Skutky Apoštolů 24
1 Po pěti pak dnech sstoupil nejvyšší kněz Ananiáš s staršími a s nějakým Tertullem řečníkem; kteřížto postavili se před vladařem proti Pavlovi.
Then, after five days, the high priest Ananias came down with some of the elders and a certain Tertullus, a speaker. And they went to the governor against Paul.
2 A když povolán byl, počal naň žalovati Tertullus, řka:
And having summoned Paul, Tertullus began to accuse him, saying: “Most excellent Felix, since we have much peace through you, and many things may be corrected by your providence,
3 Kterak mnohý pokoj způsoben jest nám skrze tebe a mnohé věci v tomto národu výborně se dějí skrze tvou opatrnost, to my i všelijak i všudy se vším děkováním vyznáváme, výborný Felix.
we acknowledge this, always and everywhere, with acts of thanksgiving for everything.
4 Ale abych tě déle nezaměstnával, prosím, vyslyšiž nás maličko podle obyčeje přívětivosti své.
But lest I speak at too great a length, I beg you, by your clemency, to listen to us briefly.
5 Nalezli jsme zajisté člověka tohoto nešlechetného, a vzbuzujícího různice mezi všemi Židy po všem světě, a vůdci té sekty nazaretské;
We have found this man to be pestilent, to be inciting seditions among all the Jews in the entire world, and to be the author of the sedition of the sect of the Nazarenes.
6 Jenž také i o to se pokoušel, aby chrámu poskvrnil; a kteréhožto javše, vedle Zákona našeho chtěli jsme souditi.
And he has even been attempting to violate the temple. And having apprehended him, we wanted him to be judged according to our law.
7 Ale přišed k tomu hejtman Lyziáš s mocí velikou, vzal ho z rukou našich,
But Lysias, the tribune, overwhelming us with great violence, snatched him away from our hands,
8 Rozkázav, aby žalobníci jeho šli k tobě. Od něhožto ty sám budeš moci, vyptaje se, zvěděti o všem o tom, z čeho my jej viníme.
ordering his accusers to come to you. From them, you yourself will be able, by judging about all these things, to understand the reason that we accuse him.”
9 A k tomu se přimluvili i Židé, pravíce, že to tak jest.
And then the Jews interjected, saying that these things were so.
10 Tedy Pavel odpověděl, když mu návěští dal vladař, aby mluvil: Od mnohých let věda tebe býti soudcím národu tomuto představeným, s lepší myslí k tomu, což se mne dotýče, odpovídati budu,
Then, since the governor had motioned for him to speak, Paul responded: “Knowing that you have been the judge over this nation for many years, I will give an explanation of myself with an honest soul.
11 Poněvadž ty můžeš to věděti, že není tomu dní více než dvanácte, jakž jsem přišel do Jeruzaléma, abych se modlil.
For, as you may realize, it has only been twelve days since I went up to worship in Jerusalem.
12 A aniž jsou mne nalezli v chrámě s někým se hádajícího, aneb činícího roty v zástupu, ani v školách, ani v městě,
And they did not find me in the temple arguing with anyone, nor causing a rally of the people: neither in the synagogues, nor in the city.
13 Aniž toho prokázati mohou, což na mne žalují.
And they are not able to prove to you the things about which they now accuse me.
14 Ale totoť já před tebou vyznávám, že podle té cesty, kterouž oni nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců svých, věře všemu, cožkoli psáno jest v Zákoně a v Prorocích,
But I confess this to you, that according to that sect, which they call a heresy, so do I serve my God and Father, believing all that is written in the Law and the Prophets,
15 Maje naději v Bohu, že bude, jehož i oni čekají, vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých.
having a hope in God, which these others themselves also expect, that there will be a future resurrection of the just and the unjust.
16 A tak se chovati hledím, abych měl dobré svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi vždycky
And in this, I myself always strive to have a conscience that is lacking in any offense toward God and toward men.
17 Po mnohých pak letech přišel jsem, almužny nesa národu svému a oběti.
Then, after many years, I went to my nation, bringing alms and offerings and vows,
18 Při čemž mne nalezli v chrámě očištěného, ne s zástupem, ani s bouřkou, někteří Židé z Azie,
through which I obtained purification in the temple: neither with a crowd, nor with a commotion.
19 Kteříž by měli tuto také před tebou státi a žalovati, měli-li by co proti mně.
But certain Jews out of Asia are the ones who should have appeared before you to accuse me, if they have anything against me.
20 Anebo nechať tito sami povědí, nalezli-li jsou na mně jakou nepravost, když jsem stál v radě,
Or let these ones here say if they have found in me any iniquity, while standing before the council.
21 Leč to jedno promluvení, že jsem zavolal, stoje mezi nimi: Pro vzkříšení z mrtvých já k soudu potažen jsem dnes od vás.
For while standing among them, I spoke out solely about this one matter: about the resurrection of the dead. It is about this that I am being judged today by you.”
22 A vyslyšav to Felix, odložil jim, až by o té cestě něco místnějšího vyzvěděl, řka: Až hejtman Lyziáš sem přijede, posoudím té pře vaší.
Then Felix, after having ascertained much knowledge about this Way, kept them waiting, by saying, “When Lysias the tribune has arrived, I will give you a hearing.”
23 I poručil setníkovi, aby Pavla ostříhal a polehčil mu vězení a nebránil žádnému z přátel jeho posluhovati jemu anebo navštěvovati ho.
And he ordered a centurion to guard him, and to take rest, and not to prohibit any of his own from ministering to him.
24 Po několika pak dnech přišed Felix s Druzillou, manželkou svou, kteráž byla Židovka, zavolal Pavla, a slyšel od něho o víře v Krista.
Then, after some days, Felix, arriving with his wife Drusilla who was a Jew, called for Paul and listened to him about the faith that is in Christ Jesus.
25 A když on vypravoval o spravedlnosti a o zdrželivosti a o budoucím soudu, ulekl se Felix, a odpověděl: Nyní odejdi, a v čas příhodný zavolám tě.
And after he discoursed about justice and chastity, and about the future judgment, Felix was trembling, and he responded: “For now, go, but remain under guard. Then, at an opportune time, I will summon you.”
26 Nadál se pak, že jemu Pavel dá nějaké peníze, aby jej propustil, pročež i tím častěji, povolávaje ho, mluvíval s ním.
He was also hoping that money might be given to him by Paul, and because of this, he frequently summoned him and spoke with him.
27 Po dvou pak letech měl po sobě náměstka Felix, Festa Porcia, a chtěje se zalíbiti Židům Felix, nechal Pavla v vězení.
Then, when two years had passed, Felix was succeeded by Portius Festus. And since Felix wanted to show particular favor to the Jews, he left Paul behind as a prisoner.
