Skutky Apoštolů 28
1 A tak zachováni jsouce, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita.
Malta a ti sanglak tah sading la ka hmuh uh.
2 Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici drev, přijali nás všecky, pro déšť, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu.
Te vaengah kholong rhoek loh kaimih taengah lungnah a tueng sak te a mailai moenih. Rhotui ha pai tih khosik vaengah kaimih ham hmai boeih han toih uh tih n'doe uh.
3 A když Pavel sebral drahně roždí a kladl na oheň, ještěrka, utíkajíc před horkem, připjala se k ruce jeho.
Paul loh thingpaem pok at te a sisuk tih hmai dongah a pup hatah hmaihu khui lamkah rhulthae ha thoeng tih a kut a kap pah.
4 A když uzřeli lidé toho ostrovu, ano ještěrka visí u ruky jeho, řekli jedni k druhým: Jistě člověk tento jest vražedlník; neb ač z moře vyšel, však pomsta Boží nedá jemu živu býti.
A kut lamkah aka bat satlung te kholong rhoek loh a hmuh uh vaengah khat neh khat te, “Hekah hlang tah hlang aka ngawn la om tih tuili lamloh ha daem ngawn dae dantatnah loh anih he hing sak ham a hlah moenih,” a ti uh.
5 Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo.
Tedae suva te hmai khuila a khoek tih a tloh lam khaw patang pawh.
6 Oni pak očekávali, že oteče, aneb padna, pojednou umře. A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše myšlení své, pravili, že jest on bůh.
Tedae anih a duih ham neh a duek la rhup a cungku ham ni a lamtawn uh. Amih te puet lamso dae anih taengah a lang la a om pawt te a hmuh uh. Te dongah poehlip uh tih, “Anih he pathen ni,” a ti uh.
7 Na těch pak místech měl popluží kníže toho ostrova, jménem Publius, kterýžto přijav nás k sobě, za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval.
Te vaengah a kaepvai hmuen te tah sanglak tongmang a ming ah Poplio kah khohmuen la om. Anih long te kaimih te n'doe tih hnin thum khuiah hlae hlae m'pah sak.
8 I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, vzložil na něj ruce a uzdravil jej.
Te vaengah Poplio kah a napa te satloh neh tamthae nat tih yalh. Te dongah anih te Paul loh a kun thil tih a kut a tloeng thil phoeiah a thangthui pah hatah anih te hoeih.
9 A když se to stalo, tedy i jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni.
Te tlam te a om dongah sanglak ah aka om tih tloh aka khueh rhoek long khaw ham paan uh tih hoeih uh.
10 Ctili nás pak velice, a když jsme se měli pryč plaviti, nakladli nám na lodí toho, čehož potřebí bylo.
Kaimih he amih loh hinyahnah neh muep n'hinyah uh van dongah tuili ka kat uh vaengkah ham a ngoengaih uh te han sang uh.
11 A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu, majici za erb Kastora a Polluxa.
Hla thum phoeiah sangpho neh ka kat uh tih rhaiphae miknoek Alexandria sanglak ah sikca ka boek uh.
12 A když jsme přijeli do Syrakusis, zůstali jsme tu za tři dni.
Te vaengah Surakousai la ka thoeng uh tih hnin thum ka om uh.
13 A odtud okolo plavíce se, přišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr od poledne, druhý den přijeli jsme do Puteolos.
Te lamkah loh ka khoe uh tih Rhegion te kam pha uh. Tedae hnin at neh tuithim yilh ha hli tih a bae hnin ah Putioloi la ka pawk uh.
14 Kdežto nalezli jsme bratří, kteříž nás prosili, abychom pobyli u nich za sedm dní. A tak jsme šli k Římu.
Te ah te manuca rhoek ka hmuh tih amih loh hnin rhih om ham n'cael uh. Te phoeiah te Rom la ka cet uh tangloeng.
15 Odkudž, když o nás uslyšeli bratří, vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám. Kteréžto uzřev Pavel, poděkoval Bohu a počal býti dobré mysli.
Te lamloh kaimih kawng te manuca rhoek loh a yaak uh tih kaimih doe hamla Appios kholung neh impoem pathum duela ha pawk uh. Amih a hmuh vaengah Paul loh thahluenah la a loh tihPathen te a uem.
16 A když jsme přišli do Říma, setník dal vězně v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopuštěno, aby sám bydlil s žoldnéřem, kterýž ho ostříhal.
Tedae Rom la ka kun uh vaengah Paul te amah aka tawt rhalkap neh amah ngaihloei ah om ham a paek.
