Skutky Apoštolů 26
1 Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, mluvil:
To pacoengah Agrippa mah Pawl khaeah, Vaihi loe nangmah kawng na thuih thai boeh, tiah a naa. To naah Pawl mah ban payangh moe, lokthuih:
2 Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,
Agrippa siangpahrang, Judahnawk mah zae ang net o haih kawng thuih hanah vaihni na hma ah kang doet thai pongah kawnh parai:
3 A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.
Judahnawk khosakhaih dan hoi lokduenghaihnawk to na panoek pongah, ka thuih ih lok hae palungsawkhaih hoiah nang tahngaih pae hanah tahmenhaih kang hnik.
4 O životu mém hned od mladosti mé, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,
Kai loe nawkta nathuem hoi Jerusalem vangpui ah kaimah ih acaeng salakah kawbangmaw khosak, tito Judahnawk boih mah ang panoek o;
5 Měvše mne prve zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati, ) kterak vedle nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus.
nihcae mah thuih han koeh o nahaeloe, kai loe bokhaih bangah kacip koek, Farasi kami maeto ah ka oh, tiah ang thuih o thaih, nihcae mah kai hae tangsuek na hoiah ang panoek o boeh.
6 A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům našim od Boha, teď stojím, soudu jsa poddán,
Sithaw mah kam panawk khaeah sak ih lokkamhaih nuiah oephaih ka tawnh pongah, vaihi lokcaekhaih ka tongh:
7 K kterémužto zaslíbení dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde; pro kteroužto naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.
to lokkamhaih loe akoep tih, tiah oephaih tawnh o pongah, acaeng hatlai hnettonawk mah aqum athun Sithaw tok to sak o. Siangpahrang Agrippa, to oephaih pongah ni Judahnawk mah kai zaehaih ang net o.
8 A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?
Tipongah Sithaw mah kadueh kaminawk pathawk let tih, tiah thuih ih lok loe tang han om ai, tiah na poek o loe?
9 Ačť i mně se zdálo, že by mi náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,
Kai doeh Nazareth Jesu ih ahmin to aek hanah sak thaih thung toksak han angaih, tiah ka poek vaih.
10 Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordováni býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.
To baktih hmuen to Jerusalem vangpui ah ka sak boeh; kalen koek qaima ih sakthaihaih akaa to ka patoh moe, pop parai kaciim kaminawk to thongim ka pakhrak, nihcae to a hum o naah, dueksak hanah palung ka due haih.
11 A po všech školách často trápě je, přinucoval jsem, aby se rouhali; a náramně rozlítiv se na ně, protivil jsem se jim, až i do jiných měst na to jsem jezdil.
Nihcae hraem hanah sineko maeto pacoeng maeto ah ka caeh, nihcae han Sithaw ih ahmin kasae ka thuisak nganga; nihcae nuiah palung ka phui hmoek pongah, nihcae pacaekthlaek hanah kalah vangpuinawk khoek to ka caeh.
12 A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží,
To tiah ka sak naah, kalen koek qaima khae hoi ih sakthaihaih to ka lak moe, Damaska vangpui ah ka caeh.
13 O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.
Athun naah loe, Aw siangpahrang, loklam ka caeh li naah, van hoiah aanghaih to ka hnuk, to aanghaih loe ni pongah aang kue, to aanghaih mah kai hoi nawnto kholong caeh kaminawk to toeh phaeng.
14 A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící ke mně a řkoucí Židovským jazykem: Saule, Saule, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
To naah kaicae loe long ah kam timh o boih, to tiah ka oh o nathuem ah Hebru lok hoi ang thuih ih lok to ka thaih, Saul, Saul, tipongah kai nang pacaekthlaek loe? Soekhring na pathuih hanah rai parai, tiah ang naa.
15 A já řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.
To naah kai mah, Angraeng, nang loe mi aa? tiah ka naa. To naah anih mah, Kai loe nang pacaekthlaek ih Jesu ni.
