Skutky Apoštolů 24
1 Po pěti pak dnech sstoupil nejvyšší kněz Ananiáš s staršími a s nějakým Tertullem řečníkem; kteřížto postavili se před vladařem proti Pavlovi.
Pa mashaka mhanu, mtambika mkulu gwa numba ya Mlungu Ananiya kingiriti Kaisariya pamwera na wazewi wamu na wakili yumu gwa malagaliru yawamshema Teritulu. Wamgendiriti mkulu wa mkowa ulii wamgambira mashitaka gawu kuusu Paulu.
2 A když povolán byl, počal naň žalovati Tertullus, řka:
Paulu wamshemiti, na Teritulu kamlavilira mashitaka hangu, “Mtuwa Felisi, ulonguziya waku uherepa ujega ponga nkulu na kwa ulolera waku vitwatira vivuwa vitulwa weri toziya ya isi yetu.
3 Kterak mnohý pokoj způsoben jest nám skrze tebe a mnohé věci v tomto národu výborně se dějí skrze tvou opatrnost, to my i všelijak i všudy se vším děkováním vyznáváme, výborný Felix.
Shipindi shoseri na pahala poseri, kwa ntambu zoseri, mtuwa Felisi, tuvyanka vitwatira vyoseri avi kwa mayagashii gavuwa.
4 Ale abych tě déle nezaměstnával, prosím, vyslyšiž nás maličko podle obyčeje přívětivosti své.
Kumbiti, bila kuhowiziya shipindi shaku nentu, tukuluwa kwa viheri vyaku, guyipikiniri isi yetu.
5 Nalezli jsme zajisté člověka tohoto nešlechetného, a vzbuzujícího různice mezi všemi Židy po všem světě, a vůdci té sekty nazaretské;
Tuyambula handa muntu ayu ndo mbaya nentu. Yomberi katenda ndewu pakati pa Wayawudi kila pahala pasi panu na viraa ndo mlongoziya gwa shama shilii sha Wanazareti.
6 Jenž také i o to se pokoušel, aby chrámu poskvrnil; a kteréhožto javše, vedle Zákona našeho chtěli jsme souditi.
Kayi kajeriti kuyihalibisiya numba nkulu ya kumluwira Mlungu, natwenga tumkamliti. Tufiriti kumtoza kugenderana na malagaliru getu twaweni.
7 Ale přišed k tomu hejtman Lyziáš s mocí velikou, vzal ho z rukou našich,
Kumbiti Lusiya, mkulu gwa majengeni, kingiriti pakati, kamtoliti kwa likakala kulawa mmawoku getu.
8 Rozkázav, aby žalobníci jeho šli k tobě. Od něhožto ty sám budeš moci, vyptaje se, zvěděti o všem o tom, z čeho my jej viníme.
Handa pagumgambira msitaki gwakuwi kiza kulongolu kwaku, Handa pagumkosiya gumweni guweza kuvimana vitwatira vyoseri avi vyatumsitakiti kwa vyeni.”
9 A k tomu se přimluvili i Židé, pravíce, že to tak jest.
Na Wayawudi wajimira shisoweru sha masitaka aga pawatakula handa goseri aga gaweriti nakaka.
10 Tedy Pavel odpověděl, když mu návěští dal vladař, aby mluvil: Od mnohých let věda tebe býti soudcím národu tomuto představeným, s lepší myslí k tomu, což se mne dotýče, odpovídati budu,
Su, mkulu gwa mkowa kamlekiziiti Paulu katakuli. Nayomberi Paulu kalonga, “Nemelera kujiteteya paulongolu paku panuvimana handa guwera mtoza gwa maisi aga kwa vinja vivuwa.
11 Poněvadž ty můžeš to věděti, že není tomu dní více než dvanácte, jakž jsem přišel do Jeruzaléma, abych se modlil.
Guweza kujiakishiya handa nentu ndiri ya mashaka ligumba na mawili hera gapita kwanjira pang'enditi kuguwira Yerusalemu.
12 A aniž jsou mne nalezli v chrámě s někým se hádajícího, aneb činícího roty v zástupu, ani v školách, ani v městě,
Wayawudi wamona ndiri panalitakuziyana na muntu yoseri wamona ndiri panuwasongiziya wantu mnumba nkulu ya Mlungu, pota munumba zya Milungu yawu. Pota pahala pingi kayi poseri mlushi alu.
13 Aniž toho prokázati mohou, což na mne žalují.
Pota waweza ndili kulanguziya mashitaka wagalaviyiti kuusu neni.
14 Ale totoť já před tebou vyznávám, že podle té cesty, kterouž oni nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců svých, věře všemu, cožkoli psáno jest v Zákoně a v Prorocích,
Shanjimira paulongolu paku ndo hashi. Neni numjimira Mlungu gwa wazewi wetu pandama kugenderana na njira ilii yeni womberi wayishema shama sha ufyangu. Njimira vitwatira vyoseri vyawalembiti muvintola vya malagaliru ga Musa na muvintola vya wambuyi.
