Skutky Apoštolů 25
1 Tedy Festus vladařství ujav, po třech dnech přijel z Cesaree do Jeruzaléma.
Magono gadatu, Festo patumbwili lihengu akawuka ku Kaisalia na kuhamba ku Yelusalemu.
2 I oznámili jemu nejvyšší kněz a přednější z Židů o Pavlovi, a prosili ho,
Vakulu va kuteta pamonga na vachilongosi va Vayawudi vakamjovela matakilu gegakumvala Pauli. Vakamuyupa neju Festo,
3 Žádajíce té milosti proti němu, aby jej kázal přivésti do Jeruzaléma, zálohy učinivše jemu, aby zabit byl na cestě.
vakamuyupa neju Festo, alagazila Pauli vamletayi ku Yelusalemu, muni vavikili mpangu wa kumkoma akona munjila.
4 A Festus odpověděl, že má Pavel ostříhán býti v Cesaree, a on sám že tudíž tam přijede.
Nambu Festo avayangwili, “Pauli yati isigalila kukoko muchifungu Kaisalia namwene yati nihamba kanyata kwenuko.
5 Protož (řekl), kteříž z vás mohou, nechť tam také se vypraví spolu se mnou, a jest-li jaká vina na tom muži, nechať naň žalují.
Mvajovela vachilongosi vinu valongosana na nene kuhamba kwenuko, vakamtakila palongolo yangu, ngati abudili chindu.”
6 A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla přivésti.
Festo akatama nawu mulukumbi lwa magono nane amala kumi, kangi akawuya ku Kaisalia. Chilau yaki akahamba pa libanji, akalagizila Pauli vamletayi mugati.
7 Kterýžto když byl přiveden, obstoupili jej ti, jenž byli přišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a těžké žaloby proti Pavlovi vedouce, kterýchž nemohli dovésti,
Lukumbi Pauli ahikili, Vayawudi vevahumili ku Yelusalemu vamtindili vakatumbula kumtakila gamahele geginonopa nambu nakuhotola kujova uchakaka.
8 Nebo Pavel při všem mírnou zprávu dával, že ani proti Zákonu Židovskému, ani proti chrámu, ani proti císaři nic neprovinil.
Kangi Pauli ajikengelili mukujova, “Nene nibudili lepi chindu chochoha pa malagizu ga Vayawudi amala ndava Nyumba ya Chapanga amala kumvala Nkosi wa ku Loma.”
9 Ale Festus, chtěje se Židům zalíbiti, odpověděv, řekl Pavlovi: Chceš-li jíti do Jeruzaléma a tam o to souzen býti přede mnou?
Nambu Festo ndava aganili kujiganisa kwa Vayawudi akamkota Pauli, “Wu wigana kuhamba ku Yelusalemu uhamuliwa palongolo yangu ndava ya matakilu genaga?”
10 I řekl Pavel: Před stolicí císařovou chci státi a tam souzen býti. Židům jsem nic neublížil, jakož i ty dobře to víš.
Pauli akayangula, “Niyima pa libanji la mihalu la nkosi wa ku Loma, bahapa ndi peniganikiwa kuhamuliwa. Wamwene umanyili bwina nivabudili lepi chindu chochoha Vayawudi.
11 Nebo jestližeť jim v čem ubližuji, aneb něco smrti hodného jsem spáchal, neodpírámť umříti; a pakliť nic toho při mně není, z čehož mne oni viní, žádnýť mne jim nemůže dáti. K císaři se odvolávám.
Ngati nene nambudaji amala nikitili chindu chechikunigana kukomiwa, nibela lepi kufwa. Nambu ngati kawaka uchakaka wa malovi gevanitakili ago, avi lepi mundu wa kunigotola kwa vene. Niyupa muhalu wangu ukahamuliwa kwa nkosi wa ku Loma.”
12 Tedy Festus promluviv s radou, odpověděl: K císařis se odvolal? K císaři půjdeš.
Hinu Festo peamali kulongela na vamtangatila vaki mu libanji, ndi akamjovela Pauli, “Uyupili lufani kwa nkosi wa ku Loma, yati wipelekwa kwa mwene.”
13 A po několika dnech král Agrippa a Bernice přijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa.
Magono gadebe gegagelekili, nkosi wa pandu pangi liina laki Agilipa na Belinike mweavi mlumbu waki, vahikili ku Kaisalia kumjambusa cha kumtopesa Festo.
14 A když tu za mnoho dní pobyli, oznámil Festus králi o Pavlově při, řka: Muž jeden ostaven jest od Felixa v vězení,
Ndi vatamili kwenuko mu magono gamahele, Festo akamdandaulila nkosi mhalu wa Pauli, “Penapa avi mundu mmonga Felikisi amlekekesi Pauli kuhuma muchifungu.
