Skutky Apoštolů 26
1 Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, mluvil:
Then Agrippa said unto Paul, Thou art permitted to speak for thyself. Then Paul stretching forth his hand, thus made his defence,
2 Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,
"O king Agrippa, I think myself happy, that I am this day to make my defence before thee, concerning all the things which I am accused of by the Jews:
3 A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.
especially as thou art acquainted with all the customs and questions which are among the Jews; wherefore I intreat thee to hear me patiently.
4 O životu mém hned od mladosti mé, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,
My manner of life then from my youth, as it has been from the beginning among my own nation at Jerusalem, all the Jews are acquainted with,
5 Měvše mne prve zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati, ) kterak vedle nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus.
knowing me before, (if they would testify it, ) that according to the strictest sect of our religion I lived a pharisee.
6 A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům našim od Boha, teď stojím, soudu jsa poddán,
And now I stand arraigned for the hope of the promise which was made by God to our fathers:
7 K kterémužto zaslíbení dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde; pro kteroužto naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.
to which promise our twelve tribes, worshipping continually night and day, hope to attain: concerning which hope, O king Agrippa, I am accused by the Jews.
8 A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?
What! is it judged incredible by you, that God should raise the dead?
9 Ačť i mně se zdálo, že by mi náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,
I indeed once thought with myself, that I ought to do many things contrary to the name of Jesus the Nazarene:
10 Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordováni býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.
which I also did in Jerusalem; and I shut up many of the saints in prison, having received authority for it from the chief priests; and when they were put to death I gave my voice against them.
11 A po všech školách často trápě je, přinucoval jsem, aby se rouhali; a náramně rozlítiv se na ně, protivil jsem se jim, až i do jiných měst na to jsem jezdil.
And often punishing them in all the synagogues, I compelled them to blaspheme, and being excessively enraged against them, I persecuted them even to foreign cities.
12 A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží,
On which accounts as I was going to Damascus with authority and commission from the chief priests---at mid-day,
13 O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.
O king, as I was on the way thither I saw a light from heaven exceeding the splendor of the sun, shining round about me and those that were going with me.
14 A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící ke mně a řkoucí Židovským jazykem: Saule, Saule, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
And when we were all fallen down to the earth, I heard a voice speaking to me, and saying in the Hebrew tongue, Saul, Saul, why dost thou persecute me? It is hard for thee to kick against the goads.
15 A já řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.
And I said, Who art thou, Lord? And He said, I am Jesus, whom thou persecutest.
16 Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, ať bych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchžto ukazovati se budu tobě,
But rise, and stand on thy feet: for to this end have I appeared unto thee, to appoint thee a minister and a witness both of the things which thou hast seen, and of those for which I shall hereafter appear unto thee:
17 Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,
delivering thee from the people and from the Gentiles, to whom I now send thee,
18 Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.
to open their eyes, and to turn them from darkness to light, and from the power of satan unto God; that they may receive forgiveness of sins, and an inheritance among them that are sanctified by faith in me.
19 A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící nebeskému vidění.
Wherefore, O king Agrippa, I was not disobedient to the heavenly vision:
20 Ale hned nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské, potom i pohanům zvěstoval jsem evangelium, aby pokání činili a obrátili se k Bohu, skutky hodné pokání činíce.
but declared first to those in Damascus and Jerusalem, and through all the country of Judea, and then to the Gentiles, that they should repent, and turn unto God, performing works suitable to repentance.
21 A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama svýma zamordovati.
For these things the Jews seized me in the temple, and attempted to kill me.
22 Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což jsou Proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:
But having obtained help of God, I continue until this day, testifying both to small and great, and saying nothing but what the prophets and Moses declared should come to pass; even that the Messiah should suffer,
23 Totiž, že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.
and being the first of the resurrection from the dead should bring light to the people and to the Gentiles."
24 To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.
And as he was saying these things in his defence, Festus said with a loud voice, Paul, thou art beside thyself: much learning turns thy brain.
25 On pak řekl: Nebláznímť, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.
But he replied, I am not mad, most noble Festus; but I speak the words of truth and of a sound mind.
26 Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž směle a svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.
For the king knoweth of these things, to whom also I speak with freedom; because I am persuaded that none of them are unknown to him; for this was not done in a corner.
27 Věříš-li, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.
O king Agrippa, believest thou the prophets?
28 Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.
I know that thou believest them. Then Agrippa said unto Paul, Thou almost persuadest me to be a Christian.
29 A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.
And Paul said, I would to God, that not only thou, but also all that hear me this day, were both almost, and altogether such as I am, except these bonds.
30 A když to Pavel promluvil, vstal král, i vladař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.
And when he had said this, the king rose up, and the governor, and Bernice, and those that sat with them.
31 A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.
And when they were retired, they spake to each other, saying, this man hath done nothing worthy of death or of bonds.
32 Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.
And Agrippa said to Festus, This man might have been set at liberty, if he had not appealed to Cesar.
