Skutky Apoštolů 26
1 Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, mluvil:
Su, Agiripa kamgambira Paulu, “Guluusiwa kujiteteya.” Panu Paulu kanyoshiti liwoku lyakuwi kujiteteya hangu.
2 Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,
Mtuwa Agiripa, nuliwona nana bahati lelu kujiteteya panlongulu paku kuusu mashitaka goseri aga geni Wayawudi waweriti watakula kuusu neni.
3 A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.
Asa toziya gumweni gwenga ndo mwana malifa gwa ntambu za Wayawudi na migogolu yawu, nukuluwa su gumpikiniri kwa uhepelera.
4 O životu mém hned od mladosti mé, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,
“Wayawudi wavimana shisoweru sha makaliru gangu kwanjira uwananguta, mtambu yandamiti kwanjira kwanja pakati pa isi yangu aku Yerusalemu.
5 Měvše mne prve zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati, ) kterak vedle nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus.
Wavimana kwa shipindi shitali, na waweza kupitawulira, handa pawafira, handa kwanjira mwanzu ndamiti handa yumu gwa shipinga shana siyasa ikalipa nentu mudini yetu, yani shipinga sha Mafalisayu.
6 A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům našim od Boha, teď stojím, soudu jsa poddán,
Na vinu na panu ntozwi toziya nulitumbira kwayidi kulii kweni Mlungu kawalagiliti wambuyi wetu.
7 K kterémužto zaslíbení dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde; pro kteroužto naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.
Lagilu ali ndo liraa lilii lyalitumbirwa na makabila lilongu na mbili lya maisi getu, wankumtendera Mlungu kwa nakaka paliwala na pashiru. Mtuwa mfalumi, Wayawudi wankunzitaki toziya ya litumbiru ali!
8 A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?
Kwa shishi mwenga mwona tabu nentu kujimira handa Mlungu kawazyukisiyaga yawahowiti?
9 Ačť i mně se zdálo, že by mi náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,
Nakaka neni namweni njimiriti handa ndo lihengu lyangu kutenda vitwatira vivuwa kulirema litawu lya Yesu gwa Nazareti.
10 Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordováni býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.
Shitwatira ashi ndo shantenditi aku Yerusalemu. Neni namweni mpatiti uwezu kulawa kwa Watambika wakulu, mpatiti kuwatula mushibetubetu wavua wa wantu wa Mlungu. Nawomberi pawatozitwi kuwahowiziya, ngalambuziiti simbi za kujimira.
11 A po všech školách často trápě je, přinucoval jsem, aby se rouhali; a náramně rozlítiv se na ně, protivil jsem se jim, až i do jiných měst na to jsem jezdil.
Ntambu yimonga neni ng'enditi munumba za Mlungu panagalira womberi wazibiwi, naneni panjera kwa makakala wayigilangi njimiru yawu. Maya gangu gaweriti makulu nentu kwawomberi ata ng'enditi kuwatabisiya mlushi za patali.
12 A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží,
“Kwa nfiru iraa ayi, ng'enditi Dameski shipindi shimu, neni nweriti na utuwa na malagiliru kulawa kwa Watambika Wakulu.
13 O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.
Mheshimiwa, shipindi panweriti mnjira, saa sita paliwala, moniti uweru mkulu kuliku wa mshenji pawuyaka kulawa kumpindi, uzyengeta neni na walii waweriti wanamwanja wayangu.
14 A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící ke mně a řkoucí Židovským jazykem: Saule, Saule, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
Twawoseri twenga tuguwiti pasi, naneni mpikanira liziwu ling'ambira kwa Shiebraniya, ‘Sauli, Sauli! Kwa shishi gundenda? Gulitenda hera handa ng’ombi yakaguma liteki fimbu ya mtuwa gwakuwi.”
15 A já řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.
Neni nkosiyiti, “‘Gwee gwa gaa Mtuwa?’ Mtuwa kankula, ‘Neni ndo Yesu mweni gwenga gwaguntabisiya.
