Skutky Apoštolů 26
1 Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, mluvil:
Agrippa ih Pool suh liita, “An teeteewah tiit jen baat eh uh.” Pool heh lak ah janghaat ano heteewah tiit ah amah baatta:
2 Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,
“Agrippa Luuwang! Nga teeteewah suh khangraangse liihang chiinnyah ngah an ngathong ni chap angno Jehudi loong ih mat eh deejoh halang tiit ah baat hang,
3 A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.
Jehudi rom arang nyia rookmui jengmui ah an ih rapniine ih jat hu, erah thoidi, nga jeng ah naririh eh boichaat weeuh.
4 O životu mém hned od mladosti mé, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,
“Jehudi mina loongtang ih jat eha jaaro dowa eh ngah mamah eh songtong lang. Nga roidong tang mamah eh songlang neng ih jat eha, nga hah ni mamah songtang, erah lidi Jerusalem ni mamah eh songlang.
5 Měvše mne prve zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati, ) kterak vedle nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus.
Ngah ih liihang ah langla, nga tiit ah neng ih ejen baat eh ah, neng ih jirep ah ejat, jaakhoh ni ngah Pharisi rom arang ah kap angno songtong tang.
6 A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům našim od Boha, teď stojím, soudu jsa poddán,
Eno ngah adi chaplang abah sengte sengwah suh Rangte ih kakhamta suh laalom thoidi—
7 K kterémužto zaslíbení dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde; pro kteroužto naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.
seng mina asih jaatnyi ih erah chosuh laalomla, erah raangtaan ih rangwu rangphe Rangte rangsoom rumha. Luuwang, erah suh laalom thoidi ba, Jehudi loong ih mat eh joh rum halang!
8 A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?
Arah di tongte sen loong ah ih tek nawa Rangte ih ngaaksaat thukta tiit hanpi ah mamah eh chaan chohan?
9 Ačť i mně se zdálo, že by mi náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,
“Nga teewah ih uh Najaret dowa Jisu tiit ah emah ju eh daan tang.
10 Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordováni býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.
Jerusalem ni ngah emamah eh reeraang tang. Rangte mina loong ah phaatak ni jootsak suh nyia tek haat esuh Romwah phokhoh loong jiin nawa chaan aphaan ah thaang etang; eno neng loong ah tek haat etheng ngeh ih liirum abah ngah ih uh emah ju roong jengtang.
11 A po všech školách často trápě je, přinucoval jsem, aby se rouhali; a náramně rozlítiv se na ně, protivil jsem se jim, až i do jiných měst na to jsem jezdil.
Neng phaangphak suh nyia Jisu laalom toihaat thuk suh li leh Jehudi rangsoomnok noongrep ni hedop hedop siiwi rumtang. Rangte miloong asuh rathan eh kakhadah tang mideek mikaan ni nep kaleh kasiiwi rumtang.
12 A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží,
“Romwah phokhoh jiin nawa chaan aphaan ah thaang angno Damaskas ni taat katang aju erah raangtaan ih kaat dowa.
13 O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.
Eno Luuwang, rangnithung di, seng loong ah lam ni khoom ih di, rangsa nang eju ephaak weephaak arah tuptang, rang nawa phaak ra haano nga damdi kaatte miloong ah nep eh kaangtookta.
14 A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící ke mně a řkoucí Židovským jazykem: Saule, Saule, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
Seng loong ah hah ni loongdatti, eno Hebru jenglam eh ngasuh liihang rah miroot japchaat tang, ‘Sool, Sool! An ih ngah tiim esuh siiwi halang? An teeteewah ih an tamkong ni buhu, maan ih heh changte wah chaanthah pitnak ah likhiik eh ah,’
15 A já řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.
‘Teesu an o ang weelu?’ Ngah ih emah ih cheng tang. Eno Teesu ih emah ngaakli tahang, ‘Ngah Jisu, an ih siiwi halang rah ah.
