Skutky Apoštolů 27
1 A když bylo již usouzeno, abychom my se plavili do Vlach, poručen jest i Pavel i někteří jiní vězňové setníku, jménem Juliovi, kterýž byl nad houfem Augustovým.
Lai a tloek phoeiah Italy la ka kat uh. Paul khaw, a tloe thongtla hlangvang rhoek te khaw angrhaeng caem kah rhalboei, a ming ah Julius taengah a tloeng uh.
2 Tedy všedše na lodí Adramyttenskou, abychom se plavili podle krajin Azie, pustili jsme se na moře. A byl s námi Aristarchus Macedonský z Tessaloniky.
Asia hmuen la hlaikan ham ka cai uh vanbangla Adramutteno sangpho dongah ka ngol uh tih ka kat uh. Te vaengah Thessalonika kah Makedonia hoel Aristarkhu khaw kaimih taengah om.
3 Druhý pak den připlavili jsme se k Sidonu. A tu Julius přívětivě se maje ku Pavlovi, dopustil mu, aby jda k přátelům, u nich měl pohodlí.
Tekah omvai atah Sidon la ka thoeng uh. Te vaengah Paul te Julius loh hluephluep a hmuh tih cuncahnah dang ham a paya rhoek taengla a caeh sak.
4 A berouce se odtud, plavili jsme se podle Cypru, protože byl vítr odporný nám.
Te lamkah ka nong uh vaengah khohli te a kingkalh la a om dongah Kupros la ka rhaelrham uh.
5 A tak přeplavivše se přes moře Cilické a Pamfylické, přišli jsme do města Myry, kteréž jest v krajině, jenž slove Lycia.
Kilikia neh Pamphylia tuidung te ka poeng uh phoeiah Lukia kah Mura la ka suntla uh.
6 A tu našed setník bárku Alexandrinskou, kteráž měla plouti do Vlach, uvedl nás na ni.
Te vaengah Italy la aka hlaikan Alexandria sangpho dongah rhalboei loh m'hmuh tih a khuiah kaimih te n'det.
7 A když jsme za mnoho dní znenáhla se plavili a sotva připlouli proti Gnidum, a vítr nám bránil přiblížiti se k zemi, i podjeli jsme Krétu podle Salmóny.
Tedae khohnin muep ka caehnawt uh tih Kanidu te hnaeng hnaeng ka pha uh. Khohli te kaimih taengla a hooi pawt dongah Salmone kaep Krete la ka rhaelrham uh.
8 A sotva ji pomíjeti mohše, přijeli jsme na jedno místo, kteréž slove Pěkný břeh, od kteréhožto nedaleko bylo město Lasea.
Haeng hnaeng ka kat uh daengah langdai tamyen la a khue hmuen pakhat, Lasea kho kaepah aka om te ka pha uh.
9 Když pak drahný čas přešel, a již bylo nebezpečné plavení, (neb již byl i půst pominul, ) napomínal jich Pavel,
A tue muep khum tih yaehnah khaw a poeng coeng dongah yincaeh khaw bungtloh rhilcik la om coeng.
10 Řka k nim: Muži, vidím, že s velikým ublížením a s mnohou škodou netoliko nákladu a lodí, ale i životů našich toto plavení bude.
Paul loh a parhoih tih amih te, “Hlang rhoek aw, yincaeh ham n'cai he nganboh nganang neh hnophueih bueng mueh la sangpho neh mamih kah hinglu khaw sungdaehnah la rhenten om ni tila ka hmuh,” a ti nah.
11 Ale setník více věřil správci lodí a marináři, nežli tomu, co Pavel pravil.
Tedae Paul kah a thui dongah rhalboei loh sangphoboei neh sangpho kungmah te a hnah ngai.
12 A když nebylo tu příhodného přístavu, kdež by pobyli přes zimu, mnozí tak radili, aby se předce pustili odtud, zda by jak mohli, přijedouce do Fenicen, přes zimu tu pobýti na břehu Kréty, kterýž leží k větru nešpornímu a k větru více než západnímu.
Tedae langdai te sikca la khak a om dongah a yet ngai loh coeng thai mai koinih, te lamkah nong tih khotlak tuithim neh khotlak tlangpuei la aka dan Krete langdai te pha tih Phoenix ah sikca boek ham mangtaengnah a khueh uh.
13 A když počal vítr víti od poledne, majíce za to, že se budou umíněnou cestou držeti, i nahodilo se jim, že jeli blízko Kréty.
Te vaengah tuithim a cuk atah kae hamla tila mangtaengnah a khueh uh dongah Krete la rhet a khuen tih kat uh.
14 Po neveliké pak chvíli zdvihl se proti nim vítr bouřlivý půlnoční, kterýž slove Euroklydon.
Tedae a koe moenih, yabung la a khue hli hueng pakhat loh sangpho te a cuuk thil.
