< Skutky Apoštolů 24 >
1 Po pěti pak dnech sstoupil nejvyšší kněz Ananiáš s staršími a s nějakým Tertullem řečníkem; kteřížto postavili se před vladařem proti Pavlovi.
ⲁ̅ⲙⲛⲛⲥⲁ ϯⲟⲩ ⲇⲉ ⲛϩⲟⲟⲩ ⲁϥⲉⲓ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲛϭⲓ ⲁⲛⲁⲛⲓⲁⲥ ⲡⲁⲣⲭⲓⲉⲣⲉⲩⲥ ⲙⲛ ϩⲉⲛⲡⲣⲉⲥⲃⲩⲧⲉⲣⲟⲥ ⲁⲩⲱ ⲟⲩϩⲣⲏⲧⲱⲣ ϫⲉ ⲧⲉⲣⲧⲩⲗⲗⲟⲥ ⲁⲩⲱ ⲁⲩⲥⲙⲙⲉ ⲉⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲙⲫⲏⲅⲉⲙⲱⲛ
2 A když povolán byl, počal naň žalovati Tertullus, řka:
ⲃ̅ⲛⲧⲉⲣⲟⲩⲙⲟⲩⲧⲉ ⲇⲉ ⲉⲣⲟϥ ⲁϥⲁⲣⲭⲉⲓ ⲛⲕⲁⲧⲏⲅⲟⲣⲓ ⲛϭⲓ ⲧⲉⲣⲧⲩⲗⲗⲟⲥ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲟⲩⲛⲟⲩⲛⲟϭ ⲛⲉⲓⲣⲏⲛⲏ ϣⲟⲟⲡ ⲛⲁⲛ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲟⲟⲧⲕ ⲁⲩⲱ ϩⲉⲛⲡⲉⲧⲛⲁⲛⲟⲩϥ ⲙⲡⲉⲓϩⲉⲑⲛⲟⲥ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲛ ⲧⲉⲕⲡⲣⲟⲛⲟⲓⲁ
3 Kterak mnohý pokoj způsoben jest nám skrze tebe a mnohé věci v tomto národu výborně se dějí skrze tvou opatrnost, to my i všelijak i všudy se vším děkováním vyznáváme, výborný Felix.
ⲅ̅ⲫⲏⲗⲓⲝ ⲡⲉⲕⲣⲁⲧⲓⲥⲧⲟⲥ ⲥⲉⲧⲁⲓⲟ ⲙⲙⲟⲛ ⲛⲟⲩⲟⲉⲓϣ ⲛⲓⲙ ϩⲙ ⲙⲁ ⲛⲓⲙ ϩⲛ ⲟⲩⲛⲟϭ ⲛϩⲙⲟⲧ
4 Ale abych tě déle nezaměstnával, prosím, vyslyšiž nás maličko podle obyčeje přívětivosti své.
ⲇ̅ϫⲉⲕⲁⲥ ⲇⲉ ⲛⲛⲉⲛϯϩⲓⲥⲉ ⲛⲁⲕ ⲉⲡⲉϩⲟⲩⲟ ϯⲥⲟⲡⲥ ⲙⲙⲟⲕ ⲉⲧⲣⲉⲕⲥⲱⲧⲙ ⲉⲣⲟⲛ ϩⲛ ⲟⲩϣⲱⲱⲧ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲧⲉⲕⲙⲛⲧϩⲁⲕ
5 Nalezli jsme zajisté člověka tohoto nešlechetného, a vzbuzujícího různice mezi všemi Židy po všem světě, a vůdci té sekty nazaretské;
ⲉ̅ⲁⲛϩⲉ ⲅⲁⲣ ⲉⲡⲉⲓⲣⲱⲙⲉ ⲛⲗⲟⲓⲙⲟⲥ ⲉϥⲧⲟⲩⲛⲉⲥ ⲥⲧⲁⲥⲓⲥ ⲛⲛⲓⲟⲩⲇⲁⲓ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲉⲧϩⲛ ⲧⲟⲓⲕⲟⲩⲙⲉⲛⲏ ⲉⲡⲥⲁϩ ⲡⲉ ⲛⲑⲁⲓⲣⲉⲥⲓⲥ ⲛⲛⲁⲍⲱⲣⲁⲓⲟⲥ
