⲉⲛⲁⲩ ⲉⲣⲱⲧⲛ ⲁⲩⲱ ⲉϣⲁϫⲉ ⲛⲙⲙⲏⲧⲛ ⲉⲓⲙⲏⲣ ⲅⲁⲣ ⲛⲧⲉⲓϩⲁⲗⲩⲥⲓⲥ ⲉⲧⲃⲉ ⲑⲉⲗⲡⲓⲥ ⲙⲡⲓⲏⲗ
21 A oni řekli jemu: Myť jsme žádného psaní neměli o tobě z Židovstva, aniž kdo z bratří přijda, vypravoval nám, aneb mluvil co zlého o tobě.
ⲕ̅ⲁ̅ⲛⲧⲟⲟⲩ ϭⲉ ⲡⲉϫⲁⲩ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲁⲛⲟⲛ ⲟⲩⲇⲉ ⲙⲡⲛϫⲓⲥϩⲁⲓ ⲉⲧⲃⲏⲏⲧⲕ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ϯⲟⲩⲇⲁⲓⲁ ⲟⲩⲇⲉ ⲙⲡⲉⲟⲩⲁ ⲛⲛⲉⲥⲛⲏⲩ ⲉⲓ ⲛϥⲧⲁⲙⲟⲛ ⲛϥϫⲱ ⲛⲟⲩⲡⲉⲑⲟⲟⲩ ⲉⲧⲃⲏⲧⲕ
22 Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá.
ⲕ̅ⲃ̅ⲧⲛⲁⲝⲓⲟⲩ ⲇⲉ ⲙⲙⲟⲕ ⲉⲧⲣⲉⲛⲥⲱⲧⲙ ⲉⲛⲉⲧⲕⲙⲉⲉⲩⲉ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲉⲧⲃⲉ ⲧⲉⲓϩⲁⲓⲣⲉⲥⲓⲥ ⲅⲁⲣ ⲁⲩⲧⲁⲙⲟⲛ ϫⲉ ⲥⲉⲁⲛⲧⲓⲗⲉⲅⲉ ϩⲓⲱⲱⲥ ϩⲙ ⲙⲁ ⲛⲓⲙ
23 A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimžto s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z Zákona Mojžíšova a Proroků, od jitra až do večera.
ⲕ̅ⲅ̅ⲁⲩⲧⲁⲥⲥⲉ ⲇⲉ ⲛⲁϥ ⲉⲩϩⲟⲟⲩ ⲁⲩⲉⲓ ϣⲁⲣⲟϥ ⲛϭⲓ ⲟⲩⲙⲏⲏϣⲉ ⲉⲡⲙⲁ ⲉⲧϥⲛϩⲏⲧϥ ⲁⲩⲱ ⲁϥϣⲁϫⲉ ⲛⲙⲙⲁⲩ ⲉϥⲣⲙⲛⲧⲣⲉ ⲛⲧⲙⲛⲧⲉⲣⲟ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲉϥⲡⲓⲑⲉ ⲙⲙⲟⲟⲩ ⲉⲧⲃⲉ ⲓⲥ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ ⲡⲛⲟⲙⲟⲥ ⲙⲙⲱⲩⲥⲏⲥ ⲙⲛ ⲛⲉⲡⲣⲟⲫⲏⲧⲏⲥ ϫⲓⲛ ϩⲧⲟⲟⲩⲉ ϣⲁⲣⲟⲩϩⲉ
24 A někteří uvěřili tomu, což Pavel vypravoval, někteří pak nevěřili.
ⲕ̅ⲇ̅ϩⲟⲓⲛⲉ ⲇⲉ ⲁⲩⲡⲓⲑⲉ ⲉⲛⲉⲧϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲟⲩ ϩⲉⲛⲕⲟⲟⲩⲉ ⲇⲉ ⲁⲩⲣⲁⲧⲛⲁϩⲧⲉ
25 A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, k nimžto promluvil Pavel toto jedno slovo: Jistě žeť jest dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim,
ⲕ̅ⲉ̅ⲁⲩⲉⲓ ⲇⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲥⲉⲧⲏⲧ ⲁⲛ ⲛϩⲏⲧ ⲙⲛ ⲛⲉⲩⲉⲣⲏⲩ ⲉⲁⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ϫⲱ ⲛⲁⲩ ⲛⲟⲩϣⲁϫⲉ ⲛⲟⲩⲱⲧ ϫⲉ ⲕⲁⲗⲱⲥ ⲁⲡⲉⲡⲛⲁ ⲉⲧⲟⲩⲁⲁⲃ ϣⲁϫⲉ ⲙⲛ ⲛⲉⲧⲛⲉⲓⲟⲧⲉ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲛ ⲏⲥⲁⲓⲁⲥ ⲡⲉⲡⲣⲟⲫⲏⲧⲏⲥ
26 Řka: Jdi k lidu tomuto a rciž jim: Sluchem slyšeti budete, a nesrozumíte, a hledíce hleděti budete, a neuzříte.