15 O kterémž, když jsem byl v Jeruzalémě, oznámili mi přední kněží a starší Židovští, žádajíce na něj ortele.
Penakahambili ku Yelusalemu vakulu va kuteta va Chapanga na vachilongosi va Vayawudi vamtakili na kuniyupa nimuhamula akomiwa.
16 Kterýmž jsem odpověděl, že není obyčej Římanům vydati člověka na smrt, prve nežli by ten, na kohož se žaloba děje, přítomné měl žalobníky a volnost k odpovídání na to, z čehož by byl obviňován.
Nambu nene navayangwili kuvya mvelu lepi wa vandu va ku Loma kumgotola mundu alipiswai kwakona angakonganeka na vevamtakili mihu kwa mihu na kupata fwasi ya kujikengelela ndava ya mambu gevamtakili.
17 A protož když se byli sem sešli, hned beze všeho meškání, druhý den posadiv se na soudné stolici, rozkázal jsem přivésti toho muže.
Hinu, pevamali kuhika penapa, ndi kanyata nakitili muhalu mulibanji chilau yaki, nalagazili mundu mwenuyu vamleta.
18 Jehožto žalobníci tu stojíce, z ničeho takového nevinili ho, čehož jsem já se domníval.
Vamtakila vaki vayimili nambu nakudandaula matakilu geabudili ngati chenalindilayi.
19 Ale o nějaké otázky při tom svém náboženství měli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ.
Pahali paki ndi vavi na muhutanu pamonga nayu ndava ya njila ya kumuyupa Chapanga wavi na mundu mmonga liina laki Yesu mweamali kufwa, nambu Pauli ikangamala kujova akona muni.
20 Já pak maje tu při v pochybnosti, řekl jsem jemu, chtěl-li by jíti do Jeruzaléma, a tam o ty věci souzen býti.
Namanyili lepi nikita kyani ndava ya muhalu wenuwo. Hinu, namkotili Pauli ngati igana kuhamba kulibanji la mihalu Yelusalemu kula, ndava ya matakilu ago.
21 A když se on odvolal, aby byl chován k soudu Augustovu, kázal jsem ho hlídati, až bych jej poslal k císaři.
Nambu Pauli akangamili kuyupa kusigalila muchifungu mbaka uhamula wa muhalu waki uhamuliwa na nkosi wa ku Loma. Ndava yeniyo nalagizi atama muchifungu mbaka penihotola kumpeleka kwa Kaisali.”
22 Tedy Agrippa řekl k Festovi: Chtělť bych i já rád člověka toho slyšeti. A on řekl: Zítra ho uslyšíš.
Kangi Agilipa akamjovela Festo, “Namwene nigana kumuyuwanila mundu mwenuyo.” Festo akamyangula, “Yati ukumuyuwanila chilau.”
23 Nazejtří pak, když přišel Agrippa a Bernice s velikou slavou, a vešli na síň s hejtmany a s lidmi nejznamenitějšími města toho, k rozkázání Festovu přiveden jest Pavel.
Hinu, chilau yaki Agilipa na Belinike vahikili kwa chilulu mu libanji la mihalu kuni valongosini na vakulu va msambi na vachilongosi va muji. Festo akalagiza Pauli vampeleka mugati.
24 I řekl Festus: Králi Agrippo a všickni, kteříž jste tuto s námi, vidíte tohoto, za nějžto všecko množství Židů prosili mne, i v Jeruzalémě i zde, křičíce, že takový nemá více živ býti.
Festo akajova, “Nkosi Agilipa pamonga na vandu voha mwemuvi apa na tete! Palongolo yinu avi mundu, vandu voha va mulima wa Vayawudi va bahapa na ku Yelusalemu, vakumng'ung'utila kuvya iganikiwa lepi kulama wumi waki kavili.
25 Já pak shledav to, že nic hodného smrti neučinil, však když se sám k Augustovi odvolal, umínil jsem jej tam poslati.
Nambu namwene nichiwene lepi chindu chochoha cheabudili hati kuganikiwa akomiwa. Hinu ndava mwene ayupili muhalu waki uhamuliwayi na Nkosi wa Loma, nahamwili kumpeleka.
26 O němž, co bych jistého napsal pánu svému, nevím. Protož jsem jej teď přivedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych vyptaje se, věděl, co psáti.
Mewa namwene nivii lepi na malovi gakumyandikila Nkosi wa ku Loma ndava ya muhalu uwu. Ndi mana nimletili palongolo yinu, ndi neju veve Nkosi Agilipa, muni mukamala kumkotakesa, nimanya chindu cha kumyandikila.
27 Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vězně a pře jeho neoznámiti.
Ndava muni nihololela kuvya malovi gangali luhala kumpeleka mfungwa changali kulangisa matakilu gegakumvala.”