15 A když lodí zachvácena byla a nemohla odolati proti větru, pustivše ji po větru, tak jsme se vezli.
Sangpho te khaw a yawn tih khohli te oel ham a coeng pawt dongah ka duen uh tih m'payawk uh.
16 A přiběhše pod jeden ostrov neveliký, kterýž slove Klauda, sotva jsme mohli obdržeti člun u bárky.
Te vaengah Klaude la a khue sanglakca ah tungtai uh tih lawngca te huul ham hnaeng hnaeng ka cuu uh.
17 Kterýžto zdvihše, pomoci užívali, podpásavše bárku; a bojíce se, aby neuhodili na místo nebezpečné, spustivše člun, tak se plavili.
Lawngca te a kuel uh tih bomnah neh a sol uh phoeiah sangpho te a yaep uh. Syrtis ah man ham a rhih uh dongah tubael te a hlak tih yoka uh.
18 A když bouře vichrová námi velmi zmítala, na druhý den, což bylo v lodí nákladů, metali ven.
A vuen ah kaimih te kulhkulh a n'yawn dongah a yanghoepnah a saii uh.
19 A třetí den i to nádobí bárce potřebné svýma rukama vyházeli jsme.
Tedae a thum dongah tah sangpho kah hnopai te sulh a voeih uh.
20 A když ani slunce se neukázalo ani hvězdy za mnoho dní, a bouře vždy větší nastávala, již byla všecka naděje o vysvobození našem odjata.
Khohnin te yet ah khomik khaw, aisi khaw thoeng pawh. Khonal te rhaih khaw ha dim voel pawt tih ka daem uh ham khaw a tloihsoi lamtah boeih hal uh coeng.
21 A když jsme již byli hladem velmi ztrápeni, tedy stoje Pavel uprostřed nich, řekl: Měli jste zajisté, ó muži, uposlechnouce mne, nehýbati se od Kréty, a tak uvarovati se nebezpečenství tohoto a škody
Tedae buhmueh la puet a om uh coeng dongah amih lakli ah Paul loh pai tih, “Hlang rhoek aw kai ol na ngai uh ham a kuek, Krete longah ng'kat ham moenih, te daengah ni nganboh nganang neh sungdaehnah he na noeng uh eh.
22 A i nyní vás napomínám, abyste dobré mysli byli; neboť nezahyne žádný z vás, kromě bárky samé.
Tahae ah khaw ngaidip la om ham nangmih te kam parhoih. Sangpho phoeiah tah nangmih kah hinglu dongah hnawtnah om mahpawh.
23 Nebo této noci ukázal mi se anděl Boha toho, jehož já jsem a kterémuž sloužím,
Khoyin ah kai aka pai thil, kai tah amah hut la ka om tih ka bawk Pathen kah puencawn loh,
24 Řka: Neboj se, Pavle, před císařem máš státi, a aj, dalť jest tobě Bůh všecky, kteříž se plaví s tebou.
'Paul rhih boeh, Kaisar te na pai thil ham a kuek. Tedae namah neh aka hlaikan hmaih rhoek he Pathen loh nang taengla boeih han tloeng coeng he,’ a ti.
25 Protož buďte dobré mysli, muži; neboť já věřím Bohu, žeť se tak stane, jakž jest mi mluveno.
Te dongah hlang rhoek aw ngaidip la om uh. Aka om ham khaw kai taengah a longim van bangla a thui tila Pathen te ka tangnah.
26 Mámeť se pak dostati na nějaký ostrov.
Tedae sanglak pakhat ah tah mamih n'tungtai ham a kuek,” a ti nah.
27 A když již byla čtrnáctá noc, a my se plavili po moři Adriatickém, okolo půlnoci, domnívali se plavci, že by se jim okazovala krajina nějaká.
Hnin hlaili a pha hlaem, Andria ah ka yo uh vaengkah khoyin bangli ah sangpho hlang rhoek loh, “Kho khat khat la n'thak coeng,” a ti uh.
28 Kteřížto spustivše do vody olovnici, nalezli hlubokost dvadcíti loktů; a odjevše odtud maličko, opět spustivše olovnici, nalezli hlubokost patnácti loktů.
Te dongah a nuemnai vaengah lam kul lo tila a ming uh. Rhaih khoe uh bal tih koep a nuemnai uh vaengah lam hlainga la a ming uh.
29 A bojíce se, aby na místa skalnatá neuhodili, spustivše z bárky čtyři kotve, žádali, aby den byl.
Te dongah lungrhong hmuen te ka tungtai thil mai koinih tila a rhih uh. A maicaem ah cumkai pali a voeih uh tih khothaih la poeh mai saeh tila thangthui uh.