16 Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, ať bych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchžto ukazovati se budu tobě,
An lah nah toonchap uh. Nga jeng chaatte toom ang ah ngeh ih an poon suh dong halang. Chiinnyah an ih ngah mamah eh tup halang adoleh liwang nah tiim jaat noisok ha erah tiit ah mih suh tumbaat theng.
17 Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,
An mina Ijirel noksong nyia Ranglajatte lak nawa ngah ih pangha. An ih neng mik ah
18 Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.
singsiit uno rangnak nawa rangwu nah doksiit theng adoleh Soitaan reenawa Rangte reenah thoksiit theng, timnge liidoh neng ngasuh tuumaang jun eh neng rangdah ah saasiit suh nyia Rangte ih jeeta mina loong damdoh choh tong suh ah.’
19 A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící nebeskému vidění.
“Erah raangtaan ih, Agrippa Luuwang, rang nawa tuptang motmang ah ngah ih tadaan tang.
20 Ale hned nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské, potom i pohanům zvěstoval jsem evangelium, aby pokání činili a obrátili se k Bohu, skutky hodné pokání činíce.
Jaakhoh thoon ah Jerusalem nyia Damaskas hah ni erah lidi Ranglajatte mina loong suh Judia hah noongrep ni Rangte tiit ah tumbaat tang, neng rangdah sekthun ano Rangte reenah thok suh ah erah damdi sekthun ih hi ngeh ih noisok suh baat rumtang.
21 A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama svýma zamordovati.
Erah thoidi ba, rangsoomnok ni ang angdi Jehudi loong ah ih jorum hangno tek haat taatchung rum tahang.
22 Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což jsou Proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:
Enoothong amadi tuk ih Rangte ih chosok roh eh halang, erah raangtaan ih mihak noodek thoontang ngathong ni adi Rangte eje ngeh ih baat suh toonchap lang. Khowah nyia Moses ih mamah re theng banbaatta ngah ih uh phoosiitsiit tiit ah baat hang:
23 Totiž, že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.
Erah langla Kristo ah chamnaang jaatjaat etheng, eno Jehudi nyia Ranglajatte loong ah ih khopiiroidong chosuh heh tek nawa phang ngaaksaat ah.”
24 To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.
Pool ih heteewah tiit emah taatbaat adi, Phestas ah Pool taangko sok ano erongwah ih riita, “Emok anglu hanih, Pool! Ehanmi eh nyootsoot kuh ih mokpaang lu!”
25 On pak řekl: Nebláznímť, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.
Pool ngaak jengta, “Emok tah angkang, an ba elong! Ngah amiisak tiit ah baat hang.
26 Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž směle a svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.
Agrippa Luuwang! Ngah an damdoh lacho laphaan jen roongwaan ehang, timnge liidi an ih jirep ah jat eho. Ngah ih an suh kamkam ih tuumaang hala, arah miloong ah ih tiimjih hoonha erah jat eh hu ngeh ah, timnge liidi arah tiit ah hesuk henoong ni tahoonka.
27 Věříš-li, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.
Agrippa Luuwang, Khowah ah hanpi nih ehu? Ngah ih jat ehang an ih hanpi ehu.”
28 Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.
Agrippa ih Pool suh liita, “An ih ngah amah ih Kristaan eh hoon thuk ang nih mok samthun hu?”
29 A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.
Pool ngaakjengta, “Dot doh angkoja oh adoleh rekam lidoh angkoja oh “Ngah ih Rangte rangsoom hang ah an luulu lah angthang eh o ih nga jeng boichaat ha erah loong ah nep nga likhiik eh hoon theng chiinnyah jaanruh ih khak halang thoidoh ah.”
30 A když to Pavel promluvil, vstal král, i vladař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.
Eno Luuwang, kobono, Barnis nyia wahoh loong ah toonchapta,
31 A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.
doksoon karum ano roongwaan karumta, “Arah mih ah phaatak nah saktheng nyia heh tekjih bah tiim uh tathet reeka.”
32 Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.
Eno Agrippa ih Phestas suh liita, “Luuwanglong lasih lajota bah arah mih ah jen doksoon eh thengta.”