6 Jenž také i o to se pokoušel, aby chrámu poskvrnil; a kteréhožto javše, vedle Zákona našeho chtěli jsme souditi.
ⲋ̅ⲉⲁϥⲡⲓⲣⲁⲍⲉ ⲉϫⲱϩⲙ ⲙⲡⲉⲣⲡⲉ ⲡⲁⲓ ⲛⲧⲁⲛⲁⲙⲁϩⲧⲉ ⲙⲙⲟϥ
7 Ale přišed k tomu hejtman Lyziáš s mocí velikou, vzal ho z rukou našich,
ⲍ̅
8 Rozkázav, aby žalobníci jeho šli k tobě. Od něhožto ty sám budeš moci, vyptaje se, zvěděti o všem o tom, z čeho my jej viníme.
ⲏ̅ⲟⲩⲛϭⲟⲙ ⲇⲉ ⲟⲛ ⲙⲙⲟⲕ ⲉⲁⲛⲁⲕⲣⲓⲛⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲉⲉⲓⲙⲉ ⲉⲧⲃⲉ ⲛⲁⲓ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲉⲧⲛⲕⲁⲧⲏⲅⲟⲣⲓ ⲙⲙⲟϥ ⲛϩⲏⲧⲟⲩ
9 A k tomu se přimluvili i Židé, pravíce, že to tak jest.
ⲑ̅ⲁⲩⲟⲩⲱϣⲃ ⲇⲉ ⲛϭⲓ ⲛⲓⲟⲩⲇⲁⲓ ⲉⲩϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲛⲁⲓ ⲥⲙⲟⲛⲧ ⲛⲧⲉⲓϩⲉ
10 Tedy Pavel odpověděl, když mu návěští dal vladař, aby mluvil: Od mnohých let věda tebe býti soudcím národu tomuto představeným, s lepší myslí k tomu, což se mne dotýče, odpovídati budu,
ⲓ̅ⲁⲫⲏⲅⲉⲙⲱⲛ ⲇⲉ ϫⲱⲣⲙ ⲉⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲉϣⲁϫⲉ ⲁϥⲟⲩⲱϣⲃ ⲇⲉ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲉⲓⲥⲟⲟⲩⲛ ⲙⲙⲟⲕⲉⲓⲥ ϩⲁϩ ⲛⲣⲟⲙⲡⲉ ⲉⲕⲟ ⲛⲣⲉϥϯϩⲁⲡ ⲉⲡⲉⲓϩⲉⲑⲛⲟⲥ ϩⲛ ⲟⲩⲙⲧⲟⲛ ϭⲉ ⲛϩⲏⲧ ϯⲛⲁϣⲁϫⲉ ϩⲁⲣⲟⲓ
11 Poněvadž ty můžeš to věděti, že není tomu dní více než dvanácte, jakž jsem přišel do Jeruzaléma, abych se modlil.
ⲓ̅ⲁ̅ⲉⲩⲛϭⲟⲙ ⲙⲙⲟⲕ ⲉⲉⲓⲙⲉ ϫⲉ ⲙⲡⲓⲣϩⲟⲩⲟ ⲉⲙⲛⲧⲥⲛⲟⲟⲩⲥ ⲛϩⲟⲟⲩ ϫⲓⲛⲧⲁⲓⲃⲱⲕ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲑⲓⲗⲏⲙ ⲉⲟⲩⲱϣⲧ
12 A aniž jsou mne nalezli v chrámě s někým se hádajícího, aneb činícího roty v zástupu, ani v školách, ani v městě,
ⲓ̅ⲃ̅ⲁⲩⲱ ⲙⲡⲟⲩϩⲉ ⲉⲣⲟⲓ ⲉⲓϣⲁϫⲉ ⲙⲛⲟⲩⲁ ϩⲙ ⲡⲉⲣⲡⲉ ⲏ ⲉⲓⲥⲱⲟⲩϩ ⲛⲟⲩⲙⲏⲏϣⲉ ⲟⲩⲇⲉ ϩⲛ ⲛⲉⲩⲥⲩⲛⲁⲅⲱⲅⲏ ⲟⲩⲇⲉ ϩⲛ ⲧⲡⲟⲗⲓⲥ