30 Chtěli pak marináři utéci z bárky, pustivše člun do moře, pod zámyslem, jako by chtěli od předku lodí kotve roztahovati,
Te vaengah sangpho hlang rhoek loh sangpho te rhaelrham tak ham toem uh thae. Te phoeiah lawngca te tuili la a hlak uh. Mueituengnah mailai la samkai te a lu lamloh yueng ham cai uh.
31 I řekl Pavel setníkovi a žoldnéřům: Nezůstanou-li tito na lodí, vy nebudete moci zachováni býti.
Paul loh rhalboei neh rhalkap rhoek taengah, “Sangpho khuiah na om pawt atah na daem uh thai mahpawh,” a ti nah.
32 Tedy žoldnéři utínali provazy u člunu, a pustili jej, aby pryč plynul.
Te daengah rhalkap rhoek loh lawngca rhui te a hlueng uh tih a colh sak uh.
33 A když již dnělo, napomínal Pavel všech, aby pojedli, řka: Již jest tomu dnes čtrnáctý den, jakž očekávajíce, trváte lační, nic nejedouce.
Tedae khothaih a pha tom duela hlang boeih buh vael ham Paul loh a hloep tih, “Tihnin ah hnin hlaili buhmueh la na om uh tih na lamso uh dae na dang uh moenih.
34 Protož prosím vás, abyste pojedli pro zachování vašeho zdraví; neb žádného z vás vlas s hlavy nespadne.
Te dongah buh vael ham nangmih kan cael. Te daengah ni nangmih ham khangnah a om eh. Na lu lamkah sam pataeng poci mahpawh,” a ti nah.
35 A to pověděv, vezma chléb, díky vzdával Bohu přede všemi, a rozlomiv, počal jísti.
Te rhoek te a thui phoeiah vaidam te a loh tih hlang boeih hmaiah Pathen te a uem phoeiah caak hamla koe a aeh pah.
36 A tak potěšeni byvše všickni, pojedli i oni.
Te vaengah amih khaw voelphoeng la boeih om uh tih buh a vael uh.
37 Bylo pak nás všech osob na lodí dvě stě sedmdesáte a šest.
Te vaengah sangpho khuikah hinglu boeih tah yahnih sawmrhih parhuk lo uh.
38 A nasyceni jsouce pokrmem, oblehčovali bárku, vysýpajíce pšenici do moře.
Buh a cung uh phoeiah cangyen te tuili khuila a voeih uh tih sangpho te a yanghoep sakuh.
39 A když byl den, nemohli země viděti, než okřídlí nějaké znamenali, ano má břeh, k němuž myslili, kdyby jak mohli přistáti s lodí.
Khothaih a pha vaengah kho khaw ming uh pawt dae, tuiken tuikaeng pakhat a om te a hmat uh dongah a coeng thai atah sangpho khaw te lam te rholh ham a moeh uh.
40 A vytáhše kotvy, pustili se po moři, rozpustivše také provazy pravidl; a zdvihše plachtu k větru, táhli se k břehu.
Te dongah cumkai te a duul uh tih tuili khuila a hlah uh phoeiah lawngkaih rhui khaw pahoi a hlam uh. Te phoeiah khohli ben la baiyan te a phuel uh tih tuikaeng la a kaih uh.
41 Ale když trefili na to místo, kdež se dvoje moře schází, tu se zastavila lodí. A přední konec lodí uváznutý stál, nehýbaje se, zadní pak konec lámal se násilím vln.
Tedae tuirhum hmuen pakhat te a toh dongah sangpho khaw vik man. A lu a sut te a cakrhuet la om. Tuiphu kah vikvueknah loh sangpho maicaem khaw vik poci.
42 Tedy žoldnéři radili setníkovi, aby vězně zmordovali, aby jim některý vyplyna, neutekl.
Te vaengah thongtla rhoek te pakhat khaw tuiya tih yong boel saeh a ti dongah ngawn hamla rhalkap rhoek kah mangtaengnah khaw om.
43 Ale setník chtěje zachovati Pavla, nedal toho učiniti. I rozkázal těm, kteříž mohli plynouti, aby se pustili nejprv do moře a vyplynuli na zem,
Tedae rhalboei loh Paul te daem sak a ngaih dongah amih kongaih te a buem pah. Te dongah, tuiya ham aka coeng thai rhoek te lamhma la cungpung sak tih lan la bal ham.
44 Jiní pak aby na dskách plynuli a někteří na těch kusích lodí. I takž se stalo, že všickni zdraví vyšli na zemi.
A tloe rhoek te thingphael dongah mai khaw, sangpho lamkah hnopai khat khat dongah khaw caeh sak ham ol a paek. Te dongah sading la lan boeih a pha uh van.
