Skutky Apoštolů 23
1 Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím sloužil jsem Bohu až do dnešního dne.
And Paul, looking earnestly upon the Sanhedrim, said: Brethren, I have lived in all good conscience toward God to this day.
2 Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž tu stáli, aby jej bili v ústa.
And the chief priest, Ananias, commanded those who stood by to smite him on the mouth.
3 Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti.
Then Paul said to him: God will smite you, you whitened wall! for do you sit to judge me according to the law, and yet violate the law by commanding me to be smitten?
4 A někteří stojíce tu řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš?
And those who stood by said: Do you revile God’s chief priest?
5 I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti.
And Paul replied: I did not know, brethren, that he was the chief priest: for it is written, You shall not speak evil of the ruler of your people.
6 A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím.
But when Paul perceived that one part belonged to the Sadducees, and the other to the Pharisees, he cried out, in the Sanhedrim: Brethren, I am a Pharisee, the son of a Pharisee; for the hope of the resurrection of the dead am I judged.
7 A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství.
And when he had said this, there arose a dissension between the Pharisees and the Sadducees, and the multitude was divided.
8 Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.
For the Sadducees say that there is no resurrection; neither angel nor spirit: but the Pharisees acknowledge both. And there arose a great clamor. And the scribes, on the part of the Pharisees, arose and contended, saying:
9 I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem.
We find no evil in this man; but if a spirit or an angel has spoken to him, let us not fight against God.
10 A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska.
And when there arose a great dissension, the officer, fearing that Paul would be torn to pieces by them, commanded the soldiers to go down, and to take him by force from among them, and to bring him into the fortress.
11 V druhou pak noc ukázav se jemu Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě.
And on the following night, the Lord stood by him, and said: Take courage; for as you have testified of me in Jerusalem, so must you testify also in Rome.
12 A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla.
And when it was day, the Jews combined together, and bound themselves under a curse, saying, that they would neither eat nor drink till they had killed Paul.
13 A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli.
And there were more than forty who formed this conspiracy.
14 Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničehož, dokudž nezabijeme Pavla.
And they went to the chief priests and elders, and said: We have surely bound ourselves under a curse, that we will taste nothing till we have killed Paul.
15 Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, z jednostejného vší rady svolení, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prve nežliť se k vám přiblíží, hotovi jsme jej zabíti.
Now, therefore, do you, together with the Sanhedrim, give notice to the officer, that he bring him down to you to-morrow, as if you intended to inquire more accurately into the matters concerning him: and before he comes near, we are ready to kill him.
16 Slyšev pak o těch úkladech, syn sestry Pavlovy odšel, a všel do vojska a pověděl Pavlovi.
But the son of Paul’s sister heard of the plot, and he went and entered the fortress, and told Paul.
17 Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; neboť má jemu něco povědíti.
And Paul called one of the centurions to him, and said: Conduct this young man to the officer, for he has something to tell him.
18 A on pojav jej, vedl k hejtmanu a řekl jemu: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou.
So he took him, and led him to the officer, and said: The prisoner Paul called me to him, and requested me to conduct this young man to you; for he has something to tell you.
19 I vzav jej hejtman za ruku jeho, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se ho: Co jest to, ješto mi máš oznámiti?
And the officer took him by the hand, and went aside with him privately, and inquired: What is it that you have to tell me?
20 Tedy on řekl: Že jsou Židé uložili prositi tebe, abys k nim zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm.
He answered: The Jews have agreed to request you to bring Paul down into the Sanhedrim to-morrow, as if they intended to inquire something more accurately concerning him.
21 Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe.
Do not, however, be persuaded by them; for more than forty men of them are lying in wait for him; and they have bound themselves under a curse, that they will neither eat nor drink till they have killed him. And now they are ready, waiting for a promise from you.
22 Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil.
Then the officer sent the young man away, with this charge: Tell no one that you have made these things known to me.
23 A zavolav dvou setníků, řekl jim: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc.
And he called to him two centurions, and said: Make ready two hundred soldiers, and seventy horsemen, and two hundred spearmen, that they may depart to Cæsarea at the third hour of the night.
24 I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři;
And provide beasts on which they may set Paul, and take him in safety to Felix the governor.
25 Napsav jemu také i list v tento rozum:
And he wrote a letter in this form:
26 Klaudius Lyziáš výbornému vladaři Felixovi vzkazuje pozdravení.
Claudius Lysias to the most excellent governor, Felix, greeting:
27 Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhožto já, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman.
This man was taken by the Jews, and was about to be killed by them. Then I went with soldiers, and rescued him, having learned that he was a Roman.
28 A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich.
But wishing to know the cause for which they accused him, I brought him down into their Sanhedrim.
29 I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké otázky Zákona jejich a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení.
And I found that he was accused about questions of their law, but had nothing worthy of death or of bonds charged against him.
30 A když mi povědíno o úkladech, kteréž jsou o něm skládali Židé, ihned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i žalobníkům jeho, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře.
And as I was informed that a plot was about to be laid against the man by the Jews, I immediately sent him to you, and commanded his accusers to say in your presence what they had against him. Farewell.
31 Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy.
Then the soldiers took Paul, as they were commanded, and brought him by night to Antipatris.
32 A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska.
And, on the morrow, they left the horsemen to go with him, and returned to the fortress.
33 Oni pak přijevše do Cesaree, dali list vladaři, a Pavla také postavili před ním.
When they came to Cæsarea, and delivered the letter to the governor, they presented Paul also before him.
34 A přečta list vladař, i otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie,
And when he had read the letter, he inquired to what province he belonged. And learning that he was from Cilicia,
35 Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Herodesově.
he said: I will hear you when your accusers also have come. And he ordered him to be kept under guard in Herod’s palace.