13 Aniž toho prokázati mohou, což na mne žalují.
ⲓ̅ⲅ̅ⲟⲩⲇⲉ ⲙⲛϣϭⲟⲙ ⲙⲙⲟⲟⲩ ⲉⲧⲁϩⲟ ⲉⲣⲁⲧⲟⲩ ⲛⲛⲉⲧⲟⲩⲕⲁⲧⲏⲅⲟⲣⲓ ⲙⲙⲟⲓ ⲧⲉⲛⲟⲩ ⲛϩⲏⲧⲟⲩ
14 Ale totoť já před tebou vyznávám, že podle té cesty, kterouž oni nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců svých, věře všemu, cožkoli psáno jest v Zákoně a v Prorocích,
ⲓ̅ⲇ̅ϯϩⲟⲙⲟⲗⲟⲅⲓ ⲛⲁⲕ ⲙⲡⲁⲓ ϫⲉ ⲕⲁⲧⲁ ⲧⲉϩⲓⲏ ⲉⲧⲉⲣⲉⲛⲁⲓ ⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟⲥ ϫⲉ ϩⲁⲓⲣⲉⲥⲓⲥ ⲉⲓϣⲙϣⲉ ⲛⲧⲉⲓϩⲉ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛⲛⲁⲉⲓⲟⲧⲉ ⲉⲓⲡⲓⲥⲧⲉⲩⲉ ⲉⲛⲉⲧⲥⲏϩ ⲧⲏⲣⲟⲩ ϩⲙ ⲡⲛⲟⲙⲟⲥ ⲙⲛ ⲛⲉⲡⲣⲟⲫⲏⲧⲏⲥ
15 Maje naději v Bohu, že bude, jehož i oni čekají, vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých.
ⲓ̅ⲉ̅ⲉⲟⲩⲛⲧⲁⲓ ⲙⲙⲁⲩ ⲛⲟⲩϩⲉⲗⲡⲓⲥ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲧⲉⲧⲉⲣⲉⲛⲁⲓ ϭⲱϣⲧ ϩⲏⲧⲥ ⲧⲁⲛⲁⲥⲧⲁⲥⲓⲥ ⲉⲧⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲛⲛⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥ ⲙⲛ ⲁⲇⲓⲕⲟⲥ
16 A tak se chovati hledím, abych měl dobré svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi vždycky
ⲓ̅ⲋ̅ⲉⲁⲓⲁⲥⲕⲓ ϩⲱ ϩⲙ ⲡⲁⲓ ⲉⲧⲣⲁⲕⲱ ⲛⲁⲓ ⲛⲟⲩⲥⲩⲛⲉⲓⲇⲏⲥⲓⲥ ⲁϫⲛ ϫⲣⲟⲡ ⲛⲟⲩⲟⲉⲓϣ ⲛⲓⲙ ⲛⲛⲁϩⲣⲙ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲙⲛ ⲛⲣⲱⲙⲉ
17 Po mnohých pak letech přišel jsem, almužny nesa národu svému a oběti.
ⲓ̅ⲍ̅ⲙⲛⲛⲥⲁ ϩⲁϩ ⲇⲉ ⲛⲣⲟⲙⲡⲉ ⲁⲓⲉⲓ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲡⲁϩⲉⲑⲛⲟⲥ ⲉⲓⲉⲓⲣⲉ ⲛϩⲉⲛⲙⲛⲧⲛⲁ ⲙⲛ ϩⲉⲛⲑⲩⲥⲓⲁ
18 Při čemž mne nalezli v chrámě očištěného, ne s zástupem, ani s bouřkou, někteří Židé z Azie,
ⲓ̅ⲏ̅ϩⲛ ⲛⲁⲓ ⲁⲩϩⲉ ⲉⲣⲟⲓ ϩⲙ ⲡⲉⲣⲡⲉ ⲉⲓⲧⲃⲃⲟ ⲙⲙⲟⲓ ⲙⲛ ⲟⲩⲙⲏⲏϣⲉ ⲁⲛ ⲟⲩⲇⲉ ϩⲛ ⲟⲩϣⲧⲟⲣⲧⲣ ⲁⲛⲛϭⲓ ϩⲉⲛⲓⲟⲩⲇⲁⲓ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲧⲁⲥⲓⲁ
19 Kteříž by měli tuto také před tebou státi a žalovati, měli-li by co proti mně.
ⲓ̅ⲑ̅ⲛⲁⲓ ⲉϣϣⲉ ⲉⲩϩⲙ ⲡⲉⲓⲙⲁ ⲛⲥⲉⲕⲁⲧⲏⲅⲟⲣⲓ ⲉϣϫⲉ ⲟⲩⲛⲧⲟⲩ ⲗⲁⲁⲩ ⲛⲙⲙⲁⲓ
20 Anebo nechať tito sami povědí, nalezli-li jsou na mně jakou nepravost, když jsem stál v radě,
ⲕ̅ⲏ ⲙⲙⲟⲛ ⲛⲁⲓ ⲛⲧⲟⲟⲩ ⲙⲁⲣⲟⲩϫⲟⲟⲥ ϫⲉ ⲛⲧⲉⲣⲓⲁϩⲉⲣⲁⲧ ϩⲙ ⲡⲥⲩⲛϩⲉⲇⲣⲓⲟⲛ ⲛⲧⲁⲩϩⲉ ⲉⲁϣⲛϫⲓ ⲛϭⲟⲛⲥ ⲛϩⲏⲧ
21 Leč to jedno promluvení, že jsem zavolal, stoje mezi nimi: Pro vzkříšení z mrtvých já k soudu potažen jsem dnes od vás.
ⲕ̅ⲁ̅ⲉⲓⲙⲏⲧⲓ ϫⲉ ⲉⲧⲃⲉ ⲧⲉⲓⲥⲙⲏ ⲛⲟⲩⲱⲧ ⲛⲧⲁⲓϫⲓϣⲕⲁⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲙⲙⲟⲥ ⲉⲓⲁϩⲉⲣⲁⲧ ϩⲛ ⲧⲉⲩⲙⲏⲧⲉ ϫⲉ ⲉⲩⲉⲕⲣⲓⲛⲉ ⲙⲙⲟⲓⲙⲡⲟⲟⲩ ϩⲓⲱⲧⲧⲏⲩⲧⲛ ⲉⲧⲃⲉ ⲧⲁⲛⲁⲥⲧⲁⲥⲓⲥ ⲛⲛⲉⲧⲙⲟⲟⲩⲧ
22 A vyslyšav to Felix, odložil jim, až by o té cestě něco místnějšího vyzvěděl, řka: Až hejtman Lyziáš sem přijede, posoudím té pře vaší.
ⲕ̅ⲃ̅ⲫⲏⲗⲓⲝ ⲇⲉ ⲛⲧⲉⲣⲉϥⲥⲱⲧⲙ ⲉⲛⲁⲓ ⲁϥⲛⲉϫⲫⲱⲃ ⲉⲡⲁϩⲟⲩ ⲉϥⲥⲟⲟⲩⲛ ⲛⲧⲉϩⲓⲏ ϩⲛ ⲟⲩⲱⲣϫ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲉⲣϣⲁⲛⲗⲩⲥⲓⲁⲥ ⲡⲭⲓⲗⲓⲁⲣⲭⲟⲥ ⲉⲓ ϯⲛⲁⲥⲱⲧⲙ ⲉⲣⲱⲧⲛ
23 I poručil setníkovi, aby Pavla ostříhal a polehčil mu vězení a nebránil žádnému z přátel jeho posluhovati jemu anebo navštěvovati ho.