ⲕ̅ⲋ̅ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲃⲱⲕ ⲛⲛⲁϩⲣⲙ ⲡⲉⲓⲗⲁⲟⲥ ⲛⲅϫⲟⲟⲥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ϩⲛ ⲟⲩⲥⲱⲧⲙ ⲧⲉⲧⲛⲁⲥⲱⲧⲙ ⲛⲧⲉⲧⲛⲧⲙⲛⲟⲓ ⲁⲩⲱ ϩⲛ ⲟⲩⲛⲁⲩ ⲧⲉⲧⲛⲁⲛⲁⲩ ⲛⲧⲉⲧⲛⲧⲙⲉⲓⲱⲣϩ
27 Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby snad neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
ⲕ̅ⲍ̅ⲁϥⲛϣⲟⲧ ⲅⲁⲣ ⲛϭⲓ ⲫⲏⲧ ⲙⲡⲉⲓⲗⲁⲟⲥ ⲁⲩⲱ ⲁⲩϩⲣⲟϣ ⲉⲥⲱⲧⲙ ϩⲛ ⲛⲉⲩⲙⲁⲁϫⲉ ⲁⲩⲱ ⲁⲩϣⲧⲁⲙ ⲛⲛⲉⲩⲃⲁⲗ ⲙⲏⲡⲱⲥ ⲛⲥⲉⲛⲁⲩ ϩⲛ ⲛⲉⲩⲃⲁⲗ ⲛⲥⲉⲥⲱⲧⲙ ϩⲛ ⲛⲉⲩⲙⲁⲁϫⲉ ⲛⲥⲉⲛⲟⲓ ϩⲙ ⲡⲉⲩϩⲏⲧ ⲛⲥⲉⲕⲟⲧⲟⲩ ⲧⲁⲧⲁⲗϭⲟⲟⲩ
28 Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou.
ⲕ̅ⲏ̅ⲙⲁⲣⲉϥⲟⲩⲱⲛϩ ϭⲉ ⲛⲏⲧⲛ ⲉⲃⲟⲗ ϫⲉ ⲛⲧⲁⲩⲧⲛⲛⲟⲟⲩ ⲙⲡⲉⲓⲟⲩϫⲁⲓ ⲛⲧⲉ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛⲛϩⲉⲑⲛⲟⲥ ⲁⲩⲱ ⲛⲧⲟⲟⲩ ⲛⲉⲧⲛⲁⲥⲱⲧⲙ
29 A když on to propověděl, odešli Židé, majíce mezi sebou mnohé hádky.
ⲕ̅ⲑ̅omissio
30 Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své, a přijímal všecky, kteříž přicházeli k němu,
ⲗ̅ⲁⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲇⲉ ⲣⲣⲙⲡⲉ ⲥⲛⲧⲉ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲉϥⲟⲩⲏϩ ϩⲛ ⲟⲩⲙⲁ ⲉⲁϥⲙⲓⲥⲑⲟⲩ ⲙⲙⲟϥ ⲁⲩⲱ ⲛⲉϥϣⲱⲡⲉⲣⲟϥ ⲛⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲃⲏⲕ ⲛⲁϥ ⲉϩⲟⲩⲛ
31 Káže o království Božím a uče těm věcem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se vší doufanlivostí bez překážky.
ⲗ̅ⲁ̅ⲉϥⲕⲏⲣⲩⲥⲥⲉ ⲛⲧⲙⲛⲧⲉⲣⲟ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲁⲩⲱ ⲉϥϯ ⲥⲃⲱ ⲉⲧⲃⲉ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲓⲥ ⲡⲉⲭⲥ ϩⲙ ⲡⲁⲣⲣⲏⲥⲓⲁ ⲛⲓⲙ ⲁϫⲛ ϯⲥⲟ ⲛⲉⲡⲣⲁⲝⲓⲥ ⲛⲁⲡⲟⲥⲧⲟⲗⲟⲥ