16 Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, ať bych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchžto ukazovati se budu tobě,
Gwimuki vinu, gugoloki. Nukulawira su nukutuli nakamu guweri ntumintumi gwangu. Guwalanguziyi wantu wamonga vitwatira vyaguviwoniti lelu na vilii vyeni vyankali hanukulanguziyi.
17 Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,
Hanukulopoziyi na wantu wa Israeli na wantu wa Israeli na wantu wa maisi gamonga geni neni nukulagiliri kwawomberi.
18 Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.
Hagugatumuliziyi masu gawu na kuwatenda womberi walawi muluwindu na kwingira muwulangala, walawi mumakakala ga Shetani na wamgalambukiri Mlungu su wapati ulekiziwu wa vidoda vyawatenditi na wapati uhala pakati pawu kwa walii yawapungitwi kwa njimiru yaiwera kwaneni.’”
19 A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící nebeskému vidění.
“Hangu, Mtuwa Agiripa weza ndiri kuweri mkaidi kwa mawonu aga ga kumpindi.
20 Ale hned nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské, potom i pohanům zvěstoval jsem evangelium, aby pokání činili a obrátili se k Bohu, skutky hodné pokání činíce.
Ila nyanjiti kubwera kwanja kwa wantu wa Dameski, shakapanu kwa walii wa Yerusalemu na isi yoseri ya Yudeya, na viraa kwa wantu wa maisi gamonga. Nuwahimiziyiti wamgalambukiri Mlungu na kulangalira kwa vitendu handa waleka vidoda vyawu vyawatenditi.
21 A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama svýma zamordovati.
Toziya ayi, Wayawudi wankamuliti paweriti Mnumba nkulu ya Mlungu, wajeriti kunaga.
22 Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což jsou Proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:
Kumbiti Mlungu kandangiti, na avi mpaka mashaka ga lelu ngoloka ugangamala panavia lulangaliru kwa woseri, wakulu na wadidini. Gatakula ndo galii geni wambuyi na Musa watakuliti hagalawiri.
23 Totiž, že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.
Yani kafiruwa Kristu katabiki na kaweri gwa kwanja kuzyuka kulawa kwa wahowiti, su wabweri handa uweru wa ulopoziya uwalangalira vinu wantu woseri, Wayawudi na viraa wantu wawawera ndiri wayawudi.”
24 To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.
Paulu pakayiziti panu mukujiteteya kwakuwi, Festu katakuliti kwa liziwu likulu, “Paulu! Gwana lukwali! Kubetula kwaku kuvuwa kukujegera lukwali!”
25 On pak řekl: Nebláznímť, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.
Kumbiti Paulu katakula, “Nahera lukwali mtuwa Festu. Shantakula ndo nakaka hera.
26 Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž směle a svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.
Gwenga Mfalumi guvimana vitwatira avi, hangu weza kuyowera pota lyoga palongolu paku. Nahera shashatika handa malawiru aga gamanika kwakuwi toziya shitwatira ashi shitendeka ndiri kwakulififa.
27 Věříš-li, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.
Mfalumi Agiripa, hashi, gwana njimiru na wambuyi? Nuvimana handa gujimira.”
28 Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.
Agiripa kamwankula Paulu, “Mushipindi shididini hera, hashi gulihola haguntendi nweri Mkristu?”
29 A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.
Paulu kamwankula, “Nankumluwa Mlungu handa, kwa katepu ama shipindi shitali, gwenga ndiri hera ila woseri yawampikinira leru wapati kuwera ntambu yanwera neni, kumbiti pota minyololu ayi.”
30 A když to Pavel promluvil, vstal král, i vladař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.
Panu Mfalumi Agiripa, mkulu wa mkowa, Beriniki na woseri walii wawaweriti pamwera nawomberi, wagolokiti.
31 A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.
Pawawukiti kala, waligambiziyana, “Muntu ayu katenda ndiri shoseri shashifiruwa azabu ya kumlaga ama kutatirwa.”
32 Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.
Yomberi Agiripa kamgambira Festu, “muntu ayu kaweza kuyopolwa handa mekaweriti ndiri kakata lufaa kwa Kaisari.”