16 Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, ať bych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchžto ukazovati se budu tobě,
Toe vaihi angthawk ah loe angdoe ah: na hnuk tangcae hmuennawk hoi kang patuek han ih hmuennawk hnukung ah na oh moe, toksah kami maeto ah kang ohsak hanah, nang khaeah kam tueng boeh;
17 Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,
nangmacae kami hoi Gentel kaminawk salak hoiah kang pahlong han,
18 Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.
nihcae mik amtuengsak moe, khoving thung hoi aanghaih thungah amlaemsak hanah, Setan thacakhaih thung hoiah Sithaw khaeah amlaemsak moe, zae tahmenhaih a hnuk o pacoengah, kai tanghaih hoiah ciimhaih hnu tangcae kaminawk salakah qawk a toep o thai hanah, vaihi nihcae khaeah kang patoeh boeh.
19 A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící nebeskému vidění.
To pongah siangpahrang Agrippa, van hoiah ang hnuksak ih hmuen to ka aek ai:
20 Ale hned nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské, potom i pohanům zvěstoval jsem evangelium, aby pokání činili a obrátili se k Bohu, skutky hodné pokání činíce.
tangsuek naah Damaska vangpui ah kaom kaminawk, Jerusalem kaminawk, Judea kaminawk boih khae khue ai, Gentelnawk khaeah doeh dawnpakhuem o moe, Sithaw khaeah amlaem o pacoengah, dawnpakhuemhaih amtueng o sak hanah, lok ka thuih pae.
21 A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama svýma zamordovati.
Hae pongah Judahnawk mah tempul thungah kai ang naeh o moe, kai hum hanah pacaeng o.
22 Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což jsou Proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:
To pongah Sithaw mah ang bomh, vaihni ni khoek to kathoeng kalen kaminawk hma ah lokthuih hanah kang doet, Mosi hoi tahmaanawk mah angzo han koi thuicoek ih lok laep ah, kalah lok tita doeh ka thui ai:
23 Totiž, že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.
Kri loe patangkhang tih, Anih loe kadueh kaminawk thung hoi angthawk hmaloe Kami ah om ueloe, angmah kaminawk hoi Gentelnawk khaeah aanghaih lok to thui tih, tiah kaom lok to ni ka thuih, tiah a naa.
24 To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.
Angmah angvaenghaih lok Pawl mah thuih li naah, Festa mah hangh thuih moe, lok to pakha pae ving, Pawl, Na poekhaih amkhraeng ving boeh; kasangah nam tukhaih mah amthusak boeh, tiah a naa.
25 On pak řekl: Nebláznímť, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.
Toe Pawl mah, Kahoih koek Festa, Kam thu ai; loktang lok hoi angcoeng thaih lok to ni ka thuih, tiah a naa.
26 Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž směle a svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.
Siangpahrang mah hae hmuen kawngnawk hae panoek, to pongah anih hma ah kamtueng ah lok ka thuih: hae hmuennawk loe takii taket ah tamquta hoi sak ih hmuen na ai ni, anih mah panoek ai ih hmuen tidoeh om ai, tito ka panoek, tiah a naa.
27 Věříš-li, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.
Agrippa siangpahrang, Tahmaanawk to na tang maw? Na tang, tiah ka panoek, tiah a naa.
28 Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.
To naah Agrippa mah Pawl khaeah, Nang pacaehaih mah kricaa ah ka oh duih boeh, tiah a naa.
29 A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.
Pawl mah, nang khue na ai, vaihniah kai ih lok thaih kaminawk boih, hae tiah ang naeh o haih kawng hae thui ai ah, kai baktiah na oh o duih han ih khue ai, na oh o thai boih hanah, Sithaw khaeah lawk ka thuih, tiah a naa.
30 A když to Pavel promluvil, vstal král, i vladař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.
To tiah lok a thuih pacoengah, siangpahrang loe angthawk tahang, to naah prae ukkung, Bernice hoi to ahmuen ah nihcae hoi nawnto anghnu kaminawk doeh angthawk o boih.
31 A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.
Nihcae ahmuen kalah bang caeh o pacoengah, Hae kami loe thongim pakrak moe, paduek han khoek to hmuen tidoeh sah ai, tiah maeto hoi maeto a thuih o.
32 Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.
Agrippa mah Festa khaeah, Caesar khaeah caeh han hni ai nahaeloe, hae kami hae prawt han oh boeh, tiah a naa.