15 Maje naději v Bohu, že bude, jehož i oni čekají, vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých.
Neni nulitumbira Mlungu, na womberi walitumbira ula vira, handa wantu yawamfiriziya Mlungu na wantu yawamfiriziya ndiri Mlungu, hawazyuki.
16 A tak se chovati hledím, abych měl dobré svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi vždycky
Hangu hangangamali mashaka goseri kuwera na nfiru heri paulongolu pa Mlungu na palongolu pa wantu.
17 Po mnohých pak letech přišel jsem, almužny nesa národu svému a oběti.
“Pantamiti kutali kwa vinja vyamaha, mbuyiti Yerusalemu su kuwajegera wantu wa lushi lwangu utanga na kulaviya tambiku.
18 Při čemž mne nalezli v chrámě očištěného, ne s zástupem, ani s bouřkou, někteří Židé z Azie,
Shipindi neni paweriti nankutenda aga su womberi wamoniti neni Mnumba nkulu ya Mlungu, nweriti ntenditi kala vitwatira vya kulipunga. Panweriti ndiri na lipinga lya wantu ama ndewu yoseri.
19 Kteříž by měli tuto také před tebou státi a žalovati, měli-li by co proti mně.
Kumbiti kuweriti na Wayawudi wamonga kulawa kumkoa gwa Asiya, hawa watakiwa kuwera panu paulongolu pakuwi na kulavia masitaka gawu handa wana shoseri sha kunsitakira.
20 Anebo nechať tito sami povědí, nalezli-li jsou na mně jakou nepravost, když jsem stál v radě,
Ama, guwaleki awa wawawera panu watakuli likosa lyawaliwoniti kwaneni shipindi pang'olukiti paulongolu pashizyungu shawu shikulu,
21 Leč to jedno promluvení, že jsem zavolal, stoje mezi nimi: Pro vzkříšení z mrtvých já k soudu potažen jsem dnes od vás.
payiweri hera visoweru avi vyantakuliti pang'olukiti paulongulu pawu, ‘Mlungu kantozi ulaleru toziya ya kukolera handa wahowiti hawazyukisiwi.’”
22 A vyslyšav to Felix, odložil jim, až by o té cestě něco místnějšího vyzvěděl, řka: Až hejtman Lyziáš sem přijede, posoudím té pře vaší.
Panu, Felisi, yomberi mweni kaweriti kayimana njira ayi weri, kahayilishiti kesi ayi. Kawagambira, “Navinu hantozi kesi ayi shipindi Lusiya, mkulu gwa wanjagila, pakiza panu.”
23 I poručil setníkovi, aby Pavla ostříhal a polehčil mu vězení a nebránil žádnému z přátel jeho posluhovati jemu anebo navštěvovati ho.
Shakapanu kamwimiziya mkulu gwa wanjagila kamtuli Paulu mshibetubetu, kumbiti kaweri na ulekiziwu shiyasi na waganja wakuwi kotukuwabera pawamupanana shakafira.
24 Po několika pak dnech přišed Felix s Druzillou, manželkou svou, kteráž byla Židovka, zavolal Pavla, a slyšel od něho o víře v Krista.
Pa mashaka madidini, Felisi kiziti pamwera na mdala gwakuwi Drusila yomberi kiweriti Myawudi. Kaamuiti Paulu wamjegi, kampikanira pakayowera kuusu kumjimira Yesu Kristu.
25 A když on vypravoval o spravedlnosti a o zdrželivosti a o budoucím soudu, ulekl se Felix, a odpověděl: Nyní odejdi, a v čas příhodný zavolám tě.
Kumbiti shipindi Paulu pakanjiti kuyowera kuusu shashimfiriziya Mlungu, kuusu kulikolamlima na kuusu lishaka ya kutoza lyaliyiza. Felisi katiriti na kulonga, “Vinu guweza kugenda, hanukushemi kayi pampata lupenyu.”
26 Nadál se pak, že jemu Pavel dá nějaké peníze, aby jej propustil, pročež i tím častěji, povolávaje ho, mluvíval s ním.
Shipindi shirashi kaweriti kankulitumba handa Paulu kangamupiti shuma. Toziya ayi kamshemiti Paulu mala kwa mala na kuyowera nayu.
27 Po dvou pak letech měl po sobě náměstka Felix, Festa Porcia, a chtěje se zalíbiti Židům Felix, nechal Pavla v vězení.
Pa vinja miwili avi, Porikiu Festu katoliti lupenyu lwa Felisi, kaweri mkulu gwa mkowa. Toziya kafiriti kulijegelera kwa Wayawudi, Felisi kamlekiti Paulu mshibetubetu.