17 I stalo se po třech dnech, svolal Pavel muže přední z Židů. A když se sešli, řekl k nim: Muži bratří, já nic neučiniv proti lidu ani proti obyčejům otcovským, jat jsa, z Jeruzaléma vydán jsem v ruce Římanům,
Hnin thum a cum phoeiah Judah rhoek kah a congkhang la aka om rhoek te a hueh tih a tingtun uh vaengah amih te, “Manuca rhoek ka hlang rhoek, kai tah Jerusalem lamloh Roman kut ah thongtla la m'voeih dae pilnam neh pacut rhoek kah khosing te a kingkalh la ka saii moenih.
18 Kteříž vyslyševše mne, chtěli mne propustiti, protože žádné viny hodné smrti na mně nebylo.
Amih loh kai he n'cae coeng dae dueknah neh a paelnaehnah te ka khuiah a om pawt dongah hlah ham a ngaih uh.
19 Ale když Židé tomu odpírali, přinucen jsem odvolati se k císaři, ne jako bych měl co národ svůj žalovati.
Te vaengah Judah rhoek kah boekoek dongah Kaisar taeng pha ham ka tanolh. Ka namtu pawt bangla khat khat neh paelnaeh ham vik ha om.
20 A protož z té příčiny povolal jsem vás, žádostiv jsa viděti vás a s vámi promluviti; nebo pro naději lidu Izraelského řetězem tímto svázán jsem.
He kawng he kungsut tih ni nangmih muei hmuh ham neh uen ham kan cael uh,” a ti nah. Israel kah ngaiuepnah kongah thirhui neh n'ven coeng he.
21 A oni řekli jemu: Myť jsme žádného psaní neměli o tobě z Židovstva, aniž kdo z bratří přijda, vypravoval nám, aneb mluvil co zlého o tobě.
Te daengah amih loh Paul te, “Nang kawng neh Judea lamkah capat te ka dang uh moenih, nang kawng pakhat khaw a thae la aka thui tih aka puen te manuca khui lamkah pakhat pataeng ha pawk moenih.
22 Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá.
Tedae namah kah na poek te yaak ham ka ngaih uh. Buhlaelh kawng he tah khotomrhali ah boekoek la ka ming uh la om,” a ti uh.
23 A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimžto s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z Zákona Mojžíšova a Proroků, od jitra až do večera.
Te dongah Paul ham a tue a hmoel uh tih a taengah pahnah hmuen ah muep ha pawk uh. Te vaengah Pathen ram te neh a uen tih a yoek phoeiah Moses olkhueng neh tonghma rhoek dongkah Jesuh kawng te amih ham mincang lamkah hlaemhmah duela a saep pah.
24 A někteří uvěřili tomu, což Pavel vypravoval, někteří pak nevěřili.
Te vaengkah a thui te hlangvang loh a rhooi tih hlangvang loh a hnalval pah.
25 A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, k nimžto promluvil Pavel toto jedno slovo: Jistě žeť jest dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim,
Te dongah a hlinghlang la om uh tih khat neh khat moeng uh thae. Paul kah a thui ol pakhat tah, “Mueihla Cim loh na pa rhoek te tonghma Isaiah dong lamkah,
26 Řka: Jdi k lidu tomuto a rciž jim: Sluchem slyšeti budete, a nesrozumíte, a hledíce hleděti budete, a neuzříte.
'Pilnam taengah he cet lamtah thui pah. Hnavue neh na yaak sui dae na hmuhming loengloeng mahpawh. Hmuh khaw na hmuh uh sui dae na hmat uh loengloeng mahpawh.
27 Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby snad neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
Pilnam he a ko talh tih, a hna nen khaw a hnatun uh tloel. A mik khaw a him uh. Mik neh hmu uh tih hna nen khaw yaak uh vaengah thinko neh a hmuhming uh vetih rhoeh ha bal uh vaengah amih te ka hoeih sak lah ve,’ a ti tih a thui te thuem coeng.
28 Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou.
Te dongah Pathen kah khangnah he namtom rhoek taengla a thak vaengah amih loh a yaak uh ham te nangmih taengah om sak ham ming uh,” a ti nah.
29 A když on to propověděl, odešli Židé, majíce mezi sebou mnohé hádky.
Te vaengah amah kah impham dongah kumhnih puet ngol pai tih,
30 Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své, a přijímal všecky, kteříž přicházeli k němu,
a taengla aka kun rhoek te boeih a doe.
31 Káže o království Božím a uče těm věcem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se vší doufanlivostí bez překážky.
Pathen kah ram te a hoe tih Boeipa Jesuh Khrih kawng khaw sayalh la phaeng phaeng boeih a thuituen.