ⲕ̅ⲅ̅ⲁϥⲟⲩⲉϩ ⲥⲁϩⲛⲉ ⲇⲉ ⲙⲡϩⲉⲕⲁⲧⲟⲛⲧⲁⲣⲭⲟⲥ ⲉϩⲁⲣⲉϩ ⲉⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲁⲩⲱ ⲉⲧⲙⲙⲟⲕϩϥ ⲟⲩⲇⲉ ⲉⲧⲙⲕⲱⲗⲩ ⲛⲗⲁⲁⲩ ⲛⲛⲉϥⲣⲱⲙⲉ ⲉⲧⲙϣⲙϣⲏⲧϥ ⲏ ⲉⲧⲣⲉⲩⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲛⲁϥ
24 Po několika pak dnech přišed Felix s Druzillou, manželkou svou, kteráž byla Židovka, zavolal Pavla, a slyšel od něho o víře v Krista.
ⲕ̅ⲇ̅ⲙⲛⲛⲥⲁ ϩⲉⲛϩⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲁϥⲉⲓ ⲛϭⲓ ⲫⲏⲗⲓⲝ ⲙⲛ ⲧⲣⲟⲩⲥⲓⲗⲗⲁ ⲧⲉϥⲥϩⲓⲙⲉ ⲉⲩⲓⲟⲩⲇⲁⲓ ⲧⲉ ⲁⲩⲱ ⲁϥⲧⲛⲛⲟⲟⲩ ⲛⲥⲁ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲁϥⲥⲱⲧⲙ ⲉⲣⲟϥ ⲉⲧⲃⲉ ⲧⲡⲓⲥⲧⲓⲥ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲉⲭⲥ ⲓⲥ
25 A když on vypravoval o spravedlnosti a o zdrželivosti a o budoucím soudu, ulekl se Felix, a odpověděl: Nyní odejdi, a v čas příhodný zavolám tě.
ⲕ̅ⲉ̅ⲉⲣⲉⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲇⲉ ϣⲁϫⲉ ⲉⲧⲃⲉ ⲧⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥⲩⲛⲏ ⲉⲧⲃⲉ ⲧⲉⲕⲣⲁⲧⲓⲁ ⲙⲛ ⲧⲉⲕⲣⲓⲥⲓⲥ ⲉⲧⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲛⲧⲉⲣⲉϥⲣ ϩⲟⲧⲉ ⲇⲉ ⲛϭⲓ ⲫⲏⲗⲓⲝ ⲁϥⲟⲩⲱϣⲃ ϫⲉ ⲃⲱⲕ ⲧⲉⲛⲟⲩ ⲉⲓϣⲁⲛϩⲉ ⲅⲁⲣ ⲉⲡⲉⲩⲟⲉⲓϣ ϯⲛⲁⲧⲁⲩⲟⲟⲩ ⲛⲥⲱⲕ
26 Nadál se pak, že jemu Pavel dá nějaké peníze, aby jej propustil, pročež i tím častěji, povolávaje ho, mluvíval s ním.
ⲕ̅ⲋ̅ϩⲁⲙⲁ ⲧⲉ ⲉϥϩⲉⲗⲡⲓⲍⲉ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲛⲁϯϩⲉⲛⲭⲣⲏⲙⲁ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲉϥⲉⲃⲟⲗϥ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲧⲃⲉ ⲡⲁⲓ ⲛⲉϥⲧⲛⲛⲟⲟⲩ ⲛⲥⲱϥ ⲛϩⲁϩ ⲛⲥⲟⲡ ⲉϥϣⲁϫⲉ ⲛⲙⲙⲁϥ
27 Po dvou pak letech měl po sobě náměstka Felix, Festa Porcia, a chtěje se zalíbiti Židům Felix, nechal Pavla v vězení.
ⲕ̅ⲍ̅ⲛⲧⲉⲣⲉⲧⲉⲣⲟⲙⲡⲉ ⲇⲉ ⲥⲛⲧⲉ ϫⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲧⲉⲫⲏⲗⲓⲝ ⲁϥⲉⲓ ⲉⲡⲉϥⲙⲁ ⲛϭⲓ ⲡⲟⲣⲕⲓⲟⲥ ⲫⲏⲥⲧⲟⲥ ⲉϥⲟⲩⲱϣ ⲇⲉ ⲛϭⲓ ⲫⲏⲗⲓⲝ ⲉϯ ⲛⲟⲩⲭⲁⲣⲓⲥ ⲛⲛⲓⲟⲩⲇⲁⲓ ⲁϥⲕⲁ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲉϥⲙⲏⲣ