Skutky Apoštolů 25
1 Tedy Festus vladařství ujav, po třech dnech přijel z Cesaree do Jeruzaléma.
Festus therefore, being come into the province, after three days went up from Cesarea to Jerusalem.
2 I oznámili jemu nejvyšší kněz a přednější z Židů o Pavlovi, a prosili ho,
And the high-priest and principal men among the Jews, appeared before him against Paul, and made application to him,
3 Žádajíce té milosti proti němu, aby jej kázal přivésti do Jeruzaléma, zálohy učinivše jemu, aby zabit byl na cestě.
begging the favor of him, that he would send for him to Jerusalem; for they were preparing an ambush to kill him by the way.
4 A Festus odpověděl, že má Pavel ostříhán býti v Cesaree, a on sám že tudíž tam přijede.
But Festus answered, that Paul was in custody at Cesarea, and that he himself should go thither soon.
5 Protož (řekl), kteříž z vás mohou, nechť tam také se vypraví spolu se mnou, a jest-li jaká vina na tom muži, nechať naň žalují.
Therefore, said he, let those of you who are able, go down with me, and if there be any thing bad in this man, let them accuse him.
6 A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla přivésti.
And when he had staid among them more than ten days, he went down to Cesarea, and the next day sitting on the tribunal, he commanded Paul to be brought before him.
7 Kterýžto když byl přiveden, obstoupili jej ti, jenž byli přišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a těžké žaloby proti Pavlovi vedouce, kterýchž nemohli dovésti,
And when he was come, the Jews that came down from Jerusalem, stood round about, bringing many heavy charges against Paul, which they were not able to prove:
8 Nebo Pavel při všem mírnou zprávu dával, že ani proti Zákonu Židovskému, ani proti chrámu, ani proti císaři nic neprovinil.
he answering in his own defence, Neither against the law of the Jews, nor against the temple, nor against Cesar have I committed any offence.
9 Ale Festus, chtěje se Židům zalíbiti, odpověděv, řekl Pavlovi: Chceš-li jíti do Jeruzaléma a tam o to souzen býti přede mnou?
But Festus, being desirous to gain favor with the Jews, answered Paul and said, Art thou willing to go up to Jerusalem, and there to be tried concerning these things before me?
10 I řekl Pavel: Před stolicí císařovou chci státi a tam souzen býti. Židům jsem nic neublížil, jakož i ty dobře to víš.
Then said Paul, I stand at Cesar's tribunal, where I ought to be tried: I have done no wrong to the Jews, as thou very well knowest.
11 Nebo jestližeť jim v čem ubližuji, aneb něco smrti hodného jsem spáchal, neodpírámť umříti; a pakliť nic toho při mně není, z čehož mne oni viní, žádnýť mne jim nemůže dáti. K císaři se odvolávám.
For if I am indeed doing them wrong, and have committed any thing worthy of death, I refuse not to die: but if there be nothing in what these men accuse me of, no one can give me up to them.
12 Tedy Festus promluviv s radou, odpověděl: K císařis se odvolal? K císaři půjdeš.
I appeal to Cesar. Then Festus, conferring with his council, answered, Hast thou appealed to Cesar? to Cesar thou shalt go.
13 A po několika dnech král Agrippa a Bernice přijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa.
And some days after king Agrippa and Bernice came to Cesarea to salute Festus.
14 A když tu za mnoho dní pobyli, oznámil Festus králi o Pavlově při, řka: Muž jeden ostaven jest od Felixa v vězení,
And as they spent several days there, Festus related Paul's case to the king, saying, There is a man left in custody by Felix: concerning whom,
15 O kterémž, když jsem byl v Jeruzalémě, oznámili mi přední kněží a starší Židovští, žádajíce na něj ortele.
when I was at Jerusalem, the chief priests and the elders of the Jews appeared in court, desiring judgement against him.
16 Kterýmž jsem odpověděl, že není obyčej Římanům vydati člověka na smrt, prve nežli by ten, na kohož se žaloba děje, přítomné měl žalobníky a volnost k odpovídání na to, z čehož by byl obviňován.
To whom I answered, it is not the custom of the Romans to give up any man to destruction, till he that is accused have the accusers face to face, and have an opportunity of making his defence concerning the accusation.
17 A protož když se byli sem sešli, hned beze všeho meškání, druhý den posadiv se na soudné stolici, rozkázal jsem přivésti toho muže.
Therefore when they were come hither, making no delay, I sat on the tribunal the next day, and ordered the man to be brought before me.
18 Jehožto žalobníci tu stojíce, z ničeho takového nevinili ho, čehož jsem já se domníval.
Against whom, when the accusers stood up, they brought no charge of such things as I supposed they would:
19 Ale o nějaké otázky při tom svém náboženství měli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ.
but had certain questions against him concerning their own religion; and of one Jesus that was dead, whom Paul affirmed to be alive.
20 Já pak maje tu při v pochybnosti, řekl jsem jemu, chtěl-li by jíti do Jeruzaléma, a tam o ty věci souzen býti.
But I being in doubt as to the dispute concerning these matters, asked him, if he would go to Jerusalem, and there be tried concerning these things.
21 A když se on odvolal, aby byl chován k soudu Augustovu, kázal jsem ho hlídati, až bych jej poslal k císaři.
But when Paul appealed, to be reserved to the hearing of our sovereign, I ordered him to be kept till I could send him to Cesar.
22 Tedy Agrippa řekl k Festovi: Chtělť bych i já rád člověka toho slyšeti. A on řekl: Zítra ho uslyšíš.
Then Agrippa said to Festus, I should be willing to hear the man myself. And he said, thou shalt hear him to-morrow.
23 Nazejtří pak, když přišel Agrippa a Bernice s velikou slavou, a vešli na síň s hejtmany a s lidmi nejznamenitějšími města toho, k rozkázání Festovu přiveden jest Pavel.
The next day therefore, Agrippa and Bernice coming with much pomp, and entering into the court, together with the chief officers, and men of greatest eminence in the city, at the command of Festus Paul was brought in.
24 I řekl Festus: Králi Agrippo a všickni, kteříž jste tuto s námi, vidíte tohoto, za nějžto všecko množství Židů prosili mne, i v Jeruzalémě i zde, křičíce, že takový nemá více živ býti.
And Festus said, "King Agrippa and all that are here present with us, ye see this man, concerning whom all the Jews have applied to me, both at Jerusalem and here, crying out, that he ought not to live.
25 Já pak shledav to, že nic hodného smrti neučinil, však když se sám k Augustovi odvolal, umínil jsem jej tam poslati.
But when I found that he had done nothing worthy of death, and as he himself has appealed to the emperor, I have determined to send him.
26 O němž, co bych jistého napsal pánu svému, nevím. Protož jsem jej teď přivedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych vyptaje se, věděl, co psáti.
Concerning whom I have nothing certain to write to our sovereign: wherefore I have brought him out before you, and especially before thee, O king Agrippa, that after examination is made I may have somewhat to write.
27 Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vězně a pře jeho neoznámiti.
For it seems to me absurd, to send a prisoner and not to signify the crimes laid against him."
