Skutky Apoštolů 23
1 Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím sloužil jsem Bohu až do dnešního dne.
uPaulo aka agozeela kung'wandyo i antu ianza nu kuligitya, “Anyandugu ane, nikie ntongeela ang'wa Itunda ku nsula nziza kupikiila lelo iyi.”
2 Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž tu stáli, aby jej bili v ústa.
uKuhani nu mukulu uAnania aka alagiilya awo nai imikile pakupi nu ng'wenso amukue ilangu nilakwe.
3 Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti.
Uugwa uPaulo akamutambuila, “Itunda uku ukua nu ewe, ikiligo nai lipoguhiwe inswakaala. Wikie ukunamula ku ilagiilyo, nu ewe ukundagiilya nkuwe nsuta ni malagiilyo?”
4 A někteří stojíce tu řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš?
Awo nai akoli imikile pakupi nu ng'wenso akaligitya, “Iti uu nu kumutukila u kuhani nu mukulu nuang'wa Itunda?”
5 I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti.
uPaulo akaligitya, “alunaa ane, unene shanga azaningile kina uyu ingi kuhani nu mukulu. Ku nsoko ikilisigwe, shanga ukuligitya ibibi migulya a mukulu nua antu ako.”
6 A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím.
uPaulo nai wakihenga ya kina i nkika ing'wi ni ianza ingi Asadukayo ni auya ingi Afarisayo, akitunta nukuligitya, anyandugu ane, unene ni Mufarisayo, ng'wana nua Mufarisayo. Ingi ku nsoko iyi nsumbiiye ku ukamatiku u wiukigwa nua ashi nikulamulwa nu enso.”
7 A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství.
Nai wakamaligitya aya, Wikungumi ukulu ukapumila mukati a Afarisayo ni Asadukayo, ni ianza likagalanuka.
8 Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.
Ku iti iAsadukayo iligitya kutile u wiukigwa, malaika ang'wi ng'wau ng'welu, ila i Afarisayo iligitya aya ihi akoli.
9 I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem.
Minyomo ukulu ukapumila hangi ang'wi a amanyi nai akoli nkika a Afarisayo akimika nu kisija, azeligitya, “shanga kihengile kihi ni kibibi kung'wa muntu uyu. Uli anga u Ng'weu ng'welu ang'wi malaika uligitilye nu ng'wenso?”
10 A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska.
Itungo nai lipumie ikolyo ikulu, mukulu nu idale ai witubiule kina uPaulo ai uzee tamulanigwa mapuli mapuli ni enso, iti gwa akalagiilya i anyidale asime pihi nu kuhola ku ngulu kupuma ku anyianza ni ianza, nu kumuleta mi itando.
11 V druhou pak noc ukázav se jemu Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě.
Utiku nai utyatile uMukulu ai wimikile pakupi nu ng'wenso nu kuligitya, “Leka kitumba, Ku nsoko unkuiie mu Yerusalemu, iti ukupumya ukuiili ga nu mu Roma.”
12 A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla.
Nai ukela, ang'wi a Ayahudi ai azipilye ilago nu kitanga kizumi migulya ao akola; ai aligitilye kina shanga ikalya ang'wi kung'wa kihi kupikiila ni ikamubulaga uPaulo.
13 A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli.
Ai akoli antu makumi anne ikilo naza azipilye isui ili.
14 Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničehož, dokudž nezabijeme Pavla.
akalongola ku akulu a akuhani ni anyampala nu kuligitya, “Ki ika akola mu kizumi kikulu, kuleke kulya kihi kupikiila kamubulaga uPaulo.
15 Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, z jednostejného vší rady svolení, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prve nežliť se k vám přiblíží, hotovi jsme jej zabíti.
Iti gwa itungili, ianza limutambuile u mukomoli nu mukulu wamulete kitalanyu, anga kina mukulamula usemelwa nuakwe ku uziza. Kitaitu usese kukoli kihambile kumubulaga ze wakili kupika apa.”
16 Slyšev pak o těch úkladech, syn sestry Pavlovy odšel, a všel do vojska a pověděl Pavlovi.
Kuiti ung'wana nua muluna musungu wang'wa Paulo wakija kina likoli isui, akalongola akingila mukati i itando nu kumutambuila uPaulo.
17 Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; neboť má jemu něco povědíti.
uPaulo akamitanga u akida ung'wi akaligotya, “Muhole u muhumba uyu kung'wa mukomoli; ku nsoko ukete lukani nula kumutambuila.”
18 A on pojav jej, vedl k hejtmanu a řekl jemu: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou.
Uugwa u akida akamuhola u muhumba uyo akamutwala kung'wa mukomoli nu mukulu akamutambuila, “uPaulo u mutungwa uyo aza unintangile wandagiilya nukuletele u muhumba uyu kitalako. Ukete lukani nula ku utambuila.”
19 I vzav jej hejtman za ruku jeho, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se ho: Co jest to, ješto mi máš oznámiti?
uMukomoli uyo nu mukulu akamuamba ku mukono akibagula nu ng'wenso ku mpelo, nu kumukolya, “Ingi kintu kii nuloilwe kuntambuila?”
20 Tedy on řekl: Že jsou Židé uložili prositi tebe, abys k nim zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm.
Umuhumba uyu akaligitya, “Ayahudi igombilye ku ulompa umulete uPaulo mudau mi ianza anga kina aloilwe kulija nkani niakwe ku uziza ikilo.
21 Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe.
Uugwa u ewe uleke kugomba ku ndogoelyo antu makumi anne ikilo akumutungila. Itungile ku kizumi, aleke ga nu kulya ang'wi kung'wa kupikiila ni ikamubulaga. Ga ni itungili akoli akondaniie, aze alindiie ugombigwa puma kitalako.”
22 Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil.
Uugwa umukomoli uyo nu mukulu akamuleka u muhumba walongole yakwe, ze yakilaa kumulagiilya “waleke kumuila muntu wihi nia kina wamuganuila aya.”
23 A zavolav dvou setníků, řekl jim: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc.
Akaitanga i a akida abiili akaligitya azipiilyi i a asikali magana abiili kulongola ku Kaisaria ni a asikali anankila mpalasi makumi mupungati, nawa niakete i ndilima magana abiili, mukuhega zamu a kataatu a utiku.
24 I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři;
Aka atambuila kuika ikali ikondile naiza uPaulo uku mutumila nu kumuhola iziza kung'wa Feliki uGavana.
25 Napsav jemu také i list v tento rozum:
Akakilisa ibada ku kinya iti,
26 Klaudius Lyziáš výbornému vladaři Felixovi vzkazuje pozdravení.
Klaudio Lisia kung'wa Liwali mukuligwa uFeliki, mulamu.
27 Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhožto já, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman.
Umuntu uyu aza uambilwe ni Ayahudi atula pakupi kumubulaga, uugwa nalongola ni idale nila asikali nu kumuguna, nazandigilye inkani nia kina ung'wenso ingi munya ku Rumi.
28 A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich.
Aza ndoilwe kulinga ku niki amusemee, iti gwa namutwala mi anza.
29 I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké otázky Zákona jejich a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení.
Nihenga kina aza watulaa usemewe ku nsoko a makolyo a malagiilyo ao, ang'wi shanga aza usemewe lukani lihi nu luzipie kubulagwa ang'wi kutungwa.
30 A když mi povědíno o úkladech, kteréž jsou o něm skládali Židé, ihned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i žalobníkům jeho, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře.
Uugwa yakumuka kitalane kina likoli isui ki talakwe, iti gwa ku ukau namulagiilya kitalako, nu kualagiilya niamusemee alete ga nu usemelwa nuakwe ntongeela ako. Ilaga.”
31 Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy.
Uugwa awo i a asikali akakela ilagiilyo; akamuhola uPaulo akamutwala ga nu ku Antipatri utiku.
32 A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska.
Luhiku naza lutyatile, i a asikali idu aka aleka awo ianankila mpalasi alongole palung'wi nu ng'wenso, nianso akasuka yao mitando.
33 Oni pak přijevše do Cesaree, dali list vladaři, a Pavla také postavili před ním.
Ni anankila mpalasi nai akapika ku Kaisaria, nu kuminkiilya u liwali ibada, akamuika uPaulo ntongeela akwe.
34 A přečta list vladař, i otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie,
Nu ng'wenso u liwali akalisoma ibada, ai umukoiye uPaulo ai upembeeye i jimbo kii, nai wakalinga nia kina ingi muntu nua ku Kilikia,
35 Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Herodesově.
akaligitya, “Nikakija u ewe ni ikapembya awo nia kusemee,” akalagiilya waikwe mu ikulu ang'wa Herode.
